Bude cyklovýpadovka do Starého Plzence?
Plzeň je silné regionální centrum a tak doprava na příjezdech do města rok od roku houstne. Rychlá a bezpečná cesta do práce na kole láká hlavně v létě víc a víc lidí. Budování nových silnic, resp. jejich zkapacitnění na dvou a vícepruhové situaci nevyřeší. To vystihuje jeden citát: „Kdo seje silnice, sklízí auta.” Co s tím? Jedním z řešení by mohly být další cyklovýpadovky. I ty totiž na sebe natáhnou své uživatele. O tom se můžeme přesvědčit na dvou stávajících, které z Plzně již vedou - jedna do Zruče-Sence a druhá do Třemošné. Obě jsou využívány rekreačními cyklisty, kteří jezdí z Plzně na výlety, ale i těmi, kteří dojíždějí na kole za prací. A těch i v Plzni přibývá. Plzeň se pustila již před lety do přípravy dalších cyklovýpadovek do cyklisticky frekventovaných směrů. Prvotní průzkum možností vybudování stezky, tzv. vyhledávací studie na propojení Plzně se Starým Plzencem byla zpracována již před několika lety. Přestože ji vedení staroplzenecké radnice od zástupců města obdrželo dokonce opakovaně, vlastní kroky neučinilo. Po volbách se ale siuace na radnici ve Starém Plzenci změnila, a tak jsme se vydali za novými představiteli našeho souseda, kteří na svých židlích ve vedení města nesedí ještě ani půlrok díky opakovaným volbám. Členové odborné skupiny pro cyklistiku (dříve subkomise pro cyklistiku Komise dopravy Rady města Plzně) si vybudování dalších cyklovýpadovek z Plzně vybrali jako jedno z temat, kterými se chtějí zabývat. Do Plzence se tedy někteří včetně mne vydali na kolech po jedné z možných tras budoucí cyklostezky.
Navrhované spojení z Koterova do Plzence zahrnuje dvě varianty cyklostezky: červenou po loukách kolem řeky a modrou v blízkosti železniční trati. Obě s možností vzájemného propojení. My těsně za Koterovem ze silnice na Plzenec odbočili vpravo na nově opravený mostek vedoucí na polní cestu po loukách pod dálničním mostem až k mostu ve Starém Plzenci. Pohodová cesta, kde bylo po vydatném dešti pár louží, je teď jen polňačkou se dvěmi terénními hupy v místech přejezdu z louky na louku. Profil by tak umožnil vyjížďku i pohodovým cyklistům, kteří nemají rádi kopečky, nebo rodinám s dětmi. Cestou po silnici totiž musíte šlapat do kopce jak z Plzně, tak z Koterova, protože silnice vede nad údolím a ve směru z Koterova do Plzence více než kilometr sjíždí k řece. Druhou variantu jsme zkusili projet při zpáteční cestě do Plzně. Vybaveni ortofotomapou jsme ale notný kus cesty museli kola vést či se doslova brodit potůčkem protékajícím dávno nepoužívanou cestou. Standa dokonce píchnul, takže se nám zpáteční cesta trochu protáhla.
Naším cílem bylo seznámit novou politickou reprezentaci Starého Plzence s vyhledávací studií, variantami řešení a možnostmi financování. Nad mapami jsme si prošli obě varianty - červenou vedenou nivními lukami Úslavy, kterou jsme jeli na jednání, i modrou navrhovanou v blízkosti železniční trati včetně několika možností propojení obou těchto variant. Propojení Koterova a Starého Plzence představuje asi pětikilometrový úsek cyklostezky, z něhož asi tři a půl kilometru leží na katastru Starého Plzence. „Výběr výsledné varianty bude záležet na vlastnících pozemků,” uvedl při jednání Oldřich Rozšafný, který spolu s Petrem Náhlíkem jednání s bývalým vedením staroplzenecké radnice v minulých letech vedl. „Je pravda, že cyklistů tu máme hodně,″ podotkla starostka Vlasta Doláková. „A sem jezdí taky hodně lidí," doplnil ji místostarosta Václav Vajshajtl. Trasa z Plzně na Kozel je totiž dost frekventovaná. Dá se očekávat, že zejména červená varianta by díky svému nenáročnému profilu byla pro cyklisty velice atraktivní. Většina dálkových stezek pro cyklisty se totiž buduje v koridorech řek, právě kvůli profilu. Po vodě se totiž nejlíp jezdí - nemusíte do kopce. „Jsme ochotni o možnosti vybudovat cyklostezku do Koterova dále jednat, ale vše záleží na vyjádření vlastníků pozemků a následně na finančních možnostech města. Vzhledem k dalším investičním akcím, jako je například prioritní úkol vybudování kanalizace na Malé Straně - Sedlec a rozšíření ČOV a s tím spojené vybudování vodovodu v Sedlci (311 mil. Kč), očekáváme díky spoluúčasti značnou zátěž rozpočtu města,″ uvedl k situaci v Plzenci místostarosta Václav Vajshajtl.
Pro nastartování procesu vybudování cyklostezky se nyní naskýtají i podmínky pro financování. Plzeňský kraj vypsal druhé kolo grantového programu pro podporu cyklistiky, který zahrnuje i možnost zažádat si na finacování projektu. I když nové vedení projevuje o projekt zájem, stihnout projednat možné vedení stezky s majiteli pozemků do uzávěrky letošních krajských cyklograntů je prakticky nemožné. Pro samotnou následnou realizaci se pak nabízí například možnost zažádat Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který financuje nyní až 80% uznatelných nákladů. Zbylých 20% v některých jiných krajích pomáhají kofinancovat krajské samosprávy, bohužel v Plzeňském kraji zatím ne. Ale třeba se tak stane, až se stezka do Plzence dostane do realizační fáze.
Váš názor?
Možná do Plzence jezdíte, možná byste i vy uvítali z Koterova do Plzence cyklostezku. Napište nám svůj názor do diskuse k tomuto článku, třeba právě vaše názory přesvědčí představitele Starého Plzence, že bezpečné a rychlé spojení pro cyklisty mají začít řešit.