Vyhledávání

Redakce

Chcete zasílat novinky? Napište mi:
Radka Žáková (cykloRADKA) - editor.

Partneři

plzenskonakole.cz

Informační portál pro ty, co chtějí objevovat Plzeň a její okolí ze sedla svého kola. Tipy na cyklovýlety, užitečné rady a aktuální informace o komunikacích pro cyklisty

Bude mít Plzeň místo INWESTu Central park či náplavku?

Pohled na území po bývalém Domu kultury v centru Plzně

Oblast od nádraží do centra patří v Plzni k nejfrekventovanějším. Mnozí si neuvědomují, že vhodné urbanistické řešení nezastavěného území po Domu kultury může město zpříjemnit nebo v něm naopak vytvořit problém. Příkladem může být řešení prostoru před nádražím, které je hrdlem pro dopravu motorovou i pěší. Dobře urbanisticky řešená centra měst doslova pulsují životem. Pěší nebo cyklista, je zde vítán, motorista zpomalován a usměrňován. Jaké řešení prostoru u Radbuzy by bylo nejlepší a proč? To ukazuje výstava soutěžních projektů v Měšťanské besedě...

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 17.06.2014

Když Útvar koncepce a rozvoje města Plzně vypisoval architektonicko-urbanistickou soutěž Plzeň Americká-Sirková, asi každému odborníkovi bylo jasné, že toto pro Plzeň důležité místo může významným způsobem změnit stávající situaci v centru naší krajské metropole. Složité dopravně urbanistické vztahy snad dávaly tušit, že těch, co se do řešení pustí, nebude tolik. „Soutěže urbanisticko-architektonické jsou vždy komplikované, vyznačují se komplikovanými vztahy v území a vyžadují větší zkušenost a znalosti než soutěže na jednotlivé domy," uvedla architektka Irena Králová, která za město Plzeň zasedala v porotě. „Nejpočetnější skupina pěti návrhů počítala s diagonálním propojením od muzea k nádraží. Hodně soutěžících pracovalo s regulačním plánem z roku 1914, který s tímto propojením pracoval. Návrhy ale nebyly šťastné, neboť si způsobovaly problémy v místě křížení se Sirkovou a Šumavskou ulicí. Další tři soutěžní návrhy propojily území s Americkou třídou - toto řešení se ukázalo šťastnější," komentovala při vernisáži soutěžní návrhy Irena Králová. Návrhy až na výjimky také příliš neřešily to podstatné z hlediska dopravy tj. pohyb vozidel, pěších a cyklistů v místě stávajícího křížení Americké se Sirkovou, Mikulášskou a Šumavskou ulicí. A už vůbec neřešily přestupní vazby mezi MHD, vlaky a příměstskými autobusy. Ani jeden návrh nezareagoval na nově otevřený průchod (od 15. 12. 2013) ze Šumavské ulice do haly Hlavního nádraží. Podle architektky Ireny Králové také architektonicko-urbanistická soutěž Plzeň Americká-Sirková potvrdila zastavitelnost území, jeho členění do bloků a prostranství a také polyfunkčnost celého území. A lidem v Plzni toto místo není lhostejné - to potvrdili již v referendu. Původní záměr autorů referenda, tedy zachovat DK INWEST, by ale území zakonzervoval, jeho zboření tak odstartovalo nový začátek. Poté, co se přes všechny původní záměry rozhodnutím politiků stala Americká třída místo zklidněného městského bulváru frekventovanou městskou komunikací, je pro nás cyklisty způsob řešení území po Domu kultury INWEST velice důležitý. Může nám, stejně jako pěším, umožnit příjemný a bezpečný pohyb mimo kolony aut směrem do centra města - cíle mnoha cest dopravních cyklistů. Ovšem za podmínky, že politici posunou smělé plány architektů a urbanistů svým rozhodnutím k realizaci.

Porota ocenila tři z jedenácti zaslaných návrhů. Žádný z nich ale nenavrhla na příčku nejvyšší. O druhé místo se dělí návrhy číslo 6 a 9 mimoplzeňských architektů, třetí místo s návrhem číslo 10 získal tým plzeňský. „Úroveň soutěžních návrhů bohužel nedosahuje takových kvalit, aby mohl být jeden návrh doporučen jako výchozí podklad pro zpracování územní studie. Z tohoto důvodu porota neudělila první cenu, ale rozhodla o udělení dvou druhých cen. Soutěžní návrhy však obsahovaly řadu námětů, které porota zformulovala do základních urbanistických principů," vysvětluje předseda poroty profesor Jaroslav Šafer. Urbanistické principy jsou součástí soutěžního protokolu, který je dostupný na webových stránkách Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Mne z oceněných zaujal právě ten od architekta Petra Starčeviče. Půdorysně totiž vytváří jakousi odbočku ze sadového prstence kolem historického centra od muzea směrem k nádraží širokým zeleným přemostěním přes Radbuzu v místě dnešní dvojlávky. Trochu mi řešením připomíná po válce nově zastavěný prostor mezi hlavním nádražím a řekou v Drážďanech. Tam je ale prostor mezi budovami řešen jako betonová plocha. Na moji otázku, co autora k návrhu inspirovalo, odpověděl: „Myslím, že by to mohl uhádnout kde kdo... Na Manhattanu mají nádherný obdélníkový park. Bydlet u něj, to je terno. V jeho okolí jsou samé mrakodrapy a budují se stále vyšší a štíhlejší, protože to nové technologie již umožňují. Mně se to líbí, je to strašně elegantní a navíc ta naše klíčová ulice se jmenuje Americká, tak jsem i náměstí ve svém návrhu nazval Americké náměstí," uvedl inženýr architekt Petr Starčevič. Jenže právě výškové budovy, navržené v okolí navrhovaného zeleného náměstí osou kopírující směr Americké, porota architektovi vyčetla. Plzeň není Paříž a pokud bude jednou mít svoji La Défense s výškovými budovami, bude muset být asi o něco dál od známé kostelní věže, podobně jako proslavená obchodní čtvrť od pařížské dominanty Eifelovky.

Jeden z dalších soutěžních návrhů využil prostor u řeky jako pozvolný umělý břeh s možností posedět přímo u vody. Na druhý břeh pak svedl z lávky rampu přímo na břeh k pivovaru. Toto řešení by cyklisté jistě ocenili.

Udělená ocenění

1. cena - nebyla udělena

2. cena - 150 000 Kč
návrh č. 6 - autorský tým: Ing. arch. Pavel Buryška, Bc. Zdeňka Havlová, Ing. arch. Robert Jelínek, Ing. akad. arch. Václav Králíček, Ing. arch. Barbora Mikitová

2. cena - 150 000 Kč
návrh č. 9 - autor: Ing. arch. Petr Starčevič

3. cena - 100 000 Kč
návrh č. 10 - autorský tým: Ing. arch. Martin Spěváček, Ing. arch. Bohuslav Strejc, Bc. Filip Kastl, spolupracovníci: Ing. Ondřej Janout, Ing. Martin Hájek, Jan Lusk

O výstavě

Všech deset hodnocených návrhů je vystavováno v atriu Měšťanské besedy v Plzni, Kopeckého sady 13, a to až do 29. června 2014. Výstava je otevřená denně od 8 do 21 hodin, vstup je zdarma.

Naše minianketa

Zeptala jsem se několika cyklistů, členů pracovní skupiny pro cyklistiku v Plzni, jak se jim návrhy líbí a co je na nich zaujalo. Zde jsou jejich názory:

Stanislkav RAUCH (vydavatel map):Spojení historického centra s nádražím by se mi líbilo a navazovalo by to na návrh z počátku 20. století, kdy byla navržena ulice od nádraží k muzeu. Některé návrhy s tímto řešením korespondují. Líbila by se mi tam pěší zóna s obchody a kavárnami podobně jako je to v některých místech sadového okruhu. Také mě zaujalo u jednoho návrhu možnost snadného sestupu až k hladině Radbuzy naproti muzeu.

Miroslav KLAS (předseda Společnosti pro veřejnou dopravu): Ani jeden z návrhů není úplně to, co bych si pro dané místo představoval. Pozitivně ovšem vnímám, že návrhy vesměs rozdělily území do menších celků a někteří soutěžící se i zabývali otázkou vhodného poměru obchodních ploch v zástavbě pro dané území. Většina návrhů se bohužel drží toho hrozného podchodu u nádraží, osobně jsem pro, se ho zcela zbavit a křižovatku upravit do lidštější podoby.

Martin LEŠKA (student stavebního inženýrství): Já se ztotožňuji s porotou - ty dva nejlepší návrhy i mne oslovily nejvíc a to jednak proto, že řeší hustotu zástavby území a jednak proto, že tam nezasazují park, což je dnes populární. Ale ono to moc nefunguje, když tam nejsou lidi a domy. Zároveň je na každém návrhu něco, co bych úplně neuvítal - v jednom případě je to předimenzovaná výšková úroveň - myslím si, že mrakodrapy na Americkou nepatří, v druhém případě je to zachování podchodu u nádraží, který by se dle mého měl odebrat do historie, zkrátka se přeměnit na něco úplně jiného.

Petr NÁHLÍK (manažer POVEDu): Zaujaly mne návrhy, které přemýšlely o veřejné dopravě o pěších i o cyklistech, tedy návrhy, které počítají s tím, že spousta lidí do Plzně přijíždí (občanů či návštěvníků) vlakem, případně autobusy a zachovávají nějakou vazbu na MHD. Pak mne zaujaly návrhy, které nepočítají jen s betonem, ale také se zelení a optickým rozšířením toho prstence zelených ploch kolem jádra města sem k tomu druhém u centru, kterým je přestupní místo veřejné dopravy. Bohužel pouze ojedinělý byl návrh, který po sto letech dokázal navrhnout prolomení navigace a otevření prostoru u řeky pro občany.