Mnohý plzeňský cyklista zbystřil, když zjistitl, že radní dali zelenou automatizovaným půjčovnám kol. S automatizovanými půjčovnami kol se v posledních letech doslova roztrhnul pytel. Poté, co se s velkou slávou rozjel v Paříži Vélib a starostovi přinesl politické body, zbystřili i politici. Londýnský starosta Boris Johnson se se systémem, který podpořila banka Barclays jako hlavní sponzor, dostal do světových médií. Na bikesharingové kolo posadil při návštěvě Lodýna i známého herce a guvernéra Kalifornie Arnolda Schwarzennegera. V tu chvíli už po systému mlsně pokukovali i někteří čeští politici. Čím se ale liší automatické půjčovny kol (anglicky bikesharing) od těch klasických? Umožňují vypůjčení kola kdykoli a jeho vrácení opět kdykoli, ovšem na jiném místě. Při dostatečném rozmístění jednotlivých parkovacích stanic těchto automatizovaných půjčoven tak umožňují rychlou jízdu z bodu A do bodu B po městě. A právě rychlost pohybu po městě na kole často v kombinaci s jiným druhem veřejné dopravy, činí tyto systémy tak oblíbené.

Plzeňská vize

Plzeň oslovila firma HOMEPORT, která v Čechách zatím provozuje jen malý ukázkový systém v pražském Karlíně. Její systém automatizovaných půjčoven kol najdete například ve francouzském La Rochelle nebo britském Blackpoolu. Zelená kola parkují v sedmi karlínských parkovacích stanicích napájených solárním zdrojem. Obslužný terminál vám po zaregistrování v infocentru nebo on-line na internetu, umožní pomocí karty či kódu a PINu půjčit si kolo. Stačí přiložit kartu nebo vyťukat kód a pak ještě zadat PIN a kolo je vaše. Tak by to mělo fungovat i v půjčovacích stanicích v Plzni. Nabídka firmy  HOMEPORT zahrnuje cca 45 stanic pro 216 kol. Toto množství efektivně zasíťuje jen část Plzně, proto HOMEPORT vybral jižní část města ohraničenou Tyršovou ulicí, areálem ZČU, Borským parkem a hlavním nádražím ČD. Právě toto území totiž není tak kopcovité, je relativně dobře zasíťované infrastrukturou pro cyklisty a zahrnuje jak obytné části města, tak cíle dojížďky jako jsou firmy (na Borských polích), školy (vč. areálu ZČU) a důležité dopravní uzly (vlakové a autobusové nádraží).

 

 

Rada města na doporučení Komise dopravy schválila možnost realizovat systém automatizovaných půjčoven kol, ovšem bez finanční podpory. Provozovatelem a vlastníkem systému by měl tedy být soukromý subjekt. „My jsme udělali první krok, teď bude záležet na dalších jednáních," uvedl po jednání rady města náměstek primátora Milostav Šimák. Člen Komise dopravy Rady města Plzně Miroslav Klas záměr podpořil: „Považuji to za šanci opět navýšit podíl cest na jízdních kolech městem na úkor používání aut. Je škoda, že mnoho kolegů z komise k projektu zaujímalo spíše chladný odstup s tím, aby to hlavně nic město nestálo. Paradoxně se pak ale bez větších problémů podporují stavební úpravy parkovišť za milióny korun. S ohledem na nízké náklady, které stojí prostorově a ekologicky mnohem příznivější cyklodoprava, mi to přijde jako ironické." Je zřejmé, že bez velkého sponzora typu JCDecaux či Barcleys bank se systém nerozjede. Důležité slovo pak jistě bude mít právě sponzor, který může pro investici vybrat jiné české či moravské město, které nabídne výhodnější podmínky pro provoz, například osvobodí stanice od nájemného za zabranou plochu, nebo nabídne svůj subjekt (infocentrum, kancelář dopravního podniku) pro registraci uživatelů. „Systém musí dostat co nejvíce lidí na kola a současně si musí na sebe vydělat,” říká o projektu automatizovaných půjčoven kol zástupce HOMEPORTu Jan Klenka. „Proto jsou celoroční tarify pro rezidenty výrazně výhodnější než krátkodobé tarify pro turisty. Statisticky 95% výpůjček je do půl hodiny, takže rezidenti mohou za jednorázové předplatné využívat bike sharingovou síť celoročně zdarma.Češi jsou cyklistickým národem, ale podle průzkumu pro většinu znamená jízdní kolo „rekreaci", nikoliv „dopravní prostředek". To bychom rádi změnili,”  vysvětluje. „Plzeň je navíc universitní město. Vysokoškolští studenti představují pro bike sharing ideální cílovou skupinu. Mohou jít příkladem ostatním, že doprava po městě na kole se vyplatí,” dodává Jan Klenka.

 

Kola proti vandalům a zlodějům

Jedním z důvodů, proč si Pařížané tak rychle oblíbili Vélib, bylo i to, že jim odpadla starost o to, kde a jak zamknout své kolo a zajistit ho proti krádeži. Francouzi jezdí na kolech rádi, a to nejen dopravně. Proto není nic neobvyklého, že mají doma své vlastní kolo na výlety či sportování a po městě jezdí na půjčených Vélibech. Někteří z nich by ani neměli, kam si případně své druhé městské kolo uložit. Vélib tento problém vyřešil za ně. Nemusí se starat o místo k parkování ani o kvalitní zámek a kolo samotné. Přestože se v počátcích i tato kola kradla, postupně většině zlodějů došlo, že tohle kolo, o kterém každý ví, že je to Vélib, nemá cenu krást. Výrobci bikesharingových kol postupem času vyladili i vandaluvzdornost systému - kola, co nabízí HOMEPORT, např. nemají v duších vzduch, mají bezpečnostní matice zabraňující vyjmutí kola z rámu a proti zcizení mají zajištěné i sedlo. Důležitý je právě i vzhled kol. Jak pařížské Véliby, tak třeba německá bikesharingová kola Call a bike pozná totiž každý na první pohled. Jejich vzhled a mnohdy specifická konstrukce jsou vlastně jejich ochranným prvkem.

 

Co to stojí?

Většina bikesharingových systémů svým uživatelům poskytuje první půlhodinu jízdy zdarma. Tak by to mělo být i v Plzni. Za roční rezidentský paušál ve výši cca 800 Kč byste si mohli kdykoli půjčit kolo už zdarma na půlhodinku. Že to většinou stačí, je jasné ze statistik. Většina cest po městě není delší než 5 km, ty zvládnete ujet během půlhodinky i se zastávkou třeba v trafice nebo v pekárně. Ne nadarmo dopravní odborníci používají pojem město krátkých vzdáleností. Teprve, pokud překročíte půlhodinu, účtuje vám systém půjčovné. V Plzni by bylo možné použít Plzeňskou kartu, která má více než 200 tisíc držitelů nejen z Plzně ale také z okolních obcí využívajících systém Integrované dopravy Plzeňska. Bikesharing s oblibou používají zejména mladí turisté při návštěvě města. Pro ně je tarif nastaven trochu jinak - pro Plzeň by to mohlo být např. 600 Kč za týdenní půjčovné, nebo 400 Kč za víkendové. To je pořád ještě levnější než běžné vypůjčení kola. Systému ale právě turisté přinášejí významnou část prostředků nutných na jeho údržbu a správu. To zahrnuje servis kol, jejich převozy a samozřejmě odbavení uživatelů, které probíhá nejčastěji v kancelářích provozovatele (dopravní podnik či infocentrum). Velcí sponzoři, kteří do bikesharingových systémů vstupují, nikdy nehradí veškeré náklady. Například Barclays banka, která je hlavním sponzorem bikesharingového systému v Londýně, hradí 80% investičních nákladů. JCDecaux, který je hlavním sponzorem pařížského Vélibu hrad investiční náklady oproti možnosti využití reklamních ploch ve městě. Na zbytek si musí systém vydělat, nebo ho město v rámci podpory udržitelné dopravy dotuje podobně jako jiné druhy veřejné dopravy.

 

V dopravě po městě hraje klíčovou roli rychlost

A právě kola mohou rychlému přesunu po městě pomoci. Bikesharingové systémy podporují intermodalitu, tedy kombinaci různých druhů dopravy při pohybu ve městě během jedné cesty. Co to v praxi znamená? Uveďme si to na příkladech:

1) Kolo + vlak + pěšky

Pokud budete bydlet třeba v Hrádku u Rokycan a budete dojíždět do práce v Plzni Doudlevcích, ráno dojedete asi 3 km po stezce z Hrádku do Rokycan, kde sednete na vlak, který vám jezdí minimálně jednou za hodinu. Před hlavním nádražím v Plzni si pak vyzvednete půjčovací kolo ze stanice a dojedete na něm cca 2 km do Doudlevec, kde ho zaparkujete v jiné parkovací stanici.

2) Kolo + tramvaj

Pokud budete bydlet třeba v Doudlevcích a vaším častým cílem je bazén na Slovanech, vypůjčíte si kolo v Doudlevcích, přes některou z lávek dojetete k bazénu, kde kolo vrátíte do parkovací stanice. Z bazénu dojedete  tramvají do města, kde máte večer schůzku a protože večerní spoje už nejsou tak časté, na cestu domů si opět půjčíte kolo. Právě spojení Doudlevce - bazén Slovany je na kole rychlejší než veřejnou dopravou ale i autem.

 

Bikesharing je součástí veřejné dopravy

Bohužel  tak ale u nás není vždy chápán. To, že větší podíl lidí přepravujících se po městě na kolech, vlastně urychluje městskou dopravu, si v cyklisticky vyspělých státech již uvědomili. „Nedokážu si představit,co by to udělalo s městem, kdyby všichni ti, co  běžně jezdí nakole, sedli do aut. Nejspíš by se nikdo nikam včas nedostal, protože ve městě by vznikla jedna velká dopravní zácpa," říká profesor drážďanské Technické university Gerd Axel-Ahrens. „Podívejte se na příklady, Stockholm nebo Londýn a jejich městské mýto. V obou městech se o 20 procent snížilo používání aut! Průměrná rychlost jízdy automobilu před zavedením mýta byla 9km/h, což se rovnalo jízdě kočárem taženým koňmi v 70. letech 19. století. Nyní je to 19 km/h, blížíme se tak k normálu,” dodává profesor Ahrens. Bikesharingové systémy v některých městech provozuje společnost, která zajišťuje ve městě hromadnou dopravu. Je to logické, půjčovací kola totiž mohou vhodně doplnit linky MHD v místech, kde mají dlouhé intervaly. Bikesharing může dokonce v malých městech veřejnou dopravu nahradit. Pro správné fungování ale musí byt stanice s půčovacími koly u klíčových míst jako jsou autobusová a vlaková nádraží, klíčové zastávky MHD, případně metra či S-bahnu, pokud ve městě je.

 

Předběhnou nás Maďaři?

Bikesharing doslova kvete ve městech na západ od nás. Rozjezd kvalitního bikesharingového systému ale připravuje také Budapešť. Systém, který by měl zahrnovat na tisícovku půjčovacích kol by měl zasáhnout do dopravy po městě už letos na podzim. Budapešť navíc svůj bikesharingový systém systém buduje důkladně. K jednomu stolu si pozvala všechny výrobce bikesharingových systémů, aby zjistila, jak se systémy liší. Zadavatelé také objížděli jednotlivé výrobce, aby si systémy vyzkoušeli v praxi. Celý tendr na všechna kola i stanice totiž musí být realizován díky podpoře z evropských fondů najednou.

 

Proč bikesharing ano?

Automatické půjčovny kol přinášejí městu, jeho obyvatelům i návštěvníkům mnoho výhod. Pokusme se je shrnout. Nutno podotknout, že přínosy bikesharingu se dotknou i těch, co na kolech nejezdí:

• se zvyšujícím se podílem cyklistů ve městě se zrychluje motorová doprava, cyklisté tak vlastně působí jako prevence dopravních zácp
• bikesharing posadí na kola hlavně ty, co se bojí, že jim kolo ve městě bude ukradeno
• více cyklistů ve městě v době, kdy už pěší příliš v ulicích nenajdete (pozdě večer a brzy ráno) působí jako prevence proti zlodějům či vandalům
• bikesharing pomáhá vykrývat dlouhé intervaly na linkách MHD v době mimo špičku

 

 

Ostatně  - většina větších evropských měst už bikesharingový systém má (označeny cyklistou), v některých to sice trochu skřípe a zvažují, zda ho nezruší (označeny vykřičníkem), jinde ho naopak připravují (označeno otazníkem). Zdroj: HOMEPORT, duben 2012

 

Sama jsem si vyzkoušela...

Není nad vlastní zkušenost. Nevím, kdo z radních, kteří o návrhu rozhodovali, bikesharing již zkusil. Já si ho vyzkoušela hned dvakrát. Poprvé to byl Call a bike v Berlíně, kde jsem byla se skupinou českých expertů v roce 2008 na dvoudenní cyklistické exkursi. Kola jsme si vyzvedávali na nádraží a tam je také vraceli. Díky skupinové výpůjčce jsme neměli možnost vyzkoušet si běžné vyzvedávání a vracení kol. To jsem si vyzkoušela až loni v Seville, kde jsem se účastnila největší evropské cyklokonference Velo-city 2011. Sevilla má obdobný systém, jako Paříž. SEVICI je obdobou pařížského Vélibu - stejná kola, stejný sponzor, jen jiný název. Po zaregistrování získáte kartu, která vás opravňuje k vypůjčení kola. Nejdříve musíte na obslužném terminálu, který je součástí všech parkovacích stanic, odklepat souhlas s podmínkami půjčení. Volba to umožňovala ve čtyřech jazycích. Poté vyberete číslo stojanu kola, které si chcete půjčit, a cca do minuty je musíte uvolnit ze stojanu. Karta vám odemkne zámek stojanu. Před výpůjčkou se vyplatí si všechna zaparkovaná kola prohlédnout, zda nejsou nějak poškozena a vybrat si to nejlepší. Kabelku či batůžek můžete dát do košíku a pak už zbývá jen šlápnout do pedálů. Celé vypůjčení trvá jen několik vteřin, stejně jako vrácení do stojanu v jiném místě. V Seville se tak můžete dopravovat po městě rychle a hlavně kdykoli. Není pak nic neobvyklého, když po půlnoci vidíte ve městě světla kol vezoucích cyklisty z večerního posezení v některé z tavern v centru.

 

Bikesharing v Plzni

 

Odkazy

OBIS (Optimising Bike Sharing in European Cities) - link na brožuru mezinárodního projektu zabývajícího se systémy automatizovaných půjčoven kol, rozhovor s její editorkou Janett Büttner o veřejných půjčovnách ve světě si v češtině můžete přečíst na odborném portálu www.cyklostrategie.cz

HOMEPORT -  systém automatizovaných půjčoven kol provozovaný na ukázku v pražském Karlíně

PubliBike - švýcarský systém automatizovaných půjčoven kol

Vélib - systém automatizovaných půjčoven v Paříži

SEVICI - systém automatizovaných půjčoven kol ve španělské Seville

Call a Bike - systém automatizovaných půjčoven kol fungující v několika velkých německých městech

ADAC Studie 2012: Leihfahrräder in europäischen Städten  - srovnávací test automatizovaných půjčoven, který provedl německy cykloklub ADFC v roce 2012 (německy)

The Bike-share Planning Guide - plánovací BS manuál

V Evropě funguje více než 400 automatizovaných půjčoven jízdních kol - článek o automatizovaných půjčovnách kol v Evropě naspřáteleném portále NaKole.cz

 

Diskuse (7)

Vstoupit do diskuse

Fotogalerie