Bezdružice patřily k obcím se silnou židovskou komunitou a nesměla zde tedy chybět synagoga a hřbitov. Zatímco zachované zbytky synagogy ve východní části městečka nás dnes nepotěší, hřbitov se zachoval v poměrně velkém rozsahu a po nedávné rekonstrukci určitě stojí za návštěvu.

Cesta k němu není značená, ale jistě jej každý zájemce najde. Z náměstí se dáme po žluté turistické značce směrem na Řešín, přejedeme hráz rybníka a dál už je to možné jen pěšky. Žlutá na okraji lesa odbočuje doprava, my se ale dáme rovně a ke hřbitovu je to jen cca 200 metrů.

GPS: 49°54'35.011"N, 12°57'31.997"E (v mapě)

Pokud o kostele nevíte, všimnete si ho na poslední chvíli a zapůsobí na vás ohromujícím dojmem. Zvláště teď, v létě, kdy jsou okolní stromy olistěné. Výška zříceniny s částí zachovalé klenby a zvláštní povrchovou úpravou stěn vzbuzuje zvědavost, oč tady vlastně jde. Bývala tady osada s poutním kostelem, zrušeným za vlády císaře Josefa II. V 19. století byl podniknut pokus o účelové využití stavby, ale zdá se, že konec se teď neodvratně blíží.

Dostanete se sem z náměstí v Tachově po zelené turistické značce přes Oldřichov nebo po silničce od mostu přes Mži u Kočova. Obě cesty jsou velmi dobře sjízdné.

GPS 49°47'36.455"N, 12°44'6.663"E (v mapě)

Opevněný dvorec s kostelem stál v Potvorově možná už koncem 12. století, ale první písemná zmínka pochází až z roku 1204. Kostel samotný se nám zachoval do dnešní doby a přes drobné pozdější úpravy zůstává krásnou ukázkou románské sakrální architektury.

Potvorov leží asi 8 km severozápadně od Kralovic. Z Kralovic sem pohodlně dojedete po CT 2261.

GPS 50°1'1.038"N, 13°24'5.448"E (v mapě)

Původ Všerub sahá hluboko do středověku, stál tady původně opevněný dvorec, později kamenný hrad s románským kostelem na předhradí. Ale pouze tento kostel sv. Martina se zachoval do dnešních dnů. Současná podoba je ale jiná, pozdější přestavby mu daly podobu gotickou. Vypíná se na kopci nad Všeruby a jeho bílých zdí si všimne každý, kdo do Všerub přijíždí z kterékoliv strany nebo jen Všeruby míjí cestou z Plzně do Karlových Varů.

Všeruby leží asi 20 km severozápadně od Plzně. Na kole se sem z Plzně dostanete po CT35 přes Ledce a Žilov, kde odbočíte vlevo na Stýskaly a Kokořov. Terénem sem lze dojet z konečné tramvaje číslo 4 po červené značce přes Chotíkov a Kůští do Čemín, dál po modré značce podél Košetického potoka do Košetic a Všerub.

GPS 49°50'35.102"N, 13°13'30.010"E  (v mapě)

Patří mezi nejstarší stavby v Čechách. V r. 992 při návratu z Říma pražský biskup sv. Voj­těch přivedl s sebou 12 mnichů benediktinů, a než pro ně defi­nitivně vystavěl klášter v Břev­nově, usadil je nad soutokem řeky Úslavy a  Mže, kde byl pro ně postaven kostelík a malý kláš­ter zasvěcený P. Marii, na­zvaný Kostelec. Dnešní koste­lík tvoří téměř čtvercová loď s rovným stropem a krátkým gotickým presbyteriem a drobná, zevně půlkruhová apsida. Dnešní podobu kostel dostal podle různých staveb­ních známek kolem r. 1300, postupně byl přestavován. Ko­lem kostela je hřbitov, mimo jiné s náhrobkem rodiny Trejbalovy, který navrhl Kamil Gilbert. Nedaleko kostela vede mezinárodní cyklotrasa č. 3 z Prahy do Plzně a Regensburgu. Od tohoto posledního soutoku se někdy řeka Mže nazývá Berounka.

Stojí asi 1,5 km západně za vsí Všekary  (asi 5 km severozápadně od Holýšova) u silnice na kraji lesa, odkud podle místních bývá odtud vidět i Český Les, Šumava, Radyně, Brdy... Směrem k jihu se otevírá široké údolí Radbuzy a za ním je dobře vidět Chudenická vrchovina. Kostel je jednolodní stavba na půdorysu řeckého kříže. Zaklenutí je valenými klenbami s lunetovými výsečemi. Na klenbě v presbytáři jsou ještě dnes viditelné zbytky rokokových maleb A. Krause z roku 1756. Střecha kostela je ozdobena cibulovou sanktusovou věžičkou. Momentálně jsou téměř všechny dveřní otvory zazděny a jediný zbývající je opatřen důkladnou mříží, aby se zamezilo dalšímu ničení vandaly.

Zdatní cyklisté sem dojedou z Plzně po ose, méně zdatní můžou použít vlak do stanice Holýšov nebo Staňkov.

GPS: 49°36'14.765"N, 13°1'44.793"E

V místě, kde dálková trasa brodem překonávala Berounku se rozkládala středověká vesnice s kostelem. První zmínka o kostele pochází z poloviny 14.století, ale podle archeologického průzkumu musí být mnohem starší, než se předpokládalo. To dokazují nově objevené románské stavební prvky. Poprvé byla vesnice zničena za husitských válek a v roce 1481 je zmiňována, jako pustá, kostel pobořen. V 16.století byl obnoven, další pohromu pak znamenala třicetiletá válka. Dobou největší slávy byl konec 17. století, kdy kostel sloužil jako farní pro okolní obce a ve zvonici byly umístěny dva zvony - jeden renesanční a jeden barokní. Pak následovala léta chátrání s občasným pokusem o záchranu. V roce 1881 byla dokonce navržena demolice, která se neuskutečnila jen pro odpor obyvatel okolních vsí. Do devadesátých let 20. století se zachovaly jen obvodové zdi. V roce 2000 rozhodlo zastupitelstvo obce Hlince o obnově kostela. V červnu 2002 se zde konala pouť ale slibně se rozvíjející aktivity přerušila povodeň v srpnu 2002, která zaplavila kostel a poničila zdivo. Za přispění Ministerstva kultury ČR a Plzeňského kraje se podařilo stavbu zajistit, vyčistit, zastřešit a v roce 2006 mohl být do věžičky zavěšen nový zvon. V plánu je zavedení elektřiny a obnova fasády.

Patří mezi nejstarší stavby ve městě, dodnes zachován v původní raně gotické podobě. Kaple sv. Barbory (památka UNESCO) vyzdobena freskami z doby kolem r. 1460. Nové barokní západní průčelí od J. Augustona. V křížové chodbě kláštera stálá expozice gotické a barokní plastiky Diecézního muzea v Plzni. Raně gotický kostel a klášter s gotickými a barokními plastikami Diecézního muzea.

Založena spolu s Novou Plzní, dominanta dnešního města. Stavba chrámu  sv. Bartoloměje po r. 1295, dokončení v počátkem 16. století. Na hlavním oltáři opuková socha plzeňská madona z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. „krásného stylu“ českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Šternberská kaple z 1. pol. 16. stol. s visutým svorníkem. V r. 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Věž chrámu sv. Bartoloměje – přístupná veřejnosti. Gotická katedrála, dominanta  Plzně. Věž přístupná veřejnosti.

Klášter vystaven J. Augustonem v letech 1711 – 1714. Kostel sv. Anny – přistavěn ke klášteru podle návrhu J. Augustona (jedno z jeho nejvýznamnějších děl). Propůjčen pravoslavné církvi. Barokní kostel postavený J. Augustonem.

Kostel a k němu přiléhající klášter postavili dominikáni v r. 1913 podle návrhu architekta A. Möllera. Dominikánský kostel s klášterem.

Postaven v pseudorománském slohu podle návrhu architektů J. Svobody a F. Stalmachera v letech 1911 – 1912. Jeho dvě věže měří 63 m. Pseudorománský kostel se dvěmi věžemi.

Gotický kostel z let 1406 – 1410. Kolem kostela hřbitov od r. 1414. Naposledy upravován v r. 1966. Pohřbeni zde J. K. Tyl, J. F. Smetana, J. V. Sedláček, E. Škoda. ▪ Gothic church with renowned cemetery with graves of famous Pilsen personalities (f.e. Emil Skoda). ▪ Gotický kostel se hřbitovem s hroby slavných plzeňských osobností (např. Emil Skoda). Pod kostelem vede cyklotrasa č. 31 po cyklostezce podél řeky.

Naproti hradu přes údolí Litického potoka stojí zdaleka viditelný kostel sv. Petra a Pavla na místě bývalé svatyně. Postaven kolem r. 1420 litickými pány. Kostel je jednolodní, v západním průčelí stojí hranolová věž. Již zvenku zaujme severní vstupní portál do lodi. Uvnitř kostela portálový sloupový oltář od D. Altmanna z Eydenburku z roku 1600, s bohatou figurální výzdobou a obrazem sv. Petra a Pavla údajně z roku 1724. Kazatelna je raně barokní dílo V. Ribera z roku 1665. Vedle kostela je budova fary. Na schodišti vidíme barokní malbu Ukřižovaného. Před farou stojí socha Immaculaty z doby kolem roku 1800. Kostel v Liticích se zdobeným portátem.

Bývalý farní kostel osady Malice, v jejímž katastru byla Plzeň postavena. Do r. 1322 byl i farním kostelem nově založeného města. Několikrát přestavěn. Stávající klenby z r. 1590. Při bombardování v r. 1944 silně poškozen. Naposledy upravován v r. 1992.  Kostelík na Roudné.