Vyhledávání

Redakce

Chcete zasílat novinky? Napište mi:
Radka Žáková (cykloRADKA) - editor.

Partneři

plzenskonakole.cz

Informační portál pro ty, co chtějí objevovat Plzeň a její okolí ze sedla svého kola. Tipy na cyklovýlety, užitečné rady a aktuální informace o komunikacích pro cyklisty

Cyklotábor - dobrodružství pro malé i velké

Do Chyše dojíždí i druhá skupina cyklotáborníků, takže se můžeme přesunout k zámku

Při volbě místa našeho cyklotábora, celkem již třináctého, padla volba na Lubenec, asi 50 km severně od Plzně, kde jsme ještě nikdy předtím nebyli. Lákalo nás množství zajímavostí v dojezdu od základny a přiznám se, že některé jsem znal jen zvenku. Mé očekávání se bohatě naplnilo...

Autor: Jirka HOLOMEL (text&foto) Aktualizace: 25.07.2013
Vstoupit do diskuse (0)

Museli jsme počítat s tím, že v areálu nebudeme sami, ale vše má své plus a mínus. Nakonec to nevadilo - po snídani jsme odjeli a vraceli se na večeři, za sousedy jsme měli malé děti, které po večerce spořádaně zalehly a poté zavládl noční klid. Ten jsme nerušili ani my, protože celodenní šlapání do pedálů v kopcovitém terénu udělá své. Nás vedoucí těšilo, že mládež je po večerce v klidu a nedějí se žádné nepřístojnosti, ale možná jsme se to jen nedozvěděli. S jídlem se na nás nešetřilo, takže snad i ti největší jedlíci byli spokojení.

Jako každým rokem jsme provedli nezbytné rozdělení do dvou skupin. Ti zdatnější měli větší možnost uspokojit své ambice, ostatní zase víc času kochat se krajinou. Proti loňsku se vyměnila asi polovina účastníků, dokonce s námi byli tři noví kluci z Karlových Varů, kteří si nás našli na webových stránkách. Zjistili jsme, že rekordní účast má Jana, která byla už jedenáctkrát! Víc má jen Standa - dvanáctkrát a pak já a Marcela - 100%, tedy třináctkrát. Nejmladší účastník James oslavil právě na cyklotáboře své desáté narozeniny a má můj upřímný obdiv, jak všechno zvládal a ještě k tomu s úsměvem. Za obvyklých podmínek by s námi jet nemohl, ale vyzkoušeli jsme si ho ještě předtím na dvou výletech a riskli to. Snad se i jemu líbilo.

Hned v neděli jsme vyjeli do městečka Kryry, nad kterým se vypíná Schillerova rozhledna - nádherná romantická stavba na místě středověkého hradu, kam jsem se dostal vůbec poprvé. I když stojí poměrně nízko, rozhled poskytuje zajímavý. Další premiéru jsem měl ve Valči, protože do zámku, po požáru v roce 1976, dlouho nebylo možné nahlédnout. Bude trvat ještě dlouho, než se interiéry dokončí, ale k zajímavé výstavě obrazů to docela ladilo. Před zámkem je spolu s pokladnou i bufet a v městečku stojí za návštěvu zdejší muzeum. O vyhlášeném parku a dalších památkách v obci platí totéž. Proti mé poslední návštěvě přibyly další opravené budovy, ale na několika už visí tabulka „Na prodej", včetně hospody. Snad noví majitelé budou pro obec přínosem. Manželé Kantovi z lubenecké firmy Skloart se zasloužili o rekonstrukci rozhledny Vochlice a nyní opravují kostel sv. Jiljí v Libyni. Už teď je tam k vidění hodně zajímavého a do budoucna se plánuje trvalá expozice vitráží. V sídle firmy v Lubenci je možno prohlédnout si nebo zakoupit výrobky Skloartu a za menší poplatek zapůjčit klíče od rozhledny i kostela.

Jak vypadá náš cyklotábor? Když jsem asi před 15 lety začal vést kroužek turistiky ve Středisku volného času Plzeň, přímo se nabízela myšlenka udělat něco jako vyvrcholení školního roku. Chvíli jsme zvažovali na týden vyjet na vodu, ale v kroužku byl vodák každý třetí, zatímco cyklisté všichni. Bylo tedy rozhodnuto. Na první tři cyklotábory, jsme odjížděli na místo vlakem, spali v tělocvičně na karimatkách a vařili si sami. Byl to, hlavně pro nás, vedoucí, takový záběr, že se přešlo na stravování ve školních jídelnách, později i pohodlnější spaní v postelích. Po celodenním sezení v sedle je to zasloužené spočinutí. Postupným tříbením tedy konečná podoba vypadá takto: v říjnu, nejpozději v listopadu uděláme výběr lokality na příští rok. Vybíráme tak, abychom tam dojeli po ose a ušetřilo se na dopravě. Zajedeme se podívat a předběžně se domluvíme. V únoru se odklepne konečná kalkulace a vydá se leták a od toho okamžiku je možné podávat přihlášky. Přednost mají členové kroužku Cykloturistika a účastníci minulých cyklotáborů. Uvítáme ale každého, kdo umí na kole a má svůj bicykl v takovém stavu, aby ujel denně 50 až 60 kilometrů. Týden před odjezdem svoláme informační schůzku, především pro rodiče dětí, které s námi jedou poprvé. V pátek před odjezdem odvážíme na místo zavazadla, aby se dalo jet nalehko, no a v sobotu již šlapeme!

Na návštěvu Chyše jsem se vyloženě těšil a pan Lažanský, majitel zámku, opět nezklamal. Nejen, že nás provázel po zámku a pivovaru osobně, ale pak ještě s námi poseděl a povykládal spoustu zajímavostí z okolí. Poté jsme si dovolili malou zajížďku do Mlýnců na statek pana Váni, kde se nám povedlo podívat se na špičkové dostihové koně, včetně Tjumena, vítěze Velké pardubické. Dalším naším cílem byly Žlutice, plzeňáky často navštěvovaný Rabštejn nad Střelou, Petrohrad s nově opraveným zámkem a hezkým výhledem ze zříceniny Petersburku ...

Kromě těchto „velkých" zajímavostí dotváří zdejší krajinu i menší stavby, téměř v každé vesnici je nějaký zámeček, kostel, všude spousta rybníků ... Potěšilo mě, že chmelu se v této oblasti pořád ještě daří a tak jsme s nostalgií s Mírou zavzpomínali na časy našich chmelových brigád. Já v Petrohradu a Míra v Lubenci a Drahonicích.

V sobotu jsme se po snídani sbalili a vyrazili zpátky na Plzeň. Bylo znát, že během týdne se dostavila forma a cesta tentokrát utekla rychleji. Ještě pro pořádek bych měl uvést, že celkem nás bylo 24 a cyklotábor se pořádal pod hlavičkou Střediska volného času Plzeň.

V neděli jsem si přispal a po probuzení jsem vzpomínal na ty, kteří doma jen přebalili věci a odjíždí opět někam za turistikou. Vůbec jsem jim tentokrát nezáviděl!