Do práce do Štrasburku na kole
plzenskonakole.cz: Na tuhle cestu na kole vás dostala jedna nerozvážná věta v předvolební kampani. Jak se to stalo?
Edvard Kožušník: Při jednom běžném rozhovoru s redaktorem MF DNES Viliamem Buchertem jsem řekl: „V případě, že budu zvolen, pojedu na první zasedání Evropského parlamentu do Štrasburku na kole.” A protože sliby se mají plnit, chtěl jsem svému slibu dostát.
plzenskonakole.cz: Tahle větička se vám určitě po cestě nesčíslněkrát vybavila. Co vás při tom napadalo?
Edvard Kožušník: Že je lépe slibovat méně, aby to pak bylo možné splnit.
plzenskonakole.cz: Jaký jste byl cyklista, než jste vyrazil na tuhle podelší cestu na bicyklu?
Edvard Kožušník: Na kole jsem nejezdil, vlastně jsem ani kolo neměl a tak jsem si ho musel pořídit.
plzenskonakole.cz: Vybíral jste sám, nebo vám někdo pomáhal?
Edvard Kožušník: Naštěstí mám kamarády, kteří mi s tím pomohli. Jeden z nich, co dělá v AUTHORu mi pomohl s kolem i výbavou. Komické na tom bylo, že o tom, jakou jsem téhle české firmě udělal reklamu v Evropě, se majitelé dověděli až z nějakých novin v Číně.
plzenskonakole.cz: A co fyzička? Na takovou cestu většina cyklistů aspoň trochu trénuje...
Edvard Kožušník: Přiznám se, že na trénink na kole už mi nezbyl čas. Já ale sportuju, jsem ze sportovní rodiny. Babička se dokonce dostala na mistrovství Evropy v kanoistice, maminka utekla k veslování, takže jsem na vodě začínal i já. Ve čtrnácti jsem trénoval s Martinem Doktorem na kajaku, dokonce jsem ho i porazil, než přesedlal na kanoj. Léto jsem trávil na vodě, zimu na lyžích a celý rok jsem hrál volejbal, vlastně až do roku 1989. Před čtyřmi lety jsem přesedlal na plážový tenis. Dnes jsem prezidentem Asociace plážového tenisu ČR. Sport je součástí mého života.
plzenskonakole.cz: To je docela odvážné. Ze zkušenosti s cyklisty nováčky vím, že před takovou cestou se musí aspoň trochu osedět zadek, jinak bolí.
Edvard Kožušník: To už teď také vím...
plzenskonakole.cz: Co vás nejvíce překvapilo po dojezdu do Štrasburku?
Edvard Kožušník: Asi nejvíc ten obrovský zájem médií. Museli jsme udělat takovou improvizovanou tiskovku, na kterou přišlo asi tak sto novinářů. To mne opravdu dostalo.
plzenskonakole.cz: Změnila tahle dlouhá cesta nějak váš pohled na cyklisty?
Edvard Kožušník: To ano, jsem k nim teď jako řidič auta ohleduplnější. Když si vzpomenu, jak jsem málem 2-3 krát skončil v příkopě, předjíždím je opatrněji.
plzenskonakole.cz: Vy jste z Olomouce, to je cyklistické město, jezdil jste tam?
Edvard Kožušník: Ano, jezdil. Většinou na tréninky. V Olomouci je to nějak samozřejmé, je tam rovina, takže tam kolo používá dost lidí.
plzenskonakole.cz: A jezdíte na kole i teď?
Edvard Kožušník: Při mém pracovním režimu to není zrovna jednoduché, ale ve Štrasburku jezdím na skládacím elektrokole. Lehce ho složím do auta, takže ho mohu mít po ruce, když je potřeba.
plzenskonakole.cz: Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně šťastných kilometrů v sedle.
Záměrně jsem se pana Kožušníka neptala na zážitky z cesty, ty totiž najdete v knížce, kterou napsal Franta Šesták. Získáte ji zdarma, pokud si o ni napíšete.
Kniha a výstava o cestě do Štrasburku
Pokud byste se chtěli o cestě Edvarda Kožušníka s Frantou Šestákem dovědět více, můžete si napsat o knihu Na kole do Evropského parlamentu, kterou Franta o společné cestě napsal. Výstavu fotografií z cesty si v mázhausu klatovské radnice můžete prohlédnout až do 22/11/2010 v době, kdy je radnice otevřena.
Knihu můžete také získat na cestovatelské přednášce Franty Šestáka ve St 10/11/2011 v plzeňském M-klubu ve Skvrňanech.