Jezdím na kole do práce již několik let každý den - naučila jsem se to díky půlročnímu pobytu ve Vídni. Co mi však dokáže cestu na kole velmi znepříjemnit, je naprostá netolerance ostatních účastníků silničního provozu vůči cyklistům. Chodci nechápou, že pruh na chodníku vyhrazený cyklistům je skutečně vyhrazený pouze cyklistům, většina z nich ani nereaguje na zvonění zvonkem, samostatnou kapitolou jsou pak pejskaři s neviditelným vodítkem nataženým přes celý chodník včetně cyklistického pruhu... V centru města se na cyklostezkách kupříkladu nedá jet svižným tempem. Na silnicích jsou zase cyklisté vnímáni jako něco podřadného. Předjíždění cyklistů v nepřehledných úsecích je u nás naprostou samozřejmostí. Velkou záludností v městském provozu je i otevírání dveří od aut přímo před projíždějícím cyklistou. Tímto však nechci od cesty na kole po městě nikoho odradit; i přes popisované nepříjemnosti má jízda na kole do práce své kouzlo, a skutečně stačí jen chtít a jezdit se dá. :-) Navíc uvedené komplikace asi pocítíte nejvíce jen tehdy, máte-li srovnání s jízdou na kole v západní Evropě. Myslím však, že to, co dělá jízdu po městě (ne)příjemnou, je minimálně z poloviny právě uvedený přístup vůči cyklistům.