Do Plzence jezdím pravidelně touto trasou, je pohodová a dobře sjízdná. Samozřejmě že by zpevněný povrch zlepšil komfort jízdy. Já ale vidím mnohem větší bolest při jízdě z Plzence do Šťáhlav, kdy značená cyklotrasa vede po silnici od Bohemky ke Katalogu, kde je silný provoz a velké množství kamionů. Pro cyklisty v současné době nevhodná. Já v Sedlci odbočím doprava přes trať a pokračuji podél trati po okraji pole až do Šťáhlav, bohužel tato cesta se dá použít pouze některé měsíce v roce, kdy není zoráno, pak je nesjízdná. Pro pohodlné cyklisty je to jízda značně diskomfortní. Pokud by se podařilo vykoupit metr podél polí k vybudování pěšiny, byla by naprosto ideální i vzhledem k tomu, že hodně cyklistů míří na Kozel a zde by se po okraji Šťáhlav napojili i na cestu pro pěší a cyklisty v bažantnici a provozu ve Šťáhlavech by se vyhlnuli. Cesta je téměř rovinatá, jenom mírně zvlněná, pouze ke Šťáhlavům se sjíždí, takže ani líní cyklisté by se neunavili a dojeli bezpečně.

souhlasím s cyklostezkou u trati, v budoucnu třeba i u řeky:-)))v Plzenci a okolí jezdí šoféři velmi rychle a nebezpečně, pracuji v centru Plzence a z hvizdu pneumatik bych mohl složit žalostnou píseň gum:-( šup s cyklistou do bezpečí

Občas jsem jel ze Starého Plzence do Koterova přes pole a nesetkal jsem se s loužemi apod. Když jedu na Doubravku, tato trasa je pro mne ideální. Trasa do Černic by měla také svůj smysl a určitě bych se po ní rád projel. Dovedl bych si v budoucnu v rámci možností představit obě trasy.

Podle mého názoru měla tato investice následovat již po vybudování dálničního přemostění údolí za Koterovem, ale na dobrou věc není nikdy pozdě. Obě varianty se mi zdají průchodné, varianta podél dráhy by nebyla ohrožena případnými záplavami při rozlití Úslavy a možná by vyšla nákladově příznivěji.( Až po dálniční most je cesta zpevněná.) Další podpůrnou skutečností je napojení na dnes již provozovanou stezku z Koterova přes novou lávku do Božkova, přes Střelnici podél Úslavy k Baumaxu a zde napojení na mezinárodní cyklostezku č.3 a další objízdné stezky v Plzni. Neznám finanční možnosti na pokrytí uvedené investice, ale doporučuji, aby se akci věnovala odpovědná příprava. K tomu mě vedou příklady budování cyklostezky Hradiště-Radobyčice, kde před rokem byla vybudována polovina cyklostezky v nadstandardním provedení, zatímco druhá část je za současného počasí téměř nesjízdná. Podobná situace panuje již léta na nedokončeném povrchu trasy č.3 Rokycany-Klabava.

V textu článku je zmínka, že se jede po vodě. V těchto dnech a několikrát do roka by to platilo doslova. Vyjeté koleje od traktorů, žádná cesta, jsou v lukách jen metr nad normální hladinou Úslavy. Tudy vést cyklostezku? Území mám projeté od pasedátých let mnohokrát a rád jezdím i po lukách kolem řeky. Pokud tam není voda. Cyklista, který nejede pro zábavu, volí dnes z Plzence prokazatelně silnici do Koterova, auta jezdí většinou kolem Ostré Hůrky. Proto snad je z Plzence do Koterova vedena cyklotrasa č.31. Veškeré technické a ekonomické úvahy mluví jednoznačně, pokud k tomu kdy dojde, pro variantu pod železniční tratí, kde už je cesta(ne vyjeté koleje)ve směru od Plzně až za dálnici. Zbývá postavit asi 2km cyklostezky a stávající cesty upravit. Bez budoucícho nebezpečí častého zaplavení vodou. Snad zvítězí selský rozum.

Po vodě nebo spíš podél vody jezdí cyklisté asi nejraději. Také proto vede většina dálkových cyklostezek podél řek. Ne jen u nás (např. CT Ohře, Baťův kanál), ale i u našich sousedů v Německu nebo Rakousku. Cyklostezky v údolích řek tvoří základ německého systému a patří k těm nejvyužívanějším. Labská a Dunajská jsou toho dokladem. Cyklostezku kolem vody totiž zvládně každý - netrénovaný (pohodový) cyklista, rodiče s malými dětmi i dálkový cyklista na kole obtěžkaném bagáží. Právě ti se mne často ptají, proč naše dálkové cyklotrasy vedou po cestách do kopců, které by někdy nezvládli vyjet ani bez bagáže. Neumím jim odpovědět. Ptát by se měli těch, co stezky plánují a staví. Kdyby si nějakou naši dálkovou trasu přes kopečky projeli s 20 kily bagáže na kole, třeba by změnili pohled na věc. Já si to už vyzkoušela a musím říci, že byla místa, kde jsem si moc přála, aby si projektant projel trasu "natěžko" ještě než odevzdal svůj projekt zadavateli.

Jednoznačně souhlasím s tímto příspěvkem,zejména s tím, že louky u řeky jsou několikrát do roka zaplavované. Tak bych také volil variantu u trati. Navíc až pod dálnici vedou upravené cesty i NAD tratí z Písecké ulice okolo bývalých zahrádek (Lutová?)a při vyřešení překřížení trati ( např. tunýlek) by se uvažovaná cyklovýpadovka stala dobře dostupnou i od Bručné.

V Plzni nebydlím, ale mám zde své pracoviště na které pokud jedu na kole dojíždím právě ze směru od Starého Plzence. Určitě bych uvítal cyklovýpadovku už jen proto abych se vyhnul jízdě po silnici s frekventovanou autodopravou.

Přiznám se, že přemýšlím, kudy jste to do Plzence jela, neuvědomuji si, že by tam bylo výrazné stoupání, ale pravděpodobně máte na mysli silnici, která ústí v Plzenci před mostem na Malé straně. Ta frekventovaná není, ale pravda je, že terén je zvlněný, i když za výrazné stoupání bych ho nepovažovala. Nicméně pokud byste z této silnice sjela kousek za Koterovem vpravo dolů, přes lávku na luka, dojedete polní cestou až do Plzence, po rovině. Sjezd je celkem výrazný, nepřehlédnete ho. Jedná se o tu diskutovanou trasu A podél řeky, Zkuste, až pojedete příště. Pravda je, že o ní každý neví. :-)