Na úvodní stránku
mail

Zajímavá místa

Hrad Nečtiny

article

Ze zřícenin hradu je zámek jako na dlani

Hrad Nečtiny je víska příslušná k obci Nečtiny a název je tak trochu zavádějící. Po hradu tady zůstaly na nedalekém kopci jen zbytky, zatímco nejdůležitějším a zároveň nepřehlédnutelným objektem dnes je, s číslem popisným 1, romantický zámek. Ten se naštěstí zachoval do dnešních dnů, i když měl několikrát na mále.

 

Z Plzně je na kole nejlepší jet po cyklotrase č. 35 až na rozcestí Libenov. Tady odbočíme po žluté turistické značce přes rozcestí Velká Mýť do Plachtína a odtud už po cca 1 km dojedeme k odbočce na zámek.

 

GPS: 49°57'32.015"N, 13°9'34.742"E (v mapě)

 



Autor: Jirka HOLOMEL (text&foto) Aktualizace: 02.11.2014

Jtestako u převážné většiny zámků také zde začíná historie hradem. Byl založený Oldřichem Pluhem z Rabštejna před rokem 1333, pravděpodobně na přání krále Jana Lucemburského. Hrad byl poměrně rozlehlý a důkladně opevněný. O jeho významu svědčí i to, že jej Karel IV. zahrnul mezi královské hrady nezcizitelné, což samozřejmě nevydrželo dlouho. Majitelé a zástavní páni se často střídali, mezi nejdůležitější patřili páni z Gutštejna, Burian starší a mladší, kteří zde dokonce měli své hlavní rodové sídlo. Za Ferdinanda I. se hradu opět ujali Pluhové z Rabštejna. Ti se zúčastnili odboje proti králi, Kašpar Pluh byl dokonce odsouzen k trestu smrti a nečtinské panství zabaveno, ale později byl omilostněn. Hrad byl ale v tomto složitém období vypálen a již neobnoven.

 

V roce 1549 získává panství Florián Gryspek z Gryspachu, oblíbenec císaře, člověk s evropským rozhledem a schopný hospodář. Na místě dnešního zámku, nechal postavit renesanční sídlo, pod hradem založil Nové Městečko a také Nevěstin rybník pochází z jeho doby. Pod hrází rybníka byl vybudován mlýn a pivovar, západním směrem pak hospodářský dvůr. Florián Gryspek na všech svých panstvích rozvíjel i průmyslovou výrobu, takže i na Nečtinsku zahájil prospekci, těžbu a zpracování železné rudy.


Po vymření Gryspeků získali Nečtiny Kokořovci, v roce 1839 pak starý francouzský rod Mensdorff-Pouilly. Zakladatelem české větve byl generál císařské armády Emanuel Mensdorff-Pouilly. Ten dal zámku a okolí podobu, v jaké jej známe i dnes. Zámek přestavěl v letech 1855 - 58 architekt Friedrich Streib z Coburgu v novogotickém stylu, byl zřízen anglický park a západním směrem postavena kaple sv. Terezie, která sloužila jako rodová hrobka. V roce 1945 bylo panství zkonfiskováno a stalo se majetkem státu.


Až do nedávné doby byl zámek využíván, v rámci zemědělského učiliště, jako škola a internát. V roce 1964 zde došlo k požáru, ale budovy se podařilo opravit do dnešní podoby. Po roce 1990 učiliště zaniklo a zámek získala Západočeská univerzita. Pořádají tady školení, semináře, ale může se zde, po domluvě, třeba na týden ubytovat skupina cykloturistů a podnikat výlety po okolí.


S Mgr.Marií Křemenákovou jsme byli domluveni na sobotní poledne. Potěšilo mě, že je nadšená cyklistka a svůj bicykl využívá i k cestám do práce - kromě funkce kastelánky zámku je rovněž ředitelkou mateřské školy v Manětíně. Zapomněl jsem se zeptat, kolik ročně najezdí, ale nepochybuji o tom, že se jedná o úctyhodné číslo. Paní kastelánka má samozřejmě historii zámku v malíčku. Nahlédli jsme i do kaple, která slouží ke svatebním obřadům a pro vynikající akustiku k pořádání koncertů. Nedalo mě to, abych se nezeptal na poslední šlechtické majitele. Pan hrabě odešel po válce do Rakouska a až do své nedávné smrti se na své bývalé panství občas přijel podívat. O navrácení zámku v restituci nepožádal, ovšem o navrácení pozemků ano. Zatím jeho potomci neuspěli, ale kdo ví - jiné větvi Mensdorff-Pouilly byl v restituci jejich původní majetek v Boskovicích navrácen.

 

Informace jsem čerpal ze stránek obce Nečtiny a díla Paměť krajiny, vydaného v roce 2006, autorů Ireny Bukačové a Jiřího Fáka.

Fotogalerie