Všichni námi oslovení cyklomechanici se shodují na tom, že kolo, se kterým vyjedete na nasolené komunikace, trpí a i při dobré péči se sůl vždy někam dostane a poškodí ho. „Dráty, niply i konce rámů rezivějí, barva se loupe. Všechno na kole trpí. Železné i hliníkové části oxidují, tím se oslabují a mohly by se i zlomit," říká cyklomechanik z plzeňského HEPOSu. Sůl nepoškozuje jen železné části kola, jako jsou třeba řetěz či dráty, a to i když jsou nalakované, ale i hliníkové páčky a úchyty. Umí narušit i tenčí bočnice plášťů, vyžrat části vláken na dlouhých cyklokalhotách, tzv. čapákách, či rozrušit do té doby leskle hladký povrch lakovaných částí kola či dokonce poškodit cyklistické tretry. I když si pořídíte „zimáka" tedy kolo do zimní nepohody, měli byste mu dopřát častější péči, abyste následky řádění soli co nejdříve eliminovali. Řekněme si tedy, co dělat, než vyjedeme na nasolenou komunikaci a jak se o kolo i cyklistickou výbavu postarat po návratu z ní.

Jak se obléci na kolo

O tom, co si v zimě obléknout na jízdu na kole, jsme již psali v článku Na kole v zimě - jak na to? Chceme-li své oblečení i obutí uchránit od vlivu posypové soli, měli bychom si přes boty pořídit návleky, které lze po každé „solné" jízdě vyprat. Dělají se textilní nebo neoprénové - ty navíc fungují jako tepelná izolace. I cyklistické tretry pod nimi by si zasloužily aspoň řádně nakrémovat, aby se sůl ze slané břečky, která prosákne přes návleky, do nich nedostala. Nové čapáky rozhodně nejsou to nejvhodnější oblečení do solné břečky, pokud je zrovna nechcete dotrhat. „Sůl prožere i oblečení," říká Standa Říha, který pracoval jako cyklomechanik více než 25 let. Nikdy nevíte, zda k těm stříkancům od vašeho předního kola nepřibude nějaký větší od kolemjedoucího auta...

Impregnace kola do sněhové břečky

Než se rozhodnete vyrazit na kole na nasolené silnice a stezky, měli byste si uvědomit, že sůl se (i za sucha) může dostat skoro všude. Pokud jednotlivé části kola ošetříte vhodnou „impregnací", můžete proces poškození významně zpomalit. Měli byste namazat řetěz, nejlépe teflonovým olejem („WéDéčko" k tomu není to nejlepší mazání), rám natřít ochrannou leštěnkou, která se používá na auta a dobré bude se také věnovat plášťům, které si solné břečky užijí nejvíce. „Pláště trpí hlavně na boku, kde je slabší vrstva gumy. Když má člověk starší pláště (tak 1-2 roky) a jezdí v nich v zimě, tak se v nich udělají prasklinky tenké jako žilky. Pumpování na 4-6 atmosfér pak nemusejí vydržet. Cyklisté, kteří jezdí v zimě, obouvají starší pláště, které v zimě dojezdí. Na zimu nikdo nové pláště neobouvá," vysvětluje Standa Říha. Existuje pěna na obnovu plášťů kol aut (v LIDLu stojí kolem 60 Kč, jinak k dostání v prodejnách autokosmetiky). Tu lze nanést na hadřík a naimpregnovat jí pláště bicyklu. Důležité je to hlavně ze stran, kde jsou pláště nejtenčí. Pěna zacelí mikrotrhlinky a prodlouží tak životnost pláště. „Dříve se to dělalo indulonou na hadříku. Někteří cyklisté mazali v zimě pláště vojenským krémem na boty," vzpomíná Standa Říha na dobu, kdy ještě na kole závodil.

Co udělat po návratu ze slané sněhové břečky

Nejlepší je v zimě kolo vždy po návratu umýt, osušit a namazat. Když venku mrzne, musíme kolo umývat uvnitř. Po každé takové jízdě se doporučuje teplou vodou se saponátem a smetáčkem (nikoli WAPkou) opláchnout kolo, pak ho osušit a namazat. Vyčistit do sucha ho můžete třeba starými ponožkami. Když si je navléknete na ruce, dobře se dostanete i mezi dráty. Břečka od kol stříká na řetěz i když máte blatníky. Jakmile je plískanice, tak byste měli po jízdě řetěz umýt (nejlépe to prý jde naftou v pračce na řetěz) a namazat. Pokud nemáte pračku na řetěz (dá se sehnat do 200 Kč), můžete použít starý kartáček na zuby. Na mazání řetězu je nelepší teflonový olej. Většina cyklistů jezdí při teplotách tak cca do -5°C, protože při nižších teplotách už hůř funguje přehazovačka a přesmykač a olej ve vidlici zatuhne. I suchá sůl ale může uškodit. Když je v zimě sucho, ani si toho bělavého povlaku na vozovce nevšimnete. Na kolo se vám může dostat sůl nejen rozpuštěná ve vodě, ale i v suchém stavu jako prachový film, který se dostane i do bovdenů, proto je lepší bovdeny po zimě vyměnit. Pkud máte ještě brzdové špalíky, je dobré je lehce očistit tenkým smirkovým papírem a dostat z nich to, se na ně nalepilo.

Zimák

Zimák, nebo-li kolo do zimní nepohody, je řešení pro skalní cyklisty, kteří jezdí na kole celoročně, a to i ve sněhové břečce. Zimák bývá zpravidla to nejstarší kolo, které už má něco najeto a bylo „povýšeno" do stavu náhradníka kola novějšího. V jeho výbavě by neměly chybět blatníky a světla či blikačky, protože v zimě se jezdí za tmy či za šera mnohem častěji. Na „zimák" byste ale neměli povyšovat elektrokolo. Výměna solí poškozených kabelů by se vám mohla prodražit.

Rada navíc pro zimní cyklisty z Plzně

Letos se v Plzni u krajnice v lednu objevovaly místy hotové nánosy velkých krystalků soli. Rychlé a vydatné deště tohoto týdne je většinou spláchly do kanálů. Na severním Plzeňsku ale obvykle v zimě sypače používají drobné křemenné kamínky, které zůstaly po vyplavení jemného kaolinu z horniny, která se ve zdejších kaolinových lomech těží. Malé ostré křemenné kamínky se dostávají ke krajnici, na kterou například při předjíždění či zastavování musí cyklisté vjet. Na defekt je tak hned zaděláno. Pamatuji si, jak jsem kvůli takovému ostrému bílému kamínku velikosti špendlíkové hlavičky třikrát lepila, než jsem ho pěkně zalezlý v plášti konečně našla. Byl tak malý, že nebyl vidět ani z jedné strany.

Přečtěte si také

Na kole v zimě - jak na to?  - jak se obléci v zimě na vyjížďku na kole

 

Fotogalerie