Na úvodní stránku
mail

Zajímavá místa

Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

article

Opevněný dvorec s kostelem stál v Potvorově možná už koncem 12. století, ale první písemná zmínka pochází až z roku 1204. Kostel samotný se nám zachoval do dnešní doby a přes drobné pozdější úpravy zůstává krásnou ukázkou románské sakrální architektury.

 

Potvorov leží asi 8 km severozápadně od Kralovic. Z Kralovic sem pohodlně dojedete po CT 2261.

 

GPS 50°1'1.038"N, 13°24'5.448"E (v mapě)

 



Autor: Jirka HOLOMEL (text&foto) Aktualizace: 07.10.2013

testPotvorov byl typickou ukázkou románského sídla drobné šlechty - dřevěný dvorec, opevněný příkopem a palisádou, vedle něj kamenný kostel, který spojoval s dvorcem můstek v prvním patře. Kostel sloužil jako útočiště také pro obyvatele okolních vesnic a bylo přesně stanovené, o které vesnice se jedná. Jako stavební materiál nepochybně posloužil načervenalý pískovec z lomů na nedalekém Potvorovském kopci (546 m n.m.). Zdejší lomy sloužily pro klášterní stavby v širokém okolí a díky kvalitě materiálu i pro výrobu mlýnských kamenů. Kostel, stojící dnes uprostřed hřbitova, nebyl výrazně přestavován, z jižní strany byla pouze přistavěna předsíň, ukrývající románský portál. Škoda jen, že se nezachovala původní věž, která byla mnohem mohutnější a jistě lépe ladila s hmotou kostela než současná, postavená v roce 1825. Zůstala zachována i část vnitřní výzdoby, zejména maleb v apsidě.


Z vnějšku můžeme kostel obdivovat celoročně. Díky Občanskému sdružení pro románský kostel v Potvorově, které zde pořádá koncerty, se lze podívat i dovnitř. Upozorňuji ale případné zájemce, aby nepodcenili vybavení, protože taková zima, jako tady, mě snad ještě na žádném koncertě nebyla! V sousedství stojí barokní budova bývalé fary se znakem stavebníka, plasského opata Fortunáta Hartmanna.


Obec Potvorov byla rozdělena po staletí na dvě části, kdy každá náležela k jinému panství. Vztahy asi nebyly většinou nejlepší, protože každá část měla svého starostu, hospodu, kovárnu... Toto rozdělení dodnes připomíná na návsi litinový mezník.


Literatura:

Zájemce o podrobnější informace odkazuji na publikaci Severní Plzeňsko I. autorů Bukačová, Fák, Foud, ze které jsem čerpal také já.

 

Fotogalerie