Výstava v rokycanském muzeu představuje na velkoplošných fotografiích stromové lišejníky vč. tzv. "Fabiánových vousů"

Jedna z mých prvních objevitelských výprav na kole do Brd před mnoha lety byla za provazovkou. Téměř neznámý lišejník jsem poprvé spatřila na panáčkovi ze šišek u pana Čáky. Mnohem dobrodružnější ale bylo ho najít v brdské přírodě. Tento lakmusový papírek čistého ovzduší přežil období kyselých dešťů v 70. letech jen na několika ostrůvcích právě v Brdech a na Šumavě. O lišejnících, které se používaly jako Fabiánovy vousy, se trď dovíte na výstavě. Možná vás bude inspirovat k cyklovýletu za Fabiánovými vousy...

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 19.01.2017

Většina tzv. „objevitelských tras", které připravím, patří k nejkrásnějším z mých cyklovýletů. Výletům, které naplánuji za neznámým cílem, či po neznámé cestě, říkám „objevitelské trasy”. Jedním z nich byl i výlet za provazovkou, který jsme podnikli před více než deseti lety do centrální části Brd. Předcházela mu návštěva u pana Jana Čáky, uznávaného znalce středních Brd a autora knihy Střední Brdy krajina neznámá. Právě u něj jsem poprvé viděla panáčka ze šišek Fabiána. Pokud o něm teď slyšíte poprvé, tak vězte, že tento dobrý duch brdských hor, na kterého se hlavně kvůli nedostupnosti většiny brdského území téměř zapomnělo, má vousy právě z tohoto málo známého lišejníku. S nadsázkou však můžeme říci, že je to někdo jako brdský „Krakonoš". Je mu také podobný - je vysoký, kouří dlouhou dýmku a má klobouk se širokou krempou, který ho chrání před deštivým povětřím. Přes rameno flintu, u pasu mošnu a v ruce vycházkovou hůl. Nedalo mi to a vyzpovídala jsem tenkrát svého kamaráda botanika Miloše Hostičku. On zalovil ve své knihovně a vybavil mne informacemi pro pátrání po provazovce. Z vytipovaných lokalit výskytu jsem zvolila tu na dohled od Valdeku. Ta totiž byla v blízkosti trasy, kterou jsem pro průjezd centrální částí Brd vytipovala. Provazovka má ráda vlhká místa a měkkou stromovou kůru. Již bez kol jsme se ji vydali hledat do svažitého kamenitého terénu a světe div se - tu malou potvůrku jsme našli. Později jsem ji objevila ještě na dvou místech na Šumavě a předloni v zimě dokonce už i v lese pod Krkavcem. Kde ji můžete najít na Rokycansku třeba vy, se dovíte z mapy na výstavě v rokycanském muzeu. Všechny tyto nálezy jsou indikátorem klesajícího znečištění ovzuší i u větších měst. Kde ji můžete najít na Rokycansku třeba vy, se dovíte z mapy na výstavě v rokycanském muzeu. Všechny tyto nálezy jsou indikátorem klesajícího znečištění ovzduší i u větších měst.

Brdy jsou na lišejníky bohaté, o tom se můžete přesvědčit na výstavě v rokycanském muzeu. Právě tam teď probíhá výstava fotografií lišejníků. Dozvíte se tam také, proč se dříve zdecimovaná populace lišejníků opět vzpamatovává a kde a jak byste měli ty zajímavé hledat. Provazovku si pak můžete prohlédnout i ve skutečnosti na větvích instalovaných v nice výstavní síně Muzea Dr. Bohuslava Horáka, nebo přímo na bradě vystaveného šiškového fořta Fabiána. Pokud byste se chtěli dovědět o lišejnících více, zajděte si na přednášku našeho odborníka na lišejníky, Jaroslava Šouna, která v rokycanském muzeu proběhne ve čtvrtek 9. února 2017. Může to být dobrá inspirace k nějakému brdskému objevitelskému cyklovýletu, který podniknete, až sleze sníh. My se s provazovkou seznámili již minulý týden v sobotu na pěším výletě do Brd. Když jsem ji kamarádům ukázala na jedné větvičce na padrťské pláni, se zájmem si ji prohlíželi. Není divu, že cestou zpět k autu jsme malých provazovek objevili mnohem víc. Bohužel byly většinou nad našimi hlavami, a tak jsme si je už zblízka moc prohlížet nemohli.

O výstavě a přednáškách o lišejnících

výstava Návrat lišejníků aneb Fabián má zase vousy

Termín konání: 13. ledna - 5. března 2017 

Otevírací doba muzea: út - ne 08.00 - 12.00, 12.30 - 16.00
Nejen vládci brdských hor Fabiánovi se vrátily vousy v podobě lišejníků. Výstava představuje fenomén návratu stromových lišejníků, které u nás kvůli špatnému ovzduší téměř vyhynuly a nyní se na Rokycansko úspěšně vracejí. Návštěvníkům jsou představeny jak na velkoformátových fotografiích, odhalující jejich skrytou krásu, tak i živými exempláři a dalšími sbírkovými předměty, včetně známého brdského Fabiána.
Místo konání: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, malý výstavní sál

přednáška O lišejnících a jejich návratu
Kdy a kde: Čt 9. 2. v 17.00 hod., Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, malý výstavní sál
Víte, z čeho má brdský Fabián vousy? Všimli jste si, že na stromech přibývá lišejníků? Kyselé deště jsou pryč a svět lišejníků je v pohybu a plný překvapení. Přijďte si poslechnout přednášku o zajímavostech ze světa lišejníků a o jejich podivuhodném návratu.
Přednáší: Mgr. Jaroslav Šoun, PhD.

O provazovce

Provazovka vousatá (Usnea barbata) - lišejník z rodu terčovkovitých. Roste epifyticky na stromech a vytváří na nich strukturu podobnou plnovousu. Provazovek je na světě až 600 druhů, v Čechách jich roste jen několik. V severských státech vytváří vlákna i více než metr dlouhá někde na stromech doslova záclony. Obsahuje kyselinu usnovou, která má silné antibakteriální účinky, ale i vitamín C. Je velice citlivá na znečistěný vzduch, zejména oxidem siřičitým. Podle některých je provazovka a další ze severských lišejníků, pukléřka islandská, tím hlavním důvodem, proč mají Eskymáci tak krásně bílé zuby. Oba lišejníky jsou prý antiseptické, a tak je Eskymáci používali místo pasty na zuby. Zkusila jsem kousek provazovky ochutnat a věřte mi - pasta na zuby je lepší! A ani obsah vitaminu C v tomto lišejníku mne nepřiměje zkoušet si čistit zuby provazovkou. Její použití bych ale zvážila v případě zranění v přírodě. Kyselina usnová, která se z provazovky vyrábí, totiž pomáhá hojení povrchových ran. Až ji někde v přírodě objevíte, dobře si ji prohlédněte, případně vyfotografujte, ale ochutnávání nechte raději lesní zvěři. Ať si vyčistí zuby raději jelen nebo srnka. 

O Fabiánovi

O Studeném vrchu a jeho okolí se traduje řada pověstí a legend. Podle jedné z nich tam kdysi na vrcholku pracoval uhlíř, který v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn byl ale obávaným pytlákem, což jednou tak našňuplo brdského patrona Fabiána, že začal jeho tatíkovi sfoukávat plameny v milířích, aby synka drobet vycepoval.

Fabián je legendární a vskutku originální český horský duch. Na nedalekém kopci Velká Baba, tyčícím se na druhé straně údolí Chumavy, na místě zvaném V zabitých, je zvláštní skála, které se říká Fabiánovo lože. Podle legendy tu měl tento brdský patron a vrstevník Krakonoše přespávat a řídit svoji lesní říši. Jiní „brdologové" ale tvrdí, že zde stával jeho hrad.

Fabián byl totiž, než se stal duchem, normálním rytířem a právě sem si přivedl svoji ženu. To se ovšem nelíbilo jeho exmilence, nebezpečné místní čarodějnici, žijící v lesích u hradu. Rozhodla se mu pomstít a během jedné bouřlivé noci si zavolala na pomoc běsy z povětří. Ti Fabiánův hrad rozmetali a jeho ženu začarovali. Sám Fabián se té noci stal duchem, ale ani primitivní ženská pomsta nedokázala zničit jeho dobré srdce.

I když už nebyl člověkem, lidem neubližoval, a pokud byl v dobrém rozmaru, spíše jim, podobně jako Krakonoš, pomáhal. Když ale tento ochránce Brd spatřil, že někdo jeho lesům škodí, rozzlobil se a darebáka ztrestal. V Brdech se také nedoporučuje napodobovat houkání sovy, protože tak prý Fabián naříká po své ženě.

Fabián střeží Brdy z Velké Baby dodnes. Lidem neubližuje, když je v dobrém rozmaru, občas trochu poškádlí nějakého turistu. Je-li ve špatné náladě, ozývá se táhlé houkání, jak naříká. Nemá rád, když ho někdo napodobuje a opravdu se zlobí, když někdo ničí Brdy. Na Plešivci má svoji zahrádku, v níž pěstuje byliny. Mezi lidi chodí jednou za 7 let v mysliveckém odění. V roce, kdy se ukáže, prý bude dobrá úroda. 

Přečtěte si také

Brdy rok poté: Co se změnilo od vyhlášení CHKO Brdy? - Od otevření Brd veřejnosti uplynul právě rok. Co se za ten rok změnilo? Značení, mapy?

Na kole do Brd s mapou. Ale jakou? Porovnali jsme je - ještě před cyklistickou sezónou vyšlo několik nových map Brd. Srovnali jsme čím se liší?

Co přinese konec Vojenského újezdu Brdy cyklistům? - základní informace s praktickými radami pro ty, kteří se chtějí vydat na kole do oblasti bývalého Vojenského výcvikového prostoru Brdy

Studentská cyklotrasa povede z Plzně-Božkova do Brd - pro ty, kteří chtějí do Brd dojet povlastní koloose a hlavně mimo asfaltky chtějí studenti připravit novou cyklotrasu z Plzně do Brd

Na kole ze Spáleného Poříčí - na výlet či na víkend? - inspirace pro jednodenní výlet, či víkendový pobyt s několika cyklovýlety do okolí Spáleného Poříčí. Jedna z tras vede do známé oblasti Padrťských rybníků

Fotogalerie

Fabián, nebo také "šiškový fořt" míval vousy z provazovky

Provazovka vousatá přežila období kyselých dešťůjen na několika místech v Brdech a na Šumavě

Na rozdíl od severských států, jsou naše provazovky dost krátké

Fabiána si můžete prohlédnout na výstavě v rokycanském muzeu

Psal o něm již pan Jan Čáka v knize Střední Brdy - krajina neznámá

Výstava v rokycanském muzeu představuje na velkoplošných fotografiích stromové lišejníky vč. tzv. "Fabiánových vousů"

Jen provazovek je prý na 600 druhů!

Fabián, dobrý duch brdských hor, má lože na Babě

Kreslený Fabián pana Čáky se stal základem loga brdského regionu. Logo je již zaregistrované jako ochranná známka.