Mlýny na Manětínském potoce
Budovy Čoubova mlýna
V dobách,kdy jediným využitelným zdrojem energie byla energie vody,stála
na každém potoce řada mlýnů. Dodnes se zachovaly u většiny z nich
alespoň obytné budovy, využívané k bydlení nebo k rekreaci.Vydal jsem se
prozkoumat dolní tok Manětínského potoka mezi Manětínem a jeho soutokem
se Střelou, kde jsou tři mlýny - Buršův (Vuršův), Frantův a Čoubův.
Přirozeným
začátkem trasy je samozřejmě Manětín,odkud jsem po červené turistické
značce vyjel a kam jsem se večer opět vrátil. Využil jsem nízkého stavu
vody a potok překonával zásadně broděním - celkem asi dvanáctkrát. Brody jsou tady záludné s velkými valouny, takže je problém hledat místo na brodění. Že jsem si šlápl asi nikoho nepřekvapí.
Autor: cykloRADKA
Aktualizace: 04.04.2014
Asi 1 km po proudu pod Manětínem je mlýn Buršův (Vuršův),o kterém je první písemná zmínka z roku 1591. Vodu bral poměrně dlouhým náhonem z jezu v Manětíně u hřbitova. Náhon asi 100 metrů před mlýnem „přemosťuje" potůček od Brda dřevěnými vantrokami,bohužel zanesenými a evidentně těsně před zánikem. Škoda. Místní občan, kterého jsem zde potkal,byl shodou okolností spolužákem poslední majitelky, která ale bydlí jinde a pro nemoc sem už vůbec nejezdí. Budovy jsou celkem zachovalé, v okolí můžeme vidět různé zbytky zařízení. Odpadní voda byla ze mlýna vedena dále, v krátkém úseku dokonce tunelem,na drtírnu křemene, z níž se nezachovalo vůbec nic. Trochu mě křemen vrtá hlavou,protože široko daleko je tady jen samá břidlice. Kdo ví.
GPS: 49°59'37.713"N, 13°15'3.924"E
Další po proudu je Frantův mlýn. První známý zápis z roku 1672 o něm mluví jako o pustém, takže zřejmě nepřežil třicetiletou válku. Byl opraven,později zde byla i pila, hospoda a dokonce trafika. Nyní vypadá, že je obydlen a vzorně udržován.
GPS: 49°59'35.437"N, 13°17'31.078"E
Čoubův mlýn je vlastně už na Střele, v místě, kde řeku překračovala zemská stezka, zvaná Chebská. Mlýnské kolo ale poháněla voda z Manětínského potoka, snad kvůli snadnější regulaci nebo menší náročnosti jezu. Písemný záznam z roku 1476 dokládá nákup polností zdejším mlynářem Čížkem. Jméno ale mlýn získal po Kašparu Čoubovi, který je zmíněn v zápisu, datovaném do roku 1573. Na budově mlýna je letopočet 1474, což se o dva roky liší od mého zdroje. Co ale znamenají dva roky před několika sty lety? Těsná blízkost Střely se mlýnu několikrát vymstila, naposledy při povodni v roce 2002. Také starší povodně jsou vyznačeny na budově, především ta z roku 1872. Momentálně mlýn prochází rozsáhlou rekonstrukcí, v době mé návštěvy dokonce fungoval bufet, takže jsem se mohl občerstvit a v klidu posedět. Ve Štichovické stráni naproti mlýnu jsou údajně štoly po těžbě stříbra, ale pravděpodobně nebyla příliš dlouhá ani výnosná. Zatím jsem štoly neobjevil. Most přes řeku u mlýna byl vybudován v roce 1911 pro spojení Manětína s Černou Hatí, Stražištěm a Mladoticemi. Traduje se, že zásluhu na tom měl tehdejší manětínský starosta, který z Černé Hatě do svého úřadu docházel. Všechno už tady někdy bylo.
GPS: 49°59'52.016"N, 13°18'24.039"E
V údolí Manětínského potoka byla v letech 1937-38 postavena souvislá linie lehkých objektů vz. 37 (řopíků), jako součást Plzeňské čáry-druhé obranné linie v případě napadení Německem. V tomto úseku byly bunkry německou armádou všechny pečlivě zdemolovány a rozebrány, ale zasvěcený pozorovatel jejich zbytky přece jen v terénu najde. Na zpáteční cestě jsem u Frantova mlýna odbočil po žluté turistické značce proti proudu Lučního (Hrádeckého) potoka. Pusté skalnaté údolí s překvapivou výškou stěn, místy se musí korytem potoka, naštěstí v létě mělkého a teplého. Na potoce nad Hrádkem jsou Velký a Malý Pardouskův rybník. Pod hrází Velkého stával další mlýn-Pardouskův, doložený k roku 1418. Zanikl již před válkou a po roce 1945 bylo zdivo úplně rozebráno na stavbu kravína ve Stvolnech. Zpátky do Manětína už je to pak z Hrádku jen skok.
Informace jsem čerpal z publikace Jaroslava Sklenáře : Voda-mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku.
Fotogalerie
Rozpadající se vantroky to mají spočítané
Vuršův mlýn zatím ještě stojí a má střechy
Kolo, které pravděpodobně pochází z transmise
Začátek tunelu, kterým voda podcházela cestu k drtírně křemene
Frantův mlýn utopený v zeleni
Od plotu až po střechy všechno pečlivě udržované
Budovy Čoubova mlýna
Usilovně se tady pracuje. Doufejme, že majiteli nedojde chuť a peníze
Tenhle koník byl vyloženě sympatický