...a nemusí to být jen památky

Když jsem dostala nabídku od kolegů ze Společnosti pro veřejnou dopravu (SPVD), abych s nimi jela do Mnichova, moc dlouho jsem neváhala. Jeli vlakem a tak jsem si řekla, že s sebou vezmu kolo a prohlédnu si Mnichov jako cyklistka. Patřičně jsem se na to vybavila - vzala své otlučené městské kolo s košíkem na zadním nosiči, oblékla bundu a tříčtvrteční kalhoty a nazula vysoké kozačky na podpatku. Vzala jsem i přilbu, i když mi bylo jasné, že s ní mezi mnichovské cyklistky moc nezapadnu. Výlet stál rozhodně za to. Na kole jsem sice najela  jen asi 25 km, ale viděla jsem, jak žije bavorská metropole cyklistikou. A to i v mrazech 5-7 stupňů pod nulou. Chce se totiž stát hlavním městem cyklistů...

Autor: cykloRADKA (text&foto). Míra KLAS (foto) Aktualizace: 17.12.2010
Vstoupit do diskuse (4)

Vlakem s kolem

Do Mnichova jsme jeli vlakem jako skupina. Použili jsme Bayern-Böhmen-Ticket (BB Ticket), který se v ČR dá koupit v Praze na hlavním nádraží nebo na některém z hraničních nádraží (např. Železná Ruda  - Bavorská Ruda). Pro 5 osob stál 33 EUR a pro nás to byla cenově nejlevnější varianta. Na české straně jsem si u průvodčí ve vlaku koupila kombinovaný doklad na úschovu kola ve služebním voze na cestu tam i zpět. S německou jízdenkou na kolo byl trochu problém - v hraniční stanici Furth im Wald stál vlak jen 2 minuty, tak bych nákup v jízdenkovém automatu nestihla. Chtěla jsem tak učinit ve Schwandorfu, kde jsme přestupovali na vlak do Mnichova, ale díky zpoždění jsem to ani tam nestihla. K mému překvapení po nás ani jeden průvodčí v Německu jízdenku pro kolo nechtěl. Nakonec jsem si ji koupila v jízdenkovém automatu až při příjezdu do Mnichova. Stála 4,5 EUR na celý den. V mezinárodní pokladně v Plzni mi pokladní nabízela jízdenku na kolo do Německa za 5 EUR, ovšem pro každou jízdu zvlášť.

Až do Schwandorfu jelo mé kolo ve služebním voze, tam mi ho při vystupování průvodčí podal. (Podotýkám, že služby úschovy během přepravy v Německu nefunguje a každý cyklista si musí své kolo naložit a vyložit do vlaku sám a sám si ho také musí hlídat. Pomoc s naložením a vyložením kola z českého služebního vozu je tedy nad rámec jejich povinností.) Museli jsme ale upozornit průvodčí, že při přestupu ve Schwandorfu „přestupuje” i kolo. Vstřícnost jsem zažila i u německé průvodčí, která kolo nakládala při zpáteční cestě přímým vlakem z Mnichova do Plzně. Jediné, na co mne průvodčí ve vlaku ze Schwandorfu do Mnichova upozornila, bylo, že si musím za jízdy kolo držet, aby nepadlo na cestující.

Oba německé vlaky, kterými jsme jeli, měly oddíly pro kola označeny velkým z dáli viditelným symbolem kola. Rychle jsem tedy našla, do kterých dvěří mám s kolem nastoupit. Díky správně vysokým nástupištím to šlo rychle a snadno.

Nádraží jako přestupní uzel i pro cyklisty

Že je Mnichov opravdu cyklistický, bylo poznat hned na nádraží při příjezdu. Parkoviště pro kola bylo jen pár metrů od nástupišť a většina jeho plochy byla zastřešená. Odhadla bych, že zde stálo asi tak 300-400 kol. Přístup k parkovišti byl přímo z ulice, kudy byl boční vchod přímo k perónům. U širokého schodiště byla na kraji ližina. Vyzkoušela jsem ji a musím říci, že to bylo zřejmě nejpříjemnější provedení ližiny na kola, které jsem kdy vyzkoušela. Byla vyřezána v kusu dřeva,  takže kolo se nemělo kde poškrábat a navíc byla oproti plechovým variantám, které znám od nás, velice tichá. Vodící rýha na kolo byla v dostatečné vzdálenosti od zdi, takže vedení kola bylo pohodlné. Jen o kousek dál byla půjčovna kol Radius, která nabízí i opravy kol.

Další koloviště bylo přímo před hlavním vchodem do nádraží. Bylo opět v prostoru krytého stání, které zřejmě dříve sloužilo pro taxi. Taxíky tu ale nyní mají jen asi jednu čtvrtinu prostoru pod střechou. Zbytek zaplnila kola. Přímo od hlavního vchodu vede cyklostezka, takže přestupující cyklista vyjde z nádraží a jen co odemkne kolo, může na něj nasednout a jet.

Centrum města pro cyklisty

V předvánoční době, kdy jsem Mnichov navštívila, žilo centrum města vánočním trhem. Pěší zónou s trhy jsem tedy procházela s kolem v ruce a někdy jsem musela pěkně kličkovat, abych mezi davy Němců (ale i Čechů) s kolem prošla. Možná díky tomu jsem přišla na Peterské náměstí (Petersplatz) těsně před polednem, kdy se zde houfovali lidé a čekali než spustí orloj na radniční věži. V místě trhů i v přilehlých ulicích jsem stále potkávala zaparkovaná kola. Cyklostezky vedly často pěší zónou se zákazem vjezdu pro motorová vozidla. Na vjezdu na stezku v pěší zóně byla často také dodatková tabulka Schrittempo, což znamená rychlostí chůze. I tady se, podobně jako u nás, pěší „promenádovali” v koridoru stezky jasně vyznačené vodorovným značením. Dle mého soudu to ale většinou byli cizinci. Do některých rozsáhlejších pěších zón byl cyklistům vjezd umožněn, ale jen v určitém směru spojujícím jedno místo na kraji zóny s druhým.

Mnichovští cyklisté a jejich kola

Když jsem dojela na Marstallplatz, chystali se hudebníci na náměstí před divadlem Theater im Marstall hrát. Pěší zónou vedla cyklostezka a pohybovalo se tu hodně cizinců, tak jsem tu chvilku zůstala, abych vyfotografovala lidi, co jezdí v Mnichově na kole. Teprve po chvíli mi došlo, jak je to pestrá škála. Hodně pěkně oblečených děvčat, několik hudebníků a hudebnic (nástroj si vezli na zádech), starší dáma v dlouhém flaušovém kabátě i mladíci na sportovnějších kolech. Dokonce přijel i jeden mladý pár - že by rande na kole? To, v čem se od našich cyklistů lišili, bylo oblečení a kola. Zatímco u nás o městské kolo skoro nezavadíte, v Mnichově jezdí většina lidí právě na městských kolech. A pokud to není rovnou městské kolo, má aspoň výbavu do města - světlo na dynamo, nosič a košík na tašku či kabelku a pěkný zvonek. Německá městská kola mají často i stabilnější stojánek na obě strany, kryt řetězu či chránič drátů zadního kola jako mělo kolo paní sládkové z filmu Postřižiny. Němci více investují do bytelných zámků na kola, často jsem viděla kola zamčená ocelovým „účkem”, či na prst silným lanovým zámkem. Kvalita kol byla ale mnohdy ve srovnání s našimi rekreačními miláčky zoufalá.

Kolo plus... aneb mnichovská intermodalita

Snad největší rozdíl v tom, jak je kolo vnímáno ve Mnichově a v Plzni, či jiném českém městě, byl vidět na místech, kde chtěl cyklista využít jiný druh dopravy. Každá stanice metra, o vlakových nádražích nemluvě, byla doslova obsypána koly. To, o čem si u nás můžeme nechat zatím jen zdát, je v Mnichově už realitou. Lidé používají kolo v kombinaci s veřejnou dopravou. A podmínky pro to se zlepšují. Podle informací z radnice je ve městě nyní na 22 tisíc parkovacích míst pro kola. Další se budují. Jejich kvalita není vždy dobrá - nejvíce jsem viděla tzv. lamačů kol, tedy řadových stojanů, ve kterých bicykl parkujete pouze předním kolem. Cyklisté tak často využívají k přizamčení kola různých zábradlí a trubkových zábran kolem stromů v uličním parteru nebo dopravních značek. Na kvalitní U stojan jsem narazila jen jednou a to na Viktualienmarktu. 

Cyklostezky, cyklopruhy

Projela jsem sice jen malou část mnichovské sítě cyklistických komunikací, ale dost na to, abych si udělala představu o tom, jaká dopravně-stavební opatření se zde dělají ve prospěch cyklistů. Pokud se pohybujete na kole po mnichovském centru, můžete využít základní síť stezek, které lemují většinu páteřních komunikací včetně městského okruhu. Někde jsou stezky vedeny po chodníku, někde u kraje vozovky na pásu odděleném nízkým obrubníkem od komunikace, a někde přímo v komunikaci, tedy v hlavním dopravním prostoru (HDP). Vždy  (tedy na hlavních komunikacích v centru a jeho blízkém okolí) na sebe navazovaly na všechny strany. Zebra přechodu pro pěší byla ze strany doplněna koridorem pro cyklisty z obou stran označeným silnou přerušovanou bílou čarou. Tam, kde cyklisté jeli v komunikaci, nebo ji křižovali, bylo piktogamem kola vyznačeno, že „tudy jezdí cyklisté”.Do pěších zón mají většinou cyklisté vjezd povolen - někdy na stezce zvýrazněné červeným vodorovným značením se symbolem kola. V tom případě je rychlost omezena na rychlost chůze (Schrittempo). Někdy je vjezd do pěší zóny umožněn jen dodatkovou tabulkou.

To, co se u nás běžně nevidí, je značení objížděk pro cyklisty. Potkala jsem je několikrát. Tam, kde byla cyklostezka nebo cyklopruh rozkopán, byla před místem série značek upozorňující na změnu směru (objížďka chráněnou částí komunikace), či na pohyb chodců v cyklostezce sousedící s chodníkem. Cyklista je tu chápan jako plnohodnotný účastník dopravy, a tak je mu věnována pozornost i v případě objížďek. Pokud byl celý chodník se stezkou zabrán stavbou, byl pro cyklisty vyznačen u kraje komunikace pruh. Od provozu v komunikaci byl oddělen přenosnými svislými svodidly, sjezd z chodníku byl vyasfaltován, aby  byla cesta bezpečná a cyklista mohl pohodlně najet či sjet na původní těleso stezky v chodníku. Kéž by se naši stavebníci při záborech chodníku inspirovali v Mnichově...

Bydlení s cykloparkovištěm

Abych zjistila, jak se jezdí cyklistům mimo centrum, vydala jsem se z centra severozápadním směrem po Nymphenburgerstrasse. Příjemný městský bulvár obklopený 2-4 patrovými činžovními domy se zeleným prostorem šíře několik metrů mezi uliční frontou a komunikací vytvářel ideální místo pro umístění cyklostezky. A nejen jí. V délce více než 3 kilometrů byla Nymphenburgerstrasse lemována vedle komunikace rabátky s alejí stromů s trubkovými chrániči, které cyklisté využívali pro parkování kol. Další pás tvořila cyklostezka v chodníku a vedle ní pruh pro pěší. V dalším asi 5-7 metrů širokém zeleném pásu se zahradami, byla u mnohých domů cykloparkoviště. Téměř každý dům je měl, některý pak v zadním traktu. V tříkilometrovém úseku Nymphenburgerstrasse, který jsem projížděla, byly celkem tři stanice metra, které byly vždy obklopeny parkujícími koly. Plné stojany, obsazená zábradlí, ale i jen tak na stojánku postavená kola očividně patřila těm, co jezdí na metro z větší vzdálenosti. Kola před domy s volným vstupem z ulice očividně parkovala celou noc. Nelze se divit, že mnohé bicykly opravdu zloděje nelákaly. Na celém systému mne zaujalo to, že parkoviště na kola byla integrována do míst, kde jsou potřeba - před vchodové dveře domů, u vchodu do metra, nebo na nádraží. To je to, co našim městům zoufale chybí!

Město podporuje cyklistiku kampaní

To, že může rozvoj cyklistické dopravy ve městě zlepšit podmínky všech obyvatel, si v Mnichově již uvědomili. Letos v dubnu zahájili mohutnou kampaň pro podporu městské cyklistiky pod názvem Radlhauptstadt München (česky: Hlavní cyklistické město Mnichov). Noc cyklistů tak na začátku letošní cyklistické sezóny odstartovala velkou kampaň v rámci níž má být v Mnichově pro cyklisty zprůjezdněno na 50% jednosměrek. Cílem kampaně je posílit image kola a získat další lidi k jeho pravidelnému používání jako dopravního prostředku. Součástí kampaně je například budování dalších parkovacích míst pro kola, či vytvoření samostatného cyklowebu se spoustou užitečných informací pro cyklisty vč. vyhledávače tras po městě (tzv. Routeplanner). Ten jsem vyzkoušela ještě před cestou. Nechala jsem ho vyhledat cestu z nádraží k výstavišti. Část z ní jsem si také pak v terénu projela, abych zjistila, zda mne vyhledávač neposlal na běžné komunikace. Fungovalo to skvěle.  Trochu jsem Mnichovákům záviděla...

To ale zdaleka není vše! Mnichovský cykloportál www.radlhauptstadt.muenchen.de nabízí aktuální novinky týkající se cyklistiky. Město také posílá do ulic Žolíka (Sicherheitsjoker), který vysvětluje, jak jezdit bezpečně, a pokud je třeba, opraví i malou závadu na vašem kole. Město také podporuje BFF München neboli Bicycle Film Festival Mnichov, který proběhl 5. prosince 2010 v Mnichově poprvé, vydává brožury s kalendářem cyklistických akcí, které také podporuje. Brožury jsou též k dispozici v PDF formátu na internetu. Již na jaře proběhla soutěž Mnichov hledá svoji cyklistickou hvězdu (München sucht den Radlstar), která odstartovala právě na stránkách www.radlhauptstadt.muenchen.de kde mohli Mnichované hlasovat pro některého z dvaceti finalistů. Výherce získal od sponzorů poukaz na nákup kola ve výši 4000 EUR, druhý v pořadí 1500 EUR a třetí 500 EUR. Oceněni přitom byli i vylosovaní hlasující. Celá kampaň stála Mnichov dle aktuálního rozpočtu v letošním roce 860 tisíc EUR (tj. cca 21 mil. korun). Lze si klást jen otázku, zda by třeba Praha, která je jako jediné město v ČR s Mnichovem srovnatelná počtem obyvatel, byla ochotná investovat do podpory cyklistické dopravy srovnatelnou částku.

Podle průzkumů z roku 2008, kdy měl Mnichov čtrnáctiprocentní podíl cest cyklistů na všech cestách po městě, je právě bavorská metropole, která je po Berlíně a Hamburku třetím největším městem Německa, nejcyklističtější milionové město. Mnichov je na tom nejlépe z milionových měst Evropy, neboť Kodaň a Amsterodam, nemají tak vysoký počet obyvatel. Mnichov ale podepsal Bruselskou chartu a má tedy jasný cíl -  chce do roku 2015 dosáhnout dvacetiprocentního podílu cyklistů na cestách ve městě (=20 % modal split cyklistů), tj. aby se každý pátý jeho občan přepravoval po městě na kole. Chce se tak stát skutečným hlavním městem cyklistů (Radlhauptstadt München). To jsou smělá čísla, ale  podle toho, co jsem viděla, má Mnichov reálnou šanci svého cíle dosáhnout. Sledujme ho a učme se, ať ho brzy doženeme.

Charakter kampaně za větší podíl cyklistů v Mnichově

Kampaň má za cíl změnit chování a pohled lidí na cestování na kole. Změna chování lidí nastane jen tehdy, jestliže pro ně vyžadované chování (více jízd na kole, ohleduplné chování v dopravě) představuje určitou hodnotu. Proto musí kampaň s mottem „Společné místo pro všechny" splňovat následující tři kritéria:

Být vnímána: Má cyklodopravu jako systém učinit lépe viditelnou a vnímatelnou než dosud. K tomu patří nejen jízda na kole, jízdní kola, cyklostezky, cykloparkoviště, dopravní předpisy, nadřízené systémy, nabídky informací atd. ale i z toho vyplývající témata, jako např. téma bezpečnosti v dopravě.

Zlepšit identifikaci: Kampaň by chtěla zlepšit identifikaci Mnichovanek a Mnichovanů s ježděním na kole v Mnichově. Ježdění na kole a Mnichov mají být neoddělitelně spojeny. Lidé by měli sami sebe chápat jako součást dopravní kultury v Mnichově.

Umožnit participaci: Mnichovanky a Mnichované mají být podníceni k tomu, aby se zapojili. Každý jednotlivec dostává možnost sám sebe aktivně vložit, spolupůsobit při uskutečňování kampaně a tím zaujmout tvůrčí roli.

Fakta o cyklistické dopravě a instrastruktuře v Mnichově

• Těžiště podpory cyklistické dopravy v Mnichově leží ve výstavbě infrastruktury. Pouze asi 20% rozpočtu na cyklistickou dopravu v celkové výši 4,5 milionů Euro teče do kampaně.
• Aby ale mohlo být investováno nejen do infrastrukrury, nýbrž také do kampaně, byla dodatečně položka rozpočtu "Cyklostezky" přejmenována na "Náklady pro cyklistickou dopravu" a navýšena
• Celková délka sítě komunikací pro kola v Mnichově: asi 1200 km (tj. jako vzdálenost Mnichov - Stockholm)
• Na území Mnichova je asi 25 000 parkovacích stání pro kola pro Bike+Ride
• Do roku 2015 má být vytvořeno na 2000 parkovišť pro kola v centrech městských částí a 400 krytých parkovišť pro obyvatele ve starší zástavbě. Kromě toho má být pořízeno nejméně dalších 2000 Bike+Ride krytých parkovišť
• V současnosti je pro obousměrnou dopravu na kole, tzv. „cykloobousměrky" otevřeno asi 30% jednosměrných ulic (střednědobý cíl: 50% resp. 300 úseků v 2015)
• Zvýšení podílu cyklistické dopravy (=modal split) o 40% za 6 let. (2002: 10% - 2008: 14% Cíl: 20% v roce 2015).
• Přes 80% všech Mnichovanů vlastní jízdní kolo.
• Na trasách do 5 km délky je kolo ve městě zpravidla nejrychlejším dopravním prostředkem. To představuje přes 60% všech cest konaných po Mnichově.
• 72% cyklistek a cyklistů udalo při průzkumu na podzim 2008, že se v Mnichově jezdí na kole dobře nebo velmi dobře.

Naše minianketa

Mnichov chce být hlavní město cyklistů. Jak se ti jako cyklistovi Mnichov jevil? Je pro cyklisty přívětivý? Viděl jsi něco, co bys chtěl, aby bylo v Plzni či obecně v českých městech?

Miroslav KLAS (Společnost pro veřejnou dopravu): Mnichov jsem navštívil s kolegy ze Společnosti pro veřejnou dopravu po velmi dlouhé době na jaře letošního roku a pak ještě nyní před Vánoci. Náš zájem byl samozřejmě upřen na fungování zdejší veřejné dopravy, ale i cyklistickou dopravu nešlo neminout a nesrovnávat přitom s rodnou Plzní. Zatím co v Plzni o víkendech centrum spíše skomírá, v Mnichově žije intenzivním společenským ruchem, pěšími a cyklisty bez ohledu na počasí. Myslím, že bavorská metropole názorně ukazuje, jaký rozdíl v kulturní a dopravní vyspělosti mezi oběma městy stále panuje. Průměrný, málo zcestovalý obyvatel Plzně mě často přesvědčuje, že bohatí Bavoři jezdí jen v nablýskaných Bavorech, páč na to přeci mají a podřadná, nečistá cyklistická doprava je určena pár sportovním nadšencům a ekoteroristům. Intenzivní provoz cyklistů v centru města všech věkových kategorií, na jízdních kolech sportovních či čistě městských, však dává najevo, že nemalá část Mnichovanů bere jízdní kolo jako téměř rovnocenného partnera ostatním druhům dopravy. A co mi v Mnichově nejvíce zaujalo? Frekventovaný cyklistický přejezd přes tramvajovou trať na pěší zóně s dopravními značkami omezujícími rychlost cyklistů.

Martin LEŠKA (student): Mnichov na mě působil jako pro cyklisty přívětivé město. Jednak konfigurací terénu, ale zejména úrovní infrastruktury, na které je vidět, že země na západ od nás mají v tomto určitý náskok. Velmi se mi líbilo řešení signalizovaných křižovatek, kdy pro návěsť pro chodce i cyklisty stačí jediný semafor a především je umístěn na protilehlém chodníku, takže je dobře viditelný jak pro cyklistu, tak i pro souběžně jedoucího řidiče. Myslím si, že takováto efektivní a přitom laciná řešení nám v Plzni citelně chybí.

Jan ŠLEHOFER (prodejce): Mnichov jsem navštívil bez kola, tedy jako chodec. Prakticky ale není možné přehlédnout rozvinutou cyklistickou infrastrukturu. Podél mnoha ulic vedou cyklopruhy či stezky a i v nepříliš vlídném zimním počasí nebyly nevyužívané. Právě se nám, co by nepozorným turistům i stalo, že nás cyklista nemilosrdně vyzvonil, když jsme se nevědomky ocitli na cyklostezce. U hlavního nádraží, stejně jako v mnoha německých městech nechybělo obrovské cykloparkoviště.

Radka ŽÁKOVÁ (cykloprůvodkyně): Jezdila jsem po Mnichově skoro celý den. Byl mráz a já čekala, že potkám sem tam cyklistu. Místo toho jsem jich, i přesto že byla neděle, viděla ve městě mraky. Když jsem čekala u Theater im Marstall, míjeli mne tak 1-2 do minuty. Mladí i starší, muži i ženy. Na rozdíl od těch, co jezdí po městě na kole u nás, byli tihle normálně oblečení a jen vyjímečně měli na hlavě přilbu. Co mne asi nejvíce zaujalo, byly prostory pro parkování kol na Nymphenburgerstrasse před činžáky. Celá tahle asi 3km dlouhá ulice byla lemovaná cyklostezkou, každý její překop byl označen jako běžná rozkopaná komunikace, tedy dopravními značkami s výstrahou a směrovou objížďkou a u každého domu u vchodu či v zadním traktu bylo parkoviště na kola. Byla neděle, tak tu stálo kol dost. Taky u stanic metra a kolem kovových zábran u stromů před domy. Měla jsem pocit, že cyklista je tu součástí dopravy a ne jen něco, co musíme odstranit autům z cesty, aby to nepřekáželo.

Suvenýr z Mnichova

Pokud byste toužili po tom, přivézt si z bavorské metropole něco na památku, nemusí to být zrovna malované miniatury zvonků bavorských krav, ale součást cyklistické výbavy. Ve stáncích se suvenýry najdete krom běžných suvenýrů i štupny - pletené návleky na nohu od kotníku po lýtko, které se do mrazivých dnů, jako byl den mé návštěvy, opravdu hodí. Za 6 EUR tak získáte platnou část garderóby městské cyklistky.

Odkazy

www.radlhauptstadt.muenchen.de - Mnichovský cykloportál nabízí aktuální novinky týkající se cyklistiky a také vyhledávač tras po městě

www.munchen.de - portál města Mnichova (v 8 jazycích, čeština chybí)

http://cs.wikipedia.org - základní informace o městě Mnichov v češtině

www.bahn.de/regio_ostbayern - info o cestování vlakem z Bavorska do Čech s Deutsche Bahn na Bayern-Böhmen Ticket (německy)

Diskuse (4)

Fotogalerie

Při přestupu ve Schwandorfu jsme mohli využít zavazadlový výtah vedle schodů z podchodu

Ze Schwandoru do Mnichova jsme cestovali v prostoru, kde se posadíte hned vedle kola (prý se jich sem vejde 12)

Kolo jsem ale musela celou dobu držet - upozornila mne na to průvodčí

I jiné vlaky, které nás míjely, měly symbol kola u dvěří pro cyklisty zdáli viditelný

Nádrážní koloviště bylo jen pár metrů od místa, kam dojedou vlaky

Bylo tady mraky kol :-O

... s možností parkování maximálně na týden. Po týdnu ho "odtáhnou"?

Moje kolo mezi ostatní městské herky dobře zapadlo, co říkáte?

Vyzkoušela jsem i pohodlnou dřevěnou ližinu na kola

...a prohlédla půjčovnu kol.

Pak ještě vyzkoušet jízdenkový automat

A koupit jízdenku pro mé kolo

Vypadá takto

Milé přivítání před vchodem do nádražní haly - kryté parkoviště kol. Kola pod střechou, auta jen částečně.

Kdybych se na něco chtěla zeptat v místním "ČD centru", měla bych smůlu. S kolem dovnitř nelze.

Většina kol měla městskou výbavu, tedy stabilní stojánek...

...pořádné světlo na dynamo vepředu...

...ale i vzadu, skoro vždy s košíkem

Dámská kola měla často kromě krytu řetězu i kryt na zadní kolo, aby se majitelce nedostala sukně do drátů

A hlavně pořádný zámek - tento typ jsem viděla poprvé

Mnozí si chránili sedlo voděvzdrným potahem - mnohdy věc reklamy

V centru panoval čilý cyklistický ruch i přes docela slušný mráz.Při průjezdu pěší zónou přikazoval cyklistům rychlost chodce.

I v Mnichově se po cyklostezkách promenádují občas lidé

Téměř každou minutu tudy projel aspoň jeden cyklista

Častěji ale cyklistky

Někdy na sportovním kole...

...výjimečně i v přilbě

S taškou přes rameno

Častěji ale s kabelkou v košíčku vpředu na řidítkách

Nebo hudebním nástrojem na zádech

V extravagantnějších modelech se štupnami na nohách...

...ale záhlédla jsem i dámu v elegantním flaušovém kabátě

I pány bylo vidět ve sportovním...

...ale i na městských kolech

Zahlédla jsem dokonce jeden mladý pár na kole - že by rande na kole?

Všude byla kola - jezdila i stála

Stojanů na kola tu bylo relativně dost...

...na ty kvalitní jsem v Mnichově narazila jen sporadicky

Cyklisté využívali i tzv. náhradní řešení - kovové zábrany u stromů

Tahle byla na dětské kolo jako dělaná

Nebo zamykali svá kola ke značkám

A kromě zamčení vytáhli i sedlo se sedlovkou, aby neměl zloděj na čem odjet

V centru bylo parkoviště třeba u vjezdu do podzemních garáží

U vchodu do fit centra

Ale také u stanic metra

...tedy cíleně vytvářené na místech, kde je cyklisté potřebují při přestupování

Občas jsem zahlédla kola z půjčovny Call a bike - zdánlivě opuštěná

Je vidět, že se půjčují

Ve městě byly jak samostatné cyklopruhy v chodníku (auta ovšem na ních neparkovala!)

Někde přecházely z chodníku do hlavního dopravního prostoru...

...v místech kde jen nedávno očividně vedla po chodníku

V centru centrovatém se jezdí hodně - kolik kol napočítáte v tomto záběru?

Cyklisté smí i do jednosměrek

...ale i do pěší zóny

Pro řidiče aut jsou někde cyklopruhy zvýrazněny vodorovným značením

Hlavně v centru

Pořád se tu jezdí a je na co koukat...

...a nemusí to být jen památky

Za jednou svižnou cyklistkou jsem se projela v centru

A dostala se k městskému okruhu lemovanému i křižovanému cyklokoridory

Hojně využívanými

Dokonce i nepředpisově - tento mladík jel v protisměru po jednosměrné cyklostezce a navíc na červenou

Někde stále ještě pruhy pro cyklisty chybí

Ale cyklisté tudy jezdí - třeba za kulturou. Počítejte kola zaprkovaná před galerií umění

Projela jsem si i rezidenční čtvrť kousek od centra - něco jako pražské Vinohrady...

Každé omezení provozu na stezce je siganalizováno dopravním značením jako se to dělá na běžné komunikaci

Cyklisto POZOR! Výjezd aut ze stavby!

Stezka je nájezdem z obrubníku převedena do komunikace - prostor je vymezen přenosnými svodidly

Cyklisto POZOR! Na stezku Ti mohou vejít chodci!

Činžáky kolem Nymphenburgerstrasse měly parkoviště na kola přímo před vchodem do domu...

...v "předzahrádce"...

...nebo třeba ve dvorečku za domem

Je tu i cyklokrám - jistě prosperuje

Před odjezdem jsem na nádraží hledala nějaký suvenýr - co takhle bavorské zvonečky?

Já bych dala přednost raději cyklistickým štupnám - nezbytnému doplňku zimní městské cyklistky