Nejvyšší soud rozhodnul o cyklistických přilbách
Jedno z dovolání k Nejvyššímu soudu, které se týká cyklistů, má již svůj konečný verdikt. Je to závěr soudního řízení, které probíhalo mezi cyklistou, kterého v Praze srazilo v roce 2008 auto. Cyklista žádal odškodnění od pojišťovny, u které byl řidič auta, který nehodu zavinil, pojištěn. Ta mu ale pojistné plnění krátila s odůvodněním, že cyklista neměl přilbu. Protože používání cyklistické přilby u dospělých není v ČR povinné, cyklista se krácení pojistného plnění bránil soudně. Případ, který řešil Městský soud v Praze skončil letos v lednu až u Nejvyššího soudu.
Soud ve svém rozsudku uvedl, že „podle § 441 obč. zák. byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Citované ustanovení se vztahuje na případy, kdy škoda způsobená poškozenému není v plném rozsahu výsledkem jednání škůdce, nýbrž se na jejím vzniku částečně či zcela podílelo i jednání samotného poškozeného; odpovědnost poškozeného je tak dána, jestliže jeho jednání bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, tj. vznikla-li škoda (zcela či zčásti) též následkem úkonu poškozeného. Takovým jednáním může být i porušení prevenční povinnosti poškozeného podle § 415 obč. zák. ve vztahu k rozsahu škody, které se navíc nemusí časově krýt se škodním jednáním škůdce, může mu předcházet i je následovat, tedy může jít i o případ, kdy příčinou vzniku škody bylo jednání poškozeného, které vedlo k tomu, že se zvýšil rozsah škody způsobené škůdcem.
V dané věci šlo o posouzení, zda nepoužití ochranné přilby cyklistou starším 15 let je porušením prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák. a okolností zakládající jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu § 441 obč. zák. Aplikace tohoto paragrafu obč. zák. přichází ovšem v úvahu jen tehdy, neexistuje-li právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje, což v daném případě znamená posouzení jízdy na kole bez ochranné přilby.
Existence právního předpisu (zákona č. 361/2000 Sb.), který přímo upravuje povinnost cyklisty mladšího 15 let používat ochrannou přilbu, však nevylučuje aplikaci § 415 obč. zák. na projednávaný případ. Na věc je totiž nutno nahlížet tak, že osobám mladším 15 let zákon ukládá použití ochranné přilby bezpodmínečně, aby byly v každé situaci chráněny, zatímco u osob starších ponechává na jejich uvážení a zodpovědnosti, kdy je potřebné přilbu použít a kdy nikoli. Ve vztahu k osobám mladším 15 let tedy konkrétní právní úprava existuje, a proto by použití § 415 obč. zák. v jejich případě nepřicházelo v úvahu, zatímco nošení ochranné přilby osobou starší 15 let výslovně upraveno není, a proto § 415 obč. zák. uplatnit lze. Je přitom nepochybné, že použití ochranné přilby cyklistou v silničním provozu je žádoucím a způsobilým prostředkem odvrácení, či alespoň zmírnění následků škody na zdraví v případě dopravní nehody, jak správně konstatoval odvolací soud.
Dovolací soud tedy uzavřel případ uzavřel s tím, že nepoužití ochranné přilby cyklistou starším 15 let je porušením prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák. a může v rozsahu, v němž se podílelo na vzniku (zvětšení) škody utrpěné cyklistou při dopravní nehodě, zakládat jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu § 441 obč. zák. Okolnost, že v trestním řízení byl za viníka nehody určen řidič automobilu a že v odůvodnění usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání řidiče bylo konstatováno, že cyklista nemohl vznik nehody odvrátit, nevylučuje závěr o tom, že se cyklista nepoužitím přilby na vzniku (zvětšení) škody na svém zdraví spolupodílel.”
Podle částek, o které se v soudním sporu jednalo, lze usuzovat, že šlo o závažné zranění cyklisty, které mohl přilbou na hlavě zmírnit. Je tedy na každém z nás, jak se rozhodneme před tím, než sedneme na kolo. Používání přilby je v tomto případě jistě svobodným rozhodnutím každého z nás, za které si neseme vlastní odpovědnost i s důsledky, které mohou být po vážnější nehodě fatální. V cyklisticky vyspělých státech jako je Dánsko či Holandsko se již objevily přilby ve formě elegantní dámské či pánské čepice. Právě v těchto státech, kde se ve městech dopravuje až 30% lidí na kolech, jezdí zejména dospělí často bez přileb. Stát se je ale snaží chránit vhodnou legislativou. Řidiči aut jsou tam ohleduplnější k cyklistům mimo jiné proto, že při možné kolizi auta s cyklistou, se vina přikládá na vrub řidiče auta. Jak by to za podobných legislativních podmínek fungovalo u nás? Uvítali byste takovou změnu legislativy, která by řidiče přinutila k větší ohleduplnosti za volantem vůči míjejícím a křižujícím cylkistům? Své názory můžete vyjádřit v diskusi k tomuto článku.
Stanovisko Evropské cyklistické federace (ECF) k povinnosti užívat přilbu
ECF není proti proti cyklistickým přilbám, ale jen proti povinnosti užívat přilbu a zbytečnému strašení, mimo jiné protože:
- to odrazuje od jízdy na kole jako velice nebezpečné aktivity, při které můžete být během kilometru jízdy zabiti spíš než při chůzi pěšky
- to vypadá, že cyklisté jsou častěji zranění než třeba chodci nebo lidé v autech
- státy, které kárají lidi za normální jízdu na kole, nedokážou snížit počet zraněných cyklistů
- výhody ze zdravého pohybu na kole jsou potlačeny možností zranění
- potlačováním cyklistiky se eliminují její celkové dopady na zdraví a životní prostředí
Celé stanovisko ECF najdete na www.ecf.com
Odkazy
Události - první informaci o tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu přinesla Česká televize v hlavním zpravodajském pořadu ve čtvrtek 15. dubna (cca uprostřed videozáznamu)
YAKKAY - výrobce „oblékacích přileb”