Plzeňský kraj chce umístit na nádraží cykloboxy
Již v červnu 2018 schválila Rada Plzeňského kraje zadání designové soutěže na návrh jednotných uzamykatelných modulově řešených cykloboxů a cyklostojanů, které budou umísťovány na vybraných železničních zastávkách v Plzeňském kraji. Mají být dalším krokem ke zlepšení komfortu cyklistů a rozšíření možností využít kolo jako dopravní prostředek do práce nebo za zábavou. V současné době totiž ve vybavení železničních stanic a zastávek v Plzeňském kraji chybí zařízení umožňující bezpečné uložení jízdního kola. Tento stav ovšem neodpovídá současným trendům v dopravě ani požadavkům cestujících. Záměrem Plzeňského kraje je umožnit bezpečné ukládání jízdních kol na železničních zastávkách tak, aby cestující měli možnost využívat kolo ve spojení s vlakem během jedné cesty. Proto kraj vyčlenil z rozpočtu částku 357 300 korun, z toho 157 300 korun na designovou studii a 200 000 korun na následné zpracování projektové dokumentace pro cykloboxy a cyklostojany. Tyto kroky navázaly na průzkum, který si Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SUSPK) pověřená Radou Plzeňského kraje řešením parkování kol na nádraží, udělala na tratích z Plzně do Prahy a z Plzně do Klatov.
Nedostatek parkovací infrastruktury pro kola na nádražích je prokazatelný. Staré cyklostojany, které umožňovaly zavěsit kolo na hák pod jednoduchou střechou, z našich nádraží zmizely, i když před 25 lety byly součástí téměř každého. Poslední z nich byly odstraněny při rekonstrukcích nádražních budov a při modernizaci nástupišť. Vlakové zastávky představují místa pro tzv. středně až dlouhodobé parkování pro kola. Někteří cyklisté, používající kolo při dojíždění na vlak na něj usedají pozdě večer či v noci, kdy je na nádražích minimální pohyb lidí a riziko zcizení kola se zvyšuje. Vytvoření bezpečného parkování pro kola s možností uložit si také např. cyklistickou přilbu či reflexní vestu, je tak jistě na místě. Ostatně, mnoho měst již svoji parkovací cyklistickou infrastrukturu má. Města s vyšším podílem cyklistické dopravy (tzv. modal split), jako je například Hradec Králové, Pardubice, Přerov, Litoměřice, Hodonín, Břeclav, Třinec nebo Pardubice, mají své parkovací věže. Města s nižším podílem cyklodopravy jako třeba Beroun, Příbram, Liberec, Kolín či Jaroměř, zvolila raději cykloboxy. Většinou jsou umístěny v blízkosti vlakového nádraží a umožňují zaparkování kola zdarma či se slevou na kartu veřejné dopravy. V Plzeňském kraji ani jedno z výše uvedených řešení zatím neexistuje. Přitom většina z již realizovaných projektů pro bezpečnou samoobslužnou úschovu kol (jak dokladují odkazy výše) byla v dalších krajích financována z dotačních programů.
Nádraží a nádražíčka v Plzeňském kraji
Kdo aspoň občas sedne u nás do vlaku ví, že téměř všechna železniční nádraží v našem kraji jsou historické budovy, mnohdy památkově chráněné. I po rekonstrukci si nádraží ponechala své původní rysy a tvoří tak půvabné a z pohledu architekta pěkné budovy. Jedinou moderní dosud nerekonstruovanou budovou nádraží v našem kraji, na kterou si vzpomínám, je klatovské nádraží. Proč to říkám? Vím, jak je těžké prosadit něco nového jako je cyklostojan či cyklobox k památkově chráněnému objektu. Nevím, zda je moderní designově tvarovaná „bedna na kola" vhodným řešením k těmto starým budovám, proto jsem o názor požádala odborníka. „Mně by pěkné moderní řešení cykloboxů u starších budov nevadilo, ale u památkářů by to mohlo narazit," uvedla na dotaz redakce architektka Anna Hostičková, která se mnoho let na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně věnovala mj. řešení mobiliáře v městské památkové rezervaci v Plzni. Možná bude snaha nedávat cykloboxy přímo na perón, jak to učinili autoři vítězných návrhů z řad studentů, ale spíš je dát někam za roh či dokonce přímo ke vchodu do nádražní budovy. Tam ale může nastat problém. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), které nyní patří budovy nádraží a přiléhajícího perónu k nejbližší koleji, často nevlastní pozemky u nádražních budov a tak na ně nemůže bez souhlasu vlastníka umisťovat mobiliář. Umístění většího mobiliáře na perón je vždy problematické. Kvůli většímu pohybu lidí na nástupišti se k umístění vyjadřují také hasiči, kteří prověřují, zda jsou volné únikové cesty, tedy zda v nich nejsou nějaké překážky.
Cykloparkoviště jako architektonické řešení
Pokud mne někdy někdo žádal o radu, jaký cyklostojan pro nové cykloparkoviště použít, snažila jsem se mu vysvětlit, že dobrý stojan na kola je jen polovina dobrého řešení. Tou druhou je jeho umístění v kontextu místa a jeho používání cyklisty. Vytvoření kvalitního parkovacího prostoru je tak vlastně malý architektonický návrh, který respektuje jak požadavky cyklistů (ale i pěších), tak genius loci daného místa. I když mám moderní a dobře funkční věci ráda, myslím, že moderně řešený cyklobox k historické budově nepatří. Spíše by se jí měl svým designem i provedením přizpůsobit. Právě to mělo být zdůrazněno v zadání, třeba i s možností variabilního „kabátu" cykloboxu, který se povrchovým provedením či drobnými úpravami tvaru umožňujícími sériovou výrobu přizpůsobí místu a budově, kde má stát.
Pohled mladých designérů
Nemohu mluvit za hodnotitele soutěže, kteří vybírali nejlepší studentské návrhy, ale kdo z nich někdy již vlastní kolo v podobném zařízení parkoval? Kolik různých provedení automatizovaného parkování viděl a měl možnost si s vlastním kolem vyzkoušet? Tipuji, že z té více než desítky hodnotitelů to nebyli více než dva lidé. Podobná nezkušenost je vidět i na návrzích studentů. Lavička, na které by se člověk mohl třeba převléci, nebo si odložit tašku či batoh, aby ho nedával na zem, v některých vítězných návrzích chybí. Návrh studentky Jany Vykysalové (4. místo) sice lavičku má, ale protože je z druhé strany cykloboxu, odkud není vidět na kolo, jen těžko lze předpokládat, že by ji cyklista použil. Jen Pavel Kotva (3. místo), který se věnoval redesignu stávajícího sériově vyráběného cykloboxu se postaral o lepší zastřešení kola při otevření dvířek. Střecha, kterou navrhnul, je při přístupu k boxu z čelní strany téměř vodorovná. Šlo by ji tedy teoreticky použít jako odkládací plochu na tašku či batoh, i když na někoho to může být dost vysoko. Jednoduchost i skladnost návrhu Martiny Kačmarské (2. místo) ocenila i architektka Anna Hostičková. Vítězné řešení cykloboxu od studentky Martiny Bergmannové je na tom z pohledu deště ale nejhůře. Protože pohyblivá roleta začíná již ve vodorovné části nahoře, dá se očekávat, že to bude problematická část cykloboxu vyžadující nadstandardní údržbu a její provoz se tedy prodraží. A ještě poznámka: Na dvou z vítězných návrhů jsou i cyklostojany. Bohužel jde v obou případech o nevhodné typy stojanů, které cyklisté nazývají „lamače kol". Tyto cyklostojany nemají cyklisté rádi, protože kola často poškozují. Je to jeden z důvodů, proč vídáme tolik kol zaparkovaných ke značce. Každý zkušený cyklista totiž ví, že zaparkovat kolo ke značce je bezpečnější, než do „lamače kol".
Parkování kola na kartu a s výhodami pro předplatitele veřejné dopravy
V ČR nyní existují dva systémy cykloboxů podle systému zamykání. Ty jednodušší umožňují zamčení vlastním visacím zámkem, ty sofistikovanější pak s použitím karty. Tuto možnost také Plzeňský kraj chce v nových cykloboxech využít. Plzeňská karta, která již nyní může sloužit současně jako InKarta či karta studenta nebo i žáka, si zde říká o další aplikaci. Plzeňský kraj by rád prosadil parkování kol pro předplatitele veřejné dopravy zdarma. Stávající sofistikované systémy umožňují současně použít k placení mince či platební kartu popřípadě mobilní telefon. S placením mincemi Plzeňský kraj ale nepočítá. Návrhy cykloboxu vzešlé ze studentské soutěže neřeší technologii obslužného terminálu. Pokud výrobu cykloboxu vysoutěží firma, která takovým systémem ještě nedisponuje, může to cenu cykloboxu poněkud prodražit. Vyvinutí takové technologie totiž není levná záležitost a podle odborníků, může stát až několik milionů korun. Nové cykloboxy mají zajistit bezpečné uložení kola. SUSPK jedná s pojišťovnami, aby mohla být kola zaparkovaná v cykloboxech pojištěná. To může přimět k dojíždění k vlaku i cyklisty s dražšími koly, kteří by si jinak netroufli kolo u nádraží zaparkovat na delší dobu. Snad jen v případě, že používají tzv. „městskou plečku".
Design versus cena
Součástí studentské designové soutěže ale nebylo, na rozdíl od obdobných architektonických soutěží, zpracování cenového návrhu v návaznosti na jeho realizovatelnost. Je tedy možné, že vítězné řešení se ukáže jako příliš drahé ve srovnání s tím, co je již nyní (i bez studentské soutěže) k dispozici na trhu, a Plzeňský kraj nakoupí levnější sériově vyráběné cykloboxy, jejichž barevné provedení bude v souladu s vizuálem kraje. Toto řešení může ale například v Plzni, kde jsou povoleny jen tři přesně specifikované barvy pro městský mobiliář, narazit. Ostatně, na vlastních pozemcích si mohou města či obce instalovat vlastní parkovací infrastrukturu, tedy jak cykloboxy, tak parkovací věže. Podmínky pro výběr vhodného řešení i jeho konkrétního provedení by pak měly vzejít z výběrového řízení. Již při počátečním rozhodnutí vytvořit cykloboxy ve vlastním designu, bylo zřejmé, že cena bude o něco vyšší, než u sériově vyráběných cykloboxů. „Věřím, že při výrobě většího počtu kusů bude náš designový cyklobox levnější a že rozdíly v ceně nebudou až tak významné," uvedl Jan Hakl ze SUSPK, který má projekt na starosti. Lze jen spekulovat, zda pak při umístění v plenéru měst a obcí někteří starostové nedají přednost jinému řešení ve vlastním barevném provedení, samozřejmě s velkým piktogramem kola.
Design není všechno
Kdo se zajímá o parkování kol již delší dobu, možná si pamatuje sérii článků, které v roce 2010 psaly o stojanu na kola z Bílovic, který uspěl v designových soutěžích v zahraničí. V té době jsem pracovala v týmu národního cylokoordinátora a otázky kolem cykloparkování, což bylo jedno z mých hlavních témat, se na mne sypaly ze všech stran. Když jsem ten stojanový „zázrak" viděla, nemohla jsem pochopit, jak mohl tento výrobek získat taková ocenění za design. A nebyla jsem sama. Zklamaní byli i ostatní kolegové z týmu. Tento stojan od mmcité by totiž nikdo z nás nedoporučil. Nesplňuje totiž základní požadavky na bezpečný stojan: Zaparkované kolo v něm není stabilní a není možné zamknout rám kola běžným zámkem. Kolik toho o parkování kol vědí jeho designoví tvůrci je nejlépe znát z detailu fotografie kol zamčených ke stojanu - tenké lankové zámky provlečené pouze dráty kola. Na fotkách zcela odstrojeného - s takovým se ve městě setkáte jen málokdy. Nedokážu si představit, jak bych tam zaparkovala s dítětem na zadní sedačce... Inu, ne všechno designové musí být až tak dobré. Ale třeba to bude s chystanými cykloboxy jiné.
Další kroky
Po úvodní analýze chybějících cykloparkovišť na nádražích vybraných železničních tratí (1. fáze projektu) a výběru vítěze studentské soutěže (2. fáze projektu), je dalším krokem, který právě probíhá, dopracování vítězného návrhu do podoby zadávací dokumentace pro výběr dodavatele (3. fáze projektu). Poté má proběhnout tendr na výrobu a údržbu cykloboxů a budou vybrána místa pro pilotní řešení (4. fáze projektu).
Přečtěte si také
Parkovací věž pro kola: Řešení i pro Plzeň - jak funguje první parkovací věž v ČR, která byla postavena před hlavním nádražím v Hradci Králové
V Berouně nemají zloději kol šanci, ve městě jsou cykloboxy - o cykloboxech vč. seznamu míst, kde je v Berouně najdete
V Příbrami začaly fungovat cykloboxy, cyklisté je využijí zdarma - o cykloboxech v Příbrami
Cykloboxy v Příbrami - o cykloboxech v Příbrami
Parkovací věže Biketower postavené v ČR - kdy a kde v ČR byly postaveny parkovací věže
Cykloboxy plzeňské firmy BS Bike company s.r.o. - stávající cykloboxy plzeňské firmy vyráběné pod značkou Safe box
Bikeboxy kuřimské firmy Boxline system s.r.o. - bike boxy na kola vyráběné v Kuřimi