Přijeli dva odborníci na cyklistickou dopravu: zleva Jaroslav Martinek a Květoslav Syrový

9. dubna jste si mohli v Českém rozhlasu naladit 1. besedu o cyklistické dopravě, která byla vysílána živě v internetovém rozhlasovém vysílání a internetovém videopřenosu. Čtyřka pozvaných se neplánovaně na místě rozrostla v pětici spíkrů, jejichž vystoupení uváděl moderátor. Poprvé se tak před mikrofonem setkal plzeňský náměstek primátora pro dopravu s národním cyklokoordinátorem, dopravním odborníkem a cyklistickou novinářkou. Jak to dopadlo, se dočtete, nebo si poslechnete ze zvukového či videozáznamu z celé besedy...

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 17.04.2014
Vstoupit do diskuse (3)

Zda a v čem pokulhává cyklokoncepce města Plzně za podobně velkými městy? Co se dá zlepšit? Tak začal besedu plzeňský cyklista a moderátor Českého rozhlasu Stanislav Jurík. „Má Plzeň nějakou cyklokoncepci, nebo dlouhodobou strategii pro cyklistickou dopravu?" zeptal se hned v úvodu náměstka primátora pro oblast dopravy Miloslava Šimáka. „Samozřejmě, že má a dokonce si myslím, že Plzeň byla první město v České republice, které ji nechalo schválit v Zastupitelstvu. To bylo v roce 2001, a tato koncepce je ve čtyřletých intervalech aktualizována a z toho vyplývá, že další aktualizace proběhne v letošním roce. Záležitosti z generelu se přenášejí do integrovaného plánu rozvoje města Plzně," odpověděl Miloslav Šimák. Většina cyklistů ale neví, co má obsahovat taková cyklokoncepce nebo cyklogenerel, a tak se moderátor zeptal dopravního projektanta Květoslava Syrového, který mj. tvorbou cyklogenerelů zabývá. „Generel může být jen jednoduchá situace s trasami a koridory, tedy jednoduchá mapa, nebo celý fascikl papíru, důležité ale je, zda se s ním pracuje," uvedl Květoslav Syrový. „Koncepce cyklistické dopravy je něco trochu širšího než jen generel, a to si myslím, že tu nemáme. Není to jen o mapě, která nám řekne, kudy stezky povedou, ale i o tom cíli, kterého chceme dosáhnout, kam chceme cyklistickou dopravu směřovat a kterých všech oblastí se bude dotýkat a ne jen infrastruktury. Například, jak bude město motivovat cyklisty, jaký má cyklistický cíl. Vídeň si třeba stanovila cíl, že do roku 2020 bude mít 15% cest po městě na kole," vložila se do diskuse šéfredaktorka cykloportálu plzenskonakole.cz Radka Žáková.

„Jak si Plzeň stojí mezi českými městy?" zeptal se národního cyklokoordinátora Jaroslava Martinka moderátor Stanislav Jurík. „My nehodnotíme, kde jste, ale kam město chce kráčet. To je naše poslání," uvedl národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek jménem Asociace cyklistických měst.

Plzeň zpracovala první návrh generelu cyklistické dopravy v 90. letech a již tehdy narazila na názor, že na kole nikdo nejezdí a jezdit nebude. A tak Správa veřejného statku nechala zpracovat poměrně rozsáhlý průzkum, ze kterého vyšlo, že více než polovina Plzeňanů na kole jezdí nebo jezdit chce a preferuje vznik stezek pro cyklisty. Na základě tohoto průzkumu vznikl další návrh generelu cyklistických tras, který byl schválen radou města. Generel má téměř 400 kilometrů komunikací pro cyklisty z toho je asi 160 kilometrů stezek. Teď je 70 kilometrů hotových. „Za ne tak dlouhou dobu se podařila postavit docela rozsáhlá infrastruktura. My si myslíme, že to je dobrá cesta, protože lidí na kolech očividně přibývá a oni využívají systém, který Plzeň nyní má a tu propagaci, to jestli tu bude jezdit ještě víc lidí na kolech, necháváme spíš na neziskových organizacích," popisovala vznik základního dokumentu cyklistické dopravy v Plzni Pavla Dyntarová ze Správy veřejného statku města Plzně. „Naším cílem je vybudovat infrastrukturu, která bude sloužit všem druhům dopravy a bude kompromis pro všechny druhy dopravy," uvedla Pavla Dyntarová.

Na otázku moderátora „Proč?" odpověděla Pavla Dyntarová, že propagaci nemá Správa veřejného statku ve své gesci. Tímto výrokem jen potvrdila, že přestože ji náměstek Šimák nazývá cyklokoordinátorkou, ve skutečnosti jí není. Může totiž koordinovat nanejvýš budování cyklistické infrastruktury na území města Plzně. Ale možná je to záměr pana náměstka Šimáka takto zaměňovat pojmy před veřejností, možná jen neznalost. V případě náměstka primátoru pro dopravu to vypovídá o vztahu kompetentního politika k cyklistické dopravě. Mnohý cyklista, který by se začetl například do www.cyklodoprava.cz nebo si prostudoval texty Cyklistické akademie určené městům, která chtějí uplatňovat aktivní procyklistickou politiku, by ho mohl předčit, a to není dobrá vizitka.

„Jak chce město motivovat lidi, aby jezdili více na kole?" se ptal moderátor i náměstka Šimáka. Odpověď na tu to otázku si raději poslechněte sami... Během besedy došlo i na konkrétní dotazy posluchačů přímo ve studiu.

Tato beseda, která proběhla ve studiu Českého rozhlasu v Plzni, byla první veřejnou sondou do vztahu město Plzeň a cyklisté a ukázala jeho silné i slabé stránky. Pokud jezdíte na kole po Plzni a nebyli jste ve studiu ani u rozhlasových přijímačů, určitě si zvukový záznam nebo vidoezáznam besedy o cyklistické dopravě v Plzni pusťte. A pokud chcete sdělit svůj názor svým kolegům cyklistům, ale třeba i řečníkům, použijte diskusi pod tímto článkem. Možná napoví, zda téma plzeňské cyklisty zajímá a zda se k němu Český rozhlas v Plzni má ještě vrátit.

Profily pozvaných spíkrů najdete v článku Živá beseda: Živá beseda: Je cyklistická doprava v Plzni Popelkou?

Diskuse (3)

Fotogalerie

Přijeli dva odborníci na cyklistickou dopravu: zleva Jaroslav Martinek a Květoslav Syrový

Společně si na kolech projeli město

Všímali si cyklistických opatření - např. první cykloobjížďky v Plzni

... ale i míst, kde je stezka zrušena bez náhrady a vyznačení objížďky

Při průjezdu Americkou třídou se zastavili u frekventovaného křížení nedodělaného koridoru z Martinské do Reslovy ulice, který zůstává pro cyklisty stále jednosměrný.

Čekali, jak si cyklista poradí...

...s jednosměrným úsekem v Reslově ulici

Pozorně si prohlíželi cyklistická opatření i mimo centrum města.

Na živě vysílanou besedu přijeli do rozhlasu někteří plzeňští cyklisté

Náměstek Šimák si s sebou přivedl svoji bývalou kolegyni Pavlu Dyntarovou

Ze studia probíhal internetový přenos nejen hlasu, ale i obrazu

Došlo i na dotazy z publika