S kolem do vozů plzeňské MHD?
Plzeň není nějak placaté město a tak si mnozí jeho obyvatelé rozmyslí, zda na kole pojedou třeba z centra na Lochotín či na Košutku. Kopec, který jim stojí v cestě zvládne trénovaný cyklista hravě, pro rodiče s dětmi, co by se chtěli dostat třeba do rekreační oblasti Boleveckých rybníků, už je to ale problém. Přitom by stačilo jediné - umožnit přepravu kol v tramvajích, jako je to ve většině velkých měst v Čechách i na Moravě. I v našich poměrech je cestování s kolem poměrně běžná záležitost - hlavně v Praze, kde je jeho převoz na plošině metra povolen už několik let. V Brně jsem si to dokonce vyzkoušela osobně, když jsem v listopadu 2008 navštívila veletrh SPORT bike s elektrokolem. Jak to tedy vypadá v českých městech s přepravou kol v prostředcích hromadné dopravy?
Praha
V Praze lze kola přepravovat na poslední plošině v posledním vagónu metra již skoro dvacet let. V roce 2007 byla možnost přepravy kol rozšířena na poslední plošinu každého vagónu metra (souprava má pět vagónů) a bylo zrušeno časové omezení takové přepravy (původně byla zakázána v přepravních špičkách pracovního dne, což bylo absurdní zejména ráno z centra na okolní kopce). Filip Drápal, tiskový mluvčí společnosti ROPID, která organizuje Pražskou integrovanou hromadnou dopravu, k to mu říká: „Ze začátku měli dopravci obavy, že budou kola překážet. Žádná stížnost ale nepřišla. Lidé s tím problém nemají. Doufali jsme, že se cyklisté budou chovat ukázněně a to se také stalo,” dodává. Za kolo se v Pražské integrované dopravě (s vyjimkou vlaků a cyklobusů) neplatí. Filip Drápal také komentuje postoj města k cyklistům: „Umožnění přepravy kol v prostředcích veřejné dopravy je vyjádřením podpory tomuto ekologickému způsobu dopravy, je to podání pomocné ruky cyklistům.” V Praze, stejně jako ve většině jiných měst, platí obecné zásady pro přepravu kol:
- při přepravě jsou preferováni vozíčkáři a dětské kočárky
- o nastoupení do vozu rozhoduje řidič (s výjimkou metra)
- cestující přepravující jízdní kolo zodpovídá za to, že touto přepravou nebude ohrožena bezpečnost přepravovaných osob nebo věcí včetně jejich znečištění a že nedojde k poškození nebo znečištění zařízení vozidla
- počet kol ve voze je omezen
- průjezd vozem je zakázán
V roce 2008 byla zavedena zkušební přeprava kol ve vybraných úsecích tramvajové sítě. Jedná se o koncové úseky pouze ve směru z centra (tedy do kopce) a přeprava kol je vyloučena v pracovní dny od 6:00 do 20:00 a v garantovaných nízkopodlažních spojích. „Tramvajová přeprava se od prosince 2008 rozšířila o dva nové úseky na celkových osm," uvádí Filip Drápal. „Cyklisté v Praze také často využívají přívozy, třeba na severu Prahy, kde vedou cyklostezky po obou březích Vltavy. Jen do lanovky na Petřín a autobusů kola stále nemohou a to především z kapacitních důvodů," dodává.
Brno
Přeprava kol je v Brně povolena ve všech prostředcích hromadné dopravy, které provozuje Dopravní podnik města Brna, tedy v tramvajích, trolejbusech, autobusech i na lodích. Kdo nemá „šalinkartu”, musí kolu koupit poloviční jízdenku. K desetiminutové jízdence za 14 Kč tedy kolu přikoupíte ještě lístek za 7 Kč, k hodinové jízdence za 22 Kč pak poloviční lístek za 11 Kč. K celodenní jízdence za 80 Kč už za kolo platit nemusíte. Jeden z iniciátorů přepravy kol v Brně Adolf Jebavý k tomu říká: „Přeprava se často využívá, hlavně k popovezení na kraj města. Já sám se někdy nechávám vyvézt do kopce.” I v Brně měla přeprava kol dvě - v té první směla kola do vozů jen mimo špičku, tedy v pracovní dny od 17 do 06 hod, v ostatní dny bez časového omezení. „Když jsme zjistili, že přeprava nedělá problémy, systém jsme v roce 2000 rozšířili. Teď mohou kola jezdit ve všech prostředcích MHD v kteroukoli dobu. Přepravují se na místech označených symbolem kočárku,” říká tisková mluvčí Dopravních podniků města Brna Hana Pohanová a dodává: „Zaváděli jsme ho s cílem vyhovět cyklistům, zejména rodičům s dětmi. Kola přepravujeme již od roku 1998 a zatím jsem se nesetkali se tím, že by byl problém.”
I v Brně provozoval dopravní podnik dvě speciální linky cyklobusů. Ukázalo se ale, že je to ekonomicky velice problematické. „Trasy byly směrované do rekreačních oblastí, do oblastí s cyklostezkami a zjistili jsme, že jsou velmi závislé na počasí,” říká Hana Pohanová. „Přílišné teplo nebo naopak déšť znamenal jednoznačně prázdné cyklobusy. Problém byl také v názorech cyklistů na trasy cyklobusů, v podstatě se dá říci, že co člověk, to přání jiné trasy. Provoz cyklobusů byl pro podnik zároveň také ekonomickou zátěží,” dodává. Místo rozšiřování těchto linek rozšířili celý systém o možnost přepravy kol. Bylo to ekonomičtější. Kola se přepravují i v dalších prostředcích hromadné dopravy zapojených do IDS Jihomoravského kraje, třeba ve vlacích. Většinou jsou přímo ve vagónech vyhrazené prostory s háky na zavěšení kol.
Ostrava
I v Ostravě můžete s kolem do všech vozidel městské hromadné dopravy. „Podle dostupných informací byla přeprava jízdních kol vždy součástí smluvních přepravních podmínek,” říká tiskový mluvčí Dopravních podniků města Ostravy Miroslav Albrecht. Zaplatíte za něj zavazadlové jízdné, které činí na hodinu 10 Kč, na celý den 27 Kč a na měsíc 132 Kč. Tuto službu využívají cyklisté v Ostravě již několik let. „Přepravu kol využívají zejména rekreační cyklisté. Ostrava se totiž nedá projet s děckama, aby to bylo bezpečné,” říká Martin Krejčí konzultant pro cyklodopravu v Ostravě ze společnosti DHV. Transport kol si pochvaluje a dodává: „Vždy záleží na řidiči. Jen jednou se mi stalo, že nás řidič odmítl,” dodává Krejčí. To potvrzuje i tiskový mluvčí Dopravních podniků města Ostravy Miroslav Albrecht: „Problémy s přepravou kol se mohou vyskytovat pouze v případě, že jsou vozy MHD zcela zaplněny, pak není možné jízdní kolo přepravit. Stížnosti se prakticky neobjevují - jen dotazy.” Kolo využívají cyklisté většinou k přiblížení do rekreačních oblastí nebo k nutnému popovezení při cestě po městě.
V Ostravě provozoval dopravní podnik tři roky cyklotramvaj. Jezdila v cyklistické sezóně o víkendech a o svátcích. Převážela cyklisty přes frekventované centrum do cyklisticky oblíbené rekreační oblasti na kraji města. Už loni ale z ekonomických důvodů nejezdila. Ani letos jezdit nebude.
Olomouc
S kolem lze nastoupit do autobusové linky na Svatý kopeček - známé poutní místo v Olomouci. „Toho využívají hlavně rodiče s dětmi, kterým se do kopce moc šlapat nechce,” říká Jaroslav Martínek ze sekce nemotorové dopravy Centra dopravního výkumu sídlící v Olomouci.
Berlín
Při loňské exkursi po berlínských cyklostezkách s Nadací Partnerství jsme si vyzkoušeli jízdu s kolem v vagónech nadzemní kolejové dráhy S-BAHN. Sledovala jsem to - skoro do každého vlaku nastupoval nějaký cyklista. Nebylo to nic neobvyklého. Náš kolega Dan Mourek, který jel do Berlína se svým kolem, se svezl také. Všimněte si bezbariérového vstupu do vagónů a vzpomeňte na naše vlaky a nádraží, kde naložení kola bývá zejména pro ženy dost namáhavé.
A co v Plzni?
O tom, že se cyklistika stále rozvíjí a malých i velkých cyklistů přibývá, není pochyb. Houstne i motorová doprava ve městě a tak se nemůžeme divit, že někteří rodiče se svými dítky vyrazí na kolech raději za město autem, než aby absolvovali cestu metropolí, třeba jen kvůli přejezdu frekventovaných komunikací. Právě to může být pro malého cyklistu problém. Stejně jako delší stoupání nebo nečekaný defekt. K popovezení přes nebezpečná místa či do kopce by tuto službu využil rád i leckterý cyklista pohybující se po městě na kole. Je to jeden z faktorů, který může pomoci většímu využívání kola jako dopravního prostředku po městě (tzv. dopravní cyklistika). Přitom víkendové linky MHD nebývají zdaleka tak zaplněny, aby nemohly převézt i kola. Hledání důvodů proč to v Plzni nejde, když ve všech větších českých městech to jde a nejsou s tím problémy, zní tedy jako výmluva.
Návrh členů subkomise cyklistiky Komise dopravy Rady města Plzně schválila již Komise dopravy Rady města Plzně. Představenstvo Plzeňských městských dopravních podniků (PDMP) ho na svém posledním jednání ale zamítlo. „Je mi líto, že návrh neprošel,” uvedl člen představenstva PMDP Jiří Lodr. „Já jsem ho podpořil, protože ho považuji za potřebný,” dodává. „Já jsem hlasoval proti," říká dopravně-provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Miroslav Zikmund. „Byly by s tím problémy a tak jsme na představenstvu rozhodli, že ne,” dodává. „Občané si přejí kulturu cestování. Některá města tuto službu mají, některá ne, jiná jen v omezenou dobu. Z našeho pohledu převládají negativa," uvedl předseda představenstva PDMP Miroslav Levora.
Návrh přesto půjde do Rady města, kde jej bude hájit předseda subkomise cyklistiky a náměstek pro životní prostředí Petr Náhlík. Než o návrhu budou rozhodovat městští radní, můžete i vy, naši čtenáři, vyjádřit svůj názor v diskusi k tomuto článku. Vaše názory můžou názor politiků ovlivnit. Přece nechcete, aby se potvrdila teorie známého plzeňského spisovalele Josefa Königsmarka. Teorie plzeňské pecky, která je uložena hluboko pod městem a brání novým myšlenkám. Plzeň byla známá svým konzervativním postojem ve středověku, ale dnes?
Související články
S kolem se do autobusu v Plzni nedostanete
Cyklisté v PID (od 14.12.2008)
Cyklisté versus veřejná doprava