Také ze severu se mě povedlo najít místo, odkud tvrz působí dobře

Tvrz Vlkošov je zajímavá a cenná ukázka sídla venkovské šlechty bez pozdějších přístaveb, které by setřely původní ráz. Dnešní stav působí, mírně řečeno, smíšeným dojmem, za zhlédnutí ale přesto stojí.

 

Tvrz leží asi 7 km severovýchodně od Nečtin.

 

GPS: 50°0'42.739"N, 13°6'42.315"E (v mapě) 

Autor: Jirka HOLOMEL (text&foto) Aktualizace: 25.07.2013

Na začátku byla chuť svézt se Severním cyklobusem, který v neděli vypravuje ČSAD Plzeň. Měl jsem to o to pohodlnější, že staví přímo u nás v Záluží. Na Manětínsku jsem chtěl navštívit něco méně známého a Vlkošov se hodil, takže jdu na to!

Z Manětína to po úbočí Chlumské hory téměř neustále stoupá až na rozcestí u Zbraslavského vrchu (675 m.n.m.). Podnikl jsem pokus o výstup, ale na kombinaci metr vysoké trávy, kopřiv a smrčků jsem skutečně nebyl vhodně oblečený. Zajedu sem v dubnu, protože rozhled musí být úžasný! Do Vlkošova už je to odtud jen kousek a téměř výhradně z kopce.

Teď něco historie. Původní vlkošovská tvrz pravděpodobně stávala na jiném místě u mlýna a zanikla za husitských válek. Nové sídlo postavili koncem 15. nebo začátkem 16. století Račínové. Aktivně se ale zúčastnili stavovského povstání v roce 1618 a zboží jim tedy bylo zkonfiskováno. Noví majitelé, Kokořovci, tvrz poškozenou během Třicetileté války opravili, ale stejně bydleli ve Žluticích. Tvrz sloužila jen jako obydlí úředníků, později jako sýpka. Naštěstí nikoho během dalších staletí nenapadlo stavbu příliš modernizovat, případně provádět terénní úpravy. Proto se do dnešního dne zachovala tvrz v původní podobě, ale nejen to - zůstal zachovaný i fortifikační systém s náspem a vodním příkopem, takže dojem je téměř dokonalý.

Podtrhuji téměř, protože současný majitel se zabývá zemědělskou výrobou, kolem tvrze není úplně dokonale uklizeno a postává tady spousta různé techniky. Bohužel jsou všude napnuté elektrické ohradníky, takže pro obhlídku a fotografování není příliš možností. Škoda. Domů jsem to pak vzal přes Nečtiny zpět do Manětína a dál po cyklotrase č. 35.

Informace jsem čerpal z knihy Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy.