Věž Volfštejna byla dominantou a hlavním obranným prvkem hradu

Ať už jedete z Plzně západním směrem po silnici nebo vlakem, Vlčí horu nemůžete přehlédnout. Je osamělá a svojí nadmořskou výškou 704 m.n.m., výrazně vyčnívá nad okolní krajinu. Na jihovýchodním úbočí hory byl ve středověku vybudován hrad Volfštejn, ke kterému vede žlutá turistická značka z Černošína. Kdo si chce užít rozhledů, pokračuje od hradu na louky pod vrcholem a odtud je nutné se orientovat na vrchol Vlčí hory instinktem. Na vrchol Vlčí hory můžou cyklisté dojet pohodlněji, odbočí-li ze silnice Černošín - Planá.

 

GPS Vlčí hora: 49°48'38.098"N, 12°51'19.752"E (v mapě) 

GPS Volfštejn: 49°48'24.872"N, 12°52'2.869"E (v mapě)  

 

Autor: Jirka HOLOMEL (text&foto) Aktualizace: 19.05.2014

Vlčí hora je sopečného původu a tedy geologicky zajímavá. Traduje se, že právě kvůli nerostnému bohatství Vlčí horu navštívil i nadšený amatérský geolog J. W. Goethe. Není to ale příliš pravděpodobné. Vrchol je z větší části zarostlý, takže výhled poskytují především pastviny na jižním svahu pod vrcholem. Při mé poslední návštěvě jsem měl štěstí na dohlednost a jen jsem litoval, že nemám dalekohled. I tak byly dobře vidět Brdy, Radyně, kopce kolem Švihova, typická silueta Ostrého, Sedmihoří a za ním Hoher Bogen, Čerchov, Velký Zvon, Přimda .... Západní svah strmě klesá do údolí Kosího potoka, výhled je omezený lesem, ale dá se najít občas nějaké okénko. Ve vrcholové partii jsem objevil bunkr s jedinou střílnou orientovanou směrem k silnici do Plané. Je to typ, který ve velkém počtu budovala armáda v padesátých a šedesátých letech v západním pohraničí. Existují úvahy postavit na vrcholu rozhlednu, což by umožnilo kruhový a skutečně úctyhodný, rozhled.

Hrad Volfštejn byl postaven v polovině 13. století jednou z větví pánů ze Svojšína, která se později začala nazývat z Volfštejna a přijala do erbu vlčí hlavu. Majitelé hradu byli po celou dobu jeho „obyvatelné" historie pouze příslušníci jednoho rodu, což bylo tehdy poměrně ojedinělé. Tento rod neoplýval velkým bohatstvím, což je znát i na jednoduchosti a poměrně malé rozloze hradu.

Dominantou je okrouhlá věž s románským portálkem v patře, která ještě dnes dosahuje do výšky 22 metrů. Portálek byl jediným vstupem do věže z pavlače nebo přilehlé budovy. Patra byla dřevěná, pravděpodobně spojená pouze žebříky. Věž by posádka použila jako poslední útočiště v případě obsazení hradu. Kolem věže se rozkládají zbytky obytných a hospodářských budov. Hrad byl ze tří stran chráněn strmými svahy, na zbývající, severozápadní, stavitelé vyhloubili mohutný, dodnes zachovalý, příkop.

Po roce 1460 majitelé přesídlili na přístupnější, pohodlnější, ale pevnější Třebel. Volfštejn byl tedy ušetřen pozdějších přestaveb, takže srdce každého kastelologa dnes zaplesá. Po celou dobu osídlení hradu nedošlo k jeho dobývání nebo se alespoň o tom nezachoval záznam. Zejména v patnáctém století, kdy obléhací techniky pokročily, by hrad pravděpodobně neodolal.

Počátkem 19. století hledači pokladů prokopali v přízemí další vstup do věže, ale naštěstí to neznamenalo narušení statiky, případně destrukci věže. Od roku 1992 o hrad pečoval Spolek pro záchranu Volfštejna, prováděl zajišťování, spárování a zpevňování zdí, samozřejmě pod dohledem SPÚ v Plzni. Uvidíme, jaký bude další vývoj.

Zájemcům doporučuji knihu Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl Západní Čechy, ze které jsem čerpal i já.

Fotogalerie

Hrad chránil dodnes zachovalý příkop

Věž Volfštejna byla dominantou a hlavním obranným prvkem hradu

Románské ostění původně jediného vstupu do věže

Tenhle pohled na Krasíkov zná asi málokdo

Cesta k vrcholu Vlčí hory

Pohled od jihu, v lese je patrná věž hradu