Vyhledávání

Redakce

Chcete zasílat novinky? Napište mi:
Radka Žáková (cykloRADKA) - editor.

Partneři

plzenskonakole.cz

Informační portál pro ty, co chtějí objevovat Plzeň a její okolí ze sedla svého kola. Tipy na cyklovýlety, užitečné rady a aktuální informace o komunikacích pro cyklisty

Vnímají studenti Plzeň jako město s dobrou adresou?

Plánování městských bulvárů se širokými cyklopruhy vypadá u nás zatím spíš jako sci-fi

Od 8. do 22. února byla v prostorách Moving Station k vidění dánská výstava Města s dobrou adresou. Na putovní výstavu navazovaly diskuse se studenty o jejich vnímání veřejného prostoru a dopravy v Plzni. Na příkladu cyklistické Kodaně se snažili pochopit základy udržitelné dopravy. Jak vnímají dopravu v Plzni mladí teenageři? A jak dospělí, kteří přišli na besedu na závěr výstavy?

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 03.03.2016
Vstoupit do diskuse (3)

Pod názvem Města s dobrou adresou, se v plzeňské Moving station na nádraží Plzeň-Jižní předměstí představila dánská Kodaň, kde je jízdní kolo jedním z typických prvků životního stylu, kultury a společenského života každého Dána. Cílem výstavy, která pod záštitou Asociace cykloměst putuje po českých a moravských městech, je inspirovat jejich obyvatele a vyvolat debatu o tom, co vlastně považujeme za „město s dobrou adresou" a jakou roli v tom hraje cyklodoprava. Soubor dvou dánských výstav Copenhagen Solutions a The Good City, které se společně prezentovaly pod názvem Města s dobrou adresou, zapůjčilo České republice dánské velvyslanectví. „Naše výstavy nemají sloužit jako návod na kopírování něčeho, co by se mělo do České republiky přivést. Výstavy mají inspirovat a klást otázky, protože to je častokrát důležitější, než mít hotové odpovědi," řekl o projektu zástupce velvyslance Dánska v ČR a rada pro politické záležitosti Lars Kjellberg.

„Rádi bychom vyvolali diskusi nejen mezi mladými lidmi (středoškolskými studenty), ale i širší veřejností," vysvětluje Jiří George Konečný, hlavní organizátor výstavy a zástupce iniciativy Plzeň na kole. Proto také výstavu doprovázelo 10 workshopů se studenty středních škol v Plzni. Jejich cílem bylo zjistit, jak se studenti při dopravě po Plzni cítí, proč nejezdí na kole a co by jim pomohlo k tomu, aby jezdili více. Formou diskuse pak jednotlivé skupiny studentů vytvářeli tzv. pocitové mapy, které poslouží jako podklad pro další jednání se zástupci města o podpoře cyklodopravy. Na otázku „Co si z dneška odnášíte?" odpověděli studenti Střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni:

Bylo to zajímavé
Dneska se možná projedu
Je to krásný pocit
Že Kodaň má 350 kilometrů cyklostezek
Motivaci jezdit na kole
Že se někdo konečně snaží zlepšit Plzeň
Škoda, že nemám kolo
Bylo to zajímavé, ale stejně mne to nedonutí jezdit na kole
Bylo to dobrý, aspoň jsem se zase něco naučil
Až bude lepší počasí, tak začnu jezdit
Miluji kola
Motivace sehnat si kolo
Inspirace, pokud bych se přestěhoval do města jezdit na kole
Motivace jezdit na kole

Společným motivem pak bylo i to, že studenti nechtějí jezdit do školy sami, chtějí nějakého cyklokamaráda. „Mnozí z nás si zároveň uvědomili, jaké možnosti a odpovědnost možná jednou budeme jako projektanti, stavitelé a úředníci mít," shrnul pocity studentů Martin Halíř, učitel pro dopravní stavby ze Střední průmyslové školy stavební, jejíž studenti se účastnili dalšího z workshopů.

Na závěrečné besedě v pondělí 22. února 2016 se pak v Moving station sešli zástupci plzeňských iniciativ, i politici, kterým cyklistická doprava ve města není lhostejná. Dorazil i Karel Machulda z Dopravního inspektorátu Policie ČR v Plzni, což ocenil náměstek primátora pro dopravu Petr Náhlík: „Celá léta nám komplikovala cyklostezky Policie ČR. To už je asi rok a půl za námi. To, že jsou zástupci Policie ČR na této besedě, vidím jako signál pozitivní změny." Debata se mj. stočila také na provedení cyklostezek, tedy, zda mají být na chodníku nebo v hlavním dopravním prostoru vozovky. „V první polovině 90. let, kdy se v Plzni začaly budovat cyklostezky, jsme se rozhodovali, pro koho je hlavně budovat: zda pro rekreační cyklisty, nebo pro ty, co jezdí na kole po městě," vysvětloval Petr Náhlík, jak se v Plzni s vytvářením komunikací pro cyklisty začínalo. Vysvětlil také, proč a jak dochází k budování krátkých nespojitých úseků: „Město Plzeň přijalo opatření, že do každé stavby kde to jde, se cyklostezky či cyklopruhy přidávají a tak vznikají ty nespojité úseky. Kdybychom je do těchto nových staveb nedali, tak tam stezku v nejbližších pěti letech nedostaneme." Teprve jak na sebe jednotlivé stavby či rekonstrukce komunikací postupně navazují, spojují se i kratší úseky cyklostezek v úseky delší.

Výstavu, která už navštívila několik měst v ČR, přivezlo a nechalo přeložit dánské velvyslanectví, instalace v českých městech zaštiťuje Asociace cykloměst. V Plzni ji pořádá PaNaMo ve spolupráci s iniciativou Plzeň na kole. Akce v rámci projektu Město s dobrou adresou podpořil Nadační fond Zelený poklad.

Přečtěte si také

Proč mají některé cyklotrasy v Plzni číslo a jiné ne - Jaký je systém ve značená plzeňských cyklotras. Kde na značce číslo najdete a kde ne.

Jak doma zaparkovat kolo, aby ho neukradli. Ve sklepě? - Možná jste letos kolo ještěnevytáhli. Najdete ho ale na svém místě, nebo ho nabízíte zlodějům kol?

Děti ve Zbiroze chtějí bezpečnější cestu do školy. I na kole. - Cesty doškoly lze změnit, když se chce s a všichni zainteresovaní spolupracují. Jako například ve Zbiroze.

Plzeňská podzimní cyklojízda nebo policejní manévry? - Jak vnímají cyklojízdy ti, co zajišťují bezpečnost. Je cyklisticka či společná jízda opravdu tak nebezpečná?