Odlezelské jezero je nejmladší jezero u nás. Kdy a jak vzniklo, to prozradí tabule připravované naučné stezky

Kdo se zajímá o přírodu ví, že Odlezelské jezero je naše nejmladší jezero, které vzniklo za neobvyklých okolností možná i trochu přičiněním lidské činnosti. Velké deště, sesuvy a záplavy, které byly u vzniku tohoto jezera před skoro 150 lety vyvolávají spoustu otázek. Na některé z nich odpoví informace v panelech naučné stezky, kterou s podporou Plzeňského kraje připravuje plzeňský rodák, který prožil mládí v Mladoticích - hydrolog profesor Bohumír Janský.

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 16.08.2021

Odlezelské jezero, někdy také nazývané Mladotické nebo Potvorovské, leží asi 10 kilometrů severně od Plas v údolí Mladotického potoka, jednoho z přítoků řeky Střely. Bohumír Janský v Mladoticích s rodiči žil od svých dvou let a když mu byli asi tři roky, tak ho k jezeru vodil pan Jaroslav Liška, místní řezník a řidič autobusu, který bydlel podobně jako jeho rodina v Přehořově. „Prý mi chytal jako malému chlapci rybičky a vodil mne kolem jezera," popisuje své první setkání s Odlezelským jezerem profesor Bohumír Janský. Když se po studiu na gymnáziu v Plasích dostal na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, jeho život se svázal s jezerem i vědecky, a to již v prvním ročníku.

Prof. Janský: Když jsem byl v prváku na fakultě přírodovědecké, tak nás měl pan profesor Kuchař na Úvod do zeměpisu. A hned se ptal: Studenti, kdo je ze Západočeského kraje? Tři ruce se zvedly. Řekněte mi, odkud jste? Já jsem z Plzně, já z Přeštic a já z Mladotic. Co? Ty jsi z Mladotic? Tak dostaneš téma diplomové práce hned v prváku: Mladotické hrazené jezero. Ale my mu tam říkáme Odlezelské, oponoval jsem. V odborné literatuře se ovšem uvádí Mladotické na Mladotickém potoce. Takže jsem tam 5 let sbíral informace na diplomku. Pět let tam jezdili moji kamarádi a kamarádky. Na jezeře jsem měl kanoi a pramici. Bydlel jsem v domečku kameníků na břehu a postupně jsem pracoval na diplomce. Mapoval jsem sesuvy a dělal první mapu hloubek.

plzenskonakole.cz: Získal jste nějaké informace přímo od pamětníků?
Prof. Janský: Pamětníci už nežili, ale v kronikách byly zápisy. Také o tom psaly Národní listy. Dokonce jsem našel fotku jakéhosi profesora Cyrila Rytíře Purkyně, který přijel a pořídil foto na sklo. Tenhle báječný historický snímek je na vstupním panelu. Je to asi první snímek jezera, který profesor Purkyně pořídil už na konci května. Tenkrát to byla velká katastrofa. Povodeň 1872 byla historicky největší voda u nás. Tenkrát napadlo až 237 mm srážek.

plzenskonakole.cz: Tato informace je známá, ale nedohledala jsem, za jakou dobu ten úhrn srážek byl naměřen. Ví se to?
Prof. Janský: Za 1,5 hodiny. To je mé dílo, to jsem našel ve farní kronice v Žebnici. Tehdejší farář byl fanatik na srážky a veškeré srážky si zapisoval. Zachytával je do vědra na dvoře fary a pečlivě si zapisoval, v kolik hodin na dvůr dal prázdné vědro a za kolik minut nateklo a já jsem to z rakouských palců přepočítal na milimetry a pět let jsem toto číslo vnucoval České meteorologické společnosti a pět let trvalo, než ho uznali. Dnes už se cituje i v zahraničí, jako největší historická srážka ve střední Evropě. Oni píšou v Mladoticích, ale ono to vlastně bylo na faře v Žebnici u Plas. Tehdy již Plzeň srážky měřila - bylo tu (Pozn. red. Rozhovor jsme dělali v Plzni) jen 40 mm. Ale v Žebnici bylo 237 mm za 90 minut! Zatím to nebylo nikde překonáno a přitom by se to mohlo opakovat. Třeba při povodni v roce 2002 si lidé mysleli: Nic horšího nás nemůže potkat, ale Berounka v roce 1872 na tom byla mnohem hůř než v roce 2002. Možná, že to nakonec bude celoevropský rekord největší intenzity srážek. Uvádí se v Mladoticích, ale mělo by to být v Žebnici. Napršelo to 26. května 1872 mezi druhou odpoledne a půl čtvrtou. Ještě týž den, tedy 26. května v noci byl ten sesuv a následně se 27. května protrhl Mladotický rybník, který zhoršil následky povodně. Kvůli tomu zahynulo v Nebřežinech 55 Italů, kteří tam stavěli železnici. Spali totiž v hospodě u vody. Celkem bylo na Střele na 300 obětí.

plzenskonakole.cz: Můžeme nějak tuto povodeň srovnat s povodní v roce 2002, kterou si ještě pamatujeme?
Prof. Janský: Své studenty vozím do Srbska. Tam je vodočet a jsou tam zaznamenány i historické povodně. Je tam povodeň 2002 na Berounce, ale povodeň z roku 1872 je ještě o metr výš. Přičemž nejhorší situace byla právě na řece Střele. Jeden panel NS je věnován klimatu a srážkám před sesuvem. Ukazuje se, že kupodivu ta největší srážka nepřišla na Plzeňsko, ale byla až na severním Plzeňsku. Na panelech máme i výzkumy sedimentů.

prof. RNDr. Bohumír JANSKÝ, CSc. (*1951, Plzeň) - český geograf a hydrolog, který se již od dob svých studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá studiem Odlezelského (Mladotického) jezera. V roce 1969 absolvoval gymnázium v Plasích, v roce 1974 ukončil studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Své mládí prožil v Mladoticích. Tématem jeho diplomové práce bylo Odlezelské jezero. Na fakultě zůstal po absolutoriu jako asistent, později docent. Ve své vědecké práci se věnuje především hydrologii a ochraně vod před znečištěním. V roce 2012 získal titul profesora. K jeho životním tématům patří také například jezero Bajkal či prameny řeky Amazonky, kterým věnoval jednu ze svých knih. Právě popis čtyř pramenných řek Amazonky jej dostal do povědomí většiny Čechů jako objevitele pramenů Amazonky.

Zdroj: Wikipedie

Prof. Janský: Ne, teď má hloubku již jen 6 metrů. Je to složitější. Zadal jsem studentům, aby udělali model. Ale protože se hodně změnily podmínky v povodí - hlavně se změnil způsob hospodaření. Máme 4,10 m vrtný profil sedimentů a pomocí radioaktivního izotopu uhlíku C14 jsme mapovali i v jakém období byla největší intenzita zanášení. Hned po vzniku byly horniny rozvolněné, tak ty první nánosy jsou velké. Pak máme velmi vysoká a pro nás záhadná čísla (9 cm/rok) z doby kolem I. světové války a po ní. Ale nemáme k tomu žádná čísla. A pak máme perfektní čísla od 50. let do současnosti, protože to jsme určovali podle radioaktivních izotopů, kde je radioaktivní spad od doby, kdy začaly pokusy s radioaktivními zbraněmi - nejdříve Rusové, pak Francouzi (atol Murroa) a pak velký výbuch černobylské elektrárny. Ten je nyní asi 40 cm pod současným dnem. Všechny stopy po výbuších jsou v posledním metru nánosu.

plzenskonakole.cz: Co je podle Vás nejméně známé z toho, co se objeví na tabulích naučné stezky kolem Odlezelského jezera?
Prof. Janský: Sedimenty, o kterých místní lidé nevědí nic. Udělali jsme, co u nás v republice ještě nikdo nedělal. Natáhli jsme takové elektrosondy na plovácích, natažené napříč jezerní pánví, do kterých pouštíme elektrický proud a takto nepřímo zjišťujeme, v jaké hloubce je skála. A zjistili jsme, že vrty s Němci nebyly v nejhlubším místě, ale že původní hloubka jezera mohla být až 19 metrů a hloubka sedimentů až 10 metrů!

Fakta o NS kolem Odlezelského jezera

K instalaci je připraveno celkem 12 panelů na ?? kilometrů dlouhé trase. Není to okruh - neboť hlavní vlastník pozemků (paní Chytrová z Prahy) nedovolila dát panely k cestičce podél jezera, kvůli úrazu, který se tam loni stal - bojí se, že bude za případná zranění odpovědná. „Naučná stezka měla být otevřena v létě počátkem srpna, finišoval jsem s panely ve spolupráci se studiem NAF, které již dělalo výstavu Voda a civilizace a moji výstavu Amazonka v Karolinu," říká trochu smutně profesor Janský.
Tři totožné vstupní panely nové naučné stezky kolem Odlezelského jezera budou v Chrašťovicích na návsi, v Odlezlích na návsi u rybníčku a ten třetí, který měl být původně v Přehořově, kam se ale nedá dobře dostat, tak bude nakonec v Potvorově. Z témat dalších 9 panelů vybíráme:

•  Panel o historickém lámání kamene
•  Panel o stavbách, které vznikly z kamene z Potvorovské hory
•  Panel věnovaný stavbě železnice, která byla tím sesuvem naprosto zničena, takže se muselo stavět oklikou a vést trať jinudy. Nyní je tam jen zbytek náspu, zarostlý lesem.
•  Panel o klimatu a extrémních srážkách
•  Panel o usazeninách a o tom, co z nich lze vyčíst

K otevření Naučné stezky kolem Odlezelského jezera

Jak uvedl profesor Janský, plánované otevření se zřejmě posune: „Chtěli jsme otevřít k výročí vzniku jezera. Teď jsem to dával dohromady a zjistil jsem, že ten mančaft nemám, že je léto, doba dovolených. Měli se zúčastnit starostové, dokonce jsem sehnal kapelu a že s ní obejdeme všechna zastavení a u každého zahrajeme a skončíme na zabijačce. V předvečer pak bude přednáška v Mariánské Týnici s paní doktorkou Irenou Bukačovou. Druhý den v sobotu pak otevřeme naučnou stezku. Tak takhle to bylo naplánováno, ale když jsem zjistil, že ten nemůže a ten nemůže, tak se termín rozplynul. Mladotice chystají také stezku kolem rybníka, na které se budu podílet. Organizačně ji zajišťuje Mariánská Týnice. Starosta Mladotic mi řekl, že by ji chtěli otevřít na 150. výročí vzniku Odlezelského jezera, tedy příští rok v květnu. Panely té Odlezelské naučné stezky jsou hotové, jsou u mne doma zabalené v bublinkové fólii. Teď jsem je chtěl odvézt truhláři do Potvorova, který již instaluje stojany. Situace bude taková, že teď budou v lese prázdné stojany a až se za půl roku vrátím z Ameriky, budeme domlouvat nový termín pro otevření stezky v koordinaci s otevíráním té u Mladotického rybníka. Buď to bude koncem března, nebo v květnu k tomu 150. výročí vzniku jezera," uzavřel náš rozhovor profesor Janský.

O termínu slavnostního otevření vás budeme informovat a pokud to půjde, chceme být u toho, abychom vám z něj přinesli článek i s tipem na cyklovýlet na toto zajímavé místo.

Přečtěte si také

Přírodní památka Odlezelské jezero - o nejmladším českém jezeře, jeho vzniku a jak se k němu dostat

Naučná stezka na Břasku: Černý kanafas, kolmy a kordaity - v místech, kde se na Radnicku těžilo ve zdejší černouhelné pánvi uhlí, vede nyní zajímavá naučná stezka

Vyjeďte na Naučnou stezku Okolím Padrťských rybníků - o nové naučné stezce v Brdech

Pátá naučná stezka podél plzeňské řeky otevřena u Úhlavy - o poslední naučné stezcvce podél plzeňských řek s odkazy na ty předchozí 

Fotogalerie

Odlezelské jezero je nejmladší jezero u nás. Kdy a jak vzniklo, to prozradí tabule připravované naučné stezky

Ještě před 150 lety tu údolím protékal jen potok

Pod jezerem jsou malé vodopády

Jedna ze vstupních tabulí má být v Potvorově na návsi u rybníčku

Voda rybníčku je tady zbarvena do červena

Cestu dolů k jezeru zvládnou jen odvážnější cyklisté

Někteří raději kolo tlačí

Až ke břehům Odlezelského jezera vede modrá turistická značka

Končí na tomto místě

Z tabule oznamující národní přírodní památku se toho ale moc nedovíte

Hranice chráněného území ale poznáte podle těchto čar na stromech

Život Bohumíra Janského je spjat s vodou - ne jen tou v Mladotickém jezeře