Po úvodních slovech místostarosta Petr Kuncl a hlavní organizátor Ondřej Bílek společně tabuli odhalili

Už když jsem projížděla kolem Břas, abych připravila novou trasu cykloprohlídky Za uhlím na Plzeňsku, všimla jsem si pozůstatků po těžbě. Uhlí na povrchu, šachty, zbytky těžební a přepravní techniky a nepravidelnosti v terénu. Právě tyto pozůstatky dolování a zajímavosti s tím spojené, jako třeba světově unikátní zkamenělý karbonský les s přesličkami a kordaity, si můžete prohlédnout, pokud se vydáte po nové naučné stezce Po stopách důlní činnosti na Břasku, která byla v neděli otevřena. Stojí to za to. Nevěříte?

Autor: cykloRADKA (text&foto), RAMAP(mapa,tabule), Jiří SVOBODA (ilustrace&foto), Pavel TUREK(foto) Aktualizace: 17.07.2014
Vstoupit do diskuse (0)

Pokud si aspoň občas prohlížíte strukturu skal nebo jednotlivých kamenů, či do nich dokonce klepete kladívkem, pak byste si měli v nejbližší době udělat výlet na Radnicko. Zdejší oblast, kde se těžilo kvalitní černé uhlí, skýtá mnohá geologická tajemství, která můžete poodhalit. Břasy byly jednou z kolébek průmyslové revoluce v Čechách, protože na těžbu uhlí se nabalil zpracovatelský průmysl. Až do roku 1863 se zdejší uhlí vozilo formanskými povozy do Plzně a to bylo velmi nákladné, takže do doby, než se vybudovala do Břas železnice, se uhlí zpracovávalo přímo zde. Topilo se jím v hutích na výrobu kyseliny sýrové i ve sklárnách. „Prvně se v Břasích uhlí těžilo někdy v 17. století, a to povrchově - uhelná sloj tu totiž vychází přímo na povrch. Od poloviny 18. století a hlavně ve století devatenáctém se tu rozvinula průmyslová těžba novou metodou, které se později začalo říkat břaská," uvedl Ondřej Bílek, který ve spolupráci s pamětníky i odborníky naučnou stezku Po stopách důlní činnosti na Břasku připravoval. Zdejší černé uhlí bylo totiž velice výhřevné a tak bylo dobrým palivem do místních hutí na oleum. V roce 1798 tu v lokalitě Příkočov byla založena první oleová huť v širokém okolí, což mělo dalekosáhlé následky. Během několika následujících let jich byla založena celá řada, např. huť Katharina založená roku 1813 stála v těsném sousedství zámečku Hochperk. Právě výrobě olea, tedy dýmavé kyseliny sírové, je věnována jedna z dalších tabulí. Ostatně střepy z kolem a předloh, jak se keramickým nádobám, ve kterých se v galejních pecích kyselina vyráběla, najdete nejen na několika místech podél trasy, ale třeba i v jednom z plotů v Kříších, pokud pojedete od nadrybského přívozu do Břas. Takových plotů je ale v Břasích více - stačí se jen dívat... Pokud se dobře podíváte, tak zjistíte, že keramická kolma je i ve znaku Břas.

Na všech tabulích jsou i dvě zkřížená kladívka, tedy hornické symboly - želízko a mlátek. „Já je v tomto místě pamatuji těmi kladívky nahoru," uvedl geolog a bývalý starosta Radnic Josef Pašek, který se na přípravě naučné stezky podílel. „V těchto místech je hornictví živé, prostě se stále ještě kutá. Symbol s kladívky dolu označuje, že jsou doly zavřené. Já si myslím, že je to dobře, že jsou na tabulích kladívka nahoru, protože nám to říká, že zdejší minimálně dvě stě let staré hornictví je stále ještě živé. A to se tu zlato rýžovalo již za Keltů," dodal Josef Pašek. Těžba uhlí na Radnicku patří podle paleobotanika Josefa Pšeničky k nejstarším v Čechách. Martin Lang ze Strašického muzea, který spolupracoval na přípravě jedné z tabulí, připomenul cestopis Bohuslava Hodějovského ze 16. století, který zmiňuje, že na místě, kde se tu těžilo černé uhlí, to pronikavě smrdí sírou.

Nápad vytvořit v Břasích naučnou stezku po nejzajímavějších místech, kde se těžilo, vzniknul na konci roku 2012 na jednání Komise životního prostředí Břas. Její členové se na popud tehdejšího starosty Jana Špilara domluvili, že by udělali naučnou stezku. Přípravu stezky měl na starosti Ondřej Bílek, s jednotlivými zastávkami pak pomáhali specialisté v daném oboru, například Martin Lang ze Strašického muzea s textem věnovanými důlním vodám, Josef Pašek z Radnic s těžbou uhlí a geologií, paleobotanik ZČM Josef Pšenička dodal podklady k infotabuli o zkamenělém karbonském lese. Jiří Svoboda pak nakreslil, jak zdejší karbonský les zřejmě vypadal. „Tyto ilustrace jsou skoro až věrnou fotografií zdejšího lesa," říká expert na paleobotaniku ze ZČM Josef Pšenička a dodává: „Jsou vědecky přesnější než třeba Burianovy kresby, protože jsou na nich přesně ty druhy a v té velikosti a množství, jaké jsme ve zkamenělém pralese našli."

Z celkových nákladů přibližně 130 tisíc korun na vytvoření stezky (nezahrnují práce na úpravě cest hrazené obcí), by mělo být hrazeno 40 tisíc korun z krajského Programu podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v roce 2014, do kterého si obec podala žádost na konci února. „Zpráva o tom, že naše žádost o finanční podporu z Plzeňského kraje byla schválena, nám přišla na konci června, v den, kdy měla být provedena poslední korektura textu tabulí," uvádí místostarosta Petr Kuncl, který přípravu stezky po bývalém starostovi Janu Špilarovi organizačně převzal. „Doufáme, že se vám všem bude naučná stezka líbit, že se sem budete vracet, že se podělíte o dnešní zážitek a pozvete sem ostatní," pronesl těsně před odhalením první tabule naučné stezky místostarosta Břas Petr Kuncl. Netradiční suvenýr - čerstvě nakopané černé uhlí v sáčku - dostaly všechny děti a další zájemci od horníka, který jej se shrbenými zády z kanafasové sloje o pár metrů dál přinesl na lopatce v jedné ruce a s karbidkou v ruce druhé.

Pak se již asi dvě stovky účastníků začaly pomalu rozcházet. Někteří váhali, zda na komentovanou prohlídku stezky s autory vyrazit, neboť se ze severu blížil pěkný černý mrak. O deset minut později, kdy se mělo společně vyrážet na trasu, mnozí změnili kurz přímo do aut. Skupinka zájemců vybavená pláštěnkami a deštníky tak pěkně prořídla. V blízkosti druhé infotabule se už všichni schovávali u zdi pod střechou protějšího domu a tak Ondřej Bílek zkrátil výklad o uhlobaronském zámečku Hochperk (infotabule 2) na minimum. Slejvák doprovázel skupinku čerstvě vyřezanou a zde již i nově zelenou turistickou značkou vyznačenou cestou k infotabuli o důlních lanovkách a úzkokolejkách (infotabule 3). Jiná tabule (infotabule 7) popisuje olejny a výrobu české, tzv. dýmavé kyseliny sírové. Na obrázku ukazuje, jak vypadala galejní pec na oleum. Střepy z retort, jak se nádobám na chemickou výrobu říká, byly hned za tabulí, takže sběratelé suvenýrů přidali k uhlí ještě nějaký ten střep. Další zastávka u Vranovického jezera, které je pozůstatkem po těžbě, možná někoho díky masivní lavičce s výhledem na jezero zláká k piknikové zastávce. Nedaleké kyzové jezírko, ke kterému byl nově prosekán průhled, má opravdu rezovatě zbarvenou hladinu, jak je to uvedeno na fotografii z infotabule.

Poslední zastávka, kterou jsme s průvodcem absolvovali, patřila k nejzajímavějším částem komentované prohlídky. Ve Vranovicích u nyní skládkou zčásti zasypaného důlního odklizu Kristián u dolu Terezie (infotabule 5) nás čekala dvě vědra kamení s kladívky a také odborný konzultant této tabule Josef Pšenička. Rodák z Radnic a paleobotanik, který stojí za nálezem známé obří plavuně na nedalekém Ovčíně, tu představil světový unikát. Sopečný popel z výbuchu stratovulkánu, který se původně nalézal v okolí dnešních Drážďan a který ukryl mezi svrchní a spodní uhelnou slojí doslova poklad. Původní tropický les plný stromových přesliček, kapradin, plavuní a kordaitů zde byl  pohřben doslova „na stojáka". Na něj se pak druhotně ukládal nános sopečného popela splavovaný z okolních kopců do údolí. Do vzniklého mělkého průtočného jezera voda přinášela zbytky rostlin z okolních porostů - 300 milionů let staré listy kordaitů nebo větvičky plavuní, které pan Bílek s kladívkem v ruce objevoval pod deštníkem doslova před našima očima.

Déšť mnohé zájemce od výletu po stezce odradil, proto obec Břasy vypsala náhradní termín komentované prohlídky na neděli 10/8/2014. Sraz je opět u přírodní památky Bašta v Břasích, tentokrát ale už v 9 hodin ráno, jak se píše v pozvánce na komentovanou prohlídku.

Po stezce s chytrým telefonem

Každá tabule nové naučné stezky je opatřena unikátním QR kódem. „Kdo máte chytrý telefon, můžete QR kód vyzkoušet a dovědět se i něco víc, než co je na tabuli, na stránkách obce Břasy. QR kód vás zavede vždy na stránku věnovanou příslušné zastávce," vysvětlil Ondřej Bílek. Lze si tak prohlédnout například obrázky, které jsou na tabuli, ale i ty, které se na ni nevešly. Stačí jen čtvercový černobílý QR kód „naskenovat" objektivem mobilního telefonu a pomocí speciální aplikace se tak dostat přímo na internetovou stránku věnovanou danému zastavení.

Každá tabule má svoji stránku na které jsou veškeré shromážděné informace k tématu a autoři stezky je tam chtějí i průběžně přidávat tak, jak je budou získávat. A jak se ukázalo, už teď je na stránce k tabuli o Vranovickém jezeře nová informace, kterou tvůrci zjistili až po otevření stezky.

Naučná stezka Po stopách důlní činnosti na Břasku v číslech

Počet infotabulí 8
Rozměr infotabulí 150 x 100 cm

Délka okružní trasy 5,5 km

Počet dní od podání žádosti na krajský úřad do zprávy o schválení  

Počet dní od zadání  výroby do instalace tabulí  

Celkové náklady s DPH (nezahrnují úpravy cest hrazené obcí) 130 453 Kč
- z toho za výrobu a instalaci tabulí vč. sazby (fa RAMAP)        125 453 Kč
- z toho příspěvek Klubu českých turistů (na vyznačení NS)         5 000 Kč

Schválená dotace z Plzeňského kraje z Programu podpory rozvoje venkovského CR v roce 2014 ve výši 40 000 Kč

Náš tip na výlet za černým kanafasem

Výlet začneme v Chrástu, kam můžeme z Plzně dojet vlakem i na kole. Odtud se přes Dolanský most vydáme do Nadryb k přívozu. Právě úzká asfaltka od přívozu nás dovede do Kříší, kde hned jeden z prvních plotů, které uvidíte, je podezděn starými kolmami. Kolem místa, kde bývala demarkační linie (tabulka s nápisem tam stále ještě je) a památníku padlým 2. světové války dojedeme ke křižovatce u křížku. Je odtud krásný výhled na Plzeň a jen pár desítek metrů odtud vpravo je Přírodní památka Bašta. Právě zde je pěkně vidět vrstvu černého uhlí Břaské pánve. V kvalitním černém materiálu uvidíte bílé proužky, kterým se říká proplástky. V některých místech je uhlí pěkně pruhované a tak mu horníci říkali kanafas. Odtud se už můžete vydat na naučnou stezku. Pro cyklisty je ale lepší ji absolovovat v obráceném pořadí, tedy zastavení 8, 7, 6, 5, 4, 3 a 2, protože umožní vystoupat aspoň část prudšího kopce z Vranovic do Kříší k tabuli č. 1 u přírodní památky Bašta, po pěkném asfaltovém povrchu. Zpátky do Plzně se můžete vydat přes Stupno - v Břasích na křižovatce u benzinové pumpy odbočte na zaslepenou asfaltku. Sjíždějte ale opatrně - po této komunikaci se pohybují i pěší! Ve Stupně nezapomeňte zajet na hřbitov, kde je hrobka Šternberků. Do Chrástu pak dojedete s několikerým křížením trati zdejší lokálky s krásnou vyhlídkou do kraje přes Všenice, Sedlecko a Smědčice.

Přečtěte si také

Další naučná stezka otevřena: Údolím Radbuzy - o další naučné stezce, tentokrát podél plzeňské řeky Radbuzy

Vyjeďte po nových naučných stezkách plzeňských řek -  o nově otevřených naučných stezkách podél řeky Mže a Berounky otevřených na jaře 2013

Naučná stezka Kokotské rybníky byla otevřena - jen pár kilometrů za Plzní, v lesích vlastněných městem, byla otevřena naučná stezka

Odkazy

ZAJÍMAVOSTÍ --> Naučné stezky - sekce, kde najdete informace o naučných stezkách v našem kraji sjízdných i pro cyklisty 

www.obecbrasy.cz

Diskuse (0)

Fotogalerie

Slavnostní otevření naučné stezky přilákalo mnoho místních i přespolních

Bylo jich na dvě stovky

Sešli se tu také tvůrci stezky...

... s černočerným zaprášeným a shrbeným horníkem

Po úvodních slovech místostarosta Petr Kuncl a hlavní organizátor Ondřej Bílek společně tabuli odhalili

První zvědavci u ní byli natotata

Děti zase šupajdily pro černouhelný suvenýr

Výklad na první zastávce u uhlobaronského zámečku musel pan Bílek kvůli slejváku zkrátit

Na trasu se vydali pěší, cyklisté i rodina s kočárkem

Zelená turistická značka ještě voněla novotou

Jen na pár místech bylo vhodnější z kola slézt a raději ho vést

U tabule věnované přepravě uhlí byly ještě střepy z keramických nádob (tzv. kolmy a předlohy)

Někde je použili jako podezdívku hradby

Lavička u Vranovického jezera vybízí k zastávce

V místě Vranovického jezera se kdysi těžilo

Teď v jeho vodě najdete i masožravou bublinatku

Většinu trasy naučné stezky zkušený cyklista na kole projede

Některé úseky jsou čerstvě prosekané

Třeba ten od tabule 5 k tabuli 6 o Vranovickém jezeře

Tam vede NS po pěkné lesní cestě

Cestou k další tabuli potkáte i důlní propad Kříše

Ale pozor - jen se dívejte zpoza zábradlí

Odtud vede cesta k tabuli č. 8 lesní pěšinou

Bývalý důl, nyní skládka - realita některých důlních lokalit

Kyzového jezírka jsem si dříve nevšimla. Na jeho hladině se vytváří rezavě zbarvený povlak

Cestu od kyzového jezírka k tabuli 5 přes louku můžete na kole objet přes Vranovice

Na naší poslední zastávce u dolu Terezie čekalo překvapení v podobě kamení se zkamenělinami

... a kladívek na jejich rozklepávání

Nalezené tvary pak určoval paleobotanik Josef Pšenička

Většinou šlo o staré listy kordaitů nebo větvičky plavuní

To vše sledoval i autor ilustrací karbonského lesa Jiří Svoboda ve stylovém tričku s kresbou lesa na Ovčíně

Každá tabule obsahuje i mapu stezky se zákresem trasy a umístění tabulí

Zákres Břaské černouhelné pánve i s polohou jednotlivých dolů a odklizů. Autor Ladislav Čepek, 1941

Les u Vranovic, který v období karbonu, tedy přibližně před 310 miliony lety, byl pohřben vulkanickým materiálem ze sopky, jež vybuchla někde u Drážďan.

Na 5,5 km dlouhém okruhu je 8 infotabulí

Načtením QR kódu se dostanete s chytrým telefonem na internetovou stránku s bonusovými materiály