cykloRADKA v nové funkci plzeňské cyklokoordinátorky
Nevím, kolik lidí pamatuje první tzv. pracovní cykloskupinu, jejíž vytvoření jsem iniciovala ještě v době svého působení na Magistrátu města Plzně asi tak v roce 2005. Úředníci města i velkých městských obvodů se spolu se zástupci cykloneziskovky (tenkrát jen Děti Země) pravidelně scházeli a probírali jak nové náměty na zlepšení cyklistické infrastruktury v Plzni, tak i plány nových stezek. Statut skupiny se během jednotlivých volebních období měnil, obsazení ale jen málo. Všichni byli cyklisté a čas na jednání a jeho přípravu si udělali skoro vždy a na rozdíl od jiných komisí zadarmo. Jen málokdy se někdo omluvil, že nemůže přijít. Prostě problémy cyklistů nám nebyly fuk. Výsledkem toho bylo mnoho drobných úprav infrastruktury, které postupně vylepšovaly bezpečný průjezd na kole Plzní. Asi nejproblematičtějším počinem této skupiny (v té době to byla subkomise cyklistiky Komise dopravy Rady města Plzně) bylo umožnění cestovat s kolem v pzeňské MHD, které se díky velké snaze členů cyklosubkomise, hlavně tehdejšího náměstka primátora Petra Náhlíka, podařilo prosadit. V Radě města Plzně to prošlo jen těsně 6 hlasy pro a 5 proti, a tak dopravní podnik i přes nevoli svého vedení musel přepravu kol v MHD v Plzni zavést. Zpětně si uvědomuji, jak tento několikaměsíční proces ukázal, co vše je nutné udělat pro legální prosazení návrhu demokratickým procesem. Svoji roli v tom hrálo i lobby spojené s vysvětlováním případných obav dopravního podniku z konfliktů cyklistů s ostatními cestujícími. Právě v tom sehrál svoji roli článek S kolem do vozů plzeňské MHD na tomto webu, kde jsem popsala zkušenosti s přepravou kol v jiných městech ČR.
Ještě náročnější bylo v roce 2013 prosadit ke schválení první národní Strategii cyklistické dopravy ČR, kterou jsme museli projednat se čtyřmi ministerstvy. To už jsem pracovala na mezinárodním projektu v Centru dopravního výzkumu v týmu národního cyklokoordinátora. Právě v té době mne mrzelo, že mnohá i menší města již mají svého cyklokoordinátora, ale Plzeň stále nic. Ani s návrhem připojit se do projektu, kterým by Plzeň vytvořila plán udržitelné mobility (PUMP) za evropské peníze jsem u tehdejšího náměstka pro dopravu Miroslava Šimáka neuspěla. Právě jedním z výstupů PUMPu o pár let později bylo zřízení funkce koordinátora mobility. Změny začaly s nástupem Michala Vozobule na pozici náměstka primátora. Koncem roku 2019 byl na Správě veřejného statku města Plzně zřízen nový úsek dopravy a cyklodopravy kam se od ledna 2020 vrátil Jan Hakl, již ale jako vedoucí nového Úseku veřejné dopravy a cyklodopravy. Na cyklokordinátora došlo koncem roku 2019, kdy bylo vypsáno výběrové řízení. Přiznám se, že po těch letech jsem to už ani nečekala, ale zkusila jsem to a místo získala. Nástup v polovině března v době nejtvrdšího lockdownu nebyl snadný. Bez úvodního „kolečka" jsem se rozkoukávala pomaleji, než bych chtěla. Zatímco v roli tiskové mluvčí Správy veřejného statku města Plzně (SVSmP), jsem fungovala již od nástupu, v roli cyklokoordinátorky se stále ještě rozkoukávám.
V současné době připravujeme nový cyklogenerel. Na rozdíl od toho předchozího několikrát po pěti letech aktualizovaného plánu komunikací pro cyklisty, by se ten nový měl spíš než cyklogenerelem (tedy plánem) stát cyklostrategií, zahrnující i parkování kol, kategorizaci tras a cyklistické značení včetně pravidel pro cykloobjížďky. Měl by tak umožnit snazší prosazování opatření pro cyklisty. Každý koncepční dokument dává úředníkovi mantinely, ale i možnosti vytvářet něco, co rámec daný dokumentem umožňuje. Proto jsou tyto koncepční materiály tak důležité. Jednotlivá řešení se o ně mohou opřít bez dalšího projednávání, které proces přípravy prodlužuje.
A jak vidím svoji roli? Hlavně jako komunikátora, který vysvětluje a vkládá do diskuse odborný pohled a prověřené zkušenosti. Jako průvodkyně se setkávám s množstvím cyklistů, kterým často vysvětluji, jak některé věci fungují a proč některé nejdou nebo dlouho trvají, i když se úředníci budou snažit sebevíc. Teď mne to čeká ve větší míře.
Nechci město omlouvat, ale vysvětlovat, jak pracuje. Co vše se musí udělat a dodržet, aby bylo možné udělat, byť jen malou změnu. Pohled laika se mnohdy diametrálně liší od pohledu úředníka svázaného předpisy a pravidly.
Nechci jít proti politikům, ale chci je přesvědčovat o tom, že cyklista je plnoprávný, ale mnohem zranitelnější účastník silničního provozu, se kterým bychom měli vždy počítat.
Chci vysvětlit těm úředníkům a policistům, kteří brání novým řešením, že řešení která již jinde v republice mají, nejsou nebezpečná, ale často prověřená již roky provozu v cyklisticky vyspělejších státech.
Stojím na straně cyklistů, ale jen těch slušných.
Ty bariéry, které brání v rozvoji cyklistiky jsou v našich hlavách. Změnit myšlení nejde za rok či za pět let, někdy musí přijít nová mladší generace. Chceme-li pomoci zlepšit podmínky pro cyklisty, musíme spolupracovat, ne si jen stěžovat. Můj telefon stejně jako mejl (i ten služební) je tu pro všechny, kteří chtějí podmínky pro cyklisty v Plzni a na Plzeňsku zlepšit stejně, jako tomu bylo, než jsem nastoupila do funkce plzeňské cyklokoordinátorky.
Nejsem teď na druhé straně, zůstávám stále na straně cyklistů. Kdo sledoval diskusi o návrhu bezpečného odstupu 1,5m při předjíždění cyklistů v České televizi u paní Jílkové, může se o tom přesvědčit.
Přečtěte si také
Tulipánové cyklostojany rozkvetly v plzeňském ŠKODA sport parku - o instalaci nového typu stojanů ve tvaru tulipánu v Plzni
Před Ministerstvem dopravy bude cyklostojan z Plzně - díky iniciativě plzeňského spolku Plzeňsko na kole se dostaly tulipánové cyklostojany před budovu Ministerstva dopravy v Praze