Na úvodní stránku
mail

Zajímavá místa

Křížová cesta na Ronšperku

news

O křížové cestě na vrch Ronšperk (472 m n.m.) u Stříbra jsem se dozvěděl náhodou a okamžitě mě napadlo využít obvyklých nebílých Vánoc k její návštěvě. Byla po opravě, přesněji řečeno po znovuvybudování v roce 2013, opět vysvěcena a její návštěva vhodně doplnila vánoční čas. Stříbro je velmi dobře dostupné z Plzně vlakem, z náměstí vede ke křížové cestě žlutá turistická značka. Na turistických mapách ovšem Ronšperk najdete jako Křížový vrch. Od jara do podzimu může být ideálním cílem cyklistického výletu, protože cyklotrasa č. 37 vede v těsné blízkosti křížové cesty a je to sem z Plzně cca 37 km. Výlet jsme doplnili prohlídkou výstavy Zmizelá Mže v městském muzeu.

 

GPS:  49°45'10.352"N 13°0'41.961"E (v mapě

 

Aktualizace: 07.01.2016

Plzenecká železnice

news

Když se řekne Starý Plzenec, každému automaticky naskočí hrad Radyně, rotunda na Hůrce, případně výroba světoznámých sektů. Železničním nadšencům je ale dobře známo, že přímo pod fotbalovým hřištěm v areálu bývalého pionýrského tábora, najdeme muzeální úzkorozchodnou železnici, kde si můžeme prohlédnout zajímavé exponáty a s některými se dokonce svézt. Z Plzně se sem pohodlně dostaneme na kole po CT31 přes Koterov, pěšky můžeme použít větev naučné stezky z centra směrem na Andrejšky, která vede přímo kolem areálu.


GPS:  49°41'29.002"N 13°27'54.577"E (v mapě)

 

Aktualizace: 28.05.2015

Jízdárna Světce

news

Osada Světce je dnes součástí města Tachova. Jízdárna je určitě nejznámější místní památkou, a to jak z důvodů historických tak i technických, díky konstrukci krovu. Léta chátrala a na poslední chvíli byla zahájena důkladná rekonstrukce stavby přesto, že v 80. letech 20. století byla navržena k demolici. Zvenčí si jízdárnu můžete prohlédnout celoročně, zevnitř jen při kulturních akcích, či po domluvě v Městském kulturním středisku Tachov.

 

Z Tachova se sem cyklisté i pěšáci dostanou přímo z náměstí po modré turistické značce. Trasa, dlouhá cca 2,5 km kopíruje řeku Mži a vede z větší části romantickou Knížecí alejí.

 

GPS: 49°48'8.845"N, 12°36'24.783"E (v mapě)

Aktualizace: 12.01.2015

Hrad Nečtiny

news

Hrad Nečtiny je víska příslušná k obci Nečtiny a název je tak trochu zavádějící. Po hradu tady zůstaly na nedalekém kopci jen zbytky, zatímco nejdůležitějším a zároveň nepřehlédnutelným objektem dnes je, s číslem popisným 1, romantický zámek. Ten se naštěstí zachoval do dnešních dnů, i když měl několikrát na mále.

 

Z Plzně je na kole nejlepší jet po cyklotrase č. 35 až na rozcestí Libenov. Tady odbočíme po žluté turistické značce přes rozcestí Velká Mýť do Plachtína a odtud už po cca 1 km dojedeme k odbočce na zámek.

 

GPS: 49°57'32.015"N, 13°9'34.742"E (v mapě)

 

Aktualizace: 02.11.2014

Osada Umíř

news

Osadu Umíř (německy Umirschan) postihl poválečný osud spousty sídel s výhradně německým obyvatelstvem. Byla vysídlena a opuštěné domy se postupně rozpadly nebo je zdemolovala armáda. Osada byla totiž začleněna do vojenského prostoru Dlouhá Louka, který vznikl na okrese Plzeň-sever v rozsáhlých lesích Manětínska.


Příjezd je vyznačený žlutou turistickou značkou z Plachtína (2,5 km) nebo z opačného směru z rozcestí u Trhomného (5 km). Je to zároveň trasa NS Umíř. Dobře sjízdné jsou i cesty z Melchiorovy Hutě, ale odtud je třeba se řídit mapou, případně navigací. V Melchiorově Huti funguje v sezóně stánek s občerstvením a v letním horku můžeme využít zdejší koupaliště.

 

GPS: 49°56'8.767"N, 13°8'15.033"E (v mapě)

Aktualizace: 31.07.2014

Vlčí hora a Volfštejn

news

Ať už jedete z Plzně západním směrem po silnici nebo vlakem, Vlčí horu nemůžete přehlédnout. Je osamělá a svojí nadmořskou výškou 704 m.n.m., výrazně vyčnívá nad okolní krajinu. Na jihovýchodním úbočí hory byl ve středověku vybudován hrad Volfštejn, ke kterému vede žlutá turistická značka z Černošína. Kdo si chce užít rozhledů, pokračuje od hradu na louky pod vrcholem a odtud je nutné se orientovat na vrchol Vlčí hory instinktem. Na vrchol Vlčí hory můžou cyklisté dojet pohodlněji, odbočí-li ze silnice Černošín - Planá.

 

GPS Vlčí hora: 49°48'38.098"N, 12°51'19.752"E (v mapě

GPS Volfštejn: 49°48'24.872"N, 12°52'2.869"E (v mapě)  

 

Aktualizace: 19.05.2014

Třebel

news

Na západním svahu Vlčí hory nad Kosím potokem už staletí leží Třebel. Dnes je to nevýznamná vesnička s převahou chalupářů, ale nebylo tomu tak vždy. Stával zde pevný hrad, středisko rozsáhlého panství a do roku 1948 i vyhlášený pivovar. Už kvůli bohaté historii stojí za to se do Třebele podívat. Dostaneme se sem jednoduše, když odbočíme doleva ještě před údolím Kosího potoka ze silnice Stříbro-Planá. Vesničkou vede cyklotrasa č. 2205.

 

GPS: 49°49'10.654"N, 12°50'20.832"E (v mapě)

 

Aktualizace: 12.05.2014

Stanoviště radaru u Chotíkova

news

Kolem nás je spousta různých zajímavostí, o kterých leckdy nemáme ani tušení. Jednou z nich je i zachovalé stanoviště německého radaru z II. světové války nedaleko Chotíkova. Najdete jej celkem snadno, když pojedete z Chotíkova po žluté turistické značce směrem na Malesice asi 500 metrů od chotíkovského hřbitova v poli nalevo od cesty.


GPS: 49°47'11.283"N, 13°19'48.223"E (v mapě)

 

Aktualizace: 05.05.2014

Železniční muzeum v Bezdružicích

news

V neděli 20. dubna 2014 bylo v Bezdružicích pro veřejnost otevřeno železniční muzeum, jediné s touto tématikou v Plzeňském kraji. Splnil se tak sen spolku Plzeňská dráha a především jeho předsedy Marka Plochého. Pro muzeum bylo využito budovy bývalého skladiště a pokud na nádraží přijdete, nemůžete jej přehlédnout. Jde o dřevenou typizovanou budovu, jaké se v druhé polovině 19. století stavěly na nádražích v celém Rakousko-Uhersku.


Otevřeno bude vždy při akcích, které se konají na nádraží, případně po domluvě na telefonu 604 827 735.

 

GPS: 49°54'11.302"N, 12°58'10.450"E (v mapě)

Aktualizace: 02.05.2014

Mlýny na Manětínském potoce

news

V dobách,kdy jediným využitelným zdrojem energie byla energie vody,stála na každém potoce řada mlýnů. Dodnes se zachovaly u většiny z nich alespoň obytné budovy, využívané k bydlení nebo k rekreaci.Vydal jsem se prozkoumat dolní tok Manětínského potoka mezi Manětínem a jeho soutokem se Střelou, kde jsou tři mlýny - Buršův (Vuršův), Frantův a Čoubův.


Přirozeným začátkem trasy je samozřejmě Manětín,odkud jsem po červené turistické značce vyjel a kam jsem se večer opět vrátil. Využil jsem nízkého stavu vody a potok překonával zásadně broděním - celkem asi dvanáctkrát. Brody jsou tady záludné s velkými valouny, takže je problém hledat místo na brodění. Že jsem si šlápl asi nikoho nepřekvapí.

 

Aktualizace: 04.04.2014

Kostel sv. Petra a Pavla v Líšťanech

news

Kostel byl postaven v dominantní poloze nejen vzhledem k obci, ale i širokému okolí, podle písemných zpráv v roce 1369. Vydržel sloužit poměrně dlouho - do roku 1768, kdy byl pro celkovou schátralost stržen. Ještě téhož roku byl ale položen základní kámen nového a díky přispění hraběte Hamiltona byla již v listopadu 1769 vysvěcena novostavba. Stavitelem byl plzeňský Evžen Kondel (Eugen Candell), syn slavného architekta Ondřeje Kondela, jehož Mariánské Týnici se kostel hodně podobá. Interiér byl dokončen až v roce 1774 s podporou hraběte Kinského, jehož rodový erb s třemi vlčími zuby dodnes najdeme nad vstupem.

 

Líšťany leží asi 5 km severně od hráze Hracholuské přehrady, žádná CT tudy dosud nevede.

GPS:  49°49'51.866"N , 13°10'51.94"E (v mapě)

Aktualizace: 26.07.2013

Tvrz Vlkošov

news

Tvrz Vlkošov je zajímavá a cenná ukázka sídla venkovské šlechty bez pozdějších přístaveb, které by setřely původní ráz. Dnešní stav působí, mírně řečeno, smíšeným dojmem, za zhlédnutí ale přesto stojí.

 

Tvrz leží asi 7 km severovýchodně od Nečtin.

 

GPS: 50°0'42.739"N, 13°6'42.315"E (v mapě

Aktualizace: 25.07.2013

Muzeum jízdních kol na zámku Luhov

news

V přízemí zámku Luhov jsou vystaveny rozsáhlé sbírky historických bicyklů, kterou sem její majitel, pan František Babický z Rokycan, zapůjčil. Až na repliku dřevěné draisiny, jsou to všechno originály a některá konstrukční řešení nás nutí k obdivu k jejich tvůrcům. Kdo by ostatně čekal ve třicátých letech planetovou převodovku v zadním náboji, celoodpružený bicykl nebo jiné technické lahůdky.

 

Zámek je přístupný od jara do podzimu o víkendech, z Plzně sem dojedete nejkratší cestou po cca 25 km přes Město Touškov. Pro fajnšmekry, kterým nevadí trochu námahy, je to ale zajímavější kolem Krkavce, přes Chotíkov, Kůští, Čemíny, Košetice, Písek a Lipno. Cesta je to sice o něco delší, zato méně pohodlná.

GPS: 49°48'47.864"N, 13°8'40.032"E (v mapě)

Aktualizace: 02.06.2013

Lázně u svaté Anny

news
Pokud pojedete po červené turistické značce nebo CT 1066 ze Střelských Hoštic do Horažďovic, asi 2 km před Horažďovicemi se trasa odkloní od Otavy a začne stoupat. Na úpatí je památník na úmrtí českého krále Rudolfa I. Habsburského a asi po 500 metrech přijedete k bývalým lázním U sv. Anny. Lázně byly na tomto místě zřízeny již v 18. století, údajně zaznamenaly jisté úspěchy, ale neměly dlouhý život. V roce 1760 zde kněžna Karolina z Löwensteinu nechala vybudovat kapli, později byl nedaleko postaven i hostinec, ale lázně ani jedna z těchto aktivit nezachránila. Poměrně silný pramen protéká přímo pod kaplí a vyvěrá trubkou, která je důmyslně ukrytá pod dřevěným poklopem, můžete tedy ochutnat. Zaujal mě také štítek portálku vstupu pod kapli - znaky připomínají zednářskou symboliku.

GPS: 49°18´34"N, 13°43´01"E (v mapě)

Aktualizace: 12.05.2013

Památník krále Rudolfa

news

Doslova pár metrů od hranice Plzeňského a Jihočeského kraje jsem objevil zajímavou věc - památník, postavený na místě, kde zemřel při obléhání Horažďovic český král Rudolf I. Habsburský. Zemřel 4.července 1307 údajně na úplavici, ale kdo ví - zažívacími problémy trpěl podle kronikářských záznamů celý život. Zachoval se i popis intriky některých šlechticů, kdy se králi, tou dobou již mrtvému, vzdal úmyslně neinformovaný pán Horažďovic - Bavor ze Strakonic. Byl nucen se vzdát rozsáhlých majetků, které získali především Rožmberkové. Horažďovičáci si tuto událost připomínají každoročními oslavami vždy poslední víkend v červnu, jak jsem zjistil na webových stránkách města.

Památník nemůžete minout, pokud pojedete po červené turistické značce nebo CT 1066 ze Střelských Hoštic do Horažďovic. Trasa je to krásná, jen za mokra to trochu klouže a v létě nohy cyklistů na uzoučké pěšině sužují metrové kopřivy.

GPS: 49°18´41"N, 13°43´13"E (v mapě)

Aktualizace: 12.05.2013

Pouskův mlýn v Mešně

news

Vodní mlýn z roku 1879 postavený na Kornatickém potoce asi 1km jižně od obce Mešno na Jižním Plzeňsku. Mlýn je nyní přístupný veřejnosti. Provází vyučený mlynář Jindřich Poustka. Před návštěvou prověřte otevírací dobu nebo domluvte prohlídku telefonicky předem. Z Plzně do Měšna dojedete po CT31 a CT2139. Od kostela pokračujte směrem na Lipnici, ale na konci Mešna odbočte vlevo na polní cestu a po ní po překonání železničních kolejí sjeďte do údolí Kornatického potoka. Z mostku přes něj je již vidět Pouskův mlýn na konci cesty, která se mezi potokem a lesem stáčí doleva. Je to jediná pro cyklisty vhodná přístupová cesta.

 

GPS: 49°39'5.216"N, 13°37'24.778"E (v mapě)

Aktualizace: 15.04.2012

Pamětní síň Jana Sladkého Koziny, Újezd (Chodsko)

news

Muzeum v rodném statku Jana sladkého Koziny, hrdého Choda, který stál v čele rebelie proti pánům za práva daná Chodům jako strážcům hranic českými panovníky, a který také za ně položil život. Zemřel na šibenici v Plzni a jeho poslední slova určená Wolfu Maxmiliánu z Lamingenu, řečenému Lomikarovi „Do roka a do dne" se také vyplnila. Lomikar, který sídlil na chodském zámku v Trhanově po roce zemřel. V Újezdě si můžete prohlédnout Pamětní síň Jana Sladkého Koziny v jeho rodném statku v dolní části návsi. Při prohlížení chodských krojů a tradičního vybavení chodského statku, dostanete výklad v typickém chodském nářečí.

 

Aktualizace: 05.01.2012

Kosí potok

news

Kosí potok pramení v Českém Lese na svahu Dyleně (940 mnm), dotkne se Mariánských Lázní a pak se ponoří do hluboce zaříznutého údolí, které pak neopustí až do svého soutoku s Mží. Neporušená příroda, meandrující tok a romantické zříceniny mlýnů jsou oblíbeným cílem trampů, turistů a cykloturistů. Při dostatečném průtoku je také úsek od Michalových Hor k ústí využíván vodáky. V údolí a blízkém okolí je spousta zajímavostí - namátkou minerálky Il Sano a Čiperka, Lazurová hora se spoustou štol a zbytky hradu, bývalé horní město Michalovy Hory s jedinou hospodou v údolí, zámečky v Dolním Kramolíně a Kořeni, bojiště z třicetileté války u Třebele, Vlčí hora se zříceninou Volfštejna, několik památných stromů a mnoho dalších.

 

Aktualizace: 24.09.2008

Rabštejn nad Střelou

news

Rabštejn nad Střelou je považovaný za nejmenší městečko v Čechách. Ať už je to pravda, či nikoliv, určitě stojí za to se sem vydat. Na ostrohu, obtékaném Střelou ze tří stran najdete na zbytcích původního hradu barokní zámek a bývalý klášter s kostelem - bohužel momentálně nepřístupné. Dále jsou zde zachovalé městské domy, starý židovsky hřbitov, goticky most přes řeku druhý nejstarší u nás, nádherné a zatím nedotčené údolí Střely... V městečku a blízkém okolí jsou vyznačeny dvě naučné stezky, po kterých můžete navštívit, ovšem jen pěšky, většinu místních zajímavostí. Mimo jiné i bývalé lomy na břidlici, roubený mlýn U Lišáka nebo linii opevnění z třicátých let dvacátého století. Po delším okruhu dojdete k vyhlídce U kříže, odkud je určitě nejkrásnější pohled na městečko.

 

Aktualizace: 24.09.2008

Třebekov

news
Hájovna Třebekov je osamělé stavení ztracené v lesích severovýchodně od Plzně. Malebná roubenka byla postavena na panství plasského kláštera kolem roku 1760. Jižním směrem v údolí potůčku Bělidlo se již ve středověku rozkládal klášterní hospodářský dvůr, podle některých údajů snad i menší vesnice. Ta však zatím nebyla lokalizována. Toto místo bývá na starších mapách mylně označeno jako pozůstatky hradu Železnice. V hájovně se roku 1815 narodil F. A. Heber, zajímavá postava z počátků mapování českých hradů, předchůdce Augusta Sedláčka. Vyučil se v obchodě a měl kupecký krám ve Zbiroze, ale později se začal věnovat svému celoživotnímu poslání. Snažil se zaznamenat všechny hrady, zámky a tvrze v Čechách, navštívil jich osobně a popsal, na tehdejší dobu, neuvěřitelné množství - 586 a některá jeho svědectví mají pro nás nenahraditelnou dokumentární hodnotu. Zemřel příliš brzy, nad rozpracovaným sedmým svazkem, v roce 1849.

 

Aktualizace: 24.09.2008
 
1 2