Vyhledávání

Redakce

Chcete zasílat novinky? Napište mi:
Radka Žáková (cykloRADKA) - editor.

Partneři

plzenskonakole.cz

Informační portál pro ty, co chtějí objevovat Plzeň a její okolí ze sedla svého kola. Tipy na cyklovýlety, užitečné rady a aktuální informace o komunikacích pro cyklisty

Na kole do nového železničního muzea v Bezdružicích

V bezdružickém železničním muzeu se k jednotlivým exponátům dovíte mnoho zajímavého od uniformovaného přednosty

Mnozí cyklisté jezdí s kolem rádi vlakem. Ti, kteří mašinkám propadli, mají teď nový atraktivní cíl. V dubnu 2014 totiž bylo v Bezdružicích pro veřejnost otevřeno železniční muzeum, jediné s touto tématikou v Plzeňském kraji. Od soboty 21. června navíc do Bezdružic jezdí každou sobotu rekreační spěšný vlak, kterým se můžete svézt i s kolem. O důvod víc vyrazit na kole na Konstantinolázeňsko...

Autor: Jiří BÍZEK (text&foto), Jirka HOLOMEL (foto), Míra KLAS (foto) Aktualizace: 19.06.2014

Z historie železniční trati Pňovany - Bezdružice

Železniční trať z Pňovan do Bezdružic byla stavěna v letech 1900 - 1901. Železniční stanice Pňovany leží na hlavní trati z Plzně do Chebu a až do roku 1960 nesla jméno Nový Dvůr. Trať do Bezdružic je dlouhá 24 kilometrů a dosahuje sklonu až 28 ‰. Provoz na této trati byl zahájen 6. června 1901 třemi páry vlaků. Největší stavbou na trati je vysoký ocelový most přes údolí řeky Mže u Pňovan, který byl svou výškou 52 metrů jedním z nejvyšších v Čechách. Pohled z něj je nezapomenutelným zážitkem i dnes, kdy je celé údolí zalito vodou přehradní nádrže Hracholusky. Na trati je celkem 9 zastávek, z nichž Trpísty a Cebiv jsou vícekolejné a umožňují křižování a předjíždění vlaků. Dvě koleje má i zastávka Kokašice, která v počátcích provozu nesla název Konstantinovy Lázně a sloužila převážně lázeňským hostům. Typickým lokálkovým nádražím jsou koncové Bezdružice. Dominantní stavbou je tu opravená staniční budova a poblíž stojí malé tříkolejné depo. Jako jediné na trati tu zůstalo zachováno i dřevěné skladiště na nakládací rampě. Právě v něm byla sdružením Plzeňská dráha zřízena expozice malého železničního muzea.

Jak vzniklo malé železniční muzeum v Bezdružicích

Myšlenka vybudovat v Bezdružicích muzeum tratě z Pňovan do Bezdružic začala dostávat reálnou podobu v roce 2009, kdy se sdružení Plzeňská dráha podařilo odkoupit objekt nevyužívaného staničního skladiště na bezdružickém nádraží. Celodřevěný objekt byl určen k demolici a měl ho potkat stejný osud jako skladiště v Kokašicích, Cebivi a Trpístech. Jeho osud se zdál zpečetěný zejména po požáru v roce 2005. Obnovovací práce byly zahájeny v dubnu 2010 a po kompletní rekonstrukci střechy, opravy oplášťování východního štítu poškozeného požárem byly obnoveny také boční dřevěné rampy se schůdky. Práce na vnitřním vybavení a výstavní expozici probíhaly v letech 2012 a 2013. Obě etapy byly podpořeny dotací z programu Leader, získané prostřednictvím Místní akční skupiny (MAS) Český Západ.

Nosným exponátem je improvizovaná osobní pokladna se vším, čím dříve pokladna byla vybavena, včetně decimální váhy a dobových zavazadel. Najdete zde informace o všech stanicích a zastávkách na trati a její výškový profil. Na stěnách lze spatřit řadu historických i současných fotografií budov, vozidel i lidí, kteří svou prací psali historii této tratě. V šesti vitrínách je řada dokumentů souvisejících s provozem na trati a dvě makety již neexistujících dopraven. Vše je doplněno několika desítkami trojrozměrných exponátů, z nichž největší je světelné návěstidlo, které stálo v letech 1964 - 2007 v Cebivi. To, co se do muzea nevešlo, je možné spatřit na promítacím plátně nebo individuálně na tabletu. Vstupenky do muzea pak získáte na kartonové jízdence. Pro mnohé fanoušky železnice se stanou zajímavým suvenýrem.

Jak a kdy navštívit železniční muzeum v Bezdružicích

Nejstylovější je to samozřejmě vlakem bezdružické lokálky. Z Plzně je to 47 kilometrů s přestupem v Pňovanech. Od 21. června do 4. října 2014 je každou sobotu k dispozici přímý spěšný vlak KRASÍKOV, vedený částečně nízkopodlažní jednotkou Regionova. Spěšný vlak Krasíkov, bude vyjíždět každou sobotu v 8.56 hod z hlavního vlakového nádraží v Plzni. Mezi Plzní a Pňovany zastaví již jen na Jižním předměstí. Z Pňovan do Bezdružic pak pojede v mírně posunuté poloze běžného osobního vlaku. Z Plzně do Bezdružic tedy pocestujete na výlet se svým kolem bez přestupu pohodlně pouze 68 minut.

Auto můžete zaparkovat přímo u nádraží, ulice k nádraží odbočuje na okraji Bezdružic ze silnice směrem na Kokašice a Planou u Mar. Lázní. Cyklisty k muzeu dovedou CT 306 a 2213, které jsou po této silnici vedeny. Pěší turisté k nádraží dojdou po žluté turistické značce od Konstantinových Lázní.

Muzeum bude otevřeno vždy při akcích, které se konají na nádraží, případně po domluvě na telefonu 604 827 735. Termíny otevření najdete na stránkách muzea.

GPS: 49°54'11.302"N, 12°58'10.450"E (v mapě)

Technické parametry tratě Pňovany - Bezdružice

Délka 24 km
Počet zastávek 9, z toho 4 s více kolejemi
Nejvyšší povolená rychlost 60 km/h
Největší sklon tratě 28 promile
Denně tu jede 7 párů osobních vlaků
Nákladní doprava je provozována v úseku Pňovany - Cebiv

Většina vlaků je tu vedena sólo motorovým vozem 810 vybaveným pro provoz pouze se strojvedoucím. Frekventovanější víkendové vlaky jsou posilovány přípojným vozem 012, umožňujícím přepravu většího množství cyklistů. Své místo si tu našly i nostalgické vlaky s historickými vozidly. Úplně nezapadla ani myšlenka prodloužení tratě do Teplé, o které mají zájem obce, mikroregiony, ale především lidé. Železnice pomáhá přeměnit tento dříve převážně zemědělský kraj na turistickou a rekreační oblast. Kromě toho samozřejmě místním obyvatelům přibližuje služby a instituce vzdálenějších měst.

Výlet na kole od muzea podél lokálky

V muzeu můžete načerpat spoustu technických a historických informací o železnici. O tom, jak půvabnou krajinou je bezdružická lokálka vedena se nejlépe přesvědčíte ze sedla kola. Vydejme se tedy na výlet podél tratě. Trasa na kole je vedena tak, aby co nejvíce kopírovala trasu železnice. Umožňuje ale zároveň několik možností zkrácení, nebo ukončení na některé zastávce lokálky. Kdo si chce prohlédnout i krajinu, kudy by mohla být vedena nová trať mezi Teplou a Bezdružicemi, zvolí jako výchozí bod výletu nádraží v Teplé a na CT 306 najede již od Kláštera Teplá. Nová trať by tuto trasu téměř kopírovala.

Poblíž bezdružického nádraží najedeme na CT 306 a z kopce nad nádražím se pohledem rozloučíme s Bezdružicemi. V místech u bývalého letiště se otvírá kruhový výhled do širokého okolí. Za dobré viditelnosti bývá vidět i hřeben Šumavy. Cestou mezi pastvinami sjedeme ke Starým Lázním, čili do míst, kde Konstantinovy Lázně po objevení zdejších pramenů vznikaly. Z Konstantinových Lázní budeme stále pokračovat po CT 306 do Okrouhlého Hradiště. Na návsi odbočíme doprava na CT 2225 do Strahova a projedeme ji celou. Budeme sjíždět polní nezpevněnou cestou mírným klesáním, pak následuje strmější spád lesem na dno údolí potoka Hadovky. Chata po pravé straně od cesty je postavena na základech bývalého Machařovského mlýna a lávka k ní je jistotou, že se dostaneme na druhý břeh potoka. Pokud není vysoký stav vody, překonáme ho však mělkým brodem v pokračování cesty. U strahovské zastávky přejedeme železniční trať a přes samotu Machařov vystoupáme po asfaltové cestě do Strahova. Odtud budeme pokračovat po CT 2213 do sousedních Horních Kozolup. Na křižovatce odbočíme doleva na CT 2215 a dojedeme po ní do Cebivi. Koleje bezdružické lokálky opět spatříme vlevo před vjezdem do Cebivi. Zdejší nádraží dělí trať na dvě poloviny. Po CT 2215 přejedeme přes trať a opustíme Cebiv. V následující osadě Rochlov najedeme na již známou CT 306 a ta nás po kamenité polní cestě opět přiblíží ke kolejím, tentokrát v Lomničce. Na návsi této malebné vesničky naše kola opět najedou na asfaltový povrch. Na křižovatce místní silnice z Lomničky s hlavní silnicí se dáme vlevo a po asi dvou kilometrech jízdy dorazíme do Trpíst. Odtud budeme pokračovat po silnici s CT 2214 do Erpužic. CT 2214 nás pak dovede přes Malovice k železničnímu mostu přes údolí řeky Mže. To je místo s nejnižší nadmořskou výškou na trati Pňovany - Bezdružice. Tady lokálku definitivně opustíme a po CT 2214 dojedeme přes Butov do Stříbra. Na druhé straně řeky je vedena CT 37, po které lze dojet až do Plzně. Nádraží v Pňovanech je od mostu vzdálené jen jeden kilometr.