Na kole na červenou a legálně. Kde?
Jízda na kole ve městech si získává stále větší oblibu. Tam, kde jsou centra ucpaná, je kolo alternativou, která se dokáže efektivně vyhnout dopravním zácpám. Kolaři nemusí používat jen standardní komunikace pro motorová vozidla, ale také cyklostezky a vlastní pruhy pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru, tedy ve vozovce. Na kole budete jezdit do práce nebo do školy hlavně pokud bude cesta na kole časově kratší a pohodlná ve srovnání s jinými druhy dopravy. To pochopili i dopravní inženýři evropských velkoměst a tak přišli s cyklodálnicemi (cyclohighways) v Kodani a poté i v Londýně. Ve Francii jdou cestou rychlejšího zprůjezdňování měst, což představuje zobousměrňování běžných jednosměrek pro kola a umožnění jízdy na červenou v případech, že to situace v křižovatce cyklistovi umožní.
Nutno podotknout, že tohle revoluční opatření nespadlo z nebe a předcházely mu postupné kroky, kterými se dostávalo v život. Nejdříve byla totiž povolena jízda na červenou jen vpravo a rovně, a to jen na vybraných bezkolizních křižovatkách. Jak uvádí portál https://nationaler-radverkehrsplan.de, během tříletého testování od roku 2015, měli cyklisté sami svým chováním možnost předcházet střetům s auty, autobusy i náklaďáky. Žádné problémy během této tříleté lhůty nenastaly, a proto bylo řešení rozšířeno o možnost jet na červenou i v dalších směrech dokonce vlevo. To by se na první pohled mohlo zdát nebezpečné, ale až z propagačního videa jsem pochopila, že cyklista stojící uprostřed křižovatky a dávající přednost protijedoucím vozidlům, aby mohl odbočit vlevo, je ohroženější než ten, který do křižovatky vjede, když je prázdná, a projede ji najednou bez zastavování. Pokud projíždíte některými křižovatkami pravidelně, jistě mi dáte za pravdu. Nejspíš totiž víte už předem, kdy vám padne zelená a odkud do křižovatky vjede poslední auto. Jak ukazuje propagační video, cyklista si při vjíždění do křižovatky musí sám hlídat, zda se neblíží nějaké vozidlo, které by mu při odbočování zkřížilo směr jízdy. Musí také dát přednost chodcům na přechodu, který chce křižovat.
Pokud byste se pohybovali na kole po Paříži, kde uvedenou možnost jízdy na červenou můžete využít, pamatujte, že tak můžete učinit pouze ve směru uvedeném na výstražné značce v červeném trojúhelníku, či na přídavném světle cyklosemaforu s kolem a při vjíždění do křižovatky nesmíte ohrozit ani omezit chodce. Nečekejte to ale na každé křižovatce, opatření je jen na těch křižovatkách, kde je projetí cyklisty v daném směru bezproblémové a bezpečné.
Jak je řečeno ve videu, Francouzi chtějí, aby jízda na kole byla pohodlnější a revoluční opatření, která uvedli v život v posledních letech, tomu dávají za pravdu. Ve Francii si cyklistů váží a důvěřují jim. I proto jim dávají zelenou i na červenou! S možností jet na kole v některých případech na červenou alespoň vpravo se kromě Francie můžete také setkat také v Belgii, Holandsku, Německu, Dánsku a Slovinsku. V dalších evropských státech o tom diskutují nebo tuto variantu zkoušejí.
Pod heslem Důvěřujte cyklistům podpořila propagační spot vysvětlující, jak se při průjezdu křižovatkami chovat, i pařížská radnice a Ministerstvo životního prostředí (Ministérie de la transition écologique et soldaire). Zdá se vám to neuvěřitelné? V Plzni, městě, které nemá ještě ani jeden cyklistický pruh v hlavním dopravním prostoru souběžný s tím pro auta, vskutku ano. Tohle jsou procyklistická opatření, na která si u nás asi pěknou chvíli počkáme. Většinou totiž musíme dávat přednost a téměř zastavovat na každé křižovatce. „Chodníkové” cyklostezky v souběhu s komunikací jsou ve srovnání s novým francouzským opatřením jen zdržovačem cyklistů. Ostatně, o tom jsme již psali v článku Cyklopruhy v komunikaci versus cyklostezky.
A kde bych si v Plzni toto opatření přála já? Uvítala bych ho při křižování Americké z Anglického nábřeží ve směru ze Slovan. Tady semafor sice je, ale cyklisty ignoruje, takže mi nezbývá než použít přechod s kolem v ruce (celkem 3 přechody), nebo vjet do křižovatky na červenou ve chvíli, kdy vozidla odbočující zleva z Americké mají zelenou na semaforu v protilehlém rohu křižovatky, případně čekat, až se vedle mne objeví nějaké auto, které smyčka indikuje. A zkuste hádat, kterou variantu si vyberu...
Názory odborníků
Květoslav SYROVÝ, dopravní projektant, Praha: Jedná se o důležité, funkční a bezpečné opatření, jen s ním zde v ČR zatím není žádná zkušenost. V první řadě musí naše "dopravně-bezpečnostní" složky takové řešení pochopit a vyzkoušet na vlastní kůži. Teprve pak se bude možné vůbec veřejně bavit o tom, zda takové opatření umíme legislativně podepřít a někde ho pilotně vyzkoušet a sledovat. Na mnoha místech však takové řešení funguje již dnes. Cyklisté někdy červenou porušují právě v místech, kde mají volný směr jízdy (např. podél obrubníku při pravém odbočení). Cyklista na kole má totiž oproti motorovému vozidlu značně jiné rozměry, reakční doby a současně i jiná kolizní místa v rámci různých druhů křížení. Česká legislativa pak potřebuje jen kosmetické úpravy.
Martin LEŠKA, dopravní projektant, Plzeň: Považuji za správné, že se hledají další způsoby, jak jízdu po městě zrychlit, zpříjemnit a učinit ji plynulejší a myslím, že i možnost projet křižovatku na červenou může ve vybraných případech dobře fungovat. Ostatně, podobný princip se používá i u běžných semaforů, kde tuto úlohu zajišťuje doplňková zelená šipka, která v sousedním Německu mívá i plechovou podobu. Na druhou stranu si zatím neumím představit, že by se toto opatření plošně rozšiřovalo i u nás. V Plzni se stále ještě bojuje za obousměrky podél parkujících aut či cyklopruhy v hlavním dopravním prostoru a jsme zkrátka v ranější fázi cykloinfratrukturní vyspělosti. Ale určitě jde o zajímavý nápad a bylo by dobré o něm uvažovat minimálně v místech, kde se už dnes účastníci provozu takto spontánně, ale v rozporu s pravidly chovají.
Tomáš CACH, dopravní urbanista (mj. se specializací na řešení cyklodopravy v rámci světelného signalizačního zařízení), Praha: Možnost jízdy cyklistů na červenou pro vybrané směry může být v mnoha případech bezproblémové řešení, které zvýší bezpečnost i plynulost provozu, legalizuje přirozenou poptávku a alespoň částečně omezí negativní dopad automobilové dopravy na cyklistický provoz. Cyklista má oproti ostatním řidičům zejména výrazně lepší výhled, menší velikost, příznivější manévrovací možnosti a například vůči chodcům též přímý mezilidský kontakt. Světelně řízené křižovatky a křížení jsou relativně složité oproti neřízeným - každý případ je nutné posuzovat individuálně: někde opatření implementovat nelze, jinde může být úprava možná i pro další vozidla. Z hlediska české legislativy i technické literatury budou pro toto opatření nezbytné úpravy, které si příslušné dokumenty zasluhují i z řady dalších důvodů (nejen kvůli cyklistické dopravě). Klíčové je, aby výsledná podoba v českých podmínkých byla promyšlená, dobře prodiskutovaná a uživatelsky intuitivní - v tomto kontextu je mi zatím nejbližší švýcarské řešení (zároveň je nutné předejít dalšímu právnímu paskvilu, jakým se bohužel ze zahraniční cykloulice stala česká „cyklozóna”). Budu-li realistický optimista, do deseti let bude úprava možná i u nás a sloužit ke spokojenosti všech.
Přečtěte si také
Cyklopruhy v komunikaci versus cyklostezky - jak je to s cyklopruhy ve vozovce v Plzni,v ČR ijinde v Evropě.
Štěpán Popel: Jak poznat Paříž na kole - také býváte z capání po městě unavení. A co když je to dokonce velkoměsto? Přečtěte si, jaké je to poznávat velkoměsto na kole.