Vyjeďte po nových naučných stezkách plzeňských řek
Přestože astronomické jaro přineslo do Plzně zimu, která zalézala pod nehty, u soutoku Mže a Radbuzy za areálem ve Štruncových sadech se dnes odpoledne sešla asi stovka lidí. Většina z nich k nově upravené křižovatce u lávky přes Mži u soutoku přišla pěšky, asi desítka pak dojela na kole. Zástupci města i autoři a realizátoři stezky přestřihli pásku a pokřtili publikaci, která o naučné stezce údolím Mže a Berounky vznikla. A udělali to vskutku symbolicky: „Budeme křtít vodou ze soutoku Radbuzy, Mže a Berounky zároveň," uvedl primátor Baxa, než s náměstkyní Evou Herinkovou publikaci pokřtil. Poděkoval přitom všem, kteří se na jejím vzniku i na realizaci naučné stezky (NS) podíleli. Autorem tištěného průvodce NS Údolím Mže a Berounky je Jan Kopp z katedry geografie Západočeské univerzity, mapy a sazbu dělalo plzeňské vydavatelství RAMAP. Publikaci vydal v nákladu tří tisíc kusů Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, který ji připravil v rámci úspěšného mezinárodního projektu REURIS. Tento projekt se zabývá revitalizací prostoru nábřeží řek ve městech a Plzni umožnil výměnu zkušeností v této oblasti.
Po malém občerstvení čajem a svařeným vínem se asi polovina účastníků vydala na komentovanou prohlídku části NS s Janem Koppem. Mohli se tak mimojiné dovědět, že od soutoku se řeka dále jmenovala Mže (nyní je to Berounka), přestože její příspěvek do výsledného průtoku je menší (8,6m3/s) než příspěvek vodnatější Radbuzy (11,4 m3/s). „Dnešní stav koryta řek neodpovídá historickému stavu,” uvedl Jan Kopp a pokračoval: „Zdejší úpravy říčního koryta začaly na konci 19. století po velké povodni v září 1890 a pokračovaly i ve 20. létech 20. století, kdy se uvažovalo o splavnění Berounky a Radbuzy do Regensburgu.” Z roku 1983 je klapkový jez, který jsme si mohli prohlédnout opodál. Ještě v 80. letech minulého století se totiž předpokládalo, že by se mohlo hodit splavnění řeky Berounky až ke Skvrňanům, kde by se nakládaly výrobky jaderného strojírenství ze Škodovky. Jez byl přípravou k vybudování zdymadla pro plánované splavnění řeky. Dříve totiž Mže tekla do míst, kde je nyní fotbalový stadion, za Domem dětí a mládeže do ní pak ústila Mlýnská strouha. Ve Štruncových (dříve Pecháčkových) sadech to tedy vypadalo úplně jinak než dnes. O kus dál u kostela sv. Jiří jezdil přes řeku přívoz. Na dalším zastavení NS pod Rooseveltovým (dříve Saským) mostem nás pan doktor Kopp seznámil s historií Roudné: „Roudná vyrostla na místě vsi Malice založené ještě dříve, než byla založena samotná Plzeň. Pramenem, který na Roudné u kostela Všech Svatých vyvěrá, byl napájen první plzeňský asi tři kilometry dlouhý městský vodovod,” doplnil svůj výklad doktor Kopp u druhého zastavení NS. Další zastávka byla na mostku do areálu Plazy ‚za řekou’. Je to místo, kde mostek vede přes koryto kanálu, který sváděl dřív vodu z lochotínských luk do Mže. „Na pravém břehu, v místě dnešní Plazy bylo městské popeliště,” dodal k pobavení mnohých účastníků komentované prohlídky, než jim došlo, že to vlastně byla první městská skládka.
Pokud vás náš malý výlet do historie kolem plzeňských řek zaujal, můžete si NS údolím Mže a Berounky projet i na kole. Stezka kolem Mže má od soutoku až do Malesic k poslední osmé zastávce 11 kilometrů. Pokračování NS podél řeky Berounky má 6 kilometrů s 6 infotabulemi. Většina její trasy vede po tzv. plzeňských greenways, tedy sportovně rekreačních trasách podél plzeňských řek vzájemně propojených mosty a lávkami. Protože systém plzeňských greenways ještě není dobudován, vedení trasy je v několika místech pouze provizorní, většinou proto, že zde zatím chybí lávka. Z následující mapky ale vše vyčtete. Současná trasa je vyznačena červenou čárkovanou čarou, plánované finální vedení pak tečkovaně. Vzhledem k tomu, že nejde o žádné velké vzdálenosti, můžete se na trasu vydat třeba s dětmi nebo s kamarády. Na tabulích se můžete dovědět hodně zajímavého.
Mapa části NS údolím Mže a Berounky od soutoku proti proudu Mže je nahoře a mapa s trasou NS od soutoku až k místu, kde Berounka opouští katastr města, je dole.
Podobný výlet si již teď můžete udělat i po trase NS údolím Úslavy. Elektronickou verzi Průvodce naučnou stezkou údolím Úslavy najdete zde. Otevření naučných stezek podél Úhlavy a Radbuzy se připravuje.
S průvodcem po trase NS
Pokud jste komentovanou prohlídku s Janem Koppem nestihli, nemusíte smutnit. Trasu si můžete projet na kole i bez něj s Průvodcem Naučnou stezkou údolím Mže a Berounky. V elektronické podobě ho najdete zde, v tištěné ho pak můžete získat v Informačním centru města Plzně vedle radnice nebo u Útvaru koncepce a rozvoje ve Škroupově ulici. Jde o osmdesátistránkovou barevnou publikaci, kterou v nákladu 3000 kusů a s ISBN 978-80-260-0198-0 vydal Útvar koncepce a rozvoje města Plzně v rámci mezinárodního projektu REURIS, který z 85% financoval Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF). Autorem publikace je Jan Kopp, do tisku připravilo vydavatelství RAMAP Plzeň.
Přečtěte si také
Plzeňské ‚greenways’ získaly evropské ocenění - systém plzeňských sportovně rekreačních tras zvaných plzeňské ‚greenways’ získal jako první z bývalého východního bloku ocenění od Evropské asociace greenway tras (EGWA) v kategorii mobility. V článku se dovíte proč a nakolik je tento projekt jedinečný nejen v ČR, ale i v Evropě.
Odkazy
REURIS - mezinárodní projekt, jahož náplní je revitalizace městských nábřeží v celé střední Evropě
Průvodce Naučnou stezkou údolím Mže a Berounky - eBook tištěného průvodce po NS údolím Mže a Berounky
Průvodce naučnou stezkou údolím Úslavy - eBook tištěného průvodce po NS údolím Úslavy
Fotogalerie
Vodou ze soutoku pokřtili Průvodce po naučné stezce primátor Martin Baxa a jeho náměstkyně Eva Herinková
První zastávka s výkladem byla u klapkového jezu, pozůstatku smělých plánů Plzeňských na splavnění Berounky a Radbuzy do Regensburgu
Ukazoval přitom historické fotografie Saského předměstí z Rychtářky, která bývala takovou plzeňskou Kampou
Na mostku v areálu Plazy "za řekou" pak ukázal na mapě rozdíly v umístění koryta řeky a jejích přítoků oproti minulosti