O velké cestě na kole po Vietnamu v Západočeském muzeu v Plzni povídal Štěpán Popel

Seriál přednášek Výpravy za poznáním již tradičně nabízí i zážitky z cest cestovatelů na kole. Jedna z prvních letošních přednášek v Západočeském muzeu v Plzni představila zážitky i zkušenosti z cesty na kole po Vietnamu. Pokud hledáte exotičtější destinaci pro dovolenou na kole, nechte se inspirovat zkušenostmi a zážitky Štěpána Popela z cesty na kole Vietnamem od severu na jih...

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 27.01.2017

Štěpán Popel rád jezdí na kole u nás ale i v zahraničí. Po Paříži a Auvergne nás tentokrát zavedl mimo Evropu do vzdáleného Vietnamu, který se svojí ženou Eliškou projeli během dvou měsíců na kole na přelomu roku 2014 a 2015. Z celkových 3500 km, které během své několik měsíců připravované cesty najeli, projeli asi 70 % v sedle svých bicyklů, zbytek cesty se i se svými dvoukolými stroji popovezli vlakem, autobusem nebo lodí. Původně chtěli jet do Chile, ale pak své plány změnili. Četli vyprávění z cest po Vietnamu a setkali se s lidmi, kteří tam byli a popisovali to pozitivně. Hlavním důvodem, proč se vydali do Vietnamu, bylo, že je to země, která se strašně rychle mění. Teď ještě posledních pár let může člověk vidět tradiční vietnamský způsob života. Je tam spousta krásných kusů přírody a tradičních míst a je jasné, že ta místa během pár let zmizí. Na cestu vyrazili na bazarových horských kolech, která pro přepravu letadlem zabalili i s dalšími věcmi do papírových krabic. V Hanoji před hotelem pak museli kola složit. Z Hanoje vyrazili nejdříve do hor na severu země. V horách na severu bylo v noci kolem 0 ^oC, přes den asi 10-12 ^oC a stále mžilo. Než dojeli do cíle své cesty - do Ho-čiminova města na jihu, počasí se hodně změnilo. Na jihu bylo totiž nádherné suché slunné počasí s teplotami kolem 30 ^oC. Nebylo to úmorné ani dusivé vedro jako v tropech. Při svém putování se řídili googlovskými mapami v tabletu. Projeli vietnamské hory (nejvyšší má přes 3000 m) na severu i Centrální vysočinu, kde jim už většinou svítilo sluníčko. Kromě velkých měst Ha-noje a Ho-či-minova města navštívili také císařské město Hue s krásným císařským palácem. Většinou ale cestovali po vietnamském venkově, takže mohli vidět růst pro nás poněkud netradiční plodiny jako ananas, kaučukovník, pepř, maracuju či dračí vejce. Viděli také, jak se pěstuje a suší káva robusta, jejíž největším producentem na světě je právě Vietnam. S tím, co se vietnamsky naučili před cestou, se většinou domluvili i tam, kde to nešlo ani anglicky ani francouzsky. „Vystačili jsme si asi se sto slovy, důležité byly hlavně číslovky a fráze do hotelu. S tím jsme byli schopni vést základní konverzaci, někdy i hodiny," popisuje zážitky Štěpán Popel.

„Pohybovali jsme se většinou po hlavních tazích, kde byly nha nghi (čti nja-+nní), což jsou ubytovny pro řidiče. Ve Vietnamu by to se stanem moc nešlo. Půda je tam hodně využitá. Buď tam byl dům, pole nebo prales, takže vlastně nebylo kde stanovat," uvedl Štěpán Popel. První ubytování měli dopředu domluvené v Hanoji. Majitel hotelu studoval v 70. letech v Čechách. „Stravovali jsme se v pouličních vývařovnách. Ke snídani jsme si dávali většinou bahn mi, (čti baň-mí), což je pozůstatek koloniálního vlivu Francouzů a nějaké ovoce. Jídlo je tam velice levné, bylo dobře, že jsme si nebrali vařič - byl by zbytečný," popisuje Štěpán Popel.

Typické vietnamské kolo (vietnamsky se kolo řekne xe dap, čti sedap) nevypadá jako naše kolo. Nemá převody, většinou je dámské. Je to normální plečka... Na kole jezdí hlavně děti. „To, co platilo tak před 15 lety, že Vietnam je země kol, teď už neplatí. Horská kola se širšími plášti působila trochu exoticky. Možná proto se nám je podařilo na konci dobře prodat. Získali jsme za ně přibližně tolik, kolik jsme za ně dali v Čechách," uvedl Štěpán Popel. Všichni mají motorky, ale zároveň pamatují kola, tak jsou všude dílny, kde umějí kola opravit. Jak u motorek tak, u kol ale platí pravidlo: Jakýkoli dopravní prostředek je nutné maximálně vytížit. Právě fotografie netradičně naložených motorek posluchače na přednášce v Západočeském muzeu v Plzni asi nejvíce překvapily.

„Na kole jsme se tam cítili i na silnicích bezpečněji než v Čechách. Řidiči aut jsou k cyklistům i motocyklistům ohleduplní. Jsou na ně zvyklí," říká o bezpečnosti na kole Štěpán Popel. Hned na začátku cesty, kdy jim počasí nepřálo, si doplnili svoji cyklistickou výbavu o místní vychytávky: „Zakoupili jsme apartní pláštěnky. Měly dlouhý přední šos a na něm vepředu okénko z průhledného plastu na světlomet. Dalo se s nimi jet i ve velkém dešti," popisuje Štěpán Popel a přidává svoji zkušenost s typickým vietnamským kloboukem: „Jeden vietnamský klobouk jsem zakoupil. Jsou různé, koupit ten správný je věda. Ten svůj jsem si přidělal na přilbu na kolo. Tři dny jsme jeli v hustém dešti a klobouk nepropršel. Ten klobouk vřele doporučuju!" dodává.

Skoro dvouhodinové povídání Štěpána Popela posluchače opravdu zaujalo a tak ho v závěru zasypali spoustou dotazů. Na dotaz z publika, co je nejvíc překvapilo, tak bez rozpaků odpověděl: „Nejvíc nás překvapila vřelost lidí." Zájemce o podrobnější informace pak odkázal na blog, který si z cesty s Eliškou psali.

Další přednášky z cyklu Výpravy za poznáním najdete na stránkách Západočeského muzea v Plzni. Nejbližší bude 16. února 2017:
Kateřina Lhotová: Divočinou středoasijských hor na kole (více)

Přečtěte si také

Štěpán Popel: Jak poznat Paříž na kole - také býváte z capání po městě unavení. A co když je to dokonce velkoměsto? Přečtěte si jaké je to poznávat velkoměsto na kole.

Odkazy

https://www.travelblog.org/Bloggers/elistep/  - blog Štěpána a Elišky Popelových z cesty po Vietnamu

Výpravy za poznáním - cyklus cestovatelských přednášek v Západočeském muzeu v Plzni

Fotogalerie

O velké cestě na kole po Vietnamu v Západočeském muzeu v Plzni povídal Štěpán Popel

Cesta do Vietnamu začala na letišti v Praze-Ruzyni. Kola jela v krabicích.

V krabicích dojela až do hotelu, kde je musel Štěpán složit

Hanojský hoteliér Čechy znal - před lety u nás studoval.

Vietnamská pláštěnka i typický špičatý klobouk na přilbě se při jízdě v dešti osvědčily

Zabahněná kola si nechali za pár korun umýt v myčce mopedů

Jih Vietnamu byl klimaticky příjemnější

Cyklostezka + povozová stezka zde ale spíš "pruh pro pomalá vozidla"

Dříve na kole, teď na mopedu. Vietnamci si na kole mnohdy vozí celý krám. Tady květinářství.