V Nevřeni je jediný veřejnosti přístupný hlubinný kaolinový důl

Začalo to požárem. Když v Nevřeni v roce 2012 vyhořela hospoda, byl to významný zásah do obecního života, ale nastartoval se tím příběh nevřeňského podzemního kaolinového dolu, do kterého se do té doby potajmu vkrádali větrací šachtou jen odvážlivci. Po sedmi letech od požáru mají v Nevřeni nejen centrum kaolínu, ale i veřejnosti přístupný kaolinový důl, ve kterém se natáčelo Peklo pohádky Čertí brko, kterou uvidíme v televizi letos o Vánocích.

Autor: cykloRADKA (text&foto), Milan KORBA (foto), Jiří LUKEŠ (mapa+zaměření) Aktualizace: 16.06.2019
Vstoupit do diskuse (0)

Jen asi deset kilometrů severozápadně od centra Plzně se nachází Nevřeň, obec s 280 obyvateli, kde se dříve těžilo uhlí, ale také kaolin. Zatímco v okolí jsou povrchové doly na kaolin, právě u Nevřeně se v letech 1870-1897 těžil kaolin nejen povrchově, ale také hlubinně. V Nevřeni a v Hosíně u Českých Budějovic jsou jediné dochované  hlubinné doly na kaolin. V letech 1870-1897 horníci vysekávali asi kilometr za obcí želízkem a mlátkem podzemní chodby a sály s klenutými až 12 metrů vysokými stropy. V několika patrech tak postupně vykutávali bílou horninu s kamínky, která se na koňských povozech odvážela do Horní Břízy k dalšímu zpracování. Denně se tu takto ručně vytežily 2-3 vagony (tedy 20-30 tun) materiálu.

Po ukončení těžby ale sloužil kaolinový důl i jiným účelům. Za druhé světové války se změnil na kryt, ve kterém měli občané vesnice i se svými domácími zvířaty přečkat přechod ruské fronty. K tomu ale nedošlo. Po válce byl vstup uzavřen a s povrchem důl spojovala jen větrací šachta. Právě ta sloužila jako vstup speleologům, skautům, ale i dobrodruhům, kteří se do bílého kaolinového labyrintu chtěli podívat.

Až do roku 2016 byl důl ve správě Ministerstva životního prostředí. V roce 2012 ale v obci vyhořela hospoda a lidé řešili, jak znovu vybudovat místo, kde by se mohli scházet. Jeden z místních obyvatel, pan Michal Stavař přišel s návrhem vybudovat na místě vyhořelé hospody centrum kaolinu s expozicí o těžbě, které by současně sloužilo jako místo pro setkávání obyvatel obce. Projekt měl spojit prvky vesnické stavby a těžby kaolinu ve vícefunkční budově. Referendum, ve kterém se občané k návrhu vyjadřovali, dopadlo ale 50:50. Vedení obce se nakonec rozhodlo podat žádost do dotačního titulu ROP Jihozápad a žádost byla úspěšná. S pomocí dotace a finanční podpory Plzeňské teplárenské, a.s., bylo roku 2014 dostavěno a otevřeno Centrum Caolinum Nevřeň. Že se stavba podle projektu architektů Jakuba Chvojky a Radka Dragouna opravdu povedla, o tom svědčí i fakt, že o rok později, tedy v roce 2015 dostala ocenění Grand Prix na mezinárodní soutěži architektů. Vytvoření nové budovy v obci mělo ale i jiný efekt - místo pro setkávání začalo lidi spojovat. Za 4 roky od otevření proběhlo v Centru Caolinum Nevřeň 201 akcí, kterých se zúčastnilo skoro 15 tisíc návštěvníků. Obec tak kromě nového místa k setkávání občanů získala hlavně zázemí pro připravované zpřístupnění nedalekého kaolinového dolu.

Obec Nevřeň nejprve požádala Ministerstvo životního prostředí o stanovisko k záměru zpřístupnění části dolu pro veřejnost a poté na sebe převzala závazky plynoucí z provozování důlního díla. To proběhlo k 8. březnu 2016. Tím začalo více než tříleté martýrium vedoucí ke zpřístupnění dolu. Znalecký posudek, který posoudil stabilitu důlního díla v červnu 2016, vyšel pozitivně a tak mohlo vedení obce pracovat dál na jeho zpřístupnění. Do procesu nenadále vstoupila v dubnu 2017 produkční společnost Punk Film, která si krásně klenuté prostory dolu vyhlédla pro natáčení nové pohádky Čertí brko s Ondřejem Vetchým. Filmaři měli ale podmínku: Do dolu musí být vstup minimálních rozměrů 2 x 1 metr, aby jím prošla natáčecí technika. V srpnu 2017 tak byl zprovozněn nový vstup, který nyní slouží návštěvníkům.  V témže měsíci se tu natáčelo Čertí brko a po pohádkovém Pekle tu zůstalo i několik památek. Následoval kolotoč byrokracie spojené s nutnými povoleními a zabezpečením dolu pro návštěvníky. V tom sehrála svoji roli také Montánní společnost, která provedla práce uvnitř dolu tak, aby jím mohli návštěvníci bezpečně procházet. Kolaudace díla jen několik dní před slavnostním otevřením (11.6.2019) několikaletou práci mnoha lidí nejen z Nevřeně završila.

Z celkových 1064 metrů podzemních kaolinových chodeb je od tohoto víkendu zpřístupněno asi 700 metrů, tedy více než polovina. V dolu je teď navíc osvětlení umožňující bezpečnou cestu návštěvníků při prohlídce a několik dřevěných schodišť.

Obvodní báňský inspektor Gustav Poncar při slavnostním otevření konstatoval, že dne 11. června proběhla kolaudace podzemních objektů „Bývalý kaolinový důl Ve Spadlinách - komplex štol Nevřeň," a tím byl povolen provoz, aby návštěvníci mohli chodit do štol s průvodci. „Má to skutečně velký potenciál," dodal Gustav Poncar a pokračoval: „Ať lovím ve své paměti jak chci, kdekoli jsme se po celé Evropě účastnili setkání, tak jediný kaolinový podzemní důl, ve kterém se dobýval kaolin a do kterého se mohou návštěvníci podívat, je v Nevřeni." Staré důlní šachty zpřístupněné veřejnosti mají ve správě většinou zájmové spolky. „Pouze jediný důl je v současné době k dnešnímu dni ve správě obce, a to právě v Nevřeni. Je to tedy unikát,," uvedl již na konferenci o industriálních památkách Industry Open, den předem zastupitel obce Petr Holeček. „To, co tady máme kousek od centra města Plzně, je něco světově unikátního, co má velkou budoucnost," uvedl při otevření Tomáš Raboch ze společnosti PilsenJoy, který spravuje internetové stránky o památkách industriálního dědictví v ČR. 

Slavnostní otevření dolu ukončila paní starostka Štěpánka Bejčková, která dostala na hornickou přilbu a prajzák. Ještě než rozbila připravený kus arkózy s kaolinem, všichni zastupitelé obce shromáždění kolem si po hornicku jeden po druhém připili plzeňským ze džbánu. To paní starostka Bejčková vtipně okomentovala slovy: „V tomto okamžiku bych chtěla demonstrovat, že takhle to u nás na obci chodí pořád. Ne, že bychom pořád pili pivo, ale takhle my hezky držíme pohromadě!" Poté se hosté šli podívat do nově zpřístupněného dolu, který si Nevřeňští prohlédli již dopoledne. Někteří z místních si totiž vzali v tento významný den dovolenou.

Nevřenský kaolin a jeho těžba

Nevřeňský kaolin byl obsažen v arkózách, které se daly poměrně snadno lámat. Arkózy totiž připomínají pískovec, v němž ale převládají živce (více než 50%) nad zrnky křemene. U pískovce je to naopak. Původně se tu těžilo povrchově. Po této povrchové těžbě jsou ještě v okolí obce tzv. „spadliny", tedy pozůstatky trychtýřů, kterými se kaolin těžil. Nyní jsou některé ďolíky vyplněné vodou a tvoří malá lesní jezírka. Teprve, když se ukázalo, že ložiska jsou i hlouběji pod zemí, začaly se kutat první kaolinové štoly. Zpočátku ručně, později s pomocí koní, po roce 1884 pak došlo i na mechanizaci. Byla tu vybudována transportní štola s úzkokolejkou, kde důlní vozíky (tzv. hunty) poháněla parní lokomotiva. Kusy bělavé horniny se vyvážely na povrch, kde se drtily pomocí drtičů (tzv. ježků). Rozdrcená hornina se rozplavovala v plavírně. Místní plavírna zřejmě nefungovala dlouho. Kusy arkózy se na povrchu ponechaly působení deště a mrazu, což změnilo horninu na jemný bělavý produkt. Ten putoval do Kozolup a Třemošné na vlakové nádraží. Arkóza obsahovala průměrně 12 % čistého kaolinu. Zdejší kaolín byl využíván k výrobě hrubé keramiky, dlaždic a obkládaček. Využíval se i štěrkopísek, vyplavený z arkózové horniny, který sloužil jako stavební surovina. Kvůli špatnému stavu silnic a absenci přímého vlakového napojení byla těžba v Nevřeni ukončena v roce 1897 a veškeré zařízení bylo přestěhováno do nedaleké obce Ledce, kde tehdejší majitel dolu získal lepší podmínky.

Nevřeňský kaolinový důl v číslech

Peklo v dole v Nevřeni do pohádky Čertí brko

Pro Peklo nové filmové pohádky režiséra Marka Najbrta Čertí brko si filmaři vybrali právě důl v Nevřeni. Jenže to se do něj dalo dostat jen ventilační šachtou. Aby filmaři mohli do dolu s technikou, musela obec do 3 měsíců od podpisu smlouvy s produkční společností Punk Film, s.r.o., nechat vybudovat nový, dostatečně široký vstup. Produkční společnost na vybudování vchodu do dolu včetně pronájmu přispěla obci částkou 130 tis. korun. Na oplátku zde po natáčení pohádky nechala pár artefaktů. Ty ale nebudeme prozrazovat, jistě je objevíte sami, a pokud ne, tak vás na ně upozorní průvodce. Pokud jste nestihli pohádku v kinech (měla prémiéru loni v listopadu), můžete ji vidět v televizi letos o Vánocích s Ondřejem Vetchým v roli Lucifera. Dovíte se v ní, co se stane, když v Pekle klekne čertí brko, které zapisuje hříchy.

Informace o vstupu do dolu

Kaolinový důl u Nevřeně bude otevřen v červnu o víkendech a svátcích, o prázdninách ale i ve všední dny, většinou v úterý a čtvrtky. Protože vstup do dolu je omezen počtem 30 osob, doporučuje se všem zájemcům o prohlídku včas si termín z nabídky na internetu rezervovat na tel. 727 979 345 nebo mejlem Info@centrumcaolinum.cz. Pro skupiny nad 15 os. je možné domluvit termín prohlídky individuálně. Začít byste měli v budově Centrum Caolinum Nevřeň, kde si můžete zakoupit vstupenku. Tady se dovíte první informace o těžbě a během asi 20 minut dojdete kolem osmi zastavení naučné stezky POD ZEMÍ až ke vstupu do dolu, kde byste měli být v celou hodinu − dle vaší vstupenky. Tam dostanete ochrannou přilbu na cestu do šachet. I když venku se teplota mění podle ročního období, v dole je stále přibližně 10 °C a v některých úsecích i vlhko. Měli byste proto mít pevnou obuv (boty s nášlapy nejsou nejvhodnější) a něco teplého na sebe, abyste během skoro hodinové prohlídky neprochladli. V Centru Caolinum Nevřeň si můžete zakoupit drobné občerstvení, vstupné do expozice těžby kaolinu je dobrovolné. Stojany na kola jsou přímo před vstupem do budovy Centra Caolinum Nevřeň, po domluvě s průvodcem můžete kola na dobu prohlídky uložit do budovy Centra.

Otevírací doba expozice s prodejem vstupenek a občerstvení 

Cena vstupného do dolu 

Tip na výlet na kole z Plzně do Nevřeně

Začínat i končit budeme v Plzni u hlavního nádraží. Z Plzně vyjedeme kolem Zoologické zahrady údolím Mže do Malesic. Po cestě budeme míjet Čertovu kazatelnu - přírodní památku geologického charakteru, kde si můžeme prohlédnout, jak se zde v dávných dobách usazovaly ve vrstvách různě velké valounky hnané proudem řeky. Nyní jsou z nich slepence a arkózy. Ve skalní stěně je krásně vidět, jak působila na usazeniny voda druhotně a vytvářela v nich skalní okna, římsy a voštiny.

Z Malesic se trasa pomalu zvedá směrem k Chotíkovu a poté až nad Příšov. Za krátkým úsekem po frekventované komunikaci (pozor při jejím přejíždění!) lze nahlédnout do okrajových částí příšovské pískovny. I na kraji může najít všímavý cyklista araukarit, tedy zkřemenělý kus stromu. Za Příšovem na nás čeká ještě jedna zajímavost - Příšovská homolka. Je to jedna z nejjižnějších třetihorních sopek v západních Čechách. Centrum Caolinum najdeme jen pár kilometrů za ní v Nevřeni. V netypické loubené stavbě si můžete prohlédnout maketu zdejšího kaolinového dolu i náčiní horníků a podívat se na film o historii zdejších dolů. Prohlídky dolu probíhají zpravidla od 10h - vždy v celou hodinu.

Na zpáteční cestu se vydáme kolem Toflova mlýna do Kokořova, pak přes Stýskaly, kde se v létě dá zastavit na koupání na místním koupališti jen kousek od silnice. Ze Žilova pojedeme do Horní Břízy. Cestu do Záluží můžeme absolvovat po silnici, nebo jen pár metrů za koncem obce odbočit vlevo na pěšinu pro cyklisty - na takzvaný singlík do Horní Břízy, ze kterého musíte včas uhnout na silnici do Záluží. Ale pozor - pěšina je jednostopá a při míjení s protijedoucím cyklistou musíte zastavit! Ze Záluží do Plzně nás čeká poslední kopeček, ze kterého pěkně sjedeme k Šídlováku a pak po chodníkových cyklostezkách až do centra města. Celá trasa dlouhá 39 kilometrů je vedena po asfaltových komunikacích, takže ani stoupání do několika kopců na cestě nejsou tak náročná. Trasu výletu najdete v mapě zde.

Odkazy

http://www.centrumcaolinum.cz/cs/pro-obcany/kaolinovy-dul-v-nevreni/ - o kaolinovém dole
http://www.centrumcaolinum.cz/cs/pod-zemi-1560171596/byvaly-hlubinny-kaolinovy-dul-v-nevreni-1560236076/terminy-prohlidek/ - termíny prohlídek dolu k objednání

Přečtěte si také

Singlík u Horní Břízy - o ručně budované terenní stezce pro cyklisty u Horní Břízy, kterou můžete projet i se zkušenějším dítětem

Diskuse (0)

Fotogalerie

V Nevřeni je jediný veřejnosti přístupný hlubinný kaolinový důl

Když v Nevřeni vyhořela hospoda, rozhodli se na jejím místě postavit novou budovu

Uvnitř vznikla expozice připomínající těžbu kaolinu v okolí obce

Některé artefakty jsou opravdu historické. Poznáte co to je?

Budova vypadá nezvykle nejen zvenčí, ale i zevnitř

V pátek 14.6.2019 tu konečně otevřeli nedaleký kaolinový důl veřejnosti. Při slavnostním otevření zpívala desetiletá Natálka Kelešová ze Všerub.

Na podiu se sešli téměř všichni aktéři, kteří se na přípravě otevření dolu nějak podíleli

Jen autor myšlenky vybudovat místo hospody Centrum Caolinum už přijít nemohl. Zastoupila ho jeho manželka (vlevo).

Ještě před slavnostním kopnutím promluvili zastupitel Petr Holeček (vlevo) a báňský inspektor Gustav Poncar

Ředitelka příspěvkové organizace Centrum Caolinum Nevřeň Adéla Honimichlová se teď kromě budovy bude starat i o návštěvníky dolu

Starostka Štěpánka Bejčková pak vyfasovala hornický prajzák

... a kopnutím do arkózového balvanu otevírání dolu dokončila.

Pak se přítomní vydali po Naučné stezce Pod zemí do dolu

Ke vstupu do kaolinového dolu v Nevřeni vede nové schodiště

Chodby jsou již nasvícené

Návštěvníci obdivují až 12 metrů vysoké stropy dolu v Nevřeni

Na jedné ze stěn je i vročení 1891 s hornickým znakem mlátkem a želízkem označující, kdy se tu kutalo

Důlní vozíky, tzv. hunty, které se tu používaly, se vyklápěly na stranu

Adéla Honomichlová ukazuje, jak jsou stěny dolu pěkně opracované

Cestou do Velkého sálu objevíte i patronku horníků Svatou Barboru

Velký sál má na délku cca 60 metrů

Právě zde bylo pohádkové Peklo pohádky Čertí brko

V jednom z výklenků si hosté připili na úspěch nové turistické atrakce

Vstup do dolu je pěkně upraven a hlavně již zabezpečen

Toaletu mohou využít navštěvníci po skončení prohlídky

Po naučné stezce vyznačené hornickým znakem se vrátí do Centra Caolinum v Nevřeni

Na tabulích naučné stezky se dovíte o životě pod zemí - zde například o netopýrech