Autor: cykloRADKA
Vstoupit do diskuse (0)
Informační portál pro ty, co chtějí objevovat Plzeň a její okolí ze sedla svého kola. Tipy na cyklovýlety, užitečné rady a aktuální informace o komunikacích pro cyklisty
Vodárenská věž v Heřmanově Huti je prý jedním ze dvou dochovaných pivovarských věžních vodojemů v Česku. Donedávna to byla stará nevábná stavba s oprýskaným zašedlým nátěrem. To platilo až do doby, kdy na její rekonstrukci získala Heřmanova Huť evropskou dotaci ve výši 3,1 milionu korun. Sto tři let stará věž, která je technickou památkou, prošla v posledních měsících rekonstrukcí za skoro tři a půl milionu korun. Ke staré vodárenské věži tak přibylo na její jižní straně přístupové schodiště na vyhlídkovou plošinu nad vodojemem, stará věž včetně všech šesti sloupů podpírající vodojem prošla kompletní rekonstrukcí.
Přestože je věž v relativně malé nadmořské výšce, je z její vyhlídkové plošiny, na kterou musíte vystoupat 75 schodů po kovovém schodišti, krásná vyhlídka do okolí. „Jsou vidět Radyně i Brdy,” uvedl starosta Heřmanovy Hutě Radek Lukáč při otevření rozhledny. Vodojem je opravdu ojedinělou a velmi dobře zachovanou stavbou a je jedním z prvních vodojemů, které byly v Čechách postaveny ze železobetonu. Válcovitou nádrž s objemem 48 metrů krychlových opatřenou malým cimbuřím podepírá šest sloupů a válcový dřík o průměru 1,2 metru uprostřed. V něm je ukrytá šachta, která je přístupná z podzemí. Šachtou vedlo přívodní potrubí na vodu. „Jde o krásnou architekturu. Je to krásně provedeno řemeslně s využitím kombinace materiálů, jako například barevných keramických prvků,” řekl o rozhledně Pavel Domanický z Památkového ústavu v Plzni. „Spolu s vodojemem v Chudeřicích na Teplicku jsou jedinými představiteli technického myšlení českých Němců v oblasti vodárenského věžového stavitelství," dodal Pavel Domanický. Na severní straně nádrže je nápis Brauerei Wilkischen a letopočet 1908 označující rok dokončení stavby.
Vodojem, který byl postaven v rámci rozsáhlé a nákladné modernizace s rozšířením kapacity Vlkýšského pivovaru, prováděné v letech 1906 až 1911, měl vyřešit kritický nedostatek pitné vody v celé obci Vlkýš. S nedostatkem vody se totiž pivovar i lihovar potýkaly už od roku 1838, kdy v nich byl zahájen provoz. Do vodojemu čerpaly vodu parní pumpy z více než 20 metrů hluboké studny v dolní části dnešní Zahradní ulice. Pro vysoký obsah železa, manganu a dalších prvků ale byla voda pro samotné vaření piva nepoužitelná. Pivovar musel dál jímat podpovrchovou vodu do nehlubokých studní při silnici směrem na Hněvnice a v polích na západ od Vlkýše. Tyto obtíže spolu se vzrůstající konkurencí okolních pivovarů přiměly v roce 1931 tehdejšího majitele Vlkýšského panství Josefa Schultese k prodeji pivovaru včetně celého vybavení a zařízení. Prodal také více než 90 hospod akciové společnosti Měšťanský pivovar Stod. Ta obratem v následujícím roce provoz pivovaru zastavila. Lihovar byl odstaven již desítky let předtím. Tím ovšem také skončilo využívání vodojemu, který byl pak ponechán svému osudu bez sebemenší udržby a oprav až do současnosti, tedy bezmála 80 let.
Vodojem v Heřmanově Huti je jen o rok mladší než vodárenská věž v areálu Plzeňského Prazdroje. Ta patří mezi jednu z nejvýznamnějších památek průmyslového dědictví nejen v regionu ale i v Česku. Je však zcela jinak vystavěna.
Vyhlídková plošina na vrcholu vodárenské věže je přístupná o sobotách, nedělích a svátcích vždy od 14 do 16 hodiny. Mimo tuto dobu je možné si odemčení vstupních dveří na přístupové schodiště domluvit na telefonním čísle 723 339 220. Vstup na rozhlednu je zdarma, děti ale smí nahoru jen v doprovodu dospělých. Sběratelé razítek si mohou vyžádat otisk či pohlednici se starou i novou podobou věže v některém z domů pod rozhlednou.
Věž najdete v Zahradní ulici ve východní části obce Heřmanova Huť, jen asi 50 metrů od železniční tratě. Ze silnice od Dolních Sekyřan musíte odbočit doprava (u odbočky je na sloupku směrovka) do Luční ulice a pak doleva do Zahradní. Vodojem v horní části věže je při příjezdu od Dolních Sekyřan již zdáli vidět, takže ho lehce najdete.
Výška 15,2 m
Počet schodů 75
GPS souřadnice 49°42'42.792"N, 13°5'30.392"E
Rok dokončení stavby věže 1908
Zapsán jako kulturní památka počátkem roku 2009
Rekonstrukce 04/2011 - 09/2011
Nadmořská výška u paty věže 378 m.n.m.
Otevření rozhledny pro veřejnost 20. října 2011
Otevírací doba pro veřejnost celoročně So+Ne+svátky 14-16 hod nebo po předchozí domluvě na tel. 723 339 220
Maximální počet lidí na rozhledně 15 osob
Razítko a pohlednice jsou k dispozici v domech v sousedství rozhledny
Turistická známka by měla být k dispozici až v roce 2012
Vstupné 0 Kč
Vstup pro děti do 15 let jen v doprovodu dospělé osoby!
My jsme si udělali výlet z Plzně-Doudlevec přes Valchu, Lhotu, Dobřany, Dnešice, hezkou vyhlídku v Horních Lažanech, Líšinu a Stod do Heřmanovy Huti. Zpátky jsme se vraceli krásnou vyhlídkovou trasou přes Hněvice, Blatnici, Kamenný Újezd, Nýřany, Tlučnou a Vejprnice. Zpátky na Slovany to bylo celkem 75 kilometrů ovšem jen s 475 nastoupanými metry, tedy pohodová trasa bez kopečků a velké námahy. Pokud byste si chtěli na rozhlednu zajet stejnou cestou jako my, klikněte na Trasu cyklovýletu v internetové cyklomapě, kde najdete její zákres i s údaji o nastoupaných metrech a základními informacemi o náročnosti.
Kniha Rájem rozhlednovým II zvítězila- rozhovor s plzeňským autorem knížky o rozhlednách Jirkou Šteklem a o jeho putování po rozhlednách
Nová rozhledna na Chlumu u Chanovic láká i cyklisty - článek o nově otevřené rozhledně na Chlumu u Chanovic
Vyjeďte si k nové rozhledně na Šibeníku - článek o nově otevřené rozhledně u Horšovského Týna
Rozhledna na Šibeníku u Horšovského Týna - informace o rozhledně
Vyhlídky a rozhledny - podsekce našeho portálu, kde najdete souhrnné informace o vyhlídkových místech a rozhlednách na Plzeňsku
www.vodarenskeveze.cz - portál, kde najdete popisy vodárenských věží