O křížové cestě na vrch Ronšperk (472 m n.m.) u Stříbra jsem se dozvěděl náhodou a okamžitě mě napadlo využít obvyklých nebílých Vánoc k její návštěvě. Byla po opravě, přesněji řečeno po znovuvybudování v roce 2013, opět vysvěcena a její návštěva vhodně doplnila vánoční čas. Stříbro je velmi dobře dostupné z Plzně vlakem, z náměstí vede ke křížové cestě žlutá turistická značka. Na turistických mapách ovšem Ronšperk najdete jako Křížový vrch. Od jara do podzimu může být ideálním cílem cyklistického výletu, protože cyklotrasa č. 37 vede v těsné blízkosti křížové cesty a je to sem z Plzně cca 37 km. Výlet jsme doplnili prohlídkou výstavy Zmizelá Mže v městském muzeu.

GPS:  49°45'10.352"N 13°0'41.961"E (v mapě) 

Když se řekne Starý Plzenec, každému automaticky naskočí hrad Radyně, rotunda na Hůrce, případně výroba světoznámých sektů. Železničním nadšencům je ale dobře známo, že přímo pod fotbalovým hřištěm v areálu bývalého pionýrského tábora, najdeme muzeální úzkorozchodnou železnici, kde si můžeme prohlédnout zajímavé exponáty a s některými se dokonce svézt. Z Plzně se sem pohodlně dostaneme na kole po CT31 přes Koterov, pěšky můžeme použít větev naučné stezky z centra směrem na Andrejšky, která vede přímo kolem areálu.

GPS:  49°41'29.002"N 13°27'54.577"E (v mapě)

Nejmohutnější borovice lesní (Pinus silvestris) v České republice roste na Tachovsku. Byla objevena až poměrně nedávno, neváže se k ní žádná pověst a není tedy mezi veřejností příliš známá. Najdete jí hned vedle CT2138 mezi Lomem u Tachova a Nahým Újezdcem. K borovici nevede cesta, je třeba přejít cca 300 metrů pole, takže ve vegetačním období polních plodin se k ní nedostaneme. Bicykly bych doporučil v každém období raději ponechat na přilehlé louce - viz fotka mých bot.

GPS 49°49'27.582"N; 12°41'48.831"E (v mapě)

Celodřevěná víceúčelová stavba datového převaděče a rozhledny vyrostla na severním okraji Břas na kótě 481 m n. m. Na Vrších (či Na Vrchách) v místě, kde dříve stával vojenský radar. Z předposledního patra umožňuje výhled do všech stran.

Přístup na kole: Jediná přístupová cesta vede odbočením ze silnice II/232 vedoucí z Břas do Újezdu u Sv. Kříže. Čeká vás asi 600 metrů po pěkné asfaltové komunikaci k domu s pečovatelskou službou, posledních asi 150 metrů po panelové komunikaci. Bývalý vojenský areál je stále ještě obehnán betonovou zdí, tak si raději nezkoušejte zkrátit cestu z jiného směru.

GPS: Loc 49°50'45.787"N, 13°34'32.970"E (v mapě)

Osada Světce je dnes součástí města Tachova. Jízdárna je určitě nejznámější místní památkou, a to jak z důvodů historických tak i technických, díky konstrukci krovu. Léta chátrala a na poslední chvíli byla zahájena důkladná rekonstrukce stavby přesto, že v 80. letech 20. století byla navržena k demolici. Zvenčí si jízdárnu můžete prohlédnout celoročně, zevnitř jen při kulturních akcích, či po domluvě v Městském kulturním středisku Tachov.

Z Tachova se sem cyklisté i pěšáci dostanou přímo z náměstí po modré turistické značce. Trasa, dlouhá cca 2,5 km kopíruje řeku Mži a vede z větší části romantickou Knížecí alejí.

GPS: 49°48'8.845"N, 12°36'24.783"E (v mapě)

Hrad Nečtiny je víska příslušná k obci Nečtiny a název je tak trochu zavádějící. Po hradu tady zůstaly na nedalekém kopci jen zbytky, zatímco nejdůležitějším a zároveň nepřehlédnutelným objektem dnes je, s číslem popisným 1, romantický zámek. Ten se naštěstí zachoval do dnešních dnů, i když měl několikrát na mále.

Z Plzně je na kole nejlepší jet po cyklotrase č. 35 až na rozcestí Libenov. Tady odbočíme po žluté turistické značce přes rozcestí Velká Mýť do Plachtína a odtud už po cca 1 km dojedeme k odbočce na zámek.

GPS: 49°57'32.015"N, 13°9'34.742"E (v mapě)

Odlezelské jezero vzniklo sesuvem svahu Potvorovského vrchu do údolí Mladotického potoka. Za závalem vzniklo jezero, které je dnes chráněným přírodním výtvorem. Není příliš hluboké a ornice, splavovaná z polí jej postupně zanáší, takže časem pravděpodobně zanikne, je třeba si proto s návštěvou pospíšit. Potok, překonávající překážku, vytváří několik vodopádů, které jsou v kterémkoliv ročním období malebné a velmi fotogenické.

Na kole se sem dostanete nejlépe po silnici z Mladotic do Chrášťovic, tady na návsi odbočíte dolů, podjedete železniční trať polní cestou k bývalému Spálenkovu mlýnu, po lávce přes potok, pak asi 100 m vystoupáte a tady se již můžete orientovat podle sluchu - hukot vody padající kaskádami je nepřeslechnutelný. Brzy na jaře ale bývá úsek z Chrášťovic dost rozbahněný.

GPS: 50°0'52.570"N, 13°22'23.749"E (v mapě zde)

Osadu Umíř (německy Umirschan) postihl poválečný osud spousty sídel s výhradně německým obyvatelstvem. Byla vysídlena a opuštěné domy se postupně rozpadly nebo je zdemolovala armáda. Osada byla totiž začleněna do vojenského prostoru Dlouhá Louka, který vznikl na okrese Plzeň-sever v rozsáhlých lesích Manětínska.

Příjezd je vyznačený žlutou turistickou značkou z Plachtína (2,5 km) nebo z opačného směru z rozcestí u Trhomného (5 km). Je to zároveň trasa NS Umíř. Dobře sjízdné jsou i cesty z Melchiorovy Hutě, ale odtud je třeba se řídit mapou, případně navigací. V Melchiorově Huti funguje v sezóně stánek s občerstvením a v letním horku můžeme využít zdejší koupaliště.

GPS: 49°56'8.767"N, 13°8'15.033"E (v mapě)

Ať už jedete z Plzně západním směrem po silnici nebo vlakem, Vlčí horu nemůžete přehlédnout. Je osamělá a svojí nadmořskou výškou 704 m.n.m., výrazně vyčnívá nad okolní krajinu. Na jihovýchodním úbočí hory byl ve středověku vybudován hrad Volfštejn, ke kterému vede žlutá turistická značka z Černošína. Kdo si chce užít rozhledů, pokračuje od hradu na louky pod vrcholem a odtud je nutné se orientovat na vrchol Vlčí hory instinktem. Na vrchol Vlčí hory můžou cyklisté dojet pohodlněji, odbočí-li ze silnice Černošín - Planá.

GPS Vlčí hora: 49°48'38.098"N, 12°51'19.752"E (v mapě) 

GPS Volfštejn: 49°48'24.872"N, 12°52'2.869"E (v mapě)  

Ocelová konstrukce s točitým schodištěm na železobetonovém podstavci vyrostla na vrcholu Kotel jižně od Rokycan v nadmořské výšce 575 metrů. Vyhlídková plošina se nachází 25 metrů nad zemí. 

Přístup na kole: Přístupová cesta vede z nejvyššího bodu silnice spojující Rokycany a Kotel. Jde o zpevněnou lesní cestu, která byla nově upravena při stavbě rozhledny a je sjízdná i na kole. Je částečně vyznačena modrou turistickou značkou

GPS: 49°42'42.679"N, 13°35'45.202"E (v mapě)

Na západním svahu Vlčí hory nad Kosím potokem už staletí leží Třebel. Dnes je to nevýznamná vesnička s převahou chalupářů, ale nebylo tomu tak vždy. Stával zde pevný hrad, středisko rozsáhlého panství a do roku 1948 i vyhlášený pivovar. Už kvůli bohaté historii stojí za to se do Třebele podívat. Dostaneme se sem jednoduše, když odbočíme doleva ještě před údolím Kosího potoka ze silnice Stříbro-Planá. Vesničkou vede cyklotrasa č. 2205.

GPS: 49°49'10.654"N, 12°50'20.832"E (v mapě)

Kolem nás je spousta různých zajímavostí, o kterých leckdy nemáme ani tušení. Jednou z nich je i zachovalé stanoviště německého radaru z II. světové války nedaleko Chotíkova. Najdete jej celkem snadno, když pojedete z Chotíkova po žluté turistické značce směrem na Malesice asi 500 metrů od chotíkovského hřbitova v poli nalevo od cesty.

GPS: 49°47'11.283"N, 13°19'48.223"E (v mapě)

V neděli 20. dubna 2014 bylo v Bezdružicích pro veřejnost otevřeno železniční muzeum, jediné s touto tématikou v Plzeňském kraji. Splnil se tak sen spolku Plzeňská dráha a především jeho předsedy Marka Plochého. Pro muzeum bylo využito budovy bývalého skladiště a pokud na nádraží přijdete, nemůžete jej přehlédnout. Jde o dřevenou typizovanou budovu, jaké se v druhé polovině 19. století stavěly na nádražích v celém Rakousko-Uhersku.

Otevřeno bude vždy při akcích, které se konají na nádraží, případně po domluvě na telefonu 604 827 735.

GPS: 49°54'11.302"N, 12°58'10.450"E (v mapě)

V dobách,kdy jediným využitelným zdrojem energie byla energie vody,stála na každém potoce řada mlýnů. Dodnes se zachovaly u většiny z nich alespoň obytné budovy, využívané k bydlení nebo k rekreaci.Vydal jsem se prozkoumat dolní tok Manětínského potoka mezi Manětínem a jeho soutokem se Střelou, kde jsou tři mlýny - Buršův (Vuršův), Frantův a Čoubův.

Přirozeným začátkem trasy je samozřejmě Manětín,odkud jsem po červené turistické značce vyjel a kam jsem se večer opět vrátil. Využil jsem nízkého stavu vody a potok překonával zásadně broděním - celkem asi dvanáctkrát. Brody jsou tady záludné s velkými valouny, takže je problém hledat místo na brodění. Že jsem si šlápl asi nikoho nepřekvapí.

Kruhový výhled z dřevěné rozhledny na vrchu Sedlo asi 1,5 km jihovýchodně od obce Albrechtice (cca 5 km od Sušice). Rozhledna je celodřevěná s příhradovou konstrukcí, smontovaná pomocí styčníkových plechů a svorníků. Sedmiboký jehlan rozhledny se vypíná do výšky 29,75 metrů. Po zdolání 138 schodů je za dobrého počasí možné vidět typickou siluetu Kašperka, údolí Otavy s románským kostelíkem na Mouřenci, Svatobor, Šumavu se zasněženými hřebeny - Ždánidla, Poledník, Roklan, Velký Javor... Směrem do vnitrozemí bývá, kvůli smogu, viditelnost obvykle horší, i tak můžete vidět třeba hrad Rabí, vzdálené Brdy nebo chladící věže Temelína.

Přístup je nejjednodušší ze Sušice, kde hned za mostem přes Otavu odbočíme doleva na Strašín a tady už jsou směrovky k rozhledně. Budete téměř nepřetržitě stoupat cca 6 km po silnici směrem na Nezdice na Šumavě přes Záluží do Albrechtic k penzionu „Pod Sedlem" tady končí asfalt, ale taky legrace. Tam odbočte doprava a napojte se na červenou turistickou značku po lesní cestě, která vás po cestě dovede až k rozhledně. Cesta je poničená těžbou dřeva a jízda na kole tu není příjemná, ani bezpečná (Velikonoce 2010).

GPS: Loc: 49°11'23.47"N, 13°34'15.663"E.

Bezdružice patřily k obcím se silnou židovskou komunitou a nesměla zde tedy chybět synagoga a hřbitov. Zatímco zachované zbytky synagogy ve východní části městečka nás dnes nepotěší, hřbitov se zachoval v poměrně velkém rozsahu a po nedávné rekonstrukci určitě stojí za návštěvu.

Cesta k němu není značená, ale jistě jej každý zájemce najde. Z náměstí se dáme po žluté turistické značce směrem na Řešín, přejedeme hráz rybníka a dál už je to možné jen pěšky. Žlutá na okraji lesa odbočuje doprava, my se ale dáme rovně a ke hřbitovu je to jen cca 200 metrů.

GPS: 49°54'35.011"N, 12°57'31.997"E (v mapě)

Dřevěná konstrukce s ocelovým točitým schodištěm na železobetonovém podstavci vyrostla vedle kaple sv. Markéty na kopci nad obcemi Miletice a Dlažov v nadmořské výšce 642 metrů. Vyhlídková plošina se nachází 19,2 metrů nad zemí. K rozhledně je přistavena prostorná krytá terasa, která umožní pěším i cyklistům schovat se před nepřízní počasí.

Přístup na kole: Přístupová cesta vede z nejvyššího bodu silnice spojující Miletice a Libkov. Jde o zpevněnou lesní cestu, která je dobře sjízdná na kole i za mokra. Je značena žlutou turistickou značkou.

Pokud o kostele nevíte, všimnete si ho na poslední chvíli a zapůsobí na vás ohromujícím dojmem. Zvláště teď, v létě, kdy jsou okolní stromy olistěné. Výška zříceniny s částí zachovalé klenby a zvláštní povrchovou úpravou stěn vzbuzuje zvědavost, oč tady vlastně jde. Bývala tady osada s poutním kostelem, zrušeným za vlády císaře Josefa II. V 19. století byl podniknut pokus o účelové využití stavby, ale zdá se, že konec se teď neodvratně blíží.

Dostanete se sem z náměstí v Tachově po zelené turistické značce přes Oldřichov nebo po silničce od mostu přes Mži u Kočova. Obě cesty jsou velmi dobře sjízdné.

GPS 49°47'36.455"N, 12°44'6.663"E (v mapě)

Opevněný dvorec s kostelem stál v Potvorově možná už koncem 12. století, ale první písemná zmínka pochází až z roku 1204. Kostel samotný se nám zachoval do dnešní doby a přes drobné pozdější úpravy zůstává krásnou ukázkou románské sakrální architektury.

Potvorov leží asi 8 km severozápadně od Kralovic. Z Kralovic sem pohodlně dojedete po CT 2261.

GPS 50°1'1.038"N, 13°24'5.448"E (v mapě)