Lípa pod Ticholovcem je více než 250 let stará lípa malolistá (Tilia cordata), která roste u kapličky sv. Anny při cestě z Příchovic do Kucín na jižním svahu vrchu Ticholovec. Obvod jejího kmene 378 cm a výška stromu je 18 m (měření 1975). Chráněna je od roku 1976 pro svůj vzrůst, jako krajinná dominanta, součást památky a pro připomenutí historické události. K místu, na kterém lípa stojí se totiž váže legenda. Lípa je finalistkou ankety Strom roku 2008.

Lípa roste při CT 2188 z Příchovic do Kucín, asi kilometr od Příchovického zámku. Pod lipou je odpočívka s krásnou vyhlídkou, mapa a tabule s legendou.

GPS: Loc: 49°33'34.372"N, 13°21'8.855"E

Asi 22 metrů vysoká lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) ležící u silnice vedoucí od vrchu Valík do Štěnovic. Podle měření z roku 2008, kdy byla vyhlášena památným stromem má obvod kmene 375 cm. Pod lípou je křížek na památku hromadného hrobu. Ve štěnovické tvrzi byla za husitských válek silná husitská posádka. Plzeňští ale nedodrželi příměří a s okolní katolickou šlechtou tvrz r. 1421 dobili. Pobili přitom na 60 mužů i žen. Ti jsou údajně pochováni pod lipami a jejich hrob byl označen křížkem. Lípa byla v roce 2008 odborně ošetřena.

Najdete ji při sjezdu do Štenovic z vojenské silnice do Dobřan. Roste vpravo od místní komunikace před prvním štěnovickým stavením a to na červené turistické značce.

GPS: Loc: 49°40'26.585"N, 13°24'14.647"E

Obě vzrostlé a mohutné lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) byly vyhlášeny památnými stromy 18. února 2002. Jejich stáří se odhaduje mezi 180 až 260 lety, výška přesahuje 35 m a 33 m, a obvod kmene dle měření z roku 2001 činí 414 cm a 494 cm.

Lípy rostou na pravém břehu původního koryta řeky Mže nedaleko restaurace U Mže při silnici do Malesic. V blízkosti prochází Panevropská cyklotrasa 37, ze které je třeba k lípám odbočit a dojet asi 200 metrů.

GPS: Loc: 49°45'34.49"N, 13°18'27.771"E

Lomanský dub I. je dub letní (Quercus robur) stojící 400 metrů severozápadně od dvora, při silnici z Plas do Dražně, do níž zasahuje. Severní část kmene i koruny je suchá zřejmě následkem nedodržení ochranného prostoru při orbě pole. Jeho stáří se odhaduje na 700 let. Je asi 28 metrů vysoký s korunou o průměru kolem 20 metrů, průměrem kmene 260 cm a obvodem 776 cm. Podle pověsti cestou kolem dubu prošel i Jan Žižka se svým vojskem a proto je někdy nazýván Žižkův dub. Lomanský dub II. je také dub letní a nachází se na cestě z Plas do Lomničky asi 200 metrů jihozápadně od dvora Lomany. Obvod boulovitého kmene dubu je 754 cm, koruna má šířku 16 m a výšku 22 m. V roce 2003 ve stáří asi 500 let dub uhynul. Zatím je ponechán a nebude kácen. Oba duby jsou chráněny již několik desetiletí pro svůj věk, vzrůst a první zmíněný i jako krajinná dominanta.

Přes dvůr Lomany vede kolem dubu II. CT Baroko II, k dubu I. je nutné na křižovatce u lomanského dvora odbočit na Dražeň.

GPS: Loc: 49°55'49.772"N, 13°19'48.883"E (první dub)

GPS:Loc: 49°55'40.698"N, 13°19'46.136"E (druhý dub)

Milečská lípa je památný strom ve Milči u Nepomuku. Je to přibližně 420 let stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), která roste na návsi po levé straně u odbočky do Kozlovic. Vyrůstá před branou statku čp. 8 do výše 23 metrů. Obvod jejího kmene měří 510 cm. Je chráněna od roku 1976 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.

Mileč leží na CT 2041. Památná lípa pak přímo na křižovatce, kde CT 2041 po silnici od Nepomuku odbočuje na Kozlovice doprava.

GPS: Loc: 49°28'7.796"N, 13°36'16.704"E

Oselecká lípa je vznešný památný strom, který roste na kraji vsi Oselce jižně od Nepomuku. Tato lípa malolistá (Tilia cordata) je vysoká 21 m a podle měření z roku 1999 je obvod jejího kmene. Chráněna je od roku 1999 pro svůj vzrůst, estetickou hodnotu, připomínku historické události a jako součást památky.

Strom tvoří na lípu nezvykle štíhlou ale pravidelnou korunu, která stíní pod ní umístěnou lavičku v blízkosti sochy sv. Jana Nepomuckého patrona poutníků a cestovatelů. Lípa roste vlevo od silnice z Oselců na Chlumy, na cyklotrase 2246.

GPS: Loc: 49°45'34.49"N, 13°18'27.771"E

Lípa roste asi 300 od křižovatky, kde se odbočuje na Měčín, při silnici 117. Nejbližší cyklotrasa má číslo 2186, ovšem ta Skašov objíždí lesem.

GPS: Loc: 49°30'25.743"N, 13°26'1.706"E

Asi 20 metrů vysoký buk lesní (Fagus sylvatica L.) roste nedaleko hájovny asi 150 metrů od silnice ze Skašova do Letin. Podle měření z roku 2006, kdy byl vyhlášen památným stromem, má obvod kmene 410 cm. Buk roste na kraji lesa, jen pár metrů o  posledního sakšovského stavení. Je u něj tabulka poskytující zákkladní údaje o stromu s vyjímkou jeho odhadovaného stáří (já ho odhaduji tak na 250-300let).

K buku se dostanete  z křižovatky ve Skašově, pokud pojedete po silnici směrem na Letiny a u posledního domku po pravé straně odbočíte doleva k hájovně a pojedete stále k lesu. Tam, kdy domky i pěkná cesta končí, najdete památný buk. Nejbližší cyklotrasa má číslo 2186, ovšem ta Skašov objíždí lesem. 

GPS: Loc: 49°31'0.31"N, 13°25'48.416"E

Smrk ztepilý (Picea abies) v lesní části Lány se nachází cca 750 m severozápadě od křižovatky silnic spojujících  Plzeň, Záluží a Ledce na naučné Sigmondově stezce (cca 20 m od značené trasy). Ve výšce 2,5 m se rozděluje na tři přímé kmeny. Na vrcholu jedné z korun čarověník. Stáří odhadováno na 140 let, výška 38 m. Asi 160 let starý smrk, jehož kmen se ve výšce 2,5 m rozděloval ve tři, se 21. října 2021 rozlomil. K zemi padly dva jeho kmeny. Na vrcholu jedné rostl z korun čarověník.

Přístup k Trojáku není jednoduchý. Doporučuji sledovat tasu Sigmondovy naučné stezky. Pokud po ní pojedete od křížení se silnicí do Ledců směrem ke křížení se silnicí do Záluží, tak vězte, ze v místě, kde zahýbá o 90^o vlevo, musíte ještě asi 20 m po cestě a pak hledejte vlevo na stromě dřevěnou směrovku k Trojáku. Od ní musíte ještě asi 50 m po lesní pěšině kolo vést. Pokud budete mít štěstí, korunu Trojáku s čarověníkem v jednom z vrcholů uvidíte už z cesty, protože okolní borovicový lesík ještě není příliš vysoký.

GPS: Loc: 49°47'43.661"N, 13°22'0.273"E (v mapě)

Tři přibližně 400 let staré duby letní (Quercus robur) dosahují obvodu kmenů 643, 566 a 551 cm, koruny stromů pak dle měření z roku 2001 a 2002 dosahují do výšek 20,5; 27,5 a 27 m. Chráněny jsou od roku 2002 pro svůj věk, vzrůst a jako krajinná dominanta.

Duby pocházející z doby vlády rodu Stadionů. Rostou na louce mezi cestou a zahradou, v nadmořské výšce 480 m a najdete je v osadě Starý Dvůr u obce Kout na Šumavě. Rostou u rozcestí cyklostras 3 a 2014.

GPS: Loc: 49°24'30.032"N, 13°1'5.895"E

GPS: Loc: 49°24'35.778"N, 13°1'6.235"E

Zhůřský křemelák je asi 400 let starý památný dub letní (Quercus robur). Podle měření z roku 1975 má obvod kmene 509cm a je vysoký 23m. Dub je chráněn od roku 1997 pro svůj vzrůst, věk a také pro estetickou hodnotu. Křemelák je dub letní (Quercus robur) na rozdíl od drnáku, což je dub zimní (Quercus petraea).

Zhůřský křemelák se nachází asi 30m od hlavní silnice procházející obcí Zhůř z Nepomuku do Plzně nedaleko rozpadajícího se statku čp. 132. Asi o 100m dál jsou nad rybníčkem ještě další dva krásné staré duby, které nepožívají památkové ochrany. V nedalekých Chocenicích najdete chocenický drnák.

GPS: Loc: 49°32'11.613"N, 13°31'7.273"E

Kopec Zlín byl na počátku 20. století pkryt mozaikou hajních a keřových společenstev a ploch bez dřevin. Porosty byly protkány stezkami. Stávala tu výrovna, na stezkách se líčily nástrahy na škodnou. Území se dlouho využívalo jako bažantnice. Většinu součastného stromového porostu tvoří duby přibližně osmdesát let staré. Na Zlíně je zajímavé zejména bylinné patro, kde lze nalézt například rostliny jako bělozářka liliovitá, zimostrázek alpský, řimbaba chocholičnatá, zvonek broskvoňolistý a klubkatý, konvalinka vonná, hvozdík pyšný pravý, lilie zlatohlávek, pupava obecná, jaterník trojlaločný, jetel alpinský či růže galská. Zdejší koncentrace zvláště chráněných a vzácných teplomilných druhů rostlin nemá na Plzeňsku obdoby. Přístup do rezervace je pouze po úvozové cestě od Lišic. U místní komunikace ze Snopoušov do Krasavců je informační tabule.

GPS 49°36'18.304"N, 13°22'11.248"E (v mapě)

Chejlava je národní přírodní rezervace uprostřed přírodního parku Buková hora - Chýlava severozápadně od Nepomuka. Představuje původní bukový porost s prastarými exempláři buků a suťovými lesy a hájovou květenou vyhlášená chráněná již od roku 1933. Roste zde například oměj vlčí (Aconitum vulparia) nebo lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

Kolem rezervace vede zelená turistická značka po zpevněné cestě, lze na ni odbočit na křižovatce Na kole z CT 2148. Vstup do rezervace je zakázán.

Zbytek zachovalé různověké doubravy v polesí Vysoká jihozápadně od obce Čižice na převážně jihovýchodně orientovaných svazích. Je zde pestrá hájová květena např. jaterník trojlaločný, bělozářka liliovitá, lilie zlatohlávek, jetel alpinský.

Přírodní památka je přístupná po červené turistické značce z Čižic do Předenic. Část této cesty je však na kole jen těžko sjízdná.

GPS 49°38'12.296"N, 13°23'25.624"E (v mapě)

Zbytek třetihorní čedičové sopky na levém svahu údolí říčky Třemošné představuje nejjižnější polohu třetihorních neovulkanitů v Českém masivu ležící na jižní periferii Doupovských hor, s nimiž má pravděpodobně společný zdroj magmatu. Příčina ojediněle erupce Příšovské homolky je zřejmě tektonická. Sopka vznikla na křížení velkého příčného zlomu, vedoucího od Všerub k Plzni, s pásmem zlomu tvořících osu plzeňské pánve. Erupci pravděpodobně způsobil styk vystupujícího magmatu se zvodnělými partiemi permokarbonu. Forma povrchové sopečné exploze je v Českém masivu ojedinělá. Výplň objektu tvoří komínové brekcie, tvořící někdejší jícen a sopouch, žíly čedičové horniny, které prorážejí komínovou brekcii a tvoří výplň Starých trhlin, a vrstvy sopečných popelů a tufů na obvodu tělesa. Chráněno již od roku 1933. Nejblíže vede CT35 v Ledcích, odtud je nutné jet necelé 3 km do Příšova a zde odbočit doprava na Nevřeň. Asi 1,2 km od křižovatky v Příšově hledejte homolku po pravé straně na svahu u lesa.

GPS  49°49'2.372"N, 13°17'50.494"E (v mapě)

Příkrá skalnatá stráň přecházející postupně až do roviny východně od příměstské části Bukovec při pravém břehu Berounky navazující na severní straně na přírodní rezervaci Háj Cenný přirozený reliktní bor a smíšený lesní porost habrové doubravy s bohatou hájovou vegetací.Typické jsou tu  habrové háje, v nichž vedle habru obecného roste také dub zimní a letní, lípa srdčitá, javor klen, mléč a babyka, jeřáb břek a bříza  bílá. Stromy na podzim opadávají, les se prosvětlí, aby na jaře mohly v podrostu vykvést rostliny jako sasanka hajní a pryskyřníkovitá, konvalinka vonná, dymnivka dutá a bobovitá, jaterník trojlaločný, ostřice třeslicovitá (známá jako čalounická tráva) kopytník evropský a kokořík mnohokvětý a zákonem chráněná lilie zlatohlávek (kvete v červnu). V létě, kdy jsou koruny olistěny vykvétají stínomilné rostliny. Pro tyto acidofilní doubravy k nim patří jestřábník Lachenalův, bika hajní, brusnice borůvka a rozrazil lékařský. Pozoruhodnou rostlinou zdejších lesů je kyčelnice cibulkonosá, rozmnožující se pomocí pacibulek  vyrůstajících v paždí listů. Vede zde NS Zábělá. Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen. Smíšená habrová doubrava s hájovou vegetací, jako např. kyčelnicí cibulkonosou. Vede zde NS Zábělá.  Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen.

Zdroj tzv. plzeňské lázeňské vody, dnes v areálu nemocnice v Kotíkovské ul. V bažinatém okolí bývalo mno­ho jiných pramenů, pokládaných za léčivé. O využití vod k léčebným účelům uvažoval už plzeňský lékař Bernard Říha (1740-1794). Z pod­nětu plzeňského purkmistra Martina Kopeckého byl pramen v r. 1833 podchycen a využíván pro pitné kúry, zčásti byla voda vedena potru­bím do nově zřízené budovy lázní (dnes Lochotínský pavilon) a vyu­žívána pro vanové koupele. Nad pramenem byla postavena kamenná kolonáda, zvaná templ. V r. 1883 byl pramen pojmenován Kopeckého po tehdejším plzeňském purkmistrovi. Podle současných plat­ných kritérií nejde o minerální vodu, i v minulosti se mohlo jednat spíše o přírodní léčivou vodu. Dnes voda naplňuje bazén pod prameništěm. Údajné léčivý lázeňský pramen, dříve vedený do Lochotínských lázní. Nyní pramen pojmenovaný po jednom z plzeňských purkmistrů napájí bazén pod prameništěm.

Stráň nad Berounkou navazující na jižní straně straně na přírodní rezervaci Zábělá.Bohatá hájová vegetace v dubohabrové doubravě. Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen. Smíšená dobohabrová doubrava s hájovou vegetací.  Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen.