Ota rozváží zásilky na kole s vlekem po Plzni skoro každý den. I v zimě.

Když jsem před Vánoci zahlédla kurýra na nákladním kole s logem DPD, zajásala jsem. Konečně se i u nás doručují aspoň některé zásilky bezemisně na kole. Jen co pominul předvánoční shon, vypravila jsem se s ním na trasu se zásilkami pro adresáty. Bylo zajímavé zjistit, proč tato služba vznikla, jak se rozvíjí a jak ji vnímají lidé kolem i sám kurýr. Rozhovor a část dne na kole s kurýrem mi mnohé prozradily.


Autor: cykloRADKA Aktualizace: 04.02.2021

V Plzni zatím na elektrokole s přívěsem rozváží jediný kurýr - Otakar Bartošík. V únoru 2020 usednul na služební kolo s přívěsem poprvé a teď s ním rozváží zásilky adresátům denně. I když teď už není v ČR sám. Má kolegy v Praze, Brně a Ostravě. Celkem 6 kurýrů. To, co jsme viděli ve Vídni, či v Budapešti, přichází i do České republiky. Souvisí to nejen s houstnoucím provozem ve městech, ale také se stále zelenějším myšlením hlavně mladých lidí. Rozvoz menších zásilek na kole po městě má ale i další výhody. „Hlavní motivací celé skupiny DPDgroup je společenská odpovědnost, vše je součástí našeho programu společenské odpovědnosti DrivingChange, který aplikujeme napříč DPDgroup. V případě citlivého doručování ve městech nám jde hlavně o zdravější městský život a s ním související ekologické doručování. A to v ČR nejen na elektrokolech, ale také pomocí rikš (tříkolek) nebo pěších kurýrů. Ve strategii DrivingChange jsme se zavázali k neutralizaci uhlíkové stopy a proto kompenzujeme 100 % všech vyprodukovaných emisí, emise CO₂ tedy snižujeme na nulu. Využíváme k tomu i kompenzační projekty a emisní povolenky, monitorujeme kvalitu ovzduší. Do roku 2025 chce DPD v Česku doručovat v Praze a Ostravě pouze bezemisně a následovat budou pravděpodobně další města," uvedl na dotaz naší redakce generálního ředitele DPD Miloš Malaník.

S Otou Bartošíkem jsem absolvovala jen část jeho trasy, během které jsme doručili skoro polovinu z celkových 30 zásilek toho dne. „Dnes to bude napřed lokalita U Ježíška, pak Doudlevce, potom centrum města kolem Škroupovky, Skvrňanská, Doubravka a na konec Červený Hrádek a Újezd," oznámil mi Ota, když si srovnal zásilky podle pořadí na trase. Pak si je ještě jednou zkontroloval při nakládání do cyklopřívěsu a během deseti minut jsme vyrazili do nevlídného počasí. Bylo pod mrakem, ale na únor nezvykle teplo, během cesty ale začalo pršet. Pro zkušeného kurýra a cyklistu to ale překážka nebyla. Měla jsem co dělat, abych mu hlavně do kopců na svém městském kole bez motoru stačila. Už při předávání jedné z prvních zásilek jsem se přesvědčila o tom, že dobře komunikuje a lidé to oceňují.

Jeden adresát, když mne viděl, že kurýra doprovázím a fotím při práci, si řekl, že si to musí také vyfotit. Zeptala jsem se ho, zda je rád, že mu byla zásilka doručena na kole. Řekl, že je mu to jedno. Prý je to nesystémové. Myslel si totiž, že v lijáku musí kurýr zásilku naložit do auta a přijet autem. Ota ho ale vyvedl z omylu slovy: „Když vím, že bude celý den pršet, tak s vedením našeho depa domluvím, kolik zásilek si vezmu na rozvoz a jedu. Dnes to bylo zrovna 30 kusů. Doručování v dešti je totiž časově náročnější. Déšť je dobrý, když do něj máte vybavení. Horší je to, když je náledí."

Nejdříve jsem se Oty Bartošíka ptala na jeho práci, pak na kolo.

plzenskonakole.cz: Jak jste se k této práci dostal?
kurýr Ota: Byl jsem asi 2 roky skladníkem v DPD. Asi tak před rokem přišla nabídka z vedení, že budeme rozvážet na kole, tak jsme si řekli, že to zkusím. Já jsem byl úplně první cyklokurýr v naší republice. Již nyní jsou další v Praze a Brně. Začal jsem v únoru. Začátky byly horší. Dělal jsem skladníka, ale také jsem rozvážel autem. Za mlada jsem na kole jezdil hodně, třeba i stokilometrové výlety. Pak přišla práce, rodina a přibral jsem. Byl to tak způsob, jak spojit příjemné s užitečným. A také se mi líbila myšlenka ekologického provozu. Co jsem ale nečekal, bylo, že na kole je to někdy lepší než autem. V centru kolem Husovky, Americké je to autem náročné, občas vznikají nebezpečné situace, ale na kole jste obratnější, menší a často je to i rychlejší. Ta myšlenka rozvozu na elektrokolech má určitě smysl.

plzenskonakole.cz: Jak to vnímají adresáti?
kurýr Ota: Devadesát procent lidí je z toho nadšených, jsou za to rádi. Hlavně ti mladí. Vítají i to, že nemusejí tolik spěchat dolů, protože já mohu s kolem zajet na chodník, kde můžeme předání v klidu vyřídit. Najdou se i tací, co v tom nevidí smysl, protože si myslí, že se na kole nerozveze tolik zásilek. Převažují ovšem pozitivní reakce.

plzenskonakole.cz: Setkal jste se s nějakou negativní reakcí?
kurýr Ota: To ani ne. (Smích) Občas si někdo myslí, že jsem přišel o řidičák. A třeba z auta na mne houkne: „Ty nemáš řidičák?" To se mi ale stalo jen několikrát.

plzenskonakole.cz: Stává se, že vás lidé nějak ocení za dovoz zásilky na kole?
kurýr Ota: No, třeba počasí má vliv na to, kolik dostanu dýško. Když prší, tak dostanu víc.

plzenskonakole.cz: Než jste začal dělat cyklokurýra, jak moc jste jezdil na kole? Jak náročná to pro vás byla změna přesedlat z běžného kola na elektrokolo s nákladem?
kurýr Ota: Před 8-10 lety jsem jezdil na kole hodně, třeba i do práce víc než 10 kilometrů denně, takže jsem nějaký základ měl. Když jsem začal jezdit jako kurýr, tak jsem to cítil v nohách tak první dva týdny. Teď mi to ale už vůbec nepřijde.

plzenskonakole.cz: Kolik denně najedete?
kurýr Ota: To se odvíjí od dvou věcí: Od toho, kolik mám připraveno zásilek, a od toho, kam všude musím jet. Minimum je 30 zásilek, maximum bylo, myslím, 65, možná 70. Nejvíce zásilek jezdí v úterý a ve středu. Většinou jezdím do centra Plzně a na Doubravku. Kromě Nové Hospody jsem asi v Plzni rozvážel všude.

plzenskonakole.cz: Sledujete, kolik třeba na kole při závozu nastoupáte za den metrů do kopců?
kurýr Ota: Mám kamarády, kteří si to sledují, ale ti mají kolo jako hobby. Já si ale nikdy kilometry ani nastoupané metry neměřil, nikdy jsem totiž neměl ani cyklokompjůtr.

plzenskonakole.cz: Co byste doporučil tomu, kdo by chtěl dělat kurýra na kole?
kurýr Ota: Měl by mít vztah ke kolu - bez toho to nejde. Myslím, že člověk nepotřebuje extra fyzičku, spíš je nutné mít návyky na kole z jízdy po městě. Musí se umět pohybovat v městském provozu a nesmí být z cukru - běžně jezdíme i za deště. Ale když je náledí, tak někdy nevyjedeme. Jet na náledí s vozíkem z kopce je prostě nebezpečné. Zrovna minulý týden v pátek jsem to zkusil a u Papírenské lávky jsem uklouznul a spadnul. Člověk musí umět padat... (smích)

plzenskonakole.cz: A co když se vám něco stane?
kurýr Ota: Ten páteční pád byl asi po čtyřech měsících. Ale zase jsem jel dál.

plzenskonakole.cz: Jak to vnímali vaši kolegové?
kurýr Ota: Většina z nich chtěla jezdit velkým autem a nevěřila, že je to na kole nějak realizovatelné a efektivní doručování. Když pak viděli, že jsem rozvezl 60 zásilek a přijel jsem v půl třetí — ve tři odpoledne, tak viděli, že to smysl má.

plzenskonakole.cz: Takže jste je musel přesvědčit, že to jde?
kurýr Ota: Ano, ale těch, co mi nevěřili, byla menšina.

plzenskonakole.cz: Když jste nemocný, zastoupí vás na kole někdo?
kurýr Ota: Ne, jsem tu na kole sám, ale když onemocním já nebo někdo z řidičů, tak pak firma musí zajistit, aby balíky někdo rozvezl.

plzenskonakole.cz: Co výbava na cestu? Co si vozíte?
kurýr Ota: Většinou si vozím pití, když toho mám hodně, tak si vezmu malou svačinu. A k tomu jen pár věcí, které si člověk veze, když jede na kole na výlet - nářadíčko, věci na opravu defektu a tak.

plzenskonakole.cz: Jak plánujete trasu?
kurýr Ota: Dřív jsem jezdil s navigací, kterou jsem měl v kapsičce vpředu, ale stále mne zdržovalo vyndavání a zandavání, když jsem musel z kola se zásilkou nahoru. Když tu oblast neznáte, tak s navigací jet musíte, ale lepší je to zvládnout bez ní. Je to spousta zbytečných manévrů. I kdyby to byla jen minuta a musíte to za den udělat 30x, tak je to pak půlhodina. Je to stejný způsob přemýšlení jako u kurýrů v autě: nedělat zbytečné věci, aby jim práce odsejpala. Já už teď jen koukám na svůj skenner (Pozn. red. profi výbava každého kurýra - více níže), kde je číslo domu, kam doručuji, abych ho nehledal. Ulice v Plzni ale už znám. Určitě využívám zkratky (cyklisté jim říkají myší díry), ale i stezky, třeba podél vody. Záleží na tom, kam vezu zásilky. Důležitý je pro mne čas, tak se snažím vyhýbat semaforům.

plzenskonakole.cz: Porušujete často pravidla?
kurýr Ota: To se snažím nedělat. Jen posledních 10-20 metrů k domu občas jedu na kole, ale pomalu, abych neomezil chodce.

plzenskonakole.cz: Tohle kolo je kolo, se kterým jste začínal?
kurýr Ota: Ano, jen ještě nebylo ve firemních barvách.

plzenskonakole.cz: Máte baterii?
kurýr Ota: Mám dvě. Jsou vyrobené na zakázku. Byly docela drahé, ale dá se s nimi ujet až 150 kilometrů. Já jsem na tak silném elektrokole před tím ještě nejel. Plně naložený vyjedu kopec z Doudlevec na Homolku a ani o tom nevím. DéPéDéčko udělalo hodně proto, aby kurýr po práci nebyl sedřený.

plzenskonakole.cz: Takže tohle kolo už je teď vychytaný?
kurýr Ota: Měnili jsme jen zámek. Teď mám tento velký na motorky. Člověk musí myslet na to, že má kolo za skoro sto šedesát tisíc a rozmýšlet, kde ho nechat a na jak dlouho.

plzenskonakole.cz: A co vozík? Pokud se nepletu, jako jediné vozidlo ve firmě má krom červeného loga DPD zelený polep s nápisem Zero emission a Electrically assisted.
kurýr Ota: Přívěs má asi 20 kg. Já v něm vozím od 30 do 50 až 60 kg. Neberu zásilky, které mají 10 kilo nebo víc, protože by to rozhodilo stabilitu vleku. To je maximum, abych mohl jet bezpečně. Musím vozit malé skladné balíky a ty navíc nesmí být moc těžké.

plzenskonakole.cz: A proč na něm nemáte také blatníky? Nemohla jsem za vámi jet, jak to na mne stříkalo.

kurýr Ota: Na to jsem upozorňoval už před zimou, ale zatím je nemám.

plzenskonakole.cz: Jezdíte i za nepříznivých povětrnostních podmínek, v zimě i za deště. Projevilo se to nějak na vašem zdravotním stavu? Jak často stůněte?

kurýr Ota: Nevidím změnu na zdraví, spíš se to projevilo na postavě. Zhubnul jsem pár kilo.

plzenskonakole.cz: Měl jste možnost mluvit o vaší práci s cyklokurýry z jiných měst a vyměnit si třeba zkušenosti?

kurýr Ota: Ne, to ne.

S Otou a jeho cargobikem jsem zažila sice jen kus jeho pracovního dne, ale brzy mi bylo jasné, že má svou práci rád a jízda na kole mu ani v dešti nedělá takový problém, jak si někteří kolem něj možná myslí. Docela bych mu přála, kromě dalších stovek cyklokilometrů bez nehod, také pevné zdraví a třeba i nějaké nové kolegy v sedle i v Plzni. Podle DPD by se v jarních měsících měla flotila rozšířit. Možná se ale chytnou za nos i další doručovací firmy a přehodnotí svůj vozopark a my budeme potkávat na stezkách i jiných komunikacích další cargobiky. Těch, co by tuto práci chtěli dělat, by se v Plzni, myslím, našlo dost. 

Kurýři DPD na kolech v číslech

Přečtěte si také

Honza Hojgr: Plzeňské ulice jsem poznával 5 let na kole - rozhovor s cyklistou, který se rozhodl poznat své nové město ze sedla svého bicyklu jednu ulici po druhé

Plzeňáci na dvojkole - rozhovor s manžely Vřešťálovými, kteří spolu jezdí na dvojkole

Svatební průvod bicyklový - už jste viděli svatbu na kolech? Prohlédněte si naši fotogalerii a nechte se inspirovat...

Fotogalerie

Ota rozváží zásilky na kole s vlekem po Plzni skoro každý den. I v zimě.

Jezdí na speciálním elektrokole ve firemních barvách DPD, kde má i GPS modul.

Jen přívěs na zásilky je jako jediné vozidlo v plzeňské pobočce DPD zelený. Je totiž bezemisní.

Kolo i vlek mají bytelný stojánek.

Odpružení a dvě vestavěné baterie dělají z jeho služebního nákladního kola pohodlný stroj.

Kolo má 10 převodů.

Obě kola kryjí dlouhé blatníky

Když se musí Ota od kola vzdálit, použije bytelný řetězový zámek.

Skříňka na zásilky má svůj vlastní zámek.

Zásilky Ota vyzvedává na "své" rampě

Dnes ho čeká jen asi 30 zásilek.

S pomocí mobilu a speciálního programu si je skládá podle pořadí, jak je bude na trase doručovat

Postupně je ukládá do svého vleku a znovu kontroluje pořadí.

První doručované zásilky jedou vpředu. Štítek s adresou musí být nejlépe nahoře.

Před cestou jestě musí zvolit rychlost přepravy, podle ní systém zákazníkovi pošle SMS s plánovanou dobou doručení.

S naloženým vlekem vyrází z plzeňského depa DPD v Božkově.

V dopravním provozu se musí řídit pravidly.

Stejně tak na cyklostezkách.

Používá frekventované cyklotrasy, takže k lokalitě U Ježíška jede Zahradní ulicí.

Po silnici i po stezkách se pohybuje s jistotou zkušeného cyklisty.

Denně tak najede v práci na kole s vlekem po Plzni až 60km.

První zastávka v lokalitě U Ježíška.

Adresát nejprve elektronicky potvrdí zásilku.

Pak Ota pokračuje po Papírenské lávce do Doudlevec.

Po chvíli zastavuje a volá nejbližšimu adresátovi, že bude během pár minut na místě.

Za chvíli už u něj zvoní na zvonek.

A vytahuje balíček ze skříňky na vleku.

...a balíček předává.

Často musí při doručení zajet až ke v chodu domu.

Někdy je chodník úzký, ale při dobré vůli se lze s chodci domluvit.

Někdy je adresát balíčku přímu u cyklostezky.

Někteří bezemisní doručení vítají.

Pro jiné je to kuriozita, kterou si musí vyfotografovat.

A dobře prohlédnout!

Jízda po Plzni přináší i některá úskalí - například šlapání do kopce...

... nebo nepříjemné odbočování na frekventované komunikaci, když je nutné zajet do dvora.

Horní deska vleku pak může posloužit k předání či podpisu.

Při přejíždění frekventovaných komunikací musí být kurýr stále ve střehu.

Proplétat se s vlekem na kole mezi auty není jen tak.

Škoda, že po Plzni nejezdí více cyklokurýrů. Podél většiny frekventovaných komunikací vedou totiž cyklostezky.

Ota jezdí po Plzni za každého počasí. Jen na náledí prý raději ne.

Škoda jen, že ty dlouhé blatníky nemají i kola jeho vleku. Musela jsem za ním jet v odstupu, abych mne nezasáhla sprcha špinavé vody odletující od jeho kol.