V létě lze cestu z Kašperka do Ostružna zkrátit přes Klepačku

Trasa nás provede nejkrásnějšími místy této části Pošumaví. Začíná a končí v Žihobcích, které bývaly za Lamberků sídlem šlechty, která ze žihobeckého zámku spravovala rozsáhlé panství. Projedeme místy, kde nejznámější z Lamberků, Gustav Jáchim, pojal za ženu Kateřinu, ženu prostého rodu, i lesy, kde tak rád lovíval. Tato trasa je pro zdatné cyklisty, které odmění fantastickými pohledy do této části Pootaví nejen od loveckého zámečku, ale i ze strážního hradu Kašperk, kde se natáčela známá pohádka Anděl Páně.

 

Start a cíl: Žihobce

 

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 20.02.2014

Zdejší kraj láká k vyjížďkám romantiky, kteří hledají tajemná místa opředená legendami. Místa zasazená do krásné přírody orámovaná z jedné strany Šumavou, z druhé Svatoborskou vrchovinou, kde pod romantickou zříceninou hradu Rabí protéká temně zbarvená voda zlatonosné Otavy. Není divu, že se sem majitel Lamberského panství se svou ženou Bedřiškou přestěhovali. Jan Filip z Lamberka spojil panství Žichovické, Rábské, Žihobecké a Nezamyslické a spolu s panstvím v rakouském Steyru a v Kitzbühelu v Tyrolsku v dominium a svázal jej tzv. fidejkomisem. Panství tak nesmělo být rozděleno ani prodáno, ale pouze zděděno. Protože však jeho přímá rodová větev vymřela, přešlo dědictví, včetně statků v Rakousku a v Tyrolsku, na mladší bavorskou větev Lamberků reprezentovanou Karlem Evženem z Lamberka. Přestože mu jeho žena Bedřiška z Lamberka porodila celkem 8 dětí, dospělosti se dožil jen Gustav Jáchim. Jediný dědic Lamberského panství se ale kvůli pokusu o atentát na císaře nesměl oženit. V Žihobcích se zamiloval do dcery šafáře, a přestože nebyli sezdáni, choval se ke Kateřině, jako by byla kněžna - dal jí vzdělání a žili spolu jako by byli manželé. Kateřina mu povila 10 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. 9 dětí bylo nemanželských, až desáté se narodilo v manželství. Teprve v roce 1855, když už spolu více než 10 let žili, dovolil císař Gustavu Jáchimovi z Lamberka pojmout Kateřinu za svou ženu. Svatba se konala ve strašínském kostele v roce 1855. Jejich štěstí ale netrvalo dlouho, neboť Gustav Jáchim roku 1862 zemřel. Kateřinu, která nebyla šlechtického rodu, pak ze žihobeckého zámku vyhnali a tak svůj život dožila u syna v rakouském Kitzbühelu. Chcete-li se vydat na kole po stopách zdejší šlechty, pojeďte s námi na tři poznávací trasy Krajem kněžny Káči...

Kraj kolem zlatonosné Otavy se od Horažďovic pozvolna zvedá k šumavským hřebenům. Zdejší krajina je pestrá, skýtá nádherné vyhlídky, úžasné sjezdy a je protkaná množstvím památek, spojených s Lamberky, kteří zde více než dvě století vládli svým rozsáhlým statkům. Hrady a hradní zříceniny (Kašperk, Rabí), rozhledny (Svatobor, Sedlo) i šumavský hřeben s Javorníkem, Ždánovem a Sedlem svírající spolu s bystře tekoucí Otavou tento kraj, skýtají tolik inspirace k výletům na kole. Mnohde podmáčená luka, kde můžete zahlédnout plané orchideje, či romantický pohled na zříceninu Rabí z druhého břehu Otavy, to vše sem láká nejen bikery, ale také cykloturisty, co se neváhají kvůli pěknému zážitku opřít pěkně do pedálů. Jak individiálům, tak skupinkám nabízíme 3 tipy na zajímavé výlety. Chcete-li si je opravdu užít, objednejte si doprovod cykloprůvodce, který s vámi trasy projede nebo vám je i na míru upraví. Ukáže vám tajemná místa, provede vás i pěšinkami a zastaví s vámi u místních specialit... 

Trasa B - Po hranicích Lamberského panství a jeho honitbách (černá 45km, z Žihobec)

Když ještě chodili lidé hlavně pěšky a jen někteří mohli jet na koni či na voze, měly místní hranice daleko větší význam. K vyznačení hranic panství se používalo mezníků. Mezní kameny bývaly opatřeny symbolem příslušnosti k panství. Lamberské panství nechal mezními kameny vyznačit Jan Filip z Lamberka. Do současnosti se zachovalo jen několik kamenů s vytesanou korunkou a letopočtem. Jeden z nich v žihobeckém zámeckém parku, jiný u Parýzku, další u Turkových ve Frymburku a u cesty pod Javorníkem. V kraji se ale zachovalo také velké množství silničních patníků. Bíle natřené žulové kvádry se žlutou, modrou nebo zelenou „čepičkou" už jinde na Plzeňsku neuvidíte i přesto, že zde ještě v sedmdesátých letech minulého století bývaly. V pravidelných odstupech a s označením pořadovým číslem ukazovaly vzdálenosti na zdejších cestách.

Trasu plnou přírodních zajímavostí a vyhlídek začneme v Žihobcích u infocentra, kam je to jen 5,5km od železniční zastávky Žichovice. Přes jednu z nejstarších obcí zdejšího kraje, Bukovník, se po CT 121 vydáme do Soběšic a podél potoka do Panských mlýnů. U Parýzku můžeme pohledat pamětní kámen s nápisem Bůh žehnej majiteli panství Žichovic ležící nedaleko místa, kde stávala hájenka U Rebšteka. Přírodní památka Na Volešku ale na kole přístupná není, jde totiž o vlhkou podhorskou louku. Pokud si chcete Strašínskou jeskyni prohlédnout zevnitř, zjistěte si předem ve strašínském infocentru, zda je otevřená. Asi 300 metrová odbočka z trasy stojí za to. Muzeum řemeslné výroby v Nezdicích na Šumavě je hned u silnice do Pohorska. Než se vydáte k loveckému zámečku Záluží, v jehož blízkém okolí skolil vášnivý lovec Gustav Jáchim z Lamberka medvěda, natočte si vodu ze Zázračné studánky u muzea. Na kraji lesa rozhodně zastavte. Zdejší vyhlídka na Pošumaví patří k nejkrásnějším. Vrstevnicová lesní cesta po CT 1144 vás dovede až k silnici vedoucí k hradu Kašperk. Ze Žlíbku k němu dojedeme po CT 1140. Půvabný hrad známý z pohádky Anděl páně a dříve nejvyšší strážní hrad českého království, na jehož nádvoří si můžete často zastřílet z luku, nabízí jedinečnou vyhlídku do krajiny. Zasloužený sjezd je pak odměnou za výstup k hradu. V Albrechticích zajeďte ke starému kostelíku jen kousek od pensionu Pod Sedlem. Zdejší zmrzlina je v kraji vyhlášená. Vyjet na rozhlednu Sedlo ale zvládnou jen ti nejzdatnější. Do Kadešic se pak dá jet po slušné polní cestě, do Žihobec je to už přes Rozsedly jen po silnici. V horkých dnech můžete trasu zakončit na žihobeckém koupališti, v chladnějších pak prohlídkou zámku a zámeckého parku.

Zajímavá místa na trase

Žihobce
Nevelká obec nabyla během své historie největšího významu v době, kdy se kníže Karel Evžen z Lamberka se svou chotí Bedřiškou rozhodli na zdejší panství přesídlit ze Salcburku (1710). Kníže přebudoval zdejší zámek, přistavěl skleník a Žihobce se staly centrem rozsáhlého Lamberského dominia. Žihobecký zámek byl postaven v 17. stol. v renesančním stylu rodem Koců z Dobrše. Až do roku 1688, kdy se sem tehdejší pán panství Ferdinand Isellin rozhodl přestěhovat a přestavět jej v barokním slohu, nebyl obydlen. Od roku 1710 je zámek majetkem Lamberků a součástí fidejkomisního panství. I poté dlouhou dobu nebyl obýván a nějaký čas dokonce sloužil jako sklad obilí. Teprve ve třicátých letech 19. století, když se tehdejší majitel kníže Karel Evžen z Lamberka rozhodl do Žihobec přestěhovat, zde jeho syn Gustav Jáchim vybudoval rozsáhlý park a zimní zahradu. Dnes sídlí v zámku základní škola a Muzeum Lamberská stezka. Ve zdejším Infocentru můžete zakoupit i turistickou známku. Zámecký park prošel revitalizací a jeho zajímavá místa od června 2013 propojí nová naučná stezka. V jeho horní častí najdete jeden z mezních kamenů Lamberského panství (přesunut z původního místa) a vyhlídkové kamenné lehátko zvané Lamberkovo lože, které zde nechal zřídit Gustav Jáchim. Od mezního kamene v nejvyšší části parku je krásně vidět na okolní vrcholy Javorník (1065 m), Ždánov (1064 m) a Sedlo (902 m). V obci celou řadu let působil Divadelní spolek Tyl, který byl ustanoven v roce 1901. V roce 1919 obec zakoupila pro herce budovu bývalého zámeckého skleníku, přestavěla ji, a Žihobce se staly jednou z mála vesnic v Čechách, která měla budovu určenou výhradně divadlu. V roce 1971 byla při příležitosti 70. výročí uvedena Tylova hra Paličova dcera. Poslední na dlouhou dobu odehranou hrou byla hra Honorace z Pastoušky v roce 1978. Za dobu své činnosti uvedli ochotníci 244 divadelních her od 121 autorů. O významu spolku a divadelní činnosti svědčí i fakt, že obec Žihobce má dnes ve svém znaku symbol divadla - divadelní masku. Divadelní tradice byla v roce 2013 obnovena.
V obci Žihobce se nachází dva obchody a hostinec. Za parních letních dnů se můžete zchladit na koupališti TJ Žihobce, kde najdete i sportovní areál s tenisovými dvorci a fotbalovým hřištěm a kde se můžete i ubytovat.

Bukovník
Ves byla zřejmě založena příslušníky slovanského kmene Zličanů a snad i Doudlebů, v místě, porostlém bukovým lesem a patří mezi nejstarší osady v této krajině. Staré pomístní názvy a četné nálezy zlomků keramiky lidu popelnicových polí na vrchu Blažňově, svědčí o pozdním přetrvávání předkřesťanského pohanského kultu. V roce 1040 byl Bukovník spolu s dalšími osadami věnován knížetem Břetislavem Břevnovskému klášteru. Bukovnický kostel je zasvěcený sv. Václavu. Byl vybudován vladykou Dobczem z Bukovníka již v polovině 13. století. Na kostele jsou patrné znaky románské architektury, za ním jsou úchvatné výhledy do krajiny. Jen kousek před Bukovníkem přes silnici od hřbitova stojí zdáli viditelná sýpka. Je postavená na místě starého hřbitova zvaného Krchůvek. Místo původních dřevěných křížů zde stojí teď tři kříže železné, zasazené v oblých kamenech prý již z předkřesťanské éry. Podle pověsti se zde sloužily polní mše podobojí, což by svědčilo o přítomnosti husitů.

Strašín
Kostel Narození Panny Marie stojí na krásném vyvýšeném místě zřejmě již od 13. stol., kdy býval opevněn. Ke kostelu se váže legenda o strašínském zázraku. Podle ní se Martin Rezek, zdejší farář požívající v Prácheňském kraji pověst světce, horlivě modlil k Panně Marii a přál si ji spatřit na vlastní oči. Toto přání se mu vyplnilo a uviděl tak sedící Pannu Marii s Ježíškem v náručí. Matka Boží na místě svého zjevení vytlačila v kameni důlek. Voda, která se v něm vždy drží, je prý léčivá, především na oční choroby. Ve strašínském kostele po císařském posvěcení došel svatbou v r. 1855 církevního spojení svazek Gustava Jáchima z Lamberka s Kateřinou řečenou Káčou. Kostel je přístupný pouze v době bohoslužeb.
Strašínská jeskyně s jezírkem a pozoruhodnými mísovitými a hrncovitými prohlubněmi ve stropě je jediná větší krasová jeskyně v systému sušicko-strakonických vápenců. Za 6 m dlouhým vstupním otvorem je 23 m dlouhá síň v některých místech až 3 m vysoká. Síň se pod úhlem asi 30 ° svažuje k severu, kde je v nejhlubším místě podzemní jezírko, jehož hladina vody kolísá podle množství srážek. Původ vody v jeskyni zůstává dodnes záhadou, dosavadní pokusy zjistit, odkud přitéká, skončily nezdarem. Pozoruhodné velmi dobře vyvinuté mísovité a hrncovité prohlubně ve stropu jsou ukázkou koroze způsobené kondenzovanou vodou a k jejich vývoji v určité míře dochází i v současné době. Jestliže hladina jezírka stoupne a voda zatopí spodní části jeskyně, v prohlubních se uzavřou vzduchové kapsy, odpařovaná voda se sráží na stěnách prohlubní, koroduje je, a celý útvar se tak prohlubuje. Jeskyně, která je nyní chráněná jako přírodní památka, bývá v sezóně otevřená, jinak je vchod uzavřen mříží. Otevírací dobu vám sdělí ve strašínském infocentru.

Nezdice na Šumavě
Malebná obec v sevření hřebene vrchů Javorník, Ždánov a Sedlo poprvé zmiňovaná roku 1396. Na návsi stojí kaplička z roku 1898, původně zasvěcená P. Marii, později sv. Antonínu, se zvonem z roku 1728. V obci jsou dvě studánky, té horní u Muzea řemeslné výroby s Infocentrem (po dobu letních prázdnin otevřeno Út-Pá 9- 17h), se říká Zázračná studánka. V dolní části obce při silnici do Strašína najdete krámek, kde se můžete, pokud budete mít štěstí, podívat, jak se dělají pravé šumavské perle, a třeba si i nějaké koupit. Krámek je hned vedle Pensionu pod Ždánovem.

Lovecký zámeček Záluží
Asi 1km nad obcí Pohorsko při CT1144 na kraji rozsáhlých lesů vrchu Ždánova. Byl vystavěn v novogotickém slohu a sloužil zároveň jako myslivna. Mezi Ždánovem a Královským kamenem zastřelil vášnivý lovec Gustav Jáchim z Lamberka za dramatických událostí medvěda. Na počest této události postavil revírník Josef Duben v roce 1836 kapli sv. Jana. Na cestě od zámku k lesu je jedna z nejhezčích vyhlídek na Lamberské panství. Dnes zámeček slouží jako ubytovací zařízení.

Kašperk
Nejvýše položený (886 m n.m.) královský hrad v Čechách tvoří s Velharticemi a Rabím šumavské trojhradí. Kašperk byl postaven za vlády Karla IV. (za pouhých 5 let) v letech 1356-61 jako strážní hrad na hranici s Bavorskem. Jeho osádka ale také střežila obchodní Zlatou stezku a zlatonosný revír na Otavě. Jedinečné prostředí středověkého hradu s živým nádvořím, kde si můžete třeba i zastřílet z luku nebo kuše, láká nejen turisty, ale i filmaře. Vzpomínáte, kde se Ivan Trojan jako Anděl páně potýkal se svým úkolem od svatého Petra? Jen asi půl kilometru od hradu se nachází Pustý hrádek, který je zříceninou předsunutého opevnění hradu Kašperku. I odsud je krásný výhled do okolí. Více na www.kasperk.cz 

Poznejte kraj kněžny Káči s cykloprůvodcem či cykloprůvodkyní

Pokud chcete poznat tento kraj opravdu pořádně s jeho zajímavostmi i historií, zvažte, zda pro vás není lepší objednat si (prodloužený) víkend na kole jako cyklobalíček. Co to znamená? Zajistíme vám ubytování dle vašich požadavků, převezeme zavazadla, pokud přijedete vlakem a po tomto krásném kraji vás provede na kole cykloprůvodce. Vy se tak budete moci kochat jízdou i památkami podle vlastních představ, nebudete muset řešit, kde se najíst, či kudy jet, protože průvodce za vás tyto starosti převezme. Ukáže vám zajímavosti, které byste i s mapou nenašli, dovede vás do hospody, kde budete spokojeni a v případě potřeby trasu vhodně upraví. Družstevní cestovní kancelář DCK WEST ve spolupráci s žihobeckým infocentrem nabízí zážitky v Pošumaví. Na kole krajem kněžny Káči je jedním ze zážitkových balíčků, který nabízí. Nabídku najdete zde.

Ubytování

Níže uvádíme jen vybrané ubytovací kapacity, ubytování na míru vašim požadavkům vám zajistí infocentrum Žihobce na tel. 724 895 012. Tam také získáte informace o celém cyklobalíčku, tedy nabídce pro poznání kraje kněžny Káči s cykloprůvodcem 

Žihobce

- Sportareál TJ Žihobce, tj.zihobce@gmail.com, rezervace ubytování: +420 723 166 303

- Penzion U zámeckého parku Žihobce +420 607 729 090, info@penziongalerie-sumava.cz

- Penzion pod Sedlem,  Albrechtice u Sušice, penzionpodsedlem@seznam.cz , tel. 774 071 770, 728 266 541

Horažďovice

- Hotel Prácheň, Strakonická 152, Horažďovice, info@hotelprachen.cz, tel. 376 383 634

Hoslovice

- Ranč U Starýho kance, Hoslovice 10, tereza@danek-group.cz, tel: 383 396 405

Nezdice na Šumavě

- pension U Potoka, Nezdice na Šumavě 32, Sušice, upotoka@atlas.cz, tel: 777 869 228

Soběšice

- Hotel Pod Hořicí, Soběšice 166, Sušice, hotel@sobesice.eu, tel: 724 028 664

- Penzion Rychta na Račánku, Žlíbek 17, Kašperské Hory, penzion@racanek.cz, tel: 376 582 117

Restaurace na trase

- Penzion pod Sedlem, teplá kuchyně, zmzlinový pult, terasa a sezení venku

Nezamyslice

- hostinec u Kopů, vyhlášená česká kuchyně

Mačice

- pension Mačl, steaky z místních chovů Aberdeen angus (vaří jen v pátek a sobotu večer)

Rabí 

- Rábská hospůdka, teplá kuchyně

- Hotel Atawa, teplá kuchyně

Strašín

- Pension pod Ždánovem, teplá kuchyně

Žihobce

- hostinec U Kotálů, teplá kuchyně

Žichovice

- hospoda a pension Na Růžku, teplá kuchyně

Doporučené mapy

Klatovsko, cykloturistická mapa č. 7, 1:75 000, pro Plz. kraj vydal Kletr 

Šumava - Železnorudsko, mapa č. 155, 1:60 000, vydal Shocart

Pošumaví - Klatovsko, mapa č. 135, 1:60 000, vydal Shocart

Šumava - Klatovsko, cykloturistická mapa č. 132, 1:70 000, vydala Kartografia Praha

Strakonicko - Blatensko, cykloturistická mapa č. 136,  1:70 000, vydala Kartografia Praha

Pootaví-Sušicko, Horažďovicko, mapa KČT č. 68, 1:50 000

Klatovsko, cykloturistická mapa 1:60 000, vydal AG Akcent pro město Klatovy

Infocentra

Žihobce - Infocentrum a Muzem Lamberská stezka, tel. 724 895 012

Sušice - Městské informační centrum Sušice, tel. 376 540 214

Rabí -  Informační centrum, tel. 376 596 569

Strašín - Infocentrum Strašín, tel. 602 255 458 (Jiřina Novotná)

Horažďovice - Regionální informační centrum Prácheňska, tel. 376 511 999

Cykloservisy

Horažďovice

Cykloservis Faust, Strakonická 883, tel. 376 513 261, v.faust@tiscali.cz

Sušice

Cykloservis  Petr Čácha, Příkopy 26 (v mapě zde), tel. 376 526 502, 376 526 502, kolacacha@kolacacha.cz  

CYKLOSERVIS - Vlastimil Míčka, Havlíčkova 93 (poblíž městského kina, v mapě zde), tel. 603 543 503, cyklomicka@gmail.com

Cyklobalíček „Na kole Krajem kněžny Káči” tvoří

trasa A - Za dávných časů a jejich časoměření (červená 47 km, z Horažďovic)

trasa B - Po hranicích Lamberského panství a jeho honitbách (černá 45 km, ze Žihobec)

trasa C - V dohledu hradu Rabí (zelená 48 km, ze Sušice)

Tiskové a internetové provedení tras Na kole krajem kněžny Káči podpořil Plzeňský kraj, provozovatel internetových stránek www.turisturaj.cz.

Fotogalerie

Vyjíždíme z centra Lamberského domínia, z Žihobec

Hraničních mezníků panství tu teď už moc není, zato silničních patníků je ve zdejším kraji dost

Během jízdy se můžete kochat nádhernými vyhlídkami do krajiny směrem do vnitrozemí

Zdejší louky jsou plné krásných květů

Na podmáčené louky vč. té Na Volešku ale neradno chodit

Strašínský kostel, kde si Gustav Jáchim vzal Kateřinu, je vidět už zdáli

Strašínské zelené infocentrum bývá otevřeno i o víkendu, zjistěte si, zda je otevřen vchod do Strašínské jeskyně

Strašínská jeskyně je jen asi 300 m od něj

Na prohlídku jeskyně vemte s sebou světlo z kola

V Nezdicích můžete okouknout, jak se dělají šumavské perle a třeba si i nějakou odvézt

Při silnici v Nezdicích na Šumavě jsou dvě studánky s pitnou vodou

Ta druhá (Zázračná studánka) je nad Muzeem řemeslné výroby

V něm je také strašínské infocentrum

Nová expozice v Muzeu řemeslné výroby stojí za prohlédnutí

Před kapličkou v Pohorsku jsou lavičky, kde můžete zastavit.

Trasa totiž stále stoupá až k loveckému zámečku Záluží - nyní pension s restaurací

Z terasy před ním je krásně vidět strašínský kostel

Zde už jedeme po CT1144, která nás dovede až pod Kašperk

Z cesty před vjezdem do lesa se vám naskytne jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Pošumaví nad řekou Otavou

U parkoviště pod Kašperkem odbočíme na CT1140

Před vstupem do hradu si při pohledu na strmý svah v příkopu vzpomeňte na pohádku Anděl páně, která se zde točila

Z hradu bývá vidět na nedalekou rozhlednu Na Sedle. Na tu ale na kole vyšlápne jen málokdo

Z ní jsou dvě věže Kašpeku krásně vidět

Na nádvoří hradu to opravdu žije

Můžete si tu třeba zastřílet z luku

V létě lze cestu z Kašperka do Ostružna zkrátit přes Klepačku

Při zpáteční cestě ještě zajeďte ke kostelíku v Albrechticích

Jen pár metrů od nej je pension s restaurací Pod Sedlem, z jehož terasy je nádherná vyhlídka na celé panství Lamberků

Před příjezdem do Žihobec můžete zastavit na koupališti

Případně tu zůstat na noc

Nebo zajít na prohlídku zámku, kde sedovíte o historii Lamberků i zdejší přírodě víc

...či vyzkoušet Lamberkovo lože v zámeckém parku

Nebo si prohlédnout jeden z mála dochovaných mezníků zdejšího rozsáhlého panství