Malebná krajina Pootaví, kde se rozkládaly statky Lamberků, k cykloturistice přímo vybízí

Trasa nás provede malebnými vískami středního Pootaví - místy, která dříve patřila do rozsáhlého panství rodu Lamberků spravovaného ze Žihobec.  Je určena těm, co rádi poznávají nejen krajinu, ale také historii, která se v ní odehrávala. Na trase je několik míst, která jsou s Lamberky, zvláště s Gustavem Jáchimem a jeho neurozenou vyvolenou Kateřinou, pevně svázána. Pokocháte se krásnými vyhlídkami do krajiny strážních hradů a krásnou podhorskou přírodou. Výlet je určen zdatnějším cyklistům, kterým nevadí šlapání za pěknými vyhlídkami a zajímavými místy.

 

Start a cíl: Horažďovice, žst.

 

Autor: cykloRADKA (text&foto), Jan KAVALE (foto), Veronika KOČÍ (foto) Aktualizace: 22.02.2014

Zdejší kraj láká k vyjížďkám romantiky, kteří hledají tajemná místa opředená legendami. Místa zasazená do krásné přírody orámovaná z jedné strany Šumavou, z druhé Svatoborskou vrchovinou, kde pod romantickou zříceninou hradu Rabí protéká temně zbarvená voda zlatonosné Otavy. Není divu, že se sem majitel Lamberského panství se svou ženou Bedřiškou přestěhovali. Jan Filip z Lamberka spojil panství Žichovické, Rábské, Žihobecké a Nezamyslické a spolu s panstvím v rakouském Steyru a v Kitzbühelu v Tyrolsku v dominium a svázal jej tzv. fidejkomisem. Panství tak nesmělo být rozděleno ani prodáno, ale pouze zděděno. Protože však jeho přímá rodová větev vymřela, přešlo dědictví, včetně statků v Rakousku a v Tyrolsku, na mladší bavorskou větev Lamberků reprezentovanou Karlem Evženem z Lamberka. Přestože mu jeho žena Bedřiška z Lamberka porodila celkem 8 dětí, dospělosti se dožil jen Gustav Jáchim. Jediný dědic Lamberského panství se ale kvůli pokusu o atentát na císaře nesměl oženit. V Žihobcích se zamiloval do dcery šafáře, a přestože nebyli sezdáni, choval se ke Kateřině, jako by byla kněžna - dal jí vzdělání a žili spolu jako by byli manželé. Kateřina mu povila 10 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. 9 dětí bylo nemanželských, až desáté se narodilo v manželství. Teprve v roce 1855, když už spolu více než 10 let žili, dovolil císař Gustavu Jáchimovi z Lamberka pojmout Kateřinu za svou ženu. Svatba se konala ve strašínském kostele v roce 1855. Jejich štěstí ale netrvalo dlouho, neboť Gustav Jáchim roku 1862 zemřel. Kateřinu, která nebyla šlechtického rodu, pak ze žihobeckého zámku vyhnali a tak svůj život dožila u syna v rakouském Kitzbühelu. Chcete-li se vydat na kole po stopách zdejší šlechty, pojeďte s námi na tři poznávací trasy Krajem kněžny Káči...

Kraj kolem zlatonosné Otavy se od Horažďovic pozvolna zvedá k šumavským hřebenům. Zdejší krajina je pestrá, skýtá nádherné vyhlídky, úžasné sjezdy a je protkaná množstvím památek, spojených s Lamberky, kteří zde více než dvě století vládli svým rozsáhlým statkům. Hrady a hradní zříceniny (Kašperk, Rabí), rozhledny (Svatobor, Sedlo) i šumavský hřeben s Javorníkem, Ždánovem a Sedlem svírající spolu s bystře tekoucí Otavou tento kraj, skýtají tolik inspirace k výletům na kole. Mnohde podmáčená luka, kde můžete zahlédnout plané orchideje, či romantický pohled na zříceninu Rabí z druhého břehu Otavy, to vše sem láká nejen bikery, ale také cykloturisty, co se neváhají kvůli pěknému zážitku opřít pěkně do pedálů. Jak individiálům, tak skupinkám nabízíme 3 tipy na zajímavé výlety. Chcete-li si je opravdu užít, objednejte si doprovod cykloprůvodce, který s vámi trasy projede nebo vám je i na míru upraví. Ukáže vám tajemná místa, provede vás i pěšinkami a zastaví s vámi u místních specialit... 

Trasa A - Za dávných časů a jejich časoměření (červená 47km, z Horažďovic)

V dobách, kdy zdejší kraj spravovali Lamberkové, měřily čas kostelní hodiny. Zvonění zvonů se rozhléhalo do krajiny, aby i rolníci na polích věděli, kdy usednout k obědu, či jít nakrmit dobytek. Jasné časové údaje jako „za úsvitu" či „při západu slunce" bylo dobré trochu zpřesnit a tak si ti, co neměli na drahé hodiny s mechanickým strojkem, pořizovali aspoň hodiny sluneční. Právě v oblasti kolem Horaždovic můžete vidět hned několikery sluneční hodiny v každé vsi.

První zastavení při cestě z Horažďovic nás čeká v Kalenicích u tvrze. Přestože není přístupná, můžeme si ji prohlédnout i s památným javorem vedle ní. Na nedaleké hospodářské budově jsou sluneční hodiny. Při průjezdu kolem rybníka ve Frymburku si všimněme kapličky stojící na holém kopci u silnice. Právě na místě, kde stojí, býval malý hrádek, pod nímž ves Frymburk vznikla. V Mačicích stojí za to zastavit na křižovatce u sochy sv. Jana Nepomuckého a prohlédnout si zdejší kapli a zámek na protější straně. Pokud máte rádi steaky, navštivte zdejší restauraci (vaří ale jen v pátek a sobotu večer). Při příjezdu do Bukovníku už zdáli zaujme bílá nově opravená sýpka při silnici jen kousek před obcí, která patří k nejstarším v kraji stejně jako kostel s románskými základy. V Žihobcích si vyhraďte čas na prohlídku Muzea Lamberské stezky ve zdejším zámku, bývalém sídle celého panského dominia. Dovíte se zde nejen o historii zdejšího panství, ale také o pokladech pošumavské přírody, včetně kolonie netopýrů. Ještě než zajdete na oběd do místní restaurace, vyzkoušejte Lamberkovo lože v horní části parku a prohlédněte si jeden z dochovaných mezníků Lamberského panství. Cestu k němu vám poradí v infocentru. V horkých letních dnech můžete zajet na koupaliště, které je jen kousek od cesty do Dražovic. Z tvrzí toho ale v Dražovicích k vidění moc není, takže se raději vydáme pozvolna dolů do údolí řeky Otavy. V Nezamyslicích nesmíte minout vyhlášenou hospodu U Kopů, jen kousek od kostela. Naučnou stezku kolem Velkých Hydčic ale nezkoušejte - někde byste měli problém kolo i vytlačit. Zato zajížďka asi kilometr od silnice k bývalému sídlu zdejšího kraje Prácheň stojí za to. Kromě pozůstatků hradu, je zde i velmi starý kostel obklopený hřbitovem a stejnojmenná přírodní památka s bohatou hájovou květenou.

Zajímavá místa na trase

Kalenice
Kalenická pozdně gotická tvrz (Hvížďalka) se nachází v bývalém anglickém parku jižně od někdejšího velkostatku. Původní stavba po rozšíření a klasicistní úpravě v pol. 19. stol. dostala pravidelný obdélníkový půdorys se zdobenou fasádou a zvalbenou sedlovou střechou. Celé tvrziště obklopoval příkop, do něhož se v případě potřeby napouštěla voda. U vchodu do tvrze stojí asi 350 let starý javor horský nyní již chráněný jako památný strom. U kamenného můstku, který překlenuje potok a spojuje tak park se statkem je více než 110 let starý liliovník tulipánokvětý dovezený z Číny. Na fasádě domu proti tvrzi jsou pěkné sluneční hodiny. Na návsi před kaplí sv. Františka z roku 1832 stojí morový sloup se sochou sv. Vavřince z r. 1722.

Frymburk
Na návrší u rybníka se nachází pozůstatky po malém hrádku nebo tvrzi. Hrádek byl založen zřejmě koncem 13. stol., prvně se připomíná r. 1318. Pod ním vznikl dvůr a ves Frymburk. Po dobytí a vypálení r. 1467 již nebyl obnoven. Dochoval se mohutný příkop a val, na vrcholu areálu dnes stojí udržovaná kaple sv. Antonína z 19. století.

Mačice
Na křižovatce se sochou sv. Jana Nepomuckého najdete kapličku a proti ní zámek či tvrz, který je dnes v soukromém vlastnictví a slouží pro zemědělství. V nedalekém penzionu mají výborné steaky, ale vaří jen v pátek a v sobotu od šesti večer, také prodávají své vlastní hovězí (Mačl, Mačice)

Bukovník
Ves byla zřejmě založena příslušníky slovanského kmene Zličanů a snad i Doudlebů v místě, porostlém bukovým lesem a patří mezi nejstarší osady v této krajině. Staré pomístní názvy a četné nálezy zlomků keramiky lidu popelnicových polí na vrchu Blažňově, svědčí o pozdním přetrvávání předkřesťanského pohanského kultu. V roce 1040 byl Bukovník spolu s dalšími osadami věnován knížetem Břetislavem Břevnovskému klášteru. Bukovnický kostel je zasvěcený sv. Václavu. Byl vybudován vladykou Dobczem z Bukovníka již v polovině 13. století. Na kostele jsou patrné znaky románské architektury, za ním jsou úchvatné výhledy do krajiny. Jen kousek před Bukovníkem přes silnici od hřbitova stojí zdáli viditelná sýpka. Je postavená na místě starého hřbitova zvaného Krchůvek. Místo původních dřevěných křížů zde stojí teď tři kříže železné, zasazené v oblých kamenech prý již z předkřesťanské éry. Podle pověsti se zde sloužily polní mše podobojí, což by svědčilo o přítomnosti husitů.

Žihobce
Nevelká obec nabyla během své historie největšího významu v době, kdy se kníže Karel Evžen z Lamberka se svou chotí Bedřiškou rozhodli na zdejší panství přesídlit ze Salcburku (1710). Kníže přebudoval zdejší zámek, přistavěl skleník a Žihobce se staly centrem rozsáhlého Lamberského dominia. Žihobecký zámek byl postaven v 17. stol. v renesančním stylu rodem Koců z Dobrše. Až do roku 1688, kdy se sem tehdejší pán panství Ferdinand Isellin rozhodl přestěhovat a přestavět jej v barokním slohu, nebyl obydlen. Od roku 1710 je zámek majetkem Lamberků a součástí fidejkomisního panství. I poté dlouhou dobu nebyl obýván a nějaký čas dokonce sloužil jako sklad obilí. Teprve ve třicátých letech 19. století, když se tehdejší majitel kníže Karel Evžen z Lamberka rozhodl do Žihobec přestěhovat, zde jeho syn Gustav Jáchim vybudoval rozsáhlý park a zimní zahradu. Dnes sídlí v zámku základní škola a Muzeum Lamberská stezka. Ve zdejším Infocentru můžete zakoupit i turistickou známku. Zámecký park prošel revitalizací a jeho zajímavá místa od června 2013 propojí nová naučná stezka. V jeho horní častí najdete jeden z mezních kamenů Lamberského panství (přesunut z původního místa) a vyhlídkové kamenné lehátko zvané Lamberkovo lože, které zde nechal zřídit Gustav Jáchim. Od mezního kamene v nejvyšší části parku je krásně vidět na okolní vrcholy Javorník (1065 m), Ždánov (1064 m) a Sedlo (902 m). V obci celou řadu let působil Divadelní spolek Tyl, který byl ustanoven v roce 1901. V roce 1919 obec zakoupila pro herce budovu bývalého zámeckého skleníku, přestavěla ji, a Žihobce se staly jednou z mála vesnic v Čechách, která měla budovu určenou výhradně divadlu. V roce 1971 byla při příležitosti 70. výročí uvedena Tylova hra Paličova dcera. Poslední na dlouhou dobu odehranou hrou byla hra Honorace z Pastoušky v roce 1978. Za dobu své činnosti uvedli ochotníci 244 divadelních her od 121 autorů. O významu spolku a divadelní činnosti svědčí i fakt, že obec Žihobce má dnes ve svém znaku symbol divadla - divadelní masku. Divadelní tradice byla v roce 2013 obnovena.
V obci Žihobce se nachází dva obchody a hostinec. Za parních letních dnů se můžete zchladit na koupališti TJ Žihobce, kde najdete i sportovní areál s tenisovými dvorci a fotbalovým hřištěm a kde se můžete i ubytovat.

Dražovice
Ze starší gotické tvrze zůstala jen část valu, novější renesanční tvrz je nyní přestavěna na rodinný dům. 

Nezamyslice
Kníže Karel Evžen se teprve po ukončení vojenské kariéry jako osmatřicetiletý roku 1802 oženil s dvorní dámou císařovny Bedřiškou Žofií Terezií Antonií, rozenou kněžnou Oettingen-Wallerstein (*1776), se kterou žil původně v rakouském Salcburku. Během deseti let (od února 1805 do dubna 1815) jim však postupně zemřelo pět dětí, což je přimělo natrvalo přesídlit do Čech. Genius loci hřbitova v Nezamyslicích na manžele údajně natolik zapůsobil, že se do hrobky pod lodí zdejší raně barokní kaple rozhodli přenést tělesné pozůstatky všech svých zesnulých potomků. Kapli svatých Erazima a Karla Boromejského, najdete v Nezamyslicích za kostelem. Nechal ji v 1. polovině 17. století postavit Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Lamberkové dali kapli roku 1860 architektonicky upravit, ozdobit rodovým erbem, vybavit jednotným mobiliářem z řezbářské dílny Jana Rinta a z rakouského Salcburku sem krom ostatků svých 5 dětí nechali přemístit některé náhrobky svých předků z 16. století. Blízký Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl již ve třetí čtvrtině 13. století. Z původní stavby se dochovala pouze dolní část hranolové věže, loď je gotická. Kolem roku 1380 byl kostel rozšířen. Návštěvníka však nejvíce zaujme vzácná sklípková klenba lodi sklenutá počátkem 16. století údajně ještě za Půty Švihovského z Rýzmberka. Kostel je přístupný pouze v době bohoslužeb. Kaple je přístupná po předchozí domluvě na nezamyslickém obecním úřadě nebo v hospodě U Kopů. Od konce jara 2013 můžete také zavítat do nového Muzea nezamyslických kostelů, které najdete v budově u kostela. U kostela je vyhlášená vesnická hospoda U Kopů, kde vaří domácí českou kuchyni např. hovězí jazyk, kůzlečí plíčky, kachničku, atd. V pondělí je zavírací den.

Velké Hydčice

Prácheň
Jen necelé 2 km od Horažďovic najdete Prácheň. Kopec, na kterém stával jeden ze strážních hradů, nyní nabízí hned několik zajímavostí. Kromě zříceniny gotického hradu, který vznikl na místě starého župního hradu, ze kterého byl v 11. a 12. století spravován celý Prácheňský kraj, se zde nachází kostel sv. Klimenta postavený na místě dřevěného kostela prý vysvěceného samotným Metodějem. Přírodní rezervace Prácheň zahrnuje na 27 ha suťového lesa s bohatou hájovou květenou. Kromě prvosenky jarní, sasanky hajní i pryskyřníkovité, zde můžete v létě objevit také lilii zlatohlávek či kruštík šírolistý. 

Poznejte kraj kněžny Káči s cykloprůvodcem či cykloprůvodkyní

Pokud chcete poznat tento kraj opravdu pořádně s jeho zajímavostmi i historií, zvažte, zda pro vás není lepší objednat si (prodloužený) víkend na kole jako cyklobalíček. Co to znamená? Zajistíme vám ubytování dle vašich požadavků, převezeme zavazadla, pokud přijedete vlakem a po tomto krásném kraji vás provede na kole cykloprůvodce. Vy se tak budete moci kochat jízdou i památkami podle vlastních představ, nebudete muset řešit, kde se najíst, či kudy jet, protože průvodce za vás tyto starosti převezme. Ukáže vám zajímavosti, které byste i s mapou nenašli, dovede vás do hospody, kde budete spokojeni a v případě potřeby trasu vhodně upraví. Družstevní cestovní kancelář DCK WEST ve spolupráci s žihobeckým infocentrem nabízí zážitky v Pošumaví. Na kole krajem kněžny Káči je jedním ze zážitkových balíčků, který nabízí. Nabídku najdete zde.

Ubytování

Níže uvádíme jen vybrané ubytovací kapacity, ubytování na míru vašim požadavkům vám zajistí infocentrum Žihobce na tel. 724 895 012. Tam také získáte informace o celém cyklobalíčku, tedy nabídce pro poznání kraje kněžny Káči s cykloprůvodcem 

Žihobce

- Sportareál TJ Žihobce, tj.zihobce@gmail.com, rezervace ubytování: +420 723 166 303

- Penzion U zámeckého parku Žihobce +420 607 729 090, info@penziongalerie-sumava.cz

- Penzion pod Sedlem, Albrechtice u Sušice, penzionpodsedlem@seznam.cz , tel. 774 071 770, 728 266 541

Horažďovice

- Hotel Prácheň, Strakonická 152, Horažďovice, info@hotelprachen.cz, tel. 376 383 634

Hoslovice

- Ranč U Starýho kance, Hoslovice 10, tereza@danek-group.cz, tel: 383 396 405

Nezdice na Šumavě

- pension U Potoka, Nezdice na Šumavě 32, Sušice, upotoka@atlas.cz, tel: 777 869 228

Soběšice

- Hotel Pod Hořicí, Soběšice 166, Sušice, hotel@sobesice.eu, tel: 724 028 664

- Penzion Rychta na Račánku, Žlíbek 17, Kašperské Hory, penzion@racanek.cz, tel: 376 582 117

Restaurace na trase

- Penzion pod Sedlem, teplá kuchyně, zmrzlinový pult, terasa a sezení venku

Nezamyslice

- hostinec u Kopů, vyhlášená česká kuchyně

Mačice

- pension Mačl, steaky z místních chovů Aberdeen angus (vaří jen v Pá+So večer)

Rabí 

- Rábská hospůdka, teplá kuchyně

- Hotel Atawa, teplá kuchyně

Strašín

- Pension pod Ždánovem 

Žihobce

- hostinec U Kotálů, teplá kuchyně

Žichovice

- hospoda a pension Na Růžku,  teplá kuchyně

Doporučené mapy

Klatovsko, cykloturistická mapa č. 7, 1:75 000, pro Plz. kraj vydal Kletr 

Šumava - Železnorudsko, mapa č. 155, 1:60 000, vydal Shocart

Pošumaví - Klatovsko, mapa č. 135, 1:60 000, vydal Shocart

Šumava - Klatovsko, cykloturistická mapa č. 132, 1:70 000, vydala Kartografia Praha

Strakonicko - Blatensko, cykloturistická mapa č. 136,  1:70 000, vydala Kartografia Praha

Pootaví-Sušicko, Horažďovicko, mapa KČT č. 68, 1:50 000

Klatovsko, cykloturistická mapa 1:60 000, vydal AG Akcent pro město Klatovy

Infocentra

Žihobce - Infocentrum a Muzem Lamberská stezka, tel. 724 895 012

Sušice - Městské informační centrum Sušice, tel. 376 540 214

Rabí -  Informační centrum, tel. 376 596 569

Strašín - Infocentrum Strašín, tel. 602 255 458 (Jiřina Novotná)

Horažďovice - Regionální informační centrum Prácheňska, tel. 376 511 999

Cykloservisy

Horažďovice

Cykloservis Faust, Strakonická 883, tel. 376 513 261, v.faust@tiscali.cz

Sušice

Cykloservis  Petr Čácha, Příkopy 26 (v mapě zde), tel. 376 526 502, 376 526 502, kolacacha@kolacacha.cz   

CYKLOSERVIS - Vlastimil Míčka, Havlíčkova 93 (poblíž městského kina, v mapě zde), tel. 603 543 503, cyklomicka@gmail.com

Cyklobalíček „Na kole Krajem kněžny Káči” tvoří

trasa A - Za dávných časů a jejich časoměření (červená 47 km, z Horažďovic)

trasa B - Po hranicích Lamberského panství a jeho honitbách (černá 45 km, ze Žihobec)

trasa C - V dohledu hradu Rabí (zelená 48 km, ze Sušice)

Tiskové a internetové provedení tras Na kole krajem kněžny Káči podpořil Plzeňský kraj, provozovatel internetových stránek www.turisturaj.cz.

Fotogalerie

Malebná krajina Pootaví, kde se rozkládaly statky Lamberků, k cykloturistice přímo vybízí

Trasa začíná v Horažďovicích na nádraží na CT312 a vede kolem infocentra v hotelu Prácheň

Jen kousek za mostem přes Otavu uhýbá vlevo na CT1069

Ke kapličce s morovým sloupem musíte v Kalenicích jet na náves

Tvrz Hvížďalka je jen asi 100m od ní na kraji parku, vedle ní roste památný javor horský

Historie tvrze i zdejších rodů vč. Lamberků je podrobně popsána na infotabuli nedaleko tvrze - dovíte se tam mnohé i o dalších místech, kterými budete projíždět.

Na fasádě protějšího stavení jsou pěkné sluneční hodiny

Poznáte, kolik hodin skutečně bylo, když jsme tu v červnu byli?

Další sluneční hodiny jsem viděli ve Frymburku přímo ze silnice

Dokážete řříci, jak dlouho nám to z Kalenic do Frymburku trvalo?

Ve Frymburku bývala tvrz. Na jejím místě hned vedle rybníka stojí teď kaplička

Na vyhlášené steaky bychom museli do Mačic v pátek nebo v sobotu večer, přes den nevaří

Na křižovatce v Mačicích hlídá poutníky sv. Jan Nepomucký

Zdejší zámek je nyní v soukromých rukách

Na cestě k Bukovníku se můžete schovat ve stínu pěkného stromořadí vedoucícho až k sýpce na Krchůvku

Kostel, stejně jako obec Bukovník patří k nejstarším v kraji. Kostel má románské základy.

Žihobecký kostel Proměnění Páně je již v novorománském slohu a díky své věži je zdáli dobře viditelný

Zdejší zámek býval centrem Lamberského domínia, nyní v něm sídlí muzeum, infocetrum a základní škola

Muzeum lamberská stezka nabízí zajímavou expozici o historii a přírodě zdějšího kraje

Zmiňuje Žihobce i jako evropsky významnou lokalitu s netopýry

V zámeckém parku můžete vyzkoušet třeba Lamberkovo lože, nebo si prohlédnout jeden z dochovaných mezníků

Ve zdejší hospodě můžete poobědvat před, ale i po prohlídce zámku a parku

V parních letních dnech zláká některé cyklisty pěkné žihobecké koupaliště

Než v Bílenicích odbočíte na Domoraz, prohlédněte si sluneční hodiny vlevo na domě s psaníčkovými sgrafity na fasádě.

Kamenná boží muka za odbočkou byste mohli minout, což by byla škoda

U dalších božích muk před Domorazí je dokonce sbírka kamenných soch

V Nezamyslicích cyklisté rádi zastavují v hospodě U Kopů, kvůli jejich vyhlášené domácí kuchyni

Najdete ji jen kousek od kostela, kolem kterého se prochází ke kapl, která se stala hrobkou Lamberků

Vchod do kaple sv. Erazíma a K. Boromejského

Lamberkové ji nechali ozdobit rodovým erbem a vybavit jednotným mobiliářem z řezbářské dílny Jana Rinta

Jsou zde pochováni všichni významní Lamberkové vč.Gustava Jáchima

Jen kousek na nad Horažďovicemi najdete Prácheň - centrum středověkého Prácheňského kraje

Jeden z nejstarších kostelů v kraji

Zříceniny správního hradu zdejšího kraje

I přírodní rezervaci, o které se můžete dočíst z infotabule

Boží muka a křížky dotvářejí zdejší půvabnou pošumavskou krajinu