Tato trasa nás provede po obou březích zlatonosné Otavy. Navštívíme nejrozsáhledší hradní zříceninu v Čechách - hrad Rabí, hrad, při jehož dobývání přišel jan Žizka o druhé oko. Projedeme půvabné pošumavské vísky náležející dříve k rozsáhlému panství Lamberků spravovaného ze zámku v Žihobcích. Z otevřené krajiny podél Otavy se pokocháme vyhlídkami na zříceninu Rabí, v závěru trasy pak okusíme příjemnou Otavskou stezku kopírující vodní tok až do Sušice.

 

Start a cíl: Sušice, žst.

 

Autor: cykloRADKA (text&foto), Jan KAVALE (foto), Veronika KOČÍ (foto) Aktualizace: 20.02.2014

Zdejší kraj láká k vyjížďkám romantiky, kteří hledají tajemná místa opředená legendami. Místa zasazená do krásné přírody orámovaná z jedné strany Šumavou, z druhé Svatoborskou vrchovinou, kde pod romantickou zříceninou hradu Rabí protéká temně zbarvená voda zlatonosné Otavy. Není divu, že se sem majitel Lamberského panství se svou ženou Bedřiškou přestěhovali. Jan Filip z Lamberka spojil panství Žichovické, Rábské, Žihobecké a Nezamyslické a spolu s panstvím v rakouském Steyru a v Kitzbühelu v Tyrolsku v dominium a svázal jej tzv. fidejkomisem. Panství tak nesmělo být rozděleno ani prodáno, ale pouze zděděno. Protože však jeho přímá rodová větev vymřela, přešlo dědictví, včetně statků v Rakousku a v Tyrolsku, na mladší bavorskou větev Lamberků reprezentovanou Karlem Evženem z Lamberka. Přestože mu jeho žena Bedřiška z Lamberka porodila celkem 8 dětí, dospělosti se dožil jen Gustav Jáchim. Jediný dědic Lamberského panství se ale kvůli pokusu o atentát na císaře nesměl oženit. V Žihobcích se zamiloval do dcery šafáře, a přestože nebyli sezdáni, choval se ke Kateřině, jako by byla kněžna - dal jí vzdělání a žili spolu jako by byli manželé. Kateřina mu povila 10 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. 9 dětí bylo nemanželských, až desáté se narodilo v manželství. Teprve v roce 1855, když už spolu více než 10 let žili, dovolil císař Gustavu Jáchimovi z Lamberka pojmout Kateřinu za svou ženu. Svatba se konala ve strašínském kostele v roce 1855. Jejich štěstí ale netrvalo dlouho, neboť Gustav Jáchim roku 1862 zemřel. Kateřinu, která nebyla šlechtického rodu, pak ze žihobeckého zámku vyhnali a tak svůj život dožila u syna v rakouském Kitzbühelu. Chcete-li se vydat na kole po stopách zdejší šlechty, pojeďte s námi na tři poznávací trasy Krajem kněžny Káči...

Kraj kolem zlatonosné Otavy se od Horažďovic pozvolna zvedá k šumavským hřebenům. Zdejší krajina je pestrá, skýtá nádherné vyhlídky, úžasné sjezdy a je protkaná množstvím památek, spojených s Lamberky, kteří zde více než dvě století vládli svým rozsáhlým statkům. Hrady a hradní zříceniny (Kašperk, Rabí), rozhledny (Svatobor, Sedlo) i šumavský hřeben s Javorníkem, Ždánovem a Sedlem svírající spolu s bystře tekoucí Otavou tento kraj, skýtají tolik inspirace k výletům na kole. Mnohde podmáčená luka, kde můžete zahlédnout plané orchideje, či romantický pohled na zříceninu Rabí z druhého břehu Otavy, to vše sem láká nejen bikery, ale také cykloturisty, co se neváhají kvůli pěknému zážitku opřít pěkně do pedálů. Jak individiálům, tak skupinkám nabízíme 3 tipy na zajímavé výlety. Chcete-li si je opravdu užít, objednejte si doprovod cykloprůvodce, který s vámi trasy projede nebo vám je i na míru upraví. Ukáže vám tajemná místa, provede vás i pěšinkami a zastaví s vámi u místních specialit... 

Trasa C - V dohledu hradu Rabí (zelená 48km, ze Sušice)

Nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách byla kdysi správním sídlem panství, které patřilo od roku 1710 Lamberkům. Hrad, který vždy vévodil zdejší krajině, ale koupili jako pustý, nedlouho poté jej zachvátil požár, po kterém sloužil jako zdroj kamene pro stavbu domů v okolních vsích. Nakonec jej v roce 1920 Lamberkové věnovali za korunu Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích, později pak hrad přešel do rukou státu. Rabí patřilo k českým strážním hradům. Silueta hradu je dobře viditelná z rozsáhlého území na protějším břehu řeky Otavy.

Ze sušického nádraží se k hradu vydáme po levém břehu Otavy kolem Čepičné. Zdejší les je chráněný pro množství vápnomilných rostlin. Již za Buděticemi se nám naskytne doslova pohádkový pohled na Rabí. Samotný hrad si lze prohlédnout s kolem v ruce z nádvoří, k mostu přes Otavu jezdí cyklisté přes podhradí po CT 2084. V Žichovicích můžete nahlédnout do nové galerie ve zdejším zámku. Nezapomeňte hlídat čas. Další zastávkou na trase je totiž hospoda U Kopů v Nezamyslicích, kam byste ideálně měli přijet kolem poledne, pokud si chcete vybírat z celé nabídky zdejší vyhlášené české kuchyně. Již při příjezdu je vidět kostel panny Marie. Vy se ale vypravte ke kapli sv. Erazíma a Karla Boromejského, která je jen pár metrů za ním. Právě toto místo učarovalo Karlu Evženovi a Bedřišce z Lamberka tak, že v kapli zbudovali rodovou hrobku. Její výzdobu svěřili vyhlášené řezbářské dílně Jana Rinta. Kostel je přístupný pouze v době bohoslužeb, kaple je přístupná po předchozí domluvě na nezamyslickém obecním úřadě nebo v hospodě U Kopů. Od konce jara 2013 můžete také zavítat do nového muzea nezamyslických kostelů, které najdete v budově u kostela. Pozůstatky tvrzí najdeme ve Frymburku i Mačicích, delší zastavení ale udělejte v Žihobcích na zámku v Muzeu Lamberská stezka a v přilehlém parku s Lamberkovým ložem. Cestu do cíle můžete absolvovat přes Sušici, nebo k nádraží můžete zajet přímo po lávce u železničního mostu (asi o 3 km kratší).

Zajímavá místa na trase

Rabí
Nyní nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Hrad ze 13. století ležel v době svého vzniku na území náležejícímu k Bavorsku. Největšího rozkvětu ale Rabí zažívalo, když bylo v držení Rýzmberků. O jeho rozšíření se díky nesmírnému bohatství a vlivnému postavení nejvyššího zemského soudce přičinil hlavně Půta Švihovský II. z Rýzmberka. Půtovi synové se ale zadlužili a hrad museli prodat. Ten pak střídal majitele a počátkem 18. století jej již pustý od Adama Chanovského z Dlouhé Vsi koupili Lamberkové. Zkázu pustnoucího hradu dokonal požár r. 1720, po kterém hrad sloužil jako zdroj stavebního kamene pro obyvatele z okolních vsí. Lamberkové zříceninu v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích za symbolickou korunu. V této době začaly první záchranné práce na opravě hradu, který byl roku 1954 předán do rukou státu a roku 1978 vyhlášen Národní kulturní památkou. Více na www.hradrabi.cz

Žichovice
Žichovický zámek byl postaven r. 1603 za Jana Libštejnského z Kolovrat nedaleko tvrze, která tu vznikla ve 2. pol. 16. stol. za Jana Kavky z Říčan. Raně barokní zámecká kaple je z roku 1680. Komplex jednopatrových a dvoupatrových budov s hranolovou věží byl upraven v 1. pol. 18. stol. Na zámecký komplex na jižní straně navazovaly hospodářské budovy, na severní straně ho doplňoval zámecký park a zahrady. V 17. století se zámek stal hospodářským a správním centrem žichovického panství. Část zámku, kde je galerie, je od léta 2013 přístupná turistům.

Nezamyslice
Kníže Karel Evžen se teprve po ukončení vojenské kariéry jako osmatřicetiletý roku 1802 oženil s dvorní dámou císařovny Bedřiškou Žofií Terezií Antonií, rozenou kněžnou Oettingen-Wallerstein (*1776), se kterou žil původně v rakouském Salcburku. Během deseti let (od února 1805 do dubna 1815) jim však postupně zemřelo pět dětí, což je přimělo natrvalo přesídlit do Čech. Genius loci hřbitova v Nezamyslicích na manžele údajně natolik zapůsobil, že se do hrobky pod lodí zdejší raně barokní kaple rozhodli přenést tělesné pozůstatky všech svých zesnulých potomků. Kapli svatých Erazima a Karla Boromejského, najdete v Nezamyslicích za kostelem. Nechal ji v 1. polovině 17. století postavit Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Lamberkové dali kapli roku 1860 architektonicky upravit, ozdobit rodovým erbem, vybavit jednotným mobiliářem z řezbářské dílny Jana Rinta a z rakouského Salcburku sem krom ostatků svých 5 dětí nechali přemístit některé náhrobky svých předků z 16. století. Blízký Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl již ve třetí čtvrtině 13. století. Z původní stavby se dochovala pouze dolní část hranolové věže, loď je gotická. Kolem roku 1380 byl kostel rozšířen. Návštěvníka však nejvíce zaujme vzácná sklípková klenba lodi sklenutá počátkem 16. století údajně ještě za Půty Švihovského z Rýzmberka. Kostel je přístupný pouze v době bohoslužeb. Kaple je přístupná po předchozí domluvě na nezamyslickém obecním úřadě nebo v hospodě U Kopů. Od konce jara 2013 můžete také zavítat do nového Muzea nezamyslických kostelů, které najdete v budově u kostela. U kostela je vyhlášená vesnická hospoda U Kopů, kde vaří domácí českou kuchyni např. hovězí jazyk, kůzlečí plíčky, kachničku, atd. V pondělí je zavírací den.

Frymburk
Na návrší u rybníka se nachází pozůstatky po malém hrádku nebo tvrzi. Hrádek byl založen zřejmě koncem 13. stol., prvně se připomíná r. 1318. Pod ním vznikl dvůr a ves Frymburk. Po dobytí a vypálení r. 1467 již nebyl obnoven. Dochoval se mohutný příkop a val, na vrcholu areálu dnes stojí udržovaná kaple sv. Antonína z 19. století.

Mačice
Na křižovatce se sochou sv. Jana Nepomuckého najdete kapličku a proti ní zámek či tvrz, který je dnes v soukromém vlastnictví a slouží pro zemědělství. V nedalekém penzionu mají výborné steaky, ale vaří jen v pátek a v sobotu od šesti večer, také prodávají své vlastní hovězí (Mačl, Mačice)

Bukovník
Ves byla zřejmě založena příslušníky slovanského kmene Zličanů a snad i Doudlebů v místě porostlém bukovým lesem a patří mezi nejstarší osady v této krajině. Staré pomístní názvy a četné nálezy zlomků keramiky lidu popelnicových polí na vrchu Blažňově, svědčí o pozdním přetrvávání předkřesťanského pohanského kultu. V roce 1040 byl Bukovník spolu s dalšími osadami věnován knížetem Břetislavem Břevnovskému klášteru. Bukovnický kostel je zasvěcený sv. Václavu. Byl vybudován vladykou Dobczem z Bukovníka již v polovině 13. století. Na kostele jsou patrné znaky románské architektury, za ním jsou úchvatné výhledy do krajiny. Jen kousek před Bukovníkem přes silnici od hřbitova stojí zdáli viditelná sýpka. Je postavená na místě starého hřbitova zvaného Krchůvek. Místo původních dřevěných křížů zde stojí teď tři kříže železné, zasazené v oblých kamenech prý již z předkřesťanské éry. Podle pověsti se zde sloužily polní mše podobojí, což by svědčilo o přítomnosti husitů.

Žihobce
Nevelká obec nabyla během své historie největšího významu v době, kdy se kníže Karel Evžen z Lamberka se svou chotí Bedřiškou rozhodli na zdejší panství přesídlit ze Salcburku (1710). Kníže přebudoval zdejší zámek, přistavěl skleník a Žihobce se staly centrem rozsáhlého Lamberského dominia. Žihobecký zámek byl postaven v 17. stol. v renesančním stylu rodem Koců z Dobrše. Až do roku 1688, kdy se sem tehdejší pán panství Ferdinand Isellin rozhodl přestěhovat a přestavět jej v barokním slohu, nebyl obydlen. Od roku 1710 je zámek majetkem Lamberků a součástí fidejkomisního panství. I poté dlouhou dobu nebyl obýván a nějaký čas dokonce sloužil jako sklad obilí. Teprve ve třicátých letech 19. století, když se tehdejší majitel kníže Karel Evžen z Lamberka rozhodl do Žihobec přestěhovat, zde jeho syn Gustav Jáchim vybudoval rozsáhlý park a zimní zahradu. Dnes sídlí v zámku základní škola a Muzeum Lamberská stezka. Ve zdejším Infocentru můžete zakoupit i turistickou známku. Zámecký park prošel revitalizací a jeho zajímavá místa od června 2013 propojí nová naučná stezka. V jeho horní častí najdete jeden z mezních kamenů Lamberského panství (přesunut z původního místa) a vyhlídkové kamenné lehátko zvané Lamberkovo lože, které zde nechal zřídit Gustav Jáchim. Od mezního kamene v nejvyšší části parku je krásně vidět na okolní vrcholy Javorník (1065 m), Ždánov (1064 m) a Sedlo (902 m). V obci celou řadu let působil Divadelní spolek Tyl, který byl ustanoven v roce 1901. V roce 1919 obec zakoupila pro herce budovu bývalého zámeckého skleníku, přestavěla ji, a Žihobce se staly jednou z mála vesnic v Čechách, která měla budovu určenou výhradně divadlu. V roce 1971 byla při příležitosti 70. výročí uvedena Tylova hra Paličova dcera. Poslední na dlouhou dobu odehranou hrou byla hra Honorace z Pastoušky v roce 1978. Za dobu své činnosti uvedli ochotníci 244 divadelních her od 121 autorů. O významu spolku a divadelní činnosti svědčí i fakt, že obec Žihobce má dnes ve svém znaku symbol divadla - divadelní masku. Divadelní tradice byla v roce 2013 obnovena.
V obci Žihobce se nachází dva obchody a hostinec. Za parních letních dnů se můžete zchladit na koupališti TJ Žihobce, kde najdete i sportovní areál s tenisovými dvorci a fotbalovým hřištěm a kde se můžete i ubytovat.

Dražovice
Ze starší gotické tvrze zůstala jen část valu, novější renesanční tvrz je nyní přestavěna na rodinný dům.

Poznejte kraj kněžny Káči s cykloprůvodcem či cykloprůvodkyní

Pokud chcete poznat tento kraj opravdu pořádně s jeho zajímavostmi i historií, zvažte, zda pro vás není lepší objednat si (prodloužený) víkend na kole jako cyklobalíček. Co to znamená? Zajistíme vám ubytování dle vašich požadavků, převezeme zavazadla, pokud přijedete vlakem a po tomto krásném kraji vás provede na kole cykloprůvodce. Vy se tak budete moci kochat jízdou i památkami podle vlastních představ, nebudete muset řešit, kde se najíst, či kudy jet, protože průvodce za vás tyto starosti převezme. Ukáže vám zajímavosti, které byste i s mapou nenašli, dovede vás do hospody, kde budete spokojeni a v případě potřeby trasu vhodně upraví. Družstevní cestovní kancelář DCK WEST ve spolupráci s žihobeckým infocentrem nabízí zážitky v Pošumaví. Na kole krajem kněžny Káči je jedním ze zážitkových balíčků, který nabízí. Nabídku najdete zde.

Ubytování

Níže uvádíme jen vybrané ubytovací kapacity, ubytování na míru vašim požadavkům vám zajistí infocentrum Žihobce na tel. 724 895 012. Tam také získáte informace o celém cyklobalíčku, tedy nabídce pro poznání kraje kněžny Káči s cykloprůvodcem.

Žihobce

- Sportareál TJ Žihobce, tj.zihobce@gmail.com, rezervace ubytování: +420 723 166 303

- Penzion U zámeckého parku Žihobce +420 607 729 090, info@penziongalerie-sumava.cz

- Penzion pod Sedlem,  Albrechtice u Sušice, penzionpodsedlem@seznam.cz , tel. 774 071 770, 728 266 541

Horažďovice

- Hotel Prácheň, Strakonická 152, Horažďovice, info@hotelprachen.c, tel. 376 383 634

Hoslovice

- Ranč U Starýho kance, Hoslovice 10, tereza@danek-group.cz, tel: 383 396 405

Nezdice na Šumavě

- pension U Potoka, Nezdice na Šumavě 32, Sušice, upotoka@atlas.cz, tel: 777 869 228

Soběšice

- Hotel Pod Hořicí, Soběšice 166, Sušice, hotel@sobesice.eu, tel: 724 028 664

- Penzion Rychta na Račánku, Žlíbek 17, Kašperské Hory, penzion@racanek.cz, tel: 376 582 117

Restaurace na trase

- Penzion pod Sedlem, teplá kuchyně, zmrzlinový pult, terasa a sezení venku

Nezamyslice

- hostinec u Kopů, vyhlášená česká kuchyně

Mačice 

- pension Mačl, steaky z místních chovů Aberdeen angus (vaří jen v pátek a sobotu večer)

Rabí 

- Rábská hospůdka, teplá kuchyně

- Hotel Atawa, teplá kuchyně

Strašín

- Pension pod Ždánovem,  teplá kuchyně

Žihobce

- hostinec U Kotálů, teplá kuchyně

Žichovice

- hospoda a pension Na Růžku, teplá kuchyně

Doporučené mapy

Klatovsko, cykloturistická mapa č. 7, 1:75 000, pro Plz. kraj vydal Kletr 

Šumava - Železnorudsko, mapa č. 155, 1:60 000, vydal Shocart

Pošumaví - Klatovsko, mapa č. 135, 1:60 000, vydal Shocart

Šumava - Klatovsko, cykloturistická mapa č. 132, 1:70 000, vydala Kartografia Praha

Strakonicko - Blatensko, cykloturistická mapa č. 136,  1:70 000, vydala Kartografia Praha

Pootaví-Sušicko, Horažďovicko, mapa KČT č. 68, 1:50 000

Klatovsko, cykloturistická mapa 1:60 000, vydal AG Akcent pro město Klatovy

Infocentra

Žihobce - Infocentrum a Muzem Lamberská stezka, tel. 724 895 012

Sušice - Městské informační centrum Sušice, tel. 376 540 214

Rabí -  Informační centrum, tel. 376 596 569

Strašín - Infocentrum Strašín, tel. 602 255 458 (Jiřina Novotná)

Horažďovice - Regionální informační centrum Prácheňska, tel. 376 511 999

Cykloservisy

Horažďovice

Cykloservis Faust, Strakonická 883, tel. 376 513 261, v.faust@tiscali.cz

Sušice

Cykloservis  Petr Čácha, Příkopy 26 (v mapě zde), tel. 376 526 502, 376 526 502, kolacacha@kolacacha.cz   

CYKLOSERVIS - Vlastimil Míčka, Havlíčkova 93 (poblíž městského kina, v mapě zde), tel. 603 543 503, cyklomicka@gmail.com

Cyklobalíček „Na kole Krajem kněžny Káči” tvoří

trasa A - Za dávných časů a jejich časoměření (červená 47 km, z Horažďovic)

trasa B - Po hranicích Lamberského panství a jeho honitbách (černá 45 km, ze Žihobec)

trasa C - V dohledu hradu Rabí (zelená 48 km, ze Sušice)

Tiskové a internetové provedení tras Na kole krajem kněžny Káči podpořil Plzeňský kraj, provozovatel internetových stránek www.turisturaj.cz.

Fotogalerie

Začínáme v Sušici - nádraží je asi 2km od náměstí

K hradu Rabí přijedeme po CT2084 od Budětic, odkud je na něj nejhezčí pohled

Část největší české hradní zříceniny si můžete prohlédnout s kolem v ruce

Kostel v rabském podhradí leckdo přehlédne

I z mostu přes Otavu je vidět, jak je její voda do hněda zbarvená rašelinou

Hospoda na křižovatce v Žichovicích nabízí teplá jídla i sezení venku

Žichovický zámek s netradiční věží je vidět zdáli společně s hradem Rabí

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích je vidět už při příjezdu do obce

Vyhlášený hostinec U Kopů je jen kousek od něj. Za zdejší kuchyní se sem vyplatí přijet včas.

Do kaple sv. Erazíma a KarlaBoromejského se chodí kolem něj

Vchod do kaple je ozdoben erbem Lamberků

V interiéru jsou nádherné dřevořezby

A náhrobky Lamberků

Portály některých statků připomínají spíš jižní Čechy

Ve Frymburku stávala tvrz na míste kapličky u rybníka

I zde můžete vidět sluneční hodiny

Na vyhlášené steaky musíte do Mačic v pátek nebo v sobotu večer, přes den nevaří

Na křižovatce v Mačicích kyne poutníkům sv. Jan Nepomucký

Zdejší zámek je nyní v soukromých rukách a slouží pro zemědělství

Kostel v Bukovníku, stejně jako obec sama patří k nejstarším v kraji. Kostel má románské základy.

Zdáli viditelný žihobecký kostel Proměnění Páně je již v novorománském slohu

Zdejší zámek býval centrem Lamberského domínia, nyní v něm sídlí muzeum, infocetrum a základní škola

Muzeum lamberská stezka nabízí zajímavou exkursi do historii a přírody zdějšího kraje

V zámeckém parku můžete vyzkoušet třeba Lamberkovo lože

...nebo si prohlédnout jeden z dochovaných mezníků

Ve zdejší hospodě se můžete občerstvit před, ale i po prohlídce zámku a parku

V parních letních dnech zláká některé cyklisty pěkné žihobecké koupaliště

Cesta po Otavské stezce do Sušice je příjemná

Pokud vám zbyde čas, zajeďte na před do Sušice na náměstí a pak se vraťe na nádraží po druhém břehu