Lomanské duby, dvůr Lomany u Plas
Lomanský dub I. je dub letní (Quercus robur) stojící 400 metrů severozápadně od dvora, při silnici z Plas do Dražně, do níž zasahuje. Severní část kmene i koruny je suchá zřejmě následkem nedodržení ochranného prostoru při orbě pole. Jeho stáří se odhaduje na 700 let. Je asi 28 metrů vysoký s korunou o průměru kolem 20 metrů, průměrem kmene 260 cm a obvodem 776 cm. Podle pověsti cestou kolem dubu prošel i Jan Žižka se svým vojskem a proto je někdy nazýván Žižkův dub. Lomanský dub II. je také dub letní a nachází se na cestě z Plas do Lomničky asi 200 metrů jihozápadně od dvora Lomany. Obvod boulovitého kmene dubu je 754 cm, koruna má šířku 16 m a výšku 22 m. V roce 2003 ve stáří asi 500 let dub uhynul. Zatím je ponechán a nebude kácen. Oba duby jsou chráněny již několik desetiletí pro svůj věk, vzrůst a první zmíněný i jako krajinná dominanta.
Přes dvůr Lomany vede kolem dubu II. CT Baroko II, k dubu I. je nutné na křižovatce u lomanského dvora odbočit na Dražeň.
GPS: Loc: 49°55'49.772"N, 13°19'48.883"E (první dub)
GPS:Loc: 49°55'40.698"N, 13°19'46.136"E (druhý dub)
Aktualizace: 21.03.2010Milečská lípa, Mileč u Nepomuka
Milečská lípa je památný strom ve Milči u Nepomuku. Je to přibližně 420 let stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), která roste na návsi po levé straně u odbočky do Kozlovic. Vyrůstá před branou statku čp. 8 do výše 23 metrů. Obvod jejího kmene měří 510 cm. Je chráněna od roku 1976 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.
Mileč leží na CT 2041. Památná lípa pak přímo na křižovatce, kde CT 2041 po silnici od Nepomuku odbočuje na Kozlovice doprava.
GPS: Loc: 49°28'7.796"N, 13°36'16.704"E
Aktualizace: 21.03.2010
Oselecká lípa, Oselce
Oselecká lípa je vznešný památný strom, který roste na kraji vsi Oselce jižně od Nepomuku. Tato lípa malolistá (Tilia cordata) je vysoká 21 m a podle měření z roku 1999 je obvod jejího kmene. Chráněna je od roku 1999 pro svůj vzrůst, estetickou hodnotu, připomínku historické události a jako součást památky.
Strom tvoří na lípu nezvykle štíhlou ale pravidelnou korunu, která stíní pod ní umístěnou lavičku v blízkosti sochy sv. Jana Nepomuckého patrona poutníků a cestovatelů. Lípa roste vlevo od silnice z Oselců na Chlumy, na cyklotrase 2246.
GPS: Loc: 49°45'34.49"N, 13°18'27.771"E
Skašovská lípa ve Skašově
Lípa roste asi 300 od křižovatky, kde se odbočuje na Měčín, při silnici 117. Nejbližší cyklotrasa má číslo 2186, ovšem ta Skašov objíždí lesem.
GPS: Loc: 49°30'25.743"N, 13°26'1.706"E
Aktualizace: 21.03.2010
Skašovský buk ve Skašově
Asi 20 metrů vysoký buk lesní (Fagus sylvatica L.) roste nedaleko hájovny asi 150 metrů od silnice ze Skašova do Letin. Podle měření z roku 2006, kdy byl vyhlášen památným stromem, má obvod kmene 410 cm. Buk roste na kraji lesa, jen pár metrů o posledního sakšovského stavení. Je u něj tabulka poskytující zákkladní údaje o stromu s vyjímkou jeho odhadovaného stáří (já ho odhaduji tak na 250-300let).
K buku se dostanete z křižovatky ve Skašově, pokud pojedete po silnici směrem na Letiny a u posledního domku po pravé straně odbočíte doleva k hájovně a pojedete stále k lesu. Tam, kdy domky i pěkná cesta končí, najdete památný buk. Nejbližší cyklotrasa má číslo 2186, ovšem ta Skašov objíždí lesem.
GPS: Loc: 49°31'0.31"N, 13°25'48.416"E
Aktualizace: 21.03.2010Smrk Troják, Plzeň
Smrk ztepilý (Picea abies) v lesní části Lány se nachází cca 750 m severozápadě od křižovatky silnic spojujících Plzeň, Záluží a Ledce na naučné Sigmondově stezce (cca 20 m od značené trasy). Ve výšce 2,5 m se rozděluje na tři přímé kmeny. Na vrcholu jedné z korun čarověník. Stáří odhadováno na 140 let, výška 38 m. Asi 160 let starý smrk, jehož kmen se ve výšce 2,5 m rozděloval ve tři, se 21. října 2021 rozlomil. K zemi padly dva jeho kmeny. Na vrcholu jedné rostl z korun čarověník.
Přístup k Trojáku není jednoduchý. Doporučuji sledovat tasu Sigmondovy naučné stezky. Pokud po ní pojedete od křížení se silnicí do Ledců směrem ke křížení se silnicí do Záluží, tak vězte, ze v místě, kde zahýbá o 90o vlevo, musíte ještě asi 20 m po cestě a pak hledejte vlevo na stromě dřevěnou směrovku k Trojáku. Od ní musíte ještě asi 50 m po lesní pěšině kolo vést. Pokud budete mít štěstí, korunu Trojáku s čarověníkem v jednom z vrcholů uvidíte už z cesty, protože okolní borovicový lesík ještě není příliš vysoký.
GPS: Loc: 49°47'43.661"N, 13°22'0.273"E (v mapě)
Aktualizace: 21.03.2010
Starodvorské duby, ve Starém Dvoře u Kdyně
Tři přibližně 400 let staré duby letní (Quercus robur) dosahují obvodu kmenů 643, 566 a 551 cm, koruny stromů pak dle měření z roku 2001 a 2002 dosahují do výšek 20,5; 27,5 a 27 m. Chráněny jsou od roku 2002 pro svůj věk, vzrůst a jako krajinná dominanta.
Duby pocházející z doby vlády rodu Stadionů. Rostou na louce mezi cestou a zahradou, v nadmořské výšce 480 m a najdete je v osadě Starý Dvůr u obce Kout na Šumavě. Rostou u rozcestí cyklostras 3 a 2014.
GPS: Loc: 49°24'30.032"N, 13°1'5.895"E
GPS: Loc: 49°24'35.778"N, 13°1'6.235"E
Aktualizace: 21.03.2010Zhůřský křemelák, Zhůř u Chocenic
Zhůřský křemelák je asi 400 let starý památný dub letní (Quercus robur). Podle měření z roku 1975 má obvod kmene 509cm a je vysoký 23m. Dub je chráněn od roku 1997 pro svůj vzrůst, věk a také pro estetickou hodnotu. Křemelák je dub letní (Quercus robur) na rozdíl od drnáku, což je dub zimní (Quercus petraea).
Zhůřský křemelák se nachází asi 30m od hlavní silnice procházející obcí Zhůř z Nepomuku do Plzně nedaleko rozpadajícího se statku čp. 132. Asi o 100m dál jsou nad rybníčkem ještě další dva krásné staré duby, které nepožívají památkové ochrany. V nedalekých Chocenicích najdete chocenický drnák.
GPS: Loc: 49°32'11.613"N, 13°31'7.273"E
Aktualizace: 21.03.2010Kilometrovka (památná alej), Plzeň
Chráněné stromořadí 278 listnatých stromů, nejstarší 200 let. Vyměřena a v roce 1893 vysázena spolkem „Jednota pro zakládání sadů a okrašlování města Plzně a jeho okolí“ v širokém údolí řeky Mže přes lochotínské louky. Alej o délce cca 1070 m směřuje od Kalikovského mlýnu k Lochotínskému parku. Určené ochranné pásmo 10 m od paty kmene každého stromu. Alej Kilometrovka v Plzni je tvořená převážně jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) - 43 ks, lípou srdčitou (Tilia cordata) a velkolistou (T. platyphyllos) - 45 ks, olší lepkavou (Alnus glutinosa) - 46 ks a dalšími dřevinami. Nejmohutnější exempláře rychle rostoucího topolu černého (Populus nigra) - 23 ks. V současné době alej obsahuje cca 211 stromů a tvoří nejvýznamnější stromořadí na území Plzně.
Kilometrovkou se na kole dobře dostanete k ZOO nebo k přírodní památce Kopeckého pramen v areálu nemocnice Primaved.
GPS: Loc: 49°45'1.435"N, 13°21'49.931"E (u Kalikovského mlýna)
Aktualizace: 18.08.2007