Velkou popularitu si jízdní kolo získalo v Kodaňi, která začala na opatřeních pracovat už v 70. letech minulého století.

Zatímco nedaleký Mnichov se do role hlavního cyklistického města stylizuje už několik let svojí kampaní München - Radlhaupstadt, česká a moravská města mohou tento titul získat oficiálně v soutěži, kterou před pár dny vyhlásila Asociace měst pro cyklisty. O tom, které město je k cyklistům nejpřátelštější, rozhodne třináctičelnná odborná porota. Jak soutěž probíhá a kdo se do ní může přihlásit? To bude možná zajímat lecjakého cyklistu, stejně jako to, jak v soutěži obstojí právě jeho město...

Autor: cykloRADKA (text&foto), Slávek SYROVÝ (foto) Aktualizace: 19.02.2014
Vstoupit do diskuse (1)

„Soutěž trvá až do konce března, kdy se lze přihlásit prostřednictvím formuláře na www.cyklomesta.cz," říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek, který společně s dvanácti dalšími porotci bude vybírat Hlavní město cyklistů ČR roku 2014. O vítězi rozhodne celková kvalita procyklistické politiky města, znalost dopravního chování, konkrétní infrastruktura a úroveň probíhajících kampaní, ne jen počet cyklistů v ulicích nebo dopravní infrastruktura pro ně určená. „Soutěž hodnotí cyklodopravní klima v jednotlivých městech, a to jak z pohledu dlouhodobých strategií rozvoje cyklodopravy a integrovaného plánování, tak i z pohledu konkrétních opatření zaměřených na podporu a rozvoj cyklodopravy," říká o podmínkách soutěže Jaroslav Martinek. V porotě, která určí vítěze, usednou zástupci Centra dopravního výzkumu, odborníci na dopravu a bezpečnost a zástupci státních organizací (ministerstva, Státní zdravotní ústav, Státní fond dopravní infrastruktury) či profesních sdružení (Asociace výrobců a dovozců jízdních kol a velomateriálu - AVDK). Soutěže se může zúčastnit kterékoli město v ČR, které vyplní internetovou přihlášku. Slavnostní vyhodnocení soutěže proběhne koncem dubna v Praze. „Přestože pro vítěze jsou připraveny i věcné ceny, hlavním přínosem soutěže bude pro města vědomí, jak na tom s podporou cyklodopravy jsou a také možnost srovnat se s ostatními českými městy," komentuje cíl soutěže národní cyklokoordinátor. Zúčastnit se tak mohou i města, kde jízda na kole nemá velkou tradici a která stojí v podpoře cyklodopravy na pomyslné startovní čáře.

Potenciál měst Plzeňského kraje

Pro přehled si dovoluji uvést výčet měst i s tím, jak dosud vnímají cyklistickou dopravu. Vybrala jsem jen ty čtyři největší, tedy:

Plzeň - výstavba cyklostezek probíhá postupně již skoro dvacet let v souladu s generelem cyklistické dopravy, který byl již dvakrát aktualizován. Jednotlivé dílčí úseky se postupně skládají v delší souvislé cyklistické koridory. V Plzni ani v jiných velkých městech našeho kraje nenajdete cyklistické pruhy v hlavním dopravním prostoru, jde tedy vždy o samostatné „chodníkové” stezky, které jsou pro dopravní účely mnohdy nevhodné, neboť stavějí cyklistu do nerovnoprávného postavení vůči souběžně jedoucím vozidlům v komunikaci. Nutno podotkout, že návrhy na řešení integrující cyklisty do hlavního prostoru  příslušné složky města již několikrát podávaly, zatím ale vždy narazily na nesouhlasné stanovisko Policie ČR. Plzeň tak zůstává spolu s ostatními městy našeho kraje asi jedinou krajskou metropolí, která nemá cyklisty integrované do provozu cyklopruhy v hlavním dopravním prostoru (více v článku Cyklopruhy v komunikaci versus cyklostezky). V posledních asi třech letech mnoho nových cyklostezek v Plzni nepřibylo. Bohužel avizovaným tempem nepokračuje ani dokončení systému  tzv. plzeňských greenways, tedy systému vzájemně propojených koridorů sportovně rekreačních tras pro pěší a cyklisty v údolích plzeňských řek, za které Plzeň jako první město z východního bloku dostala cenu Evropské asociace Greenways (EGWA) v sekci mobility..

Klatovy - druhé největší město našeho kraje buduje komunikace pro cyklisty také již více než 10 let. Na severojižní cyklistický průtah městem po CT38, který byl dokončen v roce 2009 navazují Klatovští dalšími i zde „chodníkovými” cyklostezkami. Na cyklisty ale mysleli i při budování nových částí obchvatu.  Smysluplná páteřní síť komunikací pro cyklisty se tedy stále zahušťuje a již teď umožnuje z většiny města bezpečný pohyb na kole do centra.

Rokycany - svojí polohou na dálkové cyklostrase CT3 spojující Prahu s Plzní a pak dalšími velkými městy v Německu, začaly logicky budovat průtah městem pro tuto dálkovou trasu, k němu později přidaly jedno boční napojení. I když průtah městem je základ, lze to považovat za koncepci cyklodopravy?

Domažlice - v roce 2011 byla jako součást mezinárodní CT3 dokončena cyklostezka spojující město s Ovčím vrchem na česko-německé hranici, kterou mnoho Domažlických cyklistů hojně využívá. Domažličtí si jako málokdo v našem regionu uvědomují, že cyklistika nekončí na hranicích města, ale je propojena s okolními obcemi. Proto také do Asociace cykloměst vstoupil rovnou celý svazek obcí Domažlicko (ne jen Domažlice samotné), který za aktivním budováním cyklostezek stojí. Zde působí i jediný oficiální cyklokoordinátor v Plzeňském kraji.

Za zmínku by jistě stála i další města jako Sušice, Horažďovice, Nýřany nebo Stříbro či Tachov. Jak vidíte šance svého města vy? Vyjádřit se můžete v diskusi k tomuto článku.

Chcete zjistit, jak si ve srovnání s ostatními městy stojí právě to vaše? Napište svému starostovi, ať vaše město přihlásí do soutěže. 

Pomoci může Cyklistická akademie

Můžete také „svoje” úředníky upozornit na to, že právě 26. února, tedy příští týden, se v Domažlicích koná jeden ze seminářů Cyklistické akademie, který pořádá Asociace cyklistických měst. Jeho cílem je výměna zkušeností, vč. těch špatných, mezi jednotlivými městy. „Česká města jsou na tom velmi špatně v porovnání se zahraničím, jen výjimečně je cyklistická doprava skutečně systémovou součástí celkové dopravy," tvrdí národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek a dodává: „Cyklistická akademie by měla ukázat, jak rozmanitými nástroji můžeme dosáhnout lepší úrovně cyklistické kultury."

„Dopravě ve městech bychom se měli věnovat systémově a cyklodopravu přitom zohlednit jako kteroukoli jinou formu dopravy," tvrdí vedoucí Odboru strategického rozvoje a investic ve Šternberku Roman Sobkuliak. Mnoho českých měst zřídilo pozici cyklokoordinátora a pravidelně věnuje na výstavbu cyklistické infrastruktury část svého rozpočtu. Podpora cyklodopravy však bývá často ztotožňována hlavně s výstavbou cyklistické infrastruktury, především cyklostezek. Řada vybudovaných cyklostezek a cyklopruhů přitom zůstává opuštěná, případně na nich parkují automobily. Jako důvody se často uvádí povaha místních obyvatel, nevlídné podnebí nebo kopcovitý terén. Částečně to může být pravda, ale větší část viny je ve způsobu, jakým jsou tato opatření pro cyklisty provedena, často izolovaně a bez vazby na okolní území. „Hlavním měřítkem by neměla být délka vybudovaných cyklostezek. Vnímání cyklodopravy by se mělo přenést k širším souvislostem a ke spolupráci se zainteresovanými stranami, kterou s sebou přináší tento přístup," doplňuje Roman Sobkuliak. Nový přístup, který prosazuje i Cyklistická akademie, pracuje s veřejným prostorem jako s celkem. Konkrétní opatření jako jsou stojany, cyklopruhy, značení či světelná signalizace jsou sice nejviditelnější součástí řešení, práce na nich by ale neměly být převažující aktivitou.

Přečtěte si také

Cyklopruhy v komunikaci versus cyklostezky 

Chodci a kolaři na cyklostezkách - může to fungovat? 

Plzeňské ‚greenways' získaly evropské ocenění

Cyklistický průjezd po CT38 přes Klatovy otevřen 

Průjezd na kole přes Rokycany je o něco příjemnější 

Diskuse (1)