Kostelík U Ježíška (pod mostem Milénia), Plzeň
Kilometrovka (památná alej), Plzeň
Chráněné stromořadí 278 listnatých stromů, nejstarší 200 let. Vyměřena a v roce 1893 vysázena spolkem „Jednota pro zakládání sadů a okrašlování města Plzně a jeho okolí“ v širokém údolí řeky Mže přes lochotínské louky. Alej o délce cca 1070 m směřuje od Kalikovského mlýnu k Lochotínskému parku. Určené ochranné pásmo 10 m od paty kmene každého stromu. Alej Kilometrovka v Plzni je tvořená převážně jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) - 43 ks, lípou srdčitou (Tilia cordata) a velkolistou (T. platyphyllos) - 45 ks, olší lepkavou (Alnus glutinosa) - 46 ks a dalšími dřevinami. Nejmohutnější exempláře rychle rostoucího topolu černého (Populus nigra) - 23 ks. V současné době alej obsahuje cca 211 stromů a tvoří nejvýznamnější stromořadí na území Plzně.
Kilometrovkou se na kole dobře dostanete k ZOO nebo k přírodní památce Kopeckého pramen v areálu nemocnice Primaved.
GPS: Loc: 49°45'1.435"N, 13°21'49.931"E (u Kalikovského mlýna)
Aktualizace: 18.08.2007Naučná stezka Zábělá, Plzeň
Okruh 5 km, 19 zastávek v PR Zábělá s významnou hájovou květenou. Naučná stezka z Bukovce v okolí Berounky včetně hradiště na Holém vrchu. Pro návštěvu je nejvhodnější duben a květen. 5 km dlouhá okružní trasa s 19 zastávkami v prostoru PR Zábělá. Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen.
Aktualizace: 18.08.2007Přírodní památka Čertova kazatelna, Plzeň
Skalní útvary na levém břehu řeky Mže (skalní okna, kulisy, římsy vzniklé zvětráváním v sedimentech plzeňského karbonu). Ve skalním defilé zahrnutém do chráněného území jsou odkryty sedimenty kladenského a týneckého souvrství středočeského karbonu, včetně jejich styku. Všechny povrchové tvary na území PP vznikly modelací povrchu proudící vodou v různé podobě, od dešťového ronu až k přímé erozi vodních toků. Morfologicky jsou pozoruhodné typově velmi rozrůzněné formy zvětrávání. Na skále postaven v 19. stol. romantický zámeček, dnes sídlo soukromé uměleckoprůmyslové školy. Pískovcová skála s různými formami tvarů vzniklých zvětráváním.
GPS 49°45'30.081"N, 13°20'18.686"E (v mapě)
Přírodní památka Doubí, Plzeň
Ochrana zbytku borové doubravy se skupinou dvěstěletých dubů. Z entomologického pohledu je možno toto území označit za jedno z nejkvalitnějších plzeňských biocenter, neboť se zde nachází vzácné druhy hmyzu, které jsou vázány na přestárlé listnaté porosty, zvláště vzácným druhem je např. tesařík Acimerus schaefferi. Na dně údolí bývalo rašeliniště, ale dnes je vysušeno. Území zasahuje i částečně na rovinu nad svahem, kde jsou četné skalní výchozy. Na jednom z nich je zajímavý geomorfologický útvar tzv. pupek - pískovcová konkrece uprostřed s dutinou, která vystupuje ze skály. Zbytek doubravy se skupinou dvěstěletých dubů. Výskyt vzácného hmyzu, např. tesaříka (Acimerus schaefferi).
GPS 49°47'21.059"N, 13°23'21.861"E (v mapě)
Přírodní památka Malesická skála, Plzeň
Skalní pyramida ve svahu nad Chotíkovským potokem s viditelnými sedimenty plzeňského karbonu. Zblízka si ta můžete prohlédnout, jak se na sebe vrstvily usazeniny v pomalých a rychlých vodách. To je zřetelné z velikosti materiálu, který se usazoval. Právě pískovcové arkózy a slepence jsou zde pěkně vidět.
Skalní útvar se nachází blízko pěšiny, po které vede žlutá turistická značka z Malesic do Chotíkova. Na cestě jsou úseky, kde je z důvodu bzpečnosti lepší kolo vést.
GPS 49°46'56.009"N, 13°18'48.086"E (v mapě)
Aktualizace: 18.08.2007
Přírodní památka Malochova skalka, Plzeň
Příkrý spilitový svah nad Berounkou v polesí Háj. Díky své jihozápadní orientaci je zde rozšířena teplomilná květena např. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) krvavec menší (sanguisorba minor) atp. Chráněné území na skále se spoustou teplomilných rostlin.
GPS 49°47'1.280"N, 13°26'6.554"E (v mapě)
Aktualizace: 18.08.2007
Přírodní rezervace Kamenný rybník, Plzeň
Tvoří ji významné rašeliniště v údolní potoční nivě se zachovanými společenstvy rašelinné flóry a fauny a zbytkem přirozené slatinné louky s výskytem vzácných druhů rostlin. Zjištěno celkem 165 druhů vyšších rostlin. Z ochranářsky důležitých druhů stojí za zmínku např. prha arnica (Arnica montana), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice přeslicovitá (Carex brizoides), Carex lasiocarpa, rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), Dryopteris thelypteris, jalovec (Juniperus communis), Lycopodium innundatum, Menyanthes trifoliata, Pulicaria vulgaris, Radiola linoides, Rhynchospora alba, Galix repens ssp., sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus quadripetalus) z vodních druhů byly pozorovány rdest vzplývavý (Potamogeton natans), Callitriche palustris a bublinatka jižní (Utricularis cf. neglecta). Rašeliniště v údolní potoční nivě se zachovanými společenstvy rašelinné flóry a fauny např. kosatcem sibiřským (Iris sibirica) viz foto, vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum).
GPS 49°47'22.844"N, 13°22'38.061"E (v mapě)
Aktualizace: 18.08.2007Přírodní rezervace Petrovka, Plzeň
Protáhlá a úzká údolní niva podél Boleveckého potoka se v minulosti užívala jako louka jménem Petrovská. Pro typ zemědělského hospodaření, uplatňovaný po r. 1945, ztratila význam kvůli nevelké výměře, odlehlosti a nutnosti údržby odvodňovacích zařízení. Postupně se tu opět vytváří přirozená mokřadní a lužní společenstva, která jsou botanicky velmi zajímavá. Jsou tu zastoupena společenstva rákosin a vysokých ostřic, fragmenty přechodových rašelinišť, vlhkých luk, bažinných olšin a lužních olšin. Z dřevin převažují olše, vrby a střemcha, z bylin se vyskytují karbinec evropský, tužebník jilmový, krvavec toten (Sanguisorba officinalis), vrbina obecná, blatouch bahenní, kyprej vrbice, prstnatec májový, kosatec sibiřský, kapraď hřebenitá, ocún, přeslička, skřípina aj. Území chráněné pro typický charakter rozmanité vegetace zahrnující původními stanovišti místní bolevecké odrůdy borovice lesní a pro geomorfologické zajímavostmi . Údajně nejmocnější (až 5 m) známé vrstvy rašeliny na Plzeňsku. Zastávka Sigmondovy NS. Chráněná niva u Boleveckého potoka s mokřadními rostlinami.
GPS 49°47'12.579"N, 13°21'54.316"E (v mapě)
Aktualizace: 18.08.2007Sigmondova naučná stezka, Plzeň
Okruh 7 km, 15 zastávek. Zahrnuje zajímavosti rekreační oblasti Bolevecké rybníky. Mimo jiné přírodní rezervace Petrovka (přirozená mokřadní a lužní společenstva, Petrovská díra, Petrovský pramen), smrk troják (chráněná přírodní památka, 140 let), křížové kameny, Sigmondovy pokusné plochy, Kolomazná pec, PR Kamenný rybník, Šídlovský rybník. Pojmenována po Josefu Sigmondovi(1868-1956) – plzeňském městském lesním radovi a profesorovi pražské lesnické fakulty. 7 km dlouhá okružní trasa s 15 zastávkami v oblasti Boleveckých rybníků. Pojmenována po Josefu Sigmondovi(1868-1956) profesorovi pražské lesnické fakulty.
Aktualizace: 18.08.2007Kolomazná pec, Plzeň- Bolevec
Kolomazné (správně dehtářské) pece byly v minulosti poměrně rozšířeným důmyslným zařízením na výrobu všestranně užitečných produktů. Principem výroby byla suchá destilace dřeva, neboli působení postupně vzrůstající teploty na dřevo a pryskyřici za malého přístupu vzduchu. Původně jednoduchý postup zaměřený na získání dehtu se během staletí vyvinul v technologii, která obohatila výrobu o další produkty, jako byl terpentýnový olej, kalafuna, bednářská a ševcovská smůla. Dehet zůstal hlavním výrobkem, konečnými produkty byly kolomaz a menší množství dřevěného uhlí. Kolomaz se připravovala dodatečným mísením posledního tekutého produktu destilace s práškovým plnidlem (mastek, sádra), aby pro mazání kol nebyla příliš tekutá. Pece stávaly obvykle na okrajích větších lesních celků. Zdejší pec pochází asi z poloviny 18. stol. a je patrně nejvíce zachovalým pozůstatkem svého druhu v České republice. V r. 1820 bylo v plzeňských lesích osm pecí. S rozvojem průmyslové výroby dehtu v druhé polovině 19. stol. tradiční výroba zcela zanikla. Pece mívaly dva pláště s meziprostorem. U zdejší pece se zachovala část vnějšího pláště. Zastávka Sigmondovy naučné stezky.
Aktualizace: 17.08.2007Most císaře a krále Františka Josefa I. (dnes součást Americké třídy), Plzeň
Z roku 1913 projektoval vrchní městský inženýr V. Mencl. Stavba, která je zřejmě posledním kamenným mostem v Čechách, je široká 15 metrů a dlouhá 60 metrů. Do vozovky byly zapuštěny kolejnice, ale tramvaj přes most nikdy nejezdila a tak byly kolejnice v roce 1934 vytrhány. Na obou koncích mostu stojí na krakorcích domky pro výběrčí mýta, které se za využití mostu platilo až do roku 1925. Most byl několikrát překřtěn - po roce 1918 se jmenoval Wilsonův, v roce 1939 Karla IV. a v roce 1941 to byl most Vítězství. Po druhé světové válce nesl Stalinovo jméno. Pravděpodobně poslední kamenný most postavený v Čechách, 15 m široký, 60 m dlouhý, z r. 1913.
Aktualizace: 17.08.2007Most T. G. Masaryka na Jateční třídě, Plzeň
Byl projektován v roce 1915. Konstrukce mostu byla na svoji dobu velice pokroková, neboť ze železobetonu byla nejen mostovka, ale i vlastní obloukové trámy. Stavební práce dokončeny o tři roky později.. Po mostě, dlouhém 133,7 metrů a širokém 6,4 metru, mohla veřejnost až po kolaudaci v roce 1922. V roce 1988 rekonstruován. Ve své době pokroková konstrukce s železobetonovou mostovkou i obloukovými trámy. Dokončen 1918.
Aktualizace: 17.08.2007
Naučná stezka Po stopách Františka Malocha, Plzeň
Aktualizace: 17.08.2007
Tyršův most, Plzeň
Překlenuje údolí řeky Radbuzy mezi Plzní a Radobyčicemi, byl postaven v letech 1932-33. Stavba, dlouhá 78,8 metru, je dílem plzeňské Škodovky a prvním celosvařovaným obloukovým mostem na světě, který sloužil na veřejné komunikaci. Jeho autorem je dr. Ing. František Faltus. Špatně udržovaný most musel být v roce 1986 zčásti uzavřen a na počátku devadesátých let minulého století podstatně rekonstruován. Z původního mostu tak zbyl jen ocelový oblouk, nad kterým byla vybudována nová konstrukce, tvarem i rozměry zcela odlišná od původní. První celosvařovaný obloukový most na veřejné komunikaci postavený v letech 1932-33.
Aktualizace: 17.08.2007Koterovská vyhlídka „Na horizontu“, u silnice mezi Koterovem a Božkovem
Věž chrámu sv. Bartoloměje, nám. Republiky
Vyhlídková ulice - vyhlídková terasa, nedaleko Rokycanské ul. u Ústředního hřbitova
Na terase možno posedět a prohlédnout si malované panorama výhledu přes Plzeň na západ. Za dobré viditelnosti bývá vidět např. Šumavský vrchol Ostrý a Přimda. Zvlášť působivé při západu slunce. Polní cestou u terasy lze sjet do Božkova.
Níže si můžete prohlédnout vyhlídkový panoramatický pohled na Plzeň.
Aktualizace: 03.08.2007Krkavec – Simlova rozhledna, severozápadní okraj Plzně (u cesty do Ledec)
Přírodní památka Černá stráň
Představuje cca osmihektarový příkrý svah v údolí řeky Úslavy pod místem zvaným Hůrka. V černošedých jílovitých břidlicích a slídnatých pískovcích středního ordoviku lze nalézt zkameněliny dobrotivského souvrství, mezi něž patří trilobiti, ale i různé druhy ramenonožců, ostnokožci atp. Chráněné území se zkamenělinami.
GPS 49°42'11.367"N, 13°29'8.227"E (v mapě)
Aktualizace: 01.08.2007