Na kole z Mnichova až do Plzně
Říkáte si, co mne k tomu přimělo? Těch důvodů bylo víc... Loni a letos jsem absolvovala několik dálkových cest, na kterých jsem nasbírala zkušenosti s cestováním na kole z místa na místo. Není to tak náročné, jak se mi to dříve zdálo. Dosud jsem se totiž vydávala jako většina Čechů na vícedenní cyklistické dovolené jen na jedno místo, odkud jsme podnikali jednodenní výlety do okolí. Dálkové cesty ale mají něco do sebe - projíždíte krajinou, poznáváte nová místa, na každém vyvýšeném místě se objeví nový pohled do krajiny, takže suma sumárum toho vlastně vidíte a zažijete mnohem víc, než při pobytu na jednom místě. Je to prostě větší dobrodružství a to já mám ráda. Ten pocit objevování nového a nepoznaného je vzrušující a vy si ho při cestování na kole po dálkových cyklotrasách opravdu užijete. Mně se tohle cestování z místa A do místa B zalíbilo, i když vyžaduje náročnější předcestovní přípravu. Rozhodně to ale stojí za to.
Dalším důvodem k cestě bylo, že jsem zjistila, že cestovat s kolem vlakem do Mnichova není tak složité jak se mi to původně zdálo a to i pro člověka, který neumí německy. Cesta vlakem s jedním přestupem, to přece zvládnu i když neumím německy, že? A když se vybere vhodná skupinová jízdenka, tak to ani tolik nestojí... Přiznám se, že z neznalosti němčiny jsem opravdu měla obavu. Hlavně proto, že v gasthausech či gasthofech, které pro ubytování po cestě většinou vybírám, nerozumějí vždy anglicky. Posledním pomyslným poňouknutím k cestě za hranice bylo, když jsem letos na jaře dostala výtisk čerstvě vydaného průvodce po trase Praha-Plzeň-Regensburg-Mnichov, kterého vydalo německé nakladatelství PUBLICPRESS. Tím bylo vše zpečetěno a já jen hledala někoho, kdo pomůže s komunikací při rezervaci ubytování a s komunikací na trase, a termín, který bude vyhovat i dalším kamarádům, aby se celkové náklady na cestu minimalizovaly. Většinová shoda padla na první víkend v srpnu a já jen doufala, že k nám počasí bude vlídné.
V Německu existuje síť cyklotras, které jsou zvětšiny vedeny po cyklostezkách či oddělených komunikacích. Téměř každý důležitý vodní tok lemuje trasa, pro spojnice mezi nimi byla mnohdy využita tělesa bývalých železnic. V Německu tak vytvořili přiměřeně hustou síť bezpečných cyklotras, které tvoří základ mnohých dálkových mezinárodních cest pro kolaře včetně těch, co vedou přes Plzeň. To znamená Panevropské cyklotrasy z Prahy do Paříže a cyklotrasy Praha-Plzeň-Regensburg-Mnichov. Z mapy jsem vyčetla, že ta druhá zmiňovaná, po které se chceme vypravit, vede po říčních stezkách kolem Isaru, Dunaje, Regenu a Chambu. To je vždy znamení nenáročnosti a pohodové cesty po vodě. Proto cesta nelákala jen mne, ale také mé kamarády. Z letáčku, který Němci vydali na jaře 2010 k prodloužení této mezinárodní trasy z Regensburgu až do Mnichova, jsem se také dočetla, že kromě dvou velkých a historicky zajímavých měst vede cesta krajem chmele - takovým německým Žateckem. Právě tento úsek mne nejvíce zajímal. Trasa tam překonávala rozvodí Isaru a Dunaje, což slibovalo na rozdíl od cesty po vodě aspoň nějakou pěknou vyhlídku. Právě kvůli nim tak ráda jezdím na kole. V tomto místě také průvodce zmiňoval dunajskou soutěsku, kterou trasa přes kopec objížděla. Studiem map v průvodci, které ovšem nemají vrstevnice, ale jen značkami označené úseky s klesáním či stoupáním, jsem usoudila, že to bude jediný opravdový kopec na trase. A taky že byl.
Příprava cesty ale nebyla zase tak jednoduchá. Museli jsme lehce improvizovat a udělat pár změn v původním plánu, protože ne všechno šlo tak hladce, jak jsme přepokládali. Platnost naší německé jízdenky byla v pátek jiná nez v sobotu, ubytování jsme našli skoro o třicet kilometrů dál, než jsme chtěli a pro koupi mezinárodních jízdenek jsem potřebovala kromě peněz ještě údaje o majitelích kol. Do našich plánů zasáhlo i počasí, kterého jsme si užili v různých formách. Ale bez toho by to nebylo to správné dobrodružství. Mně se trasa líbila, nejvíc ta část mezi chmelnicemi, než jsme se napojili na Dunajskou stezku. Tam se krajina příjemně vlnila a ani cesta nebyla tak jednotvárná, jak úseky podél řek.
Pokud i vy uvažujete o tom, že byste se na takovou cestu vypravili, nabízím vám návod, vycházející ze zkušeností naší cesty. Chcete-li si přečíst, jak jsme cestu plánovali, co jsme před ní museli zařídit či koupit a na jaká úskalí jsme narazili, můžete si přečíst článek Z Mnichova přes Regensburg na Plzeň na kole za tři dny, který jsem jako návod pro další cyklocestovatele po německé části trasy napsala. Ale pozor! Článek je to pěkně dlouhý s bohatou fotogaleri, která ilustruje naši cestu, stezky i značení na trase, takže se napřed pěkně uvelebte u počítače a pak klikněte na článek!
Přečtěte si také
Z Mnichova přes Regensburg na Plzeň na kole za tři dny, který jsem jako návod pro další cyklocestovatele po německé části trasy napsala. Ale pozor! Článek je to pěkně dlouhý s bohatou fotogaleri, která ilustruje naši cestu, stezky i značení na trase.
Z Furth im Waldu do Plzně po mezinárodní cyklotrase číslo 3 - článek z 8/6/2009 o cestě z německého Furth im Waldu přes Všeruby, Kdyni, Merklín a Dobřany do Plzně po cyklotrase č. 3 (V letošním roce se ale CT3 z Furth im Waldu překlápí na nově vybudovanou stezku přes Babylon a Domažlice)
Mnichov na kole žije i v mrazivých dnech - portrét bavorské metropole, která se chce stát hlavním městem cyklistů a hodně pro to dělá. Postřehy cyklistické novinářky, která na kole celý den sledovala život cyklistů a srovnávala jej s tím naším. Doplněno bohatou fotogalerií.