Skalní cyklisté vyjíždějí, i když napadne sníh

Jakmile se na podzim ochladí, mnozí cyklisté zazimují kolo do sklepa a po počasím vynucené pauze většinou přesedlají na sněhová prkýnka. Jezdit v zimě má své kouzlo a také svá pozitiva, která ovšem nezjistíte, pokud do pedálů nešlápnete. Někdo se ale nespokojí s malou vyjížďkou, ale „nadělí" si pořádný zimní cyklovýlet. To, co mnozí pokládají za bláznovství, činí jiným potěšení. Prostě láska ke kolu má různé podoby. Nevěříte?

Autor: cykloRADKA (text&foto), Daniel CARIK (foto) Aktualizace: 27.12.2017

Když jsem na kole projezdila svoji první zimu, naučil mne kamarád, že v zimě se cyklisté zdraví. Na kolo většinou sedají jen „skalní” cyklisté, kteří by to bez něj prostě nevydrželi. Než jsem se k nim přidala, nechápala jsem to. Stejně jako ti, co se tak podivují, když přijedu na schůzku ve městě na kole, i když zrovna napadnul sníh. „Vám není zima?", ptají se mne. Odpovídám jim otázkou: „A vám je na lyžích také zima?" V tu chvíli jim dojde, že cyklista se pohybuje a stejně jako na jiné zimní sporty se na kolo prostě jen musí správně obléci. Ostatně o tom, jak se obléci na kolo v zimě jsme již psali v článku Na kole v zimě - jak na to? Asi nejhezčí je přitom jízda na čerstvém tvrdém sněhu po ujeté polní cestě, kde se nesolí. Tu si můžete pěkně užít i na snowbiku. Právě na něm se proslavil náš extrémní biker Jan Kopka při přejezdu Aljašky. Když se dobře oblečete, můžete se vydat i na delší cyklovýlet tak jako Zdeněk Šnejdar, který si tak nadělil netradiční vánoční dárek. Ostatně, přečtěte si, jak mi popsal letošní zpestření tradiční vánoční cesty za kulturou.

Zdeňkovo vánoční cyklodobrodružství

Ve Volyni na Boží hod má již dlouhou tradici metalový večírek Satan Klaus. Pořádají jej kluci z kapely Avenger, která má tady sídlo. Tyhle kluky znám už 20 let. Od vzniku jejich demoalba Shadows of the Damned, které vyšlo v roce 1997. Letos vydali nové album Mír v harému smrti a zároveň s koncem roku ohlásili zánik kapely a zrod nové pod názvem Bohemyst. Takže, pro mě povinnost se této vypečené akce zúčastnit. Marně jsem sháněl spolujezdce a z Klatov nakonec zůstal jediný. Tak jsem nelenil, zajistil si ve Volyni nocleh, auto nechal odpočívat a umanul si dojet do Volyně na kole. Aspoň si tam budu moci dát o nějaké to pivko navíc a večírek si jaksepatří užít.

Štědrý den jsem z části prožil též na kole, a navíc šel spát dost dlouho. Cítil jsem únavu a nebyl jsem si jistý, zda si mám troufnout dát cestu z Klatov do Volyně celou na kole. „Inu, popovezu se kousek vlakem, to by šlo." Z Vrhavče odjíždí v 15.30h, vystoupím v Sušici a do Volyně dojedu v klidu a včas, abych se před akcí stačil ubytovat. Tak fajn, vymyšleno, pojedu. Vyrazil jsem včas, na vrhavečské zastávce i s kolem jsem byl připraven pět minut před příjezdem. 15.30h, vlak nikde. 15.35h, vlak nikde. Čekal jsem ještě chvíli. Nejel a nejel. „Kašlu na něj!" Tak jsem nasednul na kolo a vyrazil k Volyni po ose. Po ujetí asi kilometru mě ten železnej kolos míjel. No, zpoždění snad deset minut. Ať si jede, dám to i bez něj, ale bude to hraně.

Z Běšin nahoru na Nemilkov, v Hlavňovicích jsem už rozsvítil světlo a rozblikal vzadu blikačku. Do Sušice jsem přijel už po západu slunce. Přes Chmelnou a Podmokly dál k Žihobcům. Zdejší kostel byl pěkně nasvícen a tma mu slušela. Tady jsem dal pauzu, schroupal tyčinku, polkl vodu, zapnul GPS, kam jsem si nahrál trasu, a jel dál. Pomalu už mě světlo na řídítkách přestávalo stačit, tma byla stále černější. V Soběšicích už jsem nasadil čelovku. To byla panečku změna, viděl jsem mnohem lépe... Vyhoupl jsem se na Hoslovice a pak mě čekal zasloužený sjezd až do Doubravic. Už bylo nějakou dobu pod nulou, ojíněné krajnice a namrzající asfalt. Tady se ještě přidala mlha. Do Volyně už to bylo kousek, ale přes kopec. Jízda v mlze s čelovkou není nic pěkného. Řídítkovému světlu už docházela energie a moc nesvítilo. Ale nějak jsem to zvládnul. Do cíle jsem dorazil v 19.00h, půl hodiny před zahájením koncertu. Na tachometru údaj 70,6 km. Stihl jsem to akorát. Vyzvedl si klíč od pokoje, shodil cyklohadry, oblékl metalové, nechal si načepovat pivko, vylovil připravenou bagetu a blaženě ji do sebe nasoukal. Když se začalo hrát, byl jsem už v sále připraven na kulturní zážitek.

Zážitek to byl velmi silný, byl jsem moc spokojen. Ráno jsem byl na nohou od 8.30h, výhled z hotelového okna ven moc optimistický nebyl. Jinovatka, kam oko dohlédlo. Inu nic, nemá cenu čekat. V 9:45 jsem již zase jako cyklista zastavil na benzínce na snídani a teplý čaj. V 10:00 jsem byl připraven na cestu domů. Přehoupnul se přes kopec za Volyní a z Doubravic stoupal zas na Hoslovice. Teplota již byla nad nulou, slunko svítilo a mě bylo fajn. Na horizontu u Hoslovic jsem ale uviděl, do čeho pojedu. V údolí se válela mlha, kam oko dohlédlo. Nevadí, do Nezamyslic už to není daleko. Jen jsem doufal, aby U Kopů měli otevřeno. Přes Zvotoky, Volenice a Frymburk jsem byl v Nezamyslicích krátce po 11. hodině. U Kopů kouknu na dveře. Hurá, mám vyhráno! Otevřeno od 10.00 do 14.00h. Po teplé drůbeží polévce jsem pookřál, následovala kachnička se zelím a jeden Švanda Dudák. Pohádka za pohádkovou cenu. Rád se sem vracím a už se těším na další návštěvu.

Po obědě zas ven do toho chladu. Slunko už mlžný opar začínalo rozptylovat, teplota +2°C byla skoro neměnná od Sušice až do Kolince. V momentě, kdy jsem v Kolinci míjel kostel a stoupal do Mlázov, na mě zničeho nic dýchl teplý vzduch. Teplota šla prudce nahoru. V Mlázovech už bylo +10°C. Na třech kilometrech rozdíl 8 stupňů! Aha, tak tady mlha asi vůbec nebyla. Jiné vysvětlení nemám. U Hradiště jsem zastavil, pokochal se výhledem na Šumavu, kterému dominuje ostrý hřbet Sokola u Antýglu. A z druhé strany výhled na klatovskou dolinu, za ní na Švihovskou vrchovinu. Poté sjezd z Drkolné a doma jsem byl ve 14.30h. Na tachometru údaj 68,2 km. Únava značná, ale já byl na duši naprosto spokojený.

Že jsem nejel autem nebo vlakem, nenakoupil si na koncertě nějaké vinyly, samolibý dárek pod stromeček? No a co? Materialistické hodnoty stranou, Vánoce měli letos pro mě pěkný kulturně-cyklistický duševní zážitek.

Zdeněk

Výzva

Také jezdíte na kole v zimě? Napište nám do redakce o svých zážitcích. Ty nejzajímavější zveřejníme.

Přečtěte si také

Na kole v zimě - jak na to? - rady pro ty, kteří chtějí jezdit na kole i v zimě

Na kole na sněhu a za mrazu - další rady pro ty, kteří chtějí jezdit na kole i v zimě

Jak vidět a být viděn na kole - být vidět je na kole důležité

Fatbike není jen sněžné kolo - kolo speciálně stavěné pro jíizdu ve sněhu. Ćím se liší od těch ostatních?

Fotogalerie

Zimní krajina v Pošumaví nabízí krásné pohledy

Cestu do Žihobec lemují pěkně natřené patníky s barevnými čepičkami

Kostel v Žihobcích je vidět už zdáli

Zdeněk jezdí na kole i v zimě

Na kachničce si U Kopů Zděnek pochutnával prvně v létě 2013